Vláda schválila změny v termínech maturit a přijímacích zkoušek

Maturity by měly být nejdřív 21 dnů po znovuotevření škol, nebo by je mohly nahradit výsledky studentů z posledních tří vysvědčení střední školy. Na dnešním zasedání to schválila vláda, informoval na tiskové konferenci ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

Kabinet také souhlasil s tím, aby přijímací zkoušky na střední školy byly nejdříve 14 dnů po otevření škol zavřených kvůli koronaviru. Děti by je měly psát jen v jednom termínu místo dvou, které se původně plánovaly. Sněmovna by se návrhy ministra školství Roberta Plagy (ANO) měla zabývat v úterý na mimořádné schůzi.

Pro maturity by mělo být rozhodující datum 1. června. Pokud by se středoškoláci do škol vrátili později, zkoušky by už dělat neměli. Kdyby se školy otevřely dříve, nemuseli by maturanti letos psát slohy z češtiny a cizích jazyků. Testy by mohly vyhodnocovat samy školy podle podkladů Cermatu, který je připravuje. To ale kritizovali například někteří ředitelé středních škol.

Ministerstvo podle Plagy předpokládá, že by se žáci mohli do škol vrátit v druhé polovině května. Přesný termín maturit chce ministr vyhlásit až po otevření škol. Pokud žák v posledním ročníku v pololetí neprospěl, školy by mu dle návrhu měly umožnit komisionální přezkoušení, aby mohl maturitní vysvědčení získat také.

Testy přijímacích zkoušek by podle ministra měly mít stejnou formu a obsah jako v předešlých letech. Děti by je ale měly psát jen v jednom termínu místo dvou, které se původně plánovaly.

Ministerstvo školství podle Plagy nepočítá s tím, že by se zkracovaly letní prázdniny. Pracuje se podle něj se scénáři ministerstva zdravotnictví, které počítají s návratem do školy v květnu, nejpozději začátkem června. Podle něj by se tak přijímací zkoušky měly do konce školního roku stihnout. V nouzovém případě, pokud by se školy otevřely až po polovině června, by podle Plagy mohly být přijímací zkoušky i v prvním týdnu v červenci.

Školy jsou uzavřeny od 11. března do odvolání. Státní maturity se podle původního plánu měly uskutečnit v dubnu a na začátku května. Jednotné přijímací zkoušky na čtyřleté obory se měly konat 14. a 15. dubna a na víceletá gymnázia 16. a 17. dubna.

K maturitám se podle statistik Cermatu přihlásilo zhruba 80.000 studentů a k přijímacím zkouškám na maturitní obory přibližně 95.000 dětí.

Termíny závěrečných zkoušek učňů, které se obvykle konají v červnu, by se podle návrhu ministerstva školství mohly upravit podobně jako u maturit. Stejné by u nich mohlo být i náhradní řešení při otevření škol po 1. červnu. Loni šlo k těmto zkouškám zhruba 27.500 učňů.

Související

Vláda ČR

České trestní právo se má změnit. Blažek prosadil zásadní novelu

České trestní právo projde velkou modernizací, jejímž cílem je zrychlení a zvýšení efektivnosti trestního řízení a také odlehčení tuzemského vězeňství. Návrh novely trestního zákoníku, který přichází s řadou změn, schválila vláda na středeční schůzi. Projednala i návrh na pokrytí škod, jež způsobily povodně na vodohospodařské infrastruktuře a dalším státním majetku spadajícím pod ministerstvo zemědělství, zabývala se také realizací dostavby části Pražského okruhu.
Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Vláda opět řešila pomoc po povodních. Do krajů putují další stovky milionů korun

Moravskoslezský kraj dostane na odstraňování povodňových škod dalších 560 milionů korun ze státního rozpočtu. O udělení státní dotace rozhodla vláda středeční schůzi, informovala o tom na webu. Kabinet také souhlasil s žádostí Olomouckého kraje na další prodloužení stavu nebezpečí na Jesenicku a Šumpersku. Do Parlamentu pošle také několik návrhů legislativních změn, mimo jiné návrh nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí.

Více souvisejících

Vláda ČR maturity Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy