Při nařízené jarní výuce na dálku učitelé v Česku nejvíc využívali e-maily a školní platformy. Aspoň jednou denně je použila zhruba třetina pedagogů. Pětina vyučujících se žáky několikrát týdně chatovala. Málo se využívaly videohovory či videokonference. Ukázal to průzkum mezi 501 rodiči, který se uskutečnil od 16. do 22. června. Na přetížení kvůli učení potomků si stěžovala víc než čtvrtina rodičů.
Průzkum se konal v celkem 12 zemích, a to třeba na Slovensku, ve Francii, Německu, USA, Británii, Rusku či Japonsku. Pro počítačovou firmu Avast ho provedla společnost Toluna QuickSurveys. Zjišťovala vybavení pro výuku, jeho zabezpečení, postup učitelů či spokojenost rodičů s dálkovým učením.
"Bylo patrné, že učitele dálková výuka zaskočila a nebyli na ni připraveni, dřív se s ní nepotkali," řekla na tiskové konferenci expertka firmy na bezpečnost Julia Szymańská. Podle ní průzkum mezi rodiči ukázal, že ve výuce se používaly hlavně "relativně tradiční a málo interaktivní" metody. "Pro učitele, kteří byli situací překvapeni, byly nejjednodušší e-maily, kam zasílali úkoly. Většina učitelů podcenila nejvíc interaktivní platformy jako Messenger, Viber či WhatsApp, ty využila pětina. Málo se uskutečňovalo videohovorů, které mohly hodinu nejkvalitněji nahradit," uvedla Szymańská.
Aspoň jednou za školní den elektronickou poštou komunikoval 35 procent vyučujících, několikrát týdně pak 23 procent. Školní platformy využívala aspoň jednou denně třetina učitelů, několikrát týdně čtvrtina. Se školáky několikrát v týdnu chatovala pětina kantorů, pětina pracovala interaktivně. Učitelé si na síti nejvíc oblíbili online testy a kvízy či videa na YouTube. Fyzicky se úkoly předávaly více u žáků do deseti let, a to jednou za týden či za dva. Pro případ budoucí výuky na dálku expertka firmy doporučuje zřídit virtuální třídu zabezpečenou heslem.
Téměř polovina učitelů nestanovila žádná pravidla ochrany soukromí při online výuce. Práce čtvrtiny dětí mohli na platformách vidět ostatní žáci či jejich rodiče. Dvě pětiny učitelů je naopak nesdílely a soukromí školáků chránily.
Dvě pětiny dětí měly pro výuku na dálku svůj chytrý telefon a 31 procent svůj notebook. Tři z deseti školáků si museli notebook půjčit od jiného člena rodiny. Tiskárnu měla k dispozici ani ne čtvrtina žáků. Podle zjištění přitom bylo mnohde nutné zadání vytisknout. Socioložka a spoluautorka průzkumu Kateřina Müllerová podotkla, že různé technické vybavení domácností nerovnosti ve vzdělávání prohloubilo.
Kvůli výuce na dálku se museli nové věci učit i rodiče. Každý osmý poprvé využil Skype. Pětina se potýkala s technickými problémy. Přetížení kvůli nutnosti učit své děti cítilo 28 procent dotázaných. S distančním vzděláváním byla spokojena polovina rodičů. Jako výhody jmenovali samostatnost dětí, odbourání stresu kvůli vstávání či větší časovou flexibilitu. Za negativa označili chybějící kontakt se spolužáky a okolím, moc úkolů a učiva i složitost výuky či malou aktivitu učitelů a nedostatek zpětné vazby. Srovnání 12 zemí ukázalo, že čeští rodiče patřili k nejspokojenějším. Nejvíc nespokojení byli Rusové či Němci.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
Školství , průzkumy , učitelé , děti
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 1 hodinou
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 3 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
včera
Počasí: Nové varování meteorologů. Do Česka se vrací pravá zima, hrozí sněhové jazyky
včera
Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček
včera
Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer
včera
Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír
včera
Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále
včera
České hokejistky vysněnou olympijskou medaili nezískají. Ve čtvrtfinále nestačily na Švédky
včera
„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje
včera
Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních
včera
Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek
Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.
Zdroj: Libor Novák