Důvodem pro návrat žáků do škol nemá být práce rodičů, vysvětlil Plaga

Plaga uvedl, že považuje za svou osobní výzvu udržet pozornost politiků i médií u tématu modernizace vzdělávání tak, aby se mu věnovali i v dalším volebním období. V současnosti se podle něj ukazuje, že někteří lidé berou vzdělávání jako ryze formální či nepodstatnou záležitost a za důležitější považují fungování průmyslu a firem. Podle ministra je potřeba tuto část společnosti přesvědčit, že docházka dětí do škol je potřebná kvůli jejich rozvoji, ne proto, aby mohli rodiče zpět do továren, řekl.

Školy jsou v současnosti kvůli epidemii covidu-19 zavřené a děti se učí na dálku. Výjimkou jsou školy vyčleněné pro děti zdravotníků a dalších vybraných profesí. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) by se žáci mohli do škol začít vracet nejdřív v druhé polovině dubna. Podle ministerstva školství by se to mělo týkat nejdřív hlavně nejmenších žáků a praktické výuky středoškoláků či vysokoškoláků. Dlouhodobá distanční výuka může mít podle ekonoma Daniela Münicha z Národohospodářského ústavu Akademie věd do budoucna výrazné dopady na ekonomiku kvůli nižší budoucí produktivitě práce v důsledku poklesu vzdělanosti. Školy v Česku jsou zavřené nejdéle v Evropě.

Podle Plagy je potřeba do budoucna přesvědčit víc lidí, že se vzdělávání vyplatí a že díky němu mohou v životě uspět. Motivací by pro děti měla být zábavná forma učení. Se změnou je potřeba začít na pedagogických fakultách, které připravují učitele, řekl ministr. Obsah vzdělávání by se měl změnit tak, aby memorování faktů bylo nahrazeno kritickým myšlením, uvedl. Připomněl, že s tím počítá i schválená Strategie vzdělávací politiky do roku 2030.

Podle ředitele Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia v Praze 5 Radko Sáblíka je potřeba o nutnosti modernizace vzdělávání přesvědčit především učitele a ředitele. O změny se podle něj nyní zajímá asi deset procent pedagogů, 20 procent se nedá ovlivnit a další mohou upravit svůj způsob myšlení, když se budou seznamovat například s příklady škol, které již upravily svůj přístup a dobře to v nich funguje. Pokud to ale učitelé nepřijmou, tak se podle něj ve vzdělávání nezmění nic.

Účastníci konference se také shodli, že moderní vzdělávání by mělo přispět ke snižování nerovností mezi dětmi z chudých a bohatých rodin. Všichni by měli mít stejné šance se vzdělávat bez ohledu na to, do jaké rodiny se narodili, přála by si předsedkyně České odborné společnosti inkluzivního vzdělávání Klára Laurenčíková. Učitelé by neměli trestat žáky za chyby, protože tak žáky demotivují od snahy zlepšit se, doplnil Sáblík.