Senát potvrdil odklad maturit a přijímacích zkoušek na červen

Přijímací zkoušky na střední školy se uskuteční asi počátkem června, pokud se školy znovu otevřou v půlce května po opadnutí epidemie nového koronaviru. Týden po přijímacích zkouškách by se konaly maturitní zkoušky, mají být do konce června. Vyplývá to z vládního návrhu zákona, který dnes ve zrychleném režimu téměř jednomyslně schválil Senát.

Normu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman, který by tento krok podle informací ČTK mohl učinit ve čtvrtek.

Zákon stanoví, že přijímací zkoušky na střední školy se uskuteční nejdříve 14 dnů po opětovném otevření škol. Maturity se mají konat o týden později, pokud se školy otevřou do 1. června. Pokud by se školy otevřely až po tomto datu, maturity nahradí průměrný prospěch na vysvědčení z předposledního ročníku školy a z pololetního vysvědčení posledního ročníku školy.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) předpokládal, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května. "Nikdo z nás není schopen určit, jak dlouho opatření kvůli koronaviru budou trvat," mírnil dnes Plaga svůj optimismus před senátory. Přesný termín maturit chce ministr vyhlásit až po otevření škol. V krátké době chce předložit i úpravu vysokoškolského zákona, který by se týkal přijímacích řízení na vysoké školy a státnic.

"Určitě nejde o dokonalá řešení, zejména co se týká přijímacích zkoušek na střední školy. V současné mimořádné situaci je ale nutné, abychom postupovali co nejrychleji a nejpragmatičtěji," uvedl předseda školského výboru Jiří Drahoš (za STAN).

Maturanti nebudou letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků, pouze didaktické testy. Podle vlády je měly vyhodnocovat samy školy podle podkladů organizace Cermat, která je připravuje. Sněmovna ale po kritice některých ředitelů středních škol rozhodla o tom, že testy vyhodnotí Cermat, aby učitelé měli čas uzavřít nižší ročníky. Přezkoumávat výsledky testů pak bude místo krajských úřadů ministerstvo školství.

V nouzovém případě, pokud by se školy otevřely až po polovině června, by podle Plagy mohly být přijímací zkoušky i v prvním týdnu v červenci. Pokud by v případě zrušení maturitní zkoušky student v posledním ročníku v pololetí neprospěl, školy by mu podle návrhu měly umožnit komisionální přezkoušení, aby mohl maturitní vysvědčení získat také.

Školy jsou uzavřeny od 11. března do odvolání. Státní maturity se podle původního plánu měly uskutečnit v dubnu a v květnu. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se měly konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna. K maturitám se podle statistik Cermatu přihlásilo zhruba 80.000 studentů a k přijímacím zkouškám na maturitní obory přibližně 95.000 dětí.

Termíny závěrečných zkoušek učňů, které bývají v červnu, se podle návrhu ministerstva školství upraví podobně jako u maturit. Stejné by u nich bylo i náhradní řešení při otevření škol po 1. červnu. Loni šlo k těmto zkouškám zhruba 27.500 učňů.

Po schválení zákona bylo jednání horní komoře ukončeno. Znovu by se senátoři kvůli dalším opatřením mohli sejít příští týden v návaznosti na jednání Sněmovny, uvedl předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS).

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Letošní horší výsledky maturantů nerelativizujme. Ukazují na hlubší potíže

Po prohře českých reprezentantů se Švédském na Mistrovství světa v hokeji ve Finsku se v mojí „sociální bublině“ objevil názor, který mě zaujal, ale se kterým nesouhlasím, a navíc se mi hodí k tomuto komentáři o výsledcích maturit. Šlo o reakci na jeden text jednoho bulvárního deníku, který rozebíral neúspěch českých hráčů. A ta reakce? Prý proč kritizujeme hráče a trenéry, že se nedaří, když oni tam přece nejedou s tím, že chtějí schválně všechno prohrát, vždyť i hokej hrají lidé, kteří nejsou roboti, naprogramovaní na neustálé vyhrávání a úspěchy.

Více souvisejících

maturity přijímací zkoušky Senát ČR Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy