Záškoláctví by mohli řešit sociální pracovníci škol, plánuje MPSV

Ukazují to návrhy z projektu ministerstva práce, jehož cílem byl rozvoj nástrojů na ochranu ohrožených dětí. Experti na něm pracovali tři a půl roku. Resort své výsledky v chystaných novelách nevyužil, místo nich plánuje odebírat rodinám záškoláků dávky na bydlení.

Ministerský projekt o systémové přeměně péče o ohrožené děti začal v lednu 2016 a skončil v polovině loňska. Zapojilo se do něj 12 krajů. Experti se na názor ptali i mladých od 16 do 22 let.

Na návrzích k záškoláctví pracovala skupina expertek. Podle nich v Česku chybí včasné řešení. "V čím ranějším stádiu se problém začne řešit, tím je obvykle řešení účinnější," uvedly autorky.

Podle nich se stává, že učitelé nějakou dobu záškoláctví přehlížejí a příčiny nezjišťují. Řešení komplikuje roztříštěnost problematiky mezi resorty školství a práce. Školy většinou očekávají, že problém budou řešit sociální pracovníci z ochrany dětí (SPOD). Ti zas naopak čekají, že záležitost vyřeší škola. Autorky poukazují na to, že učitelé mají omezené možnosti zjišťovat situaci v rodině, sociální pracovníci zas neznají okolnosti a dění ve škole.

Pomoci by tak mohli sociální pracovníci přímo ve školách. Rozhodující pro zřízení pozice by byl výskyt záškoláctví a počty neomluvených hodin. "Pozice školního sociálního pracovníka či sociálního pedagoga není doposud legislativně ukotvena a zároveň je problematické získat prostředky na její zavedení a následné udržení ve škole," uvedl expertní tým. Dodal, že pokud někde ve školách sociální pracovníci či sociální pedagogové jsou, obvykle jejich pozice vznikla za peníze z EU.

Sociální pracovníky mají všechny školy v Německu, někde působí i vícečlenný tým. Zkušenosti ze zahraničí i z českých institucí ukázaly, že se osvědčilo také doučování a doprovázení dětí do škol. Udělování důtek či podmínečné a skutečné vyloučení ze školy autorky nedoporučují, odebírání dětí z rodin považují za nepřípustné.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje za záškoláctví škrtnout rodinám na půl roku dávky na bydlení. Několikrát zopakovala, že opatření má přimět rodiče, aby posílali potomky do škol a zajistili jim vzdělání a budoucnost. Už dřív ministryně řekla, že je ochotna debatovat i o jiných opatřeních, když s nimi někdo přijde. Dodala, že zatím nikdo nic lepšího nevymyslel. Zmínila také, že by v příštích letech chtěla v obcích zajistit systémově sociální práci a využít na ni peníze z EU.

Podle šéfa Institutu pro sociální inkluzi Martina Šimáčka Maláčová "porcuje evropského medvěda, který ještě běhá po Bruselu". O unijních dotacích pro příští roky se teprve jedná. Odebírání dávek na bydlení odmítají experti na sociální problematiku, organizace na pomoc lidem v tísni i někteří politici. Podle nich by rodiny bez podpory mohly o bydlení přijít, což by školní docházku dětí nezlepšilo.

Podle doporučení z projektu je nutné hledat co nejdřív příčiny záškoláctví. K nim může patřit šikana, nevhodně zvolený obor, neúměrné požadavky učitelů a jejich přístup, nadměrné trestání, nemoc či úmrtí v rodině, vytíženost či rozvod rodičů i jejich pohled na hodnotu vzdělání, vypočítal autorský tým. Školáci uvedli, že by uvítali, kdyby třídní věnovali dění ve třídě víc pozornosti a zájmu. Stěžovali si na nezáživnost učiva a výkladu, nedostatek partnerského dialogu s učiteli a také na málo respektu od pedagogů. Uvedli i příklady, kdy kantoři podporovali rasistické smýšlení spolužáků či ignorovali informace o šikaně.