Maturanti by se od března mohli vrátit do škol. Podmínkou by byly testy

Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na koronavirus. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Materiál má ČTK k dispozici.

Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném pořadu Čau lidi potvrdil, že vláda se bude v pondělí Plagovým návrhem zabývat. Podle ministrského předsedy je nutné jasně říci, kdy se děti vrátí do škol a budou moci opět sportovat bez ohledu na protiepidemický systém a počty hospitalizovaných s koronavirem. Podle Babišova názoru by se v souvislosti s návratem dětí do škol měly z veřejného pojištění hradit PCR testy.

Pravidelné plošné testování na koronavirus by podle materiálu ministerstva mělo umožnit bezpečné znovuotevření škol i v nepříznivé epidemické situaci. Závěrečné ročníky středních škol považuje úřad v tomto smyslu za prioritní, protože je na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky a riziko šíření nákazy je v jejich případě větší než u mladších žáků. Organizace testování by podle ministerstva přitom neměla být tak náročná, protože jde o menší počet škol než třeba základních. Středních škol je v ČR kolem 1200 a základních zhruba 4200.

Testování závěrečných ročníků by se týkalo zhruba 98.000 středoškoláků a 30.000 zaměstnanců škol. Podle návrhu ministerstva by mohlo fungovat od 1. března a mělo by vyjít na 80 až 180 milionů korun týdně. Otázkou finančních zdrojů se ale víc materiál nezabývá. Zajištění testování by podle něj měly mít na starosti kraje, které střední školy nejčastěji zřizují.

Negativní test by podle návrhu měl být podmínkou pro účast na prezenční výuce. Studentům, kteří by testování odmítli, by školy nemusely poskytovat distanční výuku. Žáci by se ale mohli se školou dohodnout na individuálním vzdělávání.

Používat by se podle ministerstva měly takzvané neinvazivní RT-PCR testy, které se zpracovávají v laboratoři. Mezi zvažovanými metodami materiál jmenuje například vzorek slin nebo takzvané kloktací testy. Každý by si ve škole měl dělat samoodběr bez asistence zdravotnického personálu.

V další fázi by se podle návrhu mohlo testování rozšířit na 150.000 středoškoláků z oborů s praktickou výukou v nižších ročnících. Pro základní školy by se mělo zvážit použití neinvazivních antigenních testů, které nyní posuzuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Současné antigenní testy s výtěrem z nosohltanu se liší od PCR testů tím, že ukážou výsledek na místě, ale jsou méně přesné. Ministerstvo očekává výsledek studií SZÚ do tří týdnů. Pro rozšíření RT-PCR testů na milion žáků základních škol podle něj nejsou v ČR kapacity.

Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní mají kvůli epidemii povinnou výuku na dálku. Možnost testování žáků zmiňoval Plaga už v lednu. Minulou neděli na Primě řekl, že na tom intenzivně pracuje ministerstvo zdravotnictví. Už dříve uvedl, že vše bude záležet hlavně na zajištění logistiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že jako motivaci k dodržování protiepidemických opatření je nutné připravit mimo jiné podmínky otevírání škol.

Související

Ilustrační fotografie.

Studentům ZČU hrozí postih i od školy. Hloupost, konstatoval rektor

Se studenty, kteří svým chováním vzbudili ve středu důvodnou obavu z útoku na Západočeské univerzitě v Plzni, se hodlá vypořádat i samotná vysoká škola. Dvojice mladíků již čelí obvinění ze spáchání přečinu výtržnictví ve formě spolupachatelství. Ve škole jim teoreticky hrozí vyloučení. 

Více souvisejících

studenti Robert Plaga ministerstvo školství Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Jana Hynková

Zemřela diplomatka Jana Hynková. Lipavský ocenil její úspěchy

Českou diplomacii zasáhla smutná zpráva. Zemřela významná diplomatka Jana Hynková, která celý profesní život zasvětila službě České republice a mezinárodní diplomacii. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí. Hynková zemřela ve čtvrtek po těžké nemoci. 

včera

Aktualizováno včera

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Evropa jde po ruské stínové flotile. Sankcemi se snaží vytvořit mezinárodní tlak

Evropská unie uvalila nové sankce na téměř dvě stě lodí stínové flotily, které Rusko využívá k obcházení ropných embarg a k nelegálnímu vývozu ukradeného ukrajinského obilí. Cílem je zasáhnout klíčový logistický nástroj Kremlu, jenž pomáhá financovat válku a zároveň ohrožuje mezinárodní bezpečnost i potravinové trhy.

včera

včera

Aktualizováno včera

V Rudolfinu se lidé loučí s Jiřím Bartoškou. (20.5.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se naposledy rozloučilo s Jiřím Bartoškou

Česko se dnes rozloučilo s legendárním hercem Jiřím Bartoškou. Zemřel předminulý týden ve čtvrtek ve věku 78 let. Veřejné poslední rozloučení začalo v 10 hodin dopoledne v pražském Rudolfinu. Lidé mohli na místě uctít památku dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu až do 17:00. 

včera

včera

včera

včera

Moře, ilustrační foto

Počasí jako skrytá hrozba pro svět? Vědci varují před ohromným rizikem, které si uvědomuje jen málokdo

Na pobřeží po celém světě se valí vlna za vlnou. Ale tentokrát nejde jen o přirozený rytmus moře, nýbrž o varovný signál. Vědci hlásí, že vlny v jižním oceánu rostou – jsou větší, silnější a rychlejší než kdykoli předtím. A zatímco pro surfaře může jít o vzrušující výzvu, pro pobřežní oblasti po celém světě představují zvyšující se vlny jedno z nejvážnějších rizik spojených s klimatickou krizí.

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Svět schválil historickou pandemickou dohodu. USA zůstávají stranou

Po třech letech složitých jednání přijali světoví lídři v Ženevě pandemickou dohodu, která má v budoucnu zajistit lepší koordinaci v boji proti šíření nakažlivých nemocí. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus ji označil za „vítězství pro veřejné zdraví, vědu a mezinárodní spolupráci“.

včera

Evropská unie

Putin mír nechce. Evropa dnes uvalila na Rusko nové, tvrdé sankce

Velká Británie a Evropská unie oznámily nové rozsáhlé sankce proti Rusku poté, co pondělní telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní výsledky. Moskva podle všeho odmítla učinit jakékoli ústupky směrem k míru.

včera

včera

Mekka, Saúdská Arábie

Arabské monarchie posilují americkou ekonomickou nadvládu. Darem letadla pro Trumpa to nekončí

Když Donald Trump podepsal s Saúdskou Arábií zbrojní dohodu v hodnotě 142 miliard amerických dolarů, prohlásil, že vztahy mezi Spojenými státy a královstvím jsou „silnější než kdy dřív“. Současně podle některých zpráv obdržel i soukromé letadlo jako dar od Kataru. I když ne každý prezident USA dostane soukromý tryskáč, tyto projevy štědrosti nejsou náhodné – jsou součástí dlouhodobého a hluboce zakořeněného vztahu mezi USA a státy Perského zálivu, který zásadně ovlivnil globální mocenskou rovnováhu posledních desetiletí.

včera

Může Trump dostat nobelovku za mír? Podle expertů to není úplný nesmysl

Navzdory neúspěchu při naplnění slibu ukončit válku na Ukrajině do 24 hodin zůstává pro amerického prezidenta Donalda Trumpa stále možnost zapsat se do historie jako mírotvůrce. Jak ale upozorňuje analytik Hudsonova institutu Daniel Kochis, šance na dosažení trvalého míru závisí na zásadní změně přístupu – od opakovaných dohod a návrhů k tlaku a donucení Kremlu k ústupkům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy