Maturanti by se od března mohli vrátit do škol. Podmínkou by byly testy

Závěrečné ročníky středních škol by se mohly vrátit do lavic 1. března se zavedením pravidelného testování žáků i zaměstnanců škol na koronavirus. Vyplývá to z návrhu, který by měl ministr školství Robert Plaga (za ANO) v pondělí předložit vládě. Materiál má ČTK k dispozici.

Testovat by se podle něj mělo každých sedm až 14 dnů takzvanými neinvazivními RT-PCR testy, tedy například ze slin. Odběr by si měl ve škole dělat každý sám. V další fázi by se testování mohlo rozšířit i na středoškoláky v oborech s praktickou výukou. Pro základní školy by se podle úřadu měly zvážit neinvazivní antigenní testy.

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém pravidelném pořadu Čau lidi potvrdil, že vláda se bude v pondělí Plagovým návrhem zabývat. Podle ministrského předsedy je nutné jasně říci, kdy se děti vrátí do škol a budou moci opět sportovat bez ohledu na protiepidemický systém a počty hospitalizovaných s koronavirem. Podle Babišova názoru by se v souvislosti s návratem dětí do škol měly z veřejného pojištění hradit PCR testy.

Pravidelné plošné testování na koronavirus by podle materiálu ministerstva mělo umožnit bezpečné znovuotevření škol i v nepříznivé epidemické situaci. Závěrečné ročníky středních škol považuje úřad v tomto smyslu za prioritní, protože je na jaře čekají maturitní a závěrečné zkoušky a riziko šíření nákazy je v jejich případě větší než u mladších žáků. Organizace testování by podle ministerstva přitom neměla být tak náročná, protože jde o menší počet škol než třeba základních. Středních škol je v ČR kolem 1200 a základních zhruba 4200.

Testování závěrečných ročníků by se týkalo zhruba 98.000 středoškoláků a 30.000 zaměstnanců škol. Podle návrhu ministerstva by mohlo fungovat od 1. března a mělo by vyjít na 80 až 180 milionů korun týdně. Otázkou finančních zdrojů se ale víc materiál nezabývá. Zajištění testování by podle něj měly mít na starosti kraje, které střední školy nejčastěji zřizují.

Negativní test by podle návrhu měl být podmínkou pro účast na prezenční výuce. Studentům, kteří by testování odmítli, by školy nemusely poskytovat distanční výuku. Žáci by se ale mohli se školou dohodnout na individuálním vzdělávání.

Používat by se podle ministerstva měly takzvané neinvazivní RT-PCR testy, které se zpracovávají v laboratoři. Mezi zvažovanými metodami materiál jmenuje například vzorek slin nebo takzvané kloktací testy. Každý by si ve škole měl dělat samoodběr bez asistence zdravotnického personálu.

V další fázi by se podle návrhu mohlo testování rozšířit na 150.000 středoškoláků z oborů s praktickou výukou v nižších ročnících. Pro základní školy by se mělo zvážit použití neinvazivních antigenních testů, které nyní posuzuje Státní zdravotní ústav (SZÚ). Současné antigenní testy s výtěrem z nosohltanu se liší od PCR testů tím, že ukážou výsledek na místě, ale jsou méně přesné. Ministerstvo očekává výsledek studií SZÚ do tří týdnů. Pro rozšíření RT-PCR testů na milion žáků základních škol podle něj nejsou v ČR kapacity.

Otevřené jsou nyní jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Ostatní mají kvůli epidemii povinnou výuku na dálku. Možnost testování žáků zmiňoval Plaga už v lednu. Minulou neděli na Primě řekl, že na tom intenzivně pracuje ministerstvo zdravotnictví. Už dříve uvedl, že vše bude záležet hlavně na zajištění logistiky. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek řekl, že jako motivaci k dodržování protiepidemických opatření je nutné připravit mimo jiné podmínky otevírání škol.

Související

Ilustrační foto

Úroveň tělesné zdatnosti dětí se od 90. let výrazně zhoršila

Dnešní děti se oproti školákům z 90. let výrazně zhoršily ve vytrvalostním běhu, naopak podobné výsledky v porovnání se svými vrstevníky z předchozí generace dosahují žáci ve skoku dalekém a v leh-sedech. Vyplývá to z testování, které s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce (ČŠI).

Více souvisejících

studenti Robert Plaga ministerstvo školství Školství

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy