KoroNERV-20: O otevření škol by měla rozhodnout analýza rizik, navrhují ekonomové

Při rozhodování o otevření škol uzavřených v polovině března kvůli epidemii koronaviru je nutné vyloučit emoce a jednat na základě znalosti skutečných rizik. V tiskové zprávě to uvedla iniciativa ekonomů KoroNERV-20 polemizující s některými argumenty petice, jejíž signatáři žádají, aby školy zůstaly zavřené až do konce školního roku.

Otevření škol podle KoroNERV-20 patří k jedněm z klíčových rozhodnutí, jež bude muset vláda v následujících týdnech učinit. Je přitom nutné brát ohledy nejen na skupiny obyvatel se zdravotními riziky, ale i na rodiny, které jsou opatřeními existenčně dotčeny.

"Je zcela zásadní, aby takové rozhodnutí padlo na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace proti viru SARS-CoV-2. Nikoliv na základě nátlakových akcí a paniky," uvádí skupina, v níž figurují například sociální ekonomka Mariana Čapková, ekonom Mojmír Hampl či ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček.

Podle iniciativy je třeba chránit ohrožené skupiny obyvatel před infekcí stejně jako existenční podmínky lidí, kteří kvůli nouzovému stavu přišli o příjmy či jejich podstatnou část. Vláda má proto zveřejnit data o epidemii, na jejichž základě by měly být stanoveny další scénáře možného vývoje a rozhodnutí o karanténních opatřeních.

KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma. Mezi členy patří mimo jiné bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.

Petice požadující otevření škol až v září, kterou její autoři poslali vládě minulý týden, podle členů KoroNERV-20 nebere v potaz situaci velkého množství rodin, které jsou postiženy nouzovým stavem. Rodiče a opatrovníci dětí z mateřských škol a prvního stupně základních škol se nemohou věnovat své práci, nebo tak mohou činit jen částečně. "Pro mnoho z nich to znamená existenční ohrožení. Za současného stavu nemají reálnou možnost najít provizorní řešení," uvedli. Odkázali i na studii, podle které uzavření škol hraje v kontrole šíření viru minimální roli.

Stát by proto podle iniciativy měl při rozhodování o otevření škol postupovat na základě protestování populace. Měl by také pojmenovat ekonomicky ohrožené rodiny s dětmi a vypočítat dopady opatření například na samoživitele a okamžitě pomoct ohroženým rodinám i formou nepodmíněného příjmu.

Školy by podle KoroNERV-20 mohly začít fungovat také pouze částečně tak, aby provizorium umožnilo chránit starší učitele a současně vyprostit z domácího učení rodiče. Vláda by také měla přijít se scénáři přijímacích zkoušek a maturit bez ohledu na termín otevření škol, přičemž hodnocení nesmí být diskriminační. Zatím platí, že maturity se uskuteční nejdříve po třech týdnech od otevření škol.

Související

Ilustrační fotografie.

Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů

Plánování zimních radovánek vyžaduje přesné načasování. Jarní prázdniny v Česku republice trvají tradičně jeden týden, ale jejich termín se liší podle toho, v jakém okrese se nachází škola vašeho dítěte. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje republiku do šesti vln, které se střídají od začátku února až do poloviny března. 

Více souvisejících

Školství Mojmír Hampl Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Počasí

Počasí v Česku může ovlivnit zajímavý jev. Jisté to ještě není

Česko si v těchto dnech užívá předčasné jaro, teploty dokonce mají v tomto týdnu překročit 15 stupňů. Zima ale možná ještě neřekla poslední slovo. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) není vyloučeno, že se k nám v březnu dostane chladný vzduch z Arktidy. 

včera

včera

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Napadená taxikářka ze Šumperka podlehla zraněním v nemocnici

Policie s největší pravděpodobností překvalifikuje případ ze Šumperku z pokusu o vraždu na obvinění z vraždy. Taxikářka, kterou muž bodl nožem, totiž zemřela v nemocnici. Obviněný navíc s jejím autem narazil do jiného vozidla a zranil další dva lidi. 

včera

Český lev

Českého lva letos doprovodí hudba skladatele Adriána Čermáka

Hudební rámec pro letošní slavnostní předávání cen Český lev, které 14. března nabídne v přímém přenosu z Kongresového centra Praha Česká televize na ČT1, vytvoří slovenský skladatel nejen filmové hudby Adrián Čermák. Diváci se mohou těšit na hudební doprovod vycházející z Čermákových zkušeností s filmovou a scénickou hudbou, který pracuje s atmosférou, emocemi a rytmem slavnostního večera a propojí elektronické prvky s živou interpretací samotného autora na klávesy. Na pódiu se během večera spojí s DJkou působící zejména na berlínské scéně Dariou Krylosovou aka DDK.

včera

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajinci zaútočili na ruskou továrnu. Sedm lidí přišlo o život

Ukrajinské drony zaútočily na továrnu na hnojiva v západním Rusku. Při události zemřelo sedm lidí, nejméně dalších deset osob utrpělo zranění. Informovala o tom BBC. K útoku došlo krátce po čtvrtém výročí zahájení války na Ukrajiny, kterou Moskva rozpoutala invazí do sousední země. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

24. února 2026 21:07

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy