Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na koronavirus. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Materiál má ČTK k dispozici.
Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném pořadu Čau lidi potvrdil, že vláda se bude v pondělí Plagovým návrhem zabývat. Podle ministrského předsedy je nutné jasně říci, kdy se děti vrátí do škol a budou moci opět sportovat bez ohledu na protiepidemický systém a počty hospitalizovaných s koronavirem. Podle Babišova názoru by se v souvislosti s návratem dětí do škol měly z veřejného pojištění hradit PCR testy.
Pravidelné plošné testování na koronavirus by podle materiálu ministerstva mělo umožnit bezpečné znovuotevření škol i v nepříznivé epidemické situaci. Závěrečné ročníky středních škol považuje úřad v tomto smyslu za prioritní, protože je na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky a riziko šíření nákazy je v jejich případě větší než u mladších žáků. Organizace testování by podle ministerstva přitom neměla být tak náročná, protože jde o menší počet škol než třeba základních. Středních škol je v ČR kolem 1200 a základních zhruba 4200.
Testování závěrečných ročníků by se týkalo zhruba 98.000 středoškoláků a 30.000 zaměstnanců škol. Podle návrhu ministerstva by mohlo fungovat od 1. března a mělo by vyjít na 80 až 180 milionů korun týdně. Otázkou finančních zdrojů se ale víc materiál nezabývá. Zajištění testování by podle něj měly mít na starosti kraje, které střední školy nejčastěji zřizují.
Negativní test by podle návrhu měl být podmínkou pro účast na prezenční výuce. Studentům, kteří by testování odmítli, by školy nemusely poskytovat distanční výuku. Žáci by se ale mohli se školou dohodnout na individuálním vzdělávání.
Používat by se podle ministerstva měly takzvané neinvazivní RT-PCR testy, které se zpracovávají v laboratoři. Mezi zvažovanými metodami materiál jmenuje například vzorek slin nebo takzvané kloktací testy. Každý by si ve škole měl dělat samoodběr bez asistence zdravotnického personálu.
V další fázi by se podle návrhu mohlo testování rozšířit na 150.000 středoškoláků z oborů s praktickou výukou v nižších ročnících. Pro základní školy by se mělo zvážit použití neinvazivních antigenních testů, které nyní posuzuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Současné antigenní testy s výtěrem z nosohltanu se liší od PCR testů tím, že ukážou výsledek na místě, ale jsou méně přesné. Ministerstvo očekává výsledek studií SZÚ do tří týdnů. Pro rozšíření RT-PCR testů na milion žáků základních škol podle něj nejsou v ČR kapacity.
Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní mají kvůli epidemii povinnou výuku na dálku. Možnost testování žáků zmiňoval Plaga už v lednu. Minulou neděli na Primě řekl, že na tom intenzivně pracuje ministerstvo zdravotnictví. Už dříve uvedl, že vše bude záležet hlavně na zajištění logistiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že jako motivaci k dodržování protiepidemických opatření je nutné připravit mimo jiné podmínky otevírání škol.
Související

Studentům ZČU hrozí postih i od školy. Hloupost, konstatoval rektor

Slovensko může jít po maďarské cestě. Nejsem daleko od toho, abych se rozhodl žít v Česku, říká student pro EZ
studenti , Robert Plaga , ministerstvo školství , Školství
Aktuálně se děje
včera

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy
včera

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech
včera

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie
včera

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy
včera

Dalo se nedávným protestům v Los Angeles předejít? Podle expertů stačilo dodržet tři postupy
včera

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem
včera

Nečekaný propad ANO. Babiš je v novém průzkumu pod 30 procenty
včera

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně
včera

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči
včera

Důchody v roce 2026. Ministerstvo zveřejnilo první odhady růstu penzí
včera

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara
včera

Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
včera

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky
včera

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila
včera

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii
včera

Zdražování nafty má pokračovat. Ve světě panují obavy z jejího nedostatku
včera

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit
včera

Izrael oznámil pozemní operaci v Libanonu. Křehké příměří se rozpadá, hrozí další konflikt
včera

Exprezidenta Juna znovu zatkli. Jihokorejci se obávají, že by ničil důkazy
včera
Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu
Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.
Zdroj: Jakub Jurek