Národnostní menšiny v Česku nemají své školy, výjimkou jsou pouze Poláci

Vyplývá to ze zprávy o situaci národnostních menšin v ČR, kterou v pondělí projedná vláda.

Předpokladem pro zřízení školy s výukou v menšinovém jazyce je to, že v obci musí být výbor pro národnostní menšiny a o školu dostatečný zájem. Například třídu základní školy lze zřídit, pokud se do ní přihlásí alespoň deset dětí s příslušností k národnostní menšině. K menšině přitom podle legislativy patří pouze čeští občané, kteří se hlásí k jiné než české národnosti. Třeba Vietnamci, kteří nemají české občanství, nejsou součástí národnostní menšiny.

Podle zprávy Rady vlády pro národnostní menšiny se menšinové školství financované z veřejných rozpočtů týká pouze polské menšiny v Moravskoslezském kraji. "Aktuální právní rámec sice umožňuje zřizování škol s menšinovým vyučovacím jazykem, avšak s výjimkou polské národnostní menšiny ostatní národnostní menšiny nenaplňují kvůli malé početnosti a rozptýlenosti podmínky pro zřizování menšinových škol či tříd obcemi, kraji či ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy," stojí ve zprávě.

V radě vlády jsou zástupci 14 menšin, a to běloruské, bulharské, chorvatské, maďarské, německé, polské, romské, rusínské, ruské, řecké, slovenské, srbské, ukrajinské a vietnamské. Někteří tento stav podle zprávy vnímají problematicky. Do budoucna se proto chtějí zabývat víc i dalšími možnostmi výuky v jazycích národnostních menšin, a to například zakládáním soukromých škol nebo podporou volnočasového vzdělávání ve spolcích. Loni se o tom diskutovalo zejména v německé menšině, ale platí to i obecně, uvedla rada.

V polštině se v roce 2019 vyučovalo v 19 školkách, 21 základních a čtyřech středních školách. Menšina je koncentrovaná hlavně v severovýchodní části Moravskoslezského kraje. Výuku svými aktivitami podporuje Pedagogické centrum pro polské národnostní školství v Českém Těšíně. Naproti tomu třeba německá menšina je v ČR rozptýlená, a proto se její pozornost obrací zejména k soukromému školství či výuce některých předmětů v němčině jako v cizím jazyce. Alespoň část výuky byla v němčině loni v osmi základních a 13 středních školách z celkového množství 4192 základních a 1284 středních škol v ČR.

Kolik lidí v ČR se nyní hlásí k národnostním menšinám, zpráva neuvádí. Data by mělo přinést sčítání lidu v příštím roce. Zejména bulharská, německá, rusínská a slovenská menšina však podle rady pociťují stárnutí členů. Předávání kultury mladší generaci by podle nich pomohla právě větší podpora výuky v menšinových jazycích nebo i různých aktivit na internetu.