Experti: Vláda zlepšila financování školství, ve všem ale neuspěla

Pozitivními kroky vlády od voleb v roce 2017 byly hlavně reforma financování regionálního školství a navýšení platů zaměstnanců škol. Shodli se na tom zástupci školských odborů, asociací a společnosti EDUin. Za minus označili mimo jiné to, že kabinet ustoupil od podpory úpravy zákona, podle které by učitelé měli mít nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy.

Rozdílně na dotaz ČTK zhodnotili situaci při epidemii covidu-19. Zatímco podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla, podle dalších zavinila to, že Česko mělo v Evropě jedny z nejdéle zavřených škol.

Předseda školských odborů František Dobšík a místopředsedkyně Markéta Seidlová připomněli, že vláda Andreje Babiše (ANO) byla první, která si ve svém programovém prohlášení stanovila školství jako prioritu. Za cíl si dala zvýšení platů učitelů i nepedagogů ve školách do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017, což podle vedení odborů splní. Růst výdělků pochválili i konzultant EDUin Karel Gargulák, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček, šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

Jako minus vlády vidí odboráři, Gargulák, Zajíček a Mazancová to, že vládní ANO a ČSSD zatím nepřijaly novelu, která by mohla do budoucna garantovat platy učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy. Zajíček nicméně věří, že Sněmovna novelu nakonec podpoří.

Za velkou chybu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) označili Dobšík a Seidlová to, že dosud přidané peníze nešly hlavně do tarifů platů. Komunikaci s ministrem označili za nejvážnější problém, ačkoli řada školských asociací a spolků na jaře naopak uvedla, že Plaga je jedním z politiků, který naslouchá odborné veřejnosti. Podle Schejbalové a Mazancové se komunikace s ministerstvem zlepšila. Zajíček a Mazancová pochválili i zvýšení nadtarifní části platu.

Co se týče situace při epidemii covidu-19, kdy školy musely nečekaně přejít na výuku na dálku, podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla. Ocenili, že ČR byla první zemí v EU, která zavedla přednostní očkování učitelů. Podle Mazancové to ale doprovázel zmatek. S Gargulákem se shodla, že školy možná nemusely být tak dlouho zavřené, kdyby vláda rozhodovala zodpovědněji. Nevhodně se podle nich také zacílily peníze na doučování na letních kempech. Gargulák kritizoval rovněž absenci spolupráce ministerstva školství a ministerstva sociálních věcí ve vztahu k žákům, kteří mají ve škole potíže.

Odboráři dodali, že vláda nesplnila slib, že omezí ve školství administrativu a upraví společné vzdělávání handicapovaných s ostatními žáky. Proměny systému takzvané inkluze byly náhodné, doplnil Gargulák. Podle Schejbalové se nepodařilo ani prosadit elektronizaci přijímacího řízení. Společně s Mazancovou měla také výhrady ke schváleným změnám maturitní zkoušky.

Opozici Gargulák pochválil za podporu politiky ministerstva školství a jeho snahy o modernizaci vzdělávání. Minusem opozice podle něj byly nejasné a měnící se postoje k opatřením proti covidu-19. "Mně osobně velmi v poslední době zklamala bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), když populisticky a urputně prosazovala úřední maturitní zkoušku," řekla Schejbalová. Reálný pohled na školskou problematiku má podle ní poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), který je bývalým ředitelem gymnázia.

Související

Více souvisejících

Školství Vláda ČR vzdělání

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Boris Jelcin

Jelcin před 30 lety rozpustil parlament. Šlo o tvrdý mocenský střet, ne o souboj idejí, hodnotí Holzer

Dne 21. září 1993 se tehdejší ruský prezident Boris Jelcin rozhodl rozpustit parlament. Krok, který neměl oporu v platné ústavě, výrazně eskaloval politickou krizi v zemi, jež následně vyústila v násilnosti s několika stovkami mrtvých. Politolog Jan Holzer se nicméně nedomnívá, že by se jednalo o zásadní moment pro přehodnocení přístupu Západu vůči postsovětskému Rusku. Profesor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že aktérů, kteří by výrazně podporovali ryze demokratické principy, bylo na ruské politické scéně naprosté minimum. Podle odborníka převládlo mocenské uvažování a hledání řešení bez ohledu na pevné ideové konstanty. Pokládá proto i otázku, zda Západ raději neupřednostnil sociálně-ekonomickou a územní stabilizaci Ruska před vizí jeho demokratizace.   

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

Američané se proti Číně musí dobře připravit. Případný brutální a drahý konflikt má změnit nová koncepce

Pokud někdy dojde k ozbrojenému konfliktu mezi americkou a čínskou armádou, Washington bude mít strategickou nevýhodu. Armáda Spojených států sice má ohromně silné letectvo a loďstvo, jenže vzdálenost, na kterých musí v Tichém oceánu fungovat, jsou obrovské. Mezi San Diegem na západním pobřežím USA a základnou Iwakuni na japonském území leží bezmála deset tisíc kilometrů zdánlivě nekonečné vodní plochy. Pomoct má nové koncepce, která ale čelí kruté realitě – válka mezi Čínou a USA by skončila brutálním krveprolitím, paralyzujícím obě armády. 

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Ázerbájdžánská armáda

Ázerbájdžán v Karabachu údajně ovládl desítky pozic. Úřady přistoupily na příměří

Ázerbájdžán tvrdí, že jeho ozbrojené síly převzaly v Náhorním Karabachu kontrolu nad desítkami vojenských pozic, které měli dříve v rukou tamní arménští separatisté. Operaci ale ukončí, až separatisté složí zbraně, řekl prezident Ilham Alijev v telefonátu s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem. Úřady Náhorního Karabachu následně přistoupily na příměří.

včera

včera

včera

traktor

Spor o ukrajinské plodiny sílí. Bulharsko zakazuje dovoz semen, Polsko hrozí dalším embargem

Spor o dovoz zemědělských plodin z Ukrajiny se vyostřuje. Zatímco Kyjev podá žalobu proti Polsku, Maďarsku a Slovensku za jejich rozhodnutí odmítnout ukončení zákazu dovozu ukrajinských zemědělských produktů, jak informoval server EuroZprávy.cz, bulharská vláda schválila dočasné zastavení dovozu slunečnicových semen. Polsko následně varovalo, že může zákaz dovozu ukrajinského obilí rozšířit na další ukrajinské zemědělské produkty.

včera

Scholz v OSN: Mír bez spravedlnosti se jmenuje diktát. Moskva si to musí konečně uvědomit

Německý kancléř Olaf Scholz na Valném shromáždění OSN podpořil v úterý mezinárodní snahy o ukončení války na Ukrajině. Zároveň však odmítl jakýkoli falešný mír, který by nebyl založen na principech spravedlnosti a svobody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy