Výuka na dálku učitele zaskočila. Používali relativně tradiční metody, především e-mail

Průzkum se konal v celkem 12 zemích, a to třeba na Slovensku, ve Francii, Německu, USA, Británii, Rusku či Japonsku. Pro počítačovou firmu Avast ho provedla společnost Toluna QuickSurveys. Zjišťovala vybavení pro výuku, jeho zabezpečení, postup učitelů či spokojenost rodičů s dálkovým učením.

"Bylo patrné, že učitele dálková výuka zaskočila a nebyli na ni připraveni, dřív se s ní nepotkali," řekla na tiskové konferenci expertka firmy na bezpečnost Julia Szymańská. Podle ní průzkum mezi rodiči ukázal, že ve výuce se používaly hlavně "relativně tradiční a málo interaktivní" metody. "Pro učitele, kteří byli situací překvapeni, byly nejjednodušší e-maily, kam zasílali úkoly. Většina učitelů podcenila nejvíc interaktivní platformy jako Messenger, Viber či WhatsApp, ty využila pětina. Málo se uskutečňovalo videohovorů, které mohly hodinu nejkvalitněji nahradit," uvedla Szymańská.

Aspoň jednou za školní den elektronickou poštou komunikoval 35 procent vyučujících, několikrát týdně pak 23 procent. Školní platformy využívala aspoň jednou denně třetina učitelů, několikrát týdně čtvrtina. Se školáky několikrát v týdnu chatovala pětina kantorů, pětina pracovala interaktivně. Učitelé si na síti nejvíc oblíbili online testy a kvízy či videa na YouTube. Fyzicky se úkoly předávaly více u žáků do deseti let, a to jednou za týden či za dva. Pro případ budoucí výuky na dálku expertka firmy doporučuje zřídit virtuální třídu zabezpečenou heslem.

Téměř polovina učitelů nestanovila žádná pravidla ochrany soukromí při online výuce. Práce čtvrtiny dětí mohli na platformách vidět ostatní žáci či jejich rodiče. Dvě pětiny učitelů je naopak nesdílely a soukromí školáků chránily.

Dvě pětiny dětí měly pro výuku na dálku svůj chytrý telefon a 31 procent svůj notebook. Tři z deseti školáků si museli notebook půjčit od jiného člena rodiny. Tiskárnu měla k dispozici ani ne čtvrtina žáků. Podle zjištění přitom bylo mnohde nutné zadání vytisknout. Socioložka a spoluautorka průzkumu Kateřina Müllerová podotkla, že různé technické vybavení domácností nerovnosti ve vzdělávání prohloubilo.

Kvůli výuce na dálku se museli nové věci učit i rodiče. Každý osmý poprvé využil Skype. Pětina se potýkala s technickými problémy. Přetížení kvůli nutnosti učit své děti cítilo 28 procent dotázaných. S distančním vzděláváním byla spokojena polovina rodičů. Jako výhody jmenovali samostatnost dětí, odbourání stresu kvůli vstávání či větší časovou flexibilitu. Za negativa označili chybějící kontakt se spolužáky a okolím, moc úkolů a učiva i složitost výuky či malou aktivitu učitelů a nedostatek zpětné vazby. Srovnání 12 zemí ukázalo, že čeští rodiče patřili k nejspokojenějším. Nejvíc nespokojení byli Rusové či Němci.