Experti: Vláda zlepšila financování školství, ve všem ale neuspěla

Pozitivními kroky vlády od voleb v roce 2017 byly hlavně reforma financování regionálního školství a navýšení platů zaměstnanců škol. Shodli se na tom zástupci školských odborů, asociací a společnosti EDUin. Za minus označili mimo jiné to, že kabinet ustoupil od podpory úpravy zákona, podle které by učitelé měli mít nárok na plat ve výši 130 procent průměrné mzdy.

Rozdílně na dotaz ČTK zhodnotili situaci při epidemii covidu-19. Zatímco podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla, podle dalších zavinila to, že Česko mělo v Evropě jedny z nejdéle zavřených škol.

Předseda školských odborů František Dobšík a místopředsedkyně Markéta Seidlová připomněli, že vláda Andreje Babiše (ANO) byla první, která si ve svém programovém prohlášení stanovila školství jako prioritu. Za cíl si dala zvýšení platů učitelů i nepedagogů ve školách do roku 2021 na 150 procent jejich výše z roku 2017, což podle vedení odborů splní. Růst výdělků pochválili i konzultant EDUin Karel Gargulák, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček, šéfka Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a předsedkyně spolku Učitelská platforma Petra Mazancová.

Jako minus vlády vidí odboráři, Gargulák, Zajíček a Mazancová to, že vládní ANO a ČSSD zatím nepřijaly novelu, která by mohla do budoucna garantovat platy učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy. Zajíček nicméně věří, že Sněmovna novelu nakonec podpoří.

Za velkou chybu ministra školství Roberta Plagy (za ANO) označili Dobšík a Seidlová to, že dosud přidané peníze nešly hlavně do tarifů platů. Komunikaci s ministrem označili za nejvážnější problém, ačkoli řada školských asociací a spolků na jaře naopak uvedla, že Plaga je jedním z politiků, který naslouchá odborné veřejnosti. Podle Schejbalové a Mazancové se komunikace s ministerstvem zlepšila. Zajíček a Mazancová pochválili i zvýšení nadtarifní části platu.

Co se týče situace při epidemii covidu-19, kdy školy musely nečekaně přejít na výuku na dálku, podle odborářů ji vláda přes nedostatky zvládla. Ocenili, že ČR byla první zemí v EU, která zavedla přednostní očkování učitelů. Podle Mazancové to ale doprovázel zmatek. S Gargulákem se shodla, že školy možná nemusely být tak dlouho zavřené, kdyby vláda rozhodovala zodpovědněji. Nevhodně se podle nich také zacílily peníze na doučování na letních kempech. Gargulák kritizoval rovněž absenci spolupráce ministerstva školství a ministerstva sociálních věcí ve vztahu k žákům, kteří mají ve škole potíže.

Odboráři dodali, že vláda nesplnila slib, že omezí ve školství administrativu a upraví společné vzdělávání handicapovaných s ostatními žáky. Proměny systému takzvané inkluze byly náhodné, doplnil Gargulák. Podle Schejbalové se nepodařilo ani prosadit elektronizaci přijímacího řízení. Společně s Mazancovou měla také výhrady ke schváleným změnám maturitní zkoušky.

Opozici Gargulák pochválil za podporu politiky ministerstva školství a jeho snahy o modernizaci vzdělávání. Minusem opozice podle něj byly nejasné a měnící se postoje k opatřením proti covidu-19. "Mně osobně velmi v poslední době zklamala bývalá ministryně Kateřina Valachová (ČSSD), když populisticky a urputně prosazovala úřední maturitní zkoušku," řekla Schejbalová. Reálný pohled na školskou problematiku má podle ní poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL), který je bývalým ředitelem gymnázia.

Související

Více souvisejících

Školství Vláda ČR vzdělání

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci

Dnes do Izraele dorazila egyptská delegace s cílem znovu rozběhnout jednání o ukončení konfliktu v Pásmu Gazy a propuštění zbývajících izraelských rukojmí, kteří jsou drženi palestinským hnutím Hamás od října loňského roku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy