Školy se od února neotevřou pro více žáků, ani malotřídky

Vzhledem k epidemiologické situaci se v provozu škol od 1. února nic nemění, informoval ministr školství Robert Plaga (za ANO) na twitteru během dnešního jednání vlády. Nezačne tak ani výuka v malotřídkách, jak Plaga uvažoval.

Dopoledne ministr ve Sněmovně uvedl, že návrat žáků do škol by měl přijít tehdy, až budou podmínky k jeho trvalému udržení. Do lavic se tak nyní nevrátí ani poslední ročníky, které podle expertů potřebují zpět nejnaléhavěji.

Plaga dopoledne ve Sněmovně řekl, že v případě úvah o závěrečných ročnících základních a středních škol bude záležet na tom, jak vývoj epidemie posoudí ministerstvo zdravotnictví. Podle něj by se v únoru mohlo do škol vrátit víc žáků, pokud by se ve školství začaly využívat takzvané kloktací testy na koronavirus. Nyní jsou otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy škol základních. Zvažoval se i možný návrat zbytku prvního stupně. Ostatní žáci se vzdělávají povinně distančním způsobem.

Vzhledem k epidemiologické situaci se v provozu škol od 1. února nic nemění.

— Robert Plaga (@RobertPlaga) January 27, 2021

Plaga věří tomu, že se ministerstvu zdravotnictví v únoru podaří zajistit plošnější model pravidelného testování ve školách třeba s využitím takzvaných kloktacích testů. Pak by se podle Plagy mohlo do lavic vrátit víc žáků. Vše podle něj ale bude záležet na tom, jak se podaří vyřešit logistiku. Poukázal na to, že v každém ročníku je přibližně 100.000 dětí, středních škol je kolem 1200 a základních škol zhruba 4200. Třeba v případě středních škol, jejichž zřizovateli jsou většinou kraje, by podle něj na zajištění testování ve školách měla spolupracovat územní samospráva s centrálními složkami státu a případně Ústředním krizovým štábem.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden uvedl, že závěrečné ročníky základních a středních škol by se mohly vrátit do lavic i při současném nejpřísnějším pátém stupni opatření proti covidu-19. Odkdy by to mělo být, měl zvážit v tomto týdnu.

Komunisté si obnovení provozu prvního stupně kladli jako jednu z podmínek pro podporu při hlasování o prodloužení nouzového stavu. Blatný tehdy ve Sněmovně řekl, že předpokládá otevření celého prvního stupně začátkem února, pokud to epidemická situace povolí. V prvních až pátých třídách je podle údajů ministerstva školství přibližně 550.000 dětí.

Do škol může nyní chodit zhruba 216.000 prvňáků a druháků, 27.000 žáků speciálních škol a 365.000 dětí ve školkách.

Ředitelé škol se už na začátku ledna obrátili na ministerstvo zdravotnictví také s výzvou, aby se mohly úplně otevřít i takzvané malotřídky. Podle organizátora výzvy, ředitele ZŠ v Branticích na Bruntálsku Adama Šimůnka, je z celkového počtu více než 4000 základních škol v Česku 38 procent malotřídních. Na podzim jim ministerstvo udělilo výjimku, díky které se s prvňáky a druháky do tříd mohli vrátit i jejich spolužáci z prvního stupně. Ostatní žáci malotřídek zůstávali doma.

Související

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci

Jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu Andreje Babiše se ve Sněmovně proměnilo v maraton vládních projevů. Ačkoliv pětice opozičních stran schůzi iniciovala s cílem svrhnout vládu, v prvních hodinách se k mikrofonu prakticky nedostaly. Jediným zástupcem opozice, který mohl představit důvody pro svolání schůze, byl předseda ODS Martin Kupka. Od té chvíle však řečniště ovládli držitelé přednostních práv z řad vládní koalice.

Více souvisejících

Robert Plaga Školství

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy