KoroNERV-20: O otevření škol by měla rozhodnout analýza rizik, navrhují ekonomové

Při rozhodování o otevření škol uzavřených v polovině března kvůli epidemii koronaviru je nutné vyloučit emoce a jednat na základě znalosti skutečných rizik. V tiskové zprávě to uvedla iniciativa ekonomů KoroNERV-20 polemizující s některými argumenty petice, jejíž signatáři žádají, aby školy zůstaly zavřené až do konce školního roku.

Otevření škol podle KoroNERV-20 patří k jedněm z klíčových rozhodnutí, jež bude muset vláda v následujících týdnech učinit. Je přitom nutné brát ohledy nejen na skupiny obyvatel se zdravotními riziky, ale i na rodiny, které jsou opatřeními existenčně dotčeny.

"Je zcela zásadní, aby takové rozhodnutí padlo na základě co nejpřesnější znalosti o stavu imunizace české populace proti viru SARS-CoV-2. Nikoliv na základě nátlakových akcí a paniky," uvádí skupina, v níž figurují například sociální ekonomka Mariana Čapková, ekonom Mojmír Hampl či ředitel Nemocnice Na Bulovce Jan Kvaček.

Podle iniciativy je třeba chránit ohrožené skupiny obyvatel před infekcí stejně jako existenční podmínky lidí, kteří kvůli nouzovému stavu přišli o příjmy či jejich podstatnou část. Vláda má proto zveřejnit data o epidemii, na jejichž základě by měly být stanoveny další scénáře možného vývoje a rozhodnutí o karanténních opatřeních.

KoroNERV-20 vznikl jako neformální občanská iniciativa ve druhé polovině března 2020. Primárním cílem skupiny je zmenšit dopady pandemie covid-19 na českou ekonomiku. Všichni členové se na platformě podílejí zdarma. Mezi členy patří mimo jiné bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl, ekonom a ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvaček, ekonomové Michal Mejstřík a Tomáš Sedláček nebo šéf státní Státní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka.

Petice požadující otevření škol až v září, kterou její autoři poslali vládě minulý týden, podle členů KoroNERV-20 nebere v potaz situaci velkého množství rodin, které jsou postiženy nouzovým stavem. Rodiče a opatrovníci dětí z mateřských škol a prvního stupně základních škol se nemohou věnovat své práci, nebo tak mohou činit jen částečně. "Pro mnoho z nich to znamená existenční ohrožení. Za současného stavu nemají reálnou možnost najít provizorní řešení," uvedli. Odkázali i na studii, podle které uzavření škol hraje v kontrole šíření viru minimální roli.

Stát by proto podle iniciativy měl při rozhodování o otevření škol postupovat na základě protestování populace. Měl by také pojmenovat ekonomicky ohrožené rodiny s dětmi a vypočítat dopady opatření například na samoživitele a okamžitě pomoct ohroženým rodinám i formou nepodmíněného příjmu.

Školy by podle KoroNERV-20 mohly začít fungovat také pouze částečně tak, aby provizorium umožnilo chránit starší učitele a současně vyprostit z domácího učení rodiče. Vláda by také měla přijít se scénáři přijímacích zkoušek a maturit bez ohledu na termín otevření škol, přičemž hodnocení nesmí být diskriminační. Zatím platí, že maturity se uskuteční nejdříve po třech týdnech od otevření škol.

Související

Petr Fiala

Revoluce ve školství: V Česku vzniknou středoškolská lycea

Česká vláda oznámila vznik nového středoškolského oboru nazvaného všeobecné lyceum, který bude spuštěn od příštího roku. Tento krok je součástí snahy modernizovat český vzdělávací systém a přizpůsobit ho potřebám společnosti ve 21. století. Novinku v úterý představil premiér Petr Fiala společně s ministrem školství Mikulášem Bekem.
Mikuláš Bek

Ministerstvo se chystá zrušit malé školy. Každá by měla mít ideálně 8000 žáků, prohlásil Bek

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) plánuje do konce října předložit vládě návrh na slučování malých škol jako součást novely školského zákona. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce na České televizi uvedl, že návrh počítá s odloženou účinností minimálně o tři roky. Předseda školských odborů František Dobšík však upozornil, že ředitelé škol s tímto návrhem většinou nesouhlasí.

Více souvisejících

Školství Mojmír Hampl Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 33 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy