Ministerstvo školství chce v druhém pololetí nadcházejícího školního roku začít zjišťovat, jak by mohla fungovat distanční výuka jako součást běžného vzdělávání. Do konce letošního roku chce vybrat školy, které by se měly zapojit do pokusného ověřování. ČTK to řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Jak velkou část výuky by podle něj mohla výuka na dálku tvořit, zatím přesně neví.
"Počítáme s tím, že do konce letošního roku připravíme pokusné ověřování," uvedl ministr. "Nešlo by jen o výuku na dálku v případě zásahu nouzového stavu, mimořádného opatření nebo zásahu krajské hygienické stanice, jak s tím počítá současná novela školského zákona. Mělo by jít o ověřování toho, jakou roli může hrát distanční vzdělávání v celém systému, jaká má být kombinace prezenčního a distančního vzdělávání a ve kterých oblastech dává smysl a větší efekt distanční vzdělávání jako doplněk prezenčního," řekl.
Ministerstvo podle něj proto v následujícím půlroce vybere různé typy škol z různých regionů, které by do ověřování zařadilo. Na upřesnění toho, kolik jich bude, je podle něj nyní zatím brzy. "Hodláme to odstartovat v druhém pololetí nadcházejícího školního roku," uvedl.
Jak velkou část výuky by podle něj mohlo distanční vzdělávání tvořit, odmítl upřesnit. "Bylo by laciné, kdybych řekl 25 procent nebo 35 procent. Hezky by to vypadalo, ale nebyla by to pravda. Od toho jsou pokusná ověřování, aby se to vyzkoušelo a na základě toho, co se ve školách skutečně děje, dostal ministr školství nebo ministryně školství na stůl podklad, že to funguje, a až poté řekl, jaký má být správný podíl, protože to vyjde z toho, co se skutečně v terénu děje, a ne z toho, co si myslí Robert Plaga," řekl.
Doplnil, že lze očekávat jiný účinek distančního vzdělávání na prvním a druhém stupni základních škol či ve středních školách. Ukázala to podle něj i zkušenost z letošního jara, kdy byly kvůli šíření koronaviru několik týdnů zavřené školy a výuka fungovala na dálku. Zejména mladší školáci se většinou neobešli bez pomoci rodičů, zatímco starší žáci a studenti už dokázali pracovat samostatněji.
Zavedení distanční výuky do zákona má i podporu opozice
Zavedení distanční výuky do školského zákona podporují i opoziční strany. V Poslanecké sněmovně by tak předpis měl dnes projít bez komplikací. Někteří poslanci navrhovali například to, aby právní úprava byla přijata pouze pro nadcházející školní rok, na školském výboru ale návrh nezískal podporu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že ačkoli to považuje za nestandardní, umožní projednat návrh školského zákona předložený vládou na čtvrteční schůzi horní komory.
Místopředsedkyně školského výboru Kateřina Valachová (ČSSD) očekává, že zákon Sněmovnou projde hladce. Vytkla ale, že se o něm neuskutečnila debata mezi politickými stranami a odborníky. Věří také, že ministerstvo školství připraví podporu i pro mateřské školy a distanční výuku v nich. Rovněž se domnívá, že by právní úprava měla být přijata pouze pro nadcházející školní rok, což navrhují Piráti.
Jejich poslanec Lukáš Bartoň uvedl, že pro návrh na výboru hlasovali čtyři z 15 přítomných poslanců. Piráti chtěli zavést platnost pouze pro příští školní rok, neboť jim schází definice ministerstva školství, kdy je zákonná povinnost distanční výuky splněna a kdy ne. Žádají resort, aby připravil vyhlášku. Pokud by tak neučinil, opoziční strana chce, aby zákon příští rok přestal platit.
Ministr Plaga se proti kritice Pirátů, že zákon jednoznačně nestanovuje formu distanční výuky, ohradil. Podle něj je to naopak výhoda, protože ředitelé budou moci flexibilněji reagovat na potřeby jednotlivých tříd, kterých by se to týkalo. Plaga podotkl, že vyučování online nemusí být jedinou formou vzdálené výuky, situace na jaře podle něj ukázala, že mohou fungovat i jiné formy.
Podle Plagy není na místě omezovat platnost zákona pouze na nadcházející školní rok. Potřeba distanční výuky může vyvstat i za jiných mimořádných okolností, než je současná epidemie covidu-19. Jako příklad uvedl povodně.
Na výboru neměl podporu ani další pozměňovací návrh místopředsedy ODS Martina Baxy, který se týkal vyjmutí pravomoci ministerstva školství k tomu, aby mohlo libovolně měnit způsob maturit, přijímacích i závěrečných zkoušek, řekl Bartoň. "Souhlasíme s tím, že by ministerstvo mělo mít možnost měnit termín na základě vývoje situace, ale nechceme, aby libovolně třeba sebralo jeden termín jednotné přijímací zkoušky, jako tomu bylo na jaře. To chceme, aby vždy muselo jít přes Parlament. V tomto ministerstvu nedůvěřujeme a nechceme, aby tuto pravomoc mělo," dodal Bartoň.
Ani s tím Plaga nesouhlasí. Upozornil, že zákon umožňuje napadnout takové rozhodnutí ministerstva ve správním řízení nebo u soudu. Místopředseda STAN Petr Gazdík uvedl, že ačkoli je hnutí obezřetné při jakémkoli delegování pravomocí Parlamentu na členy vlády, v tomto případě návrh občanských demokratů nepodpoří. Vzhledem k tomu, že podobná opatření kvůli covidu-19 mají být obvykle lokální, nedává podle Gazdíka smysl, aby se vždy scházel Parlament.
Naopak lidovci návrh do zákona zapracovat chtějí. Vítají, že se distanční výuka na základních školách dostane do zákona, i když podle nich vláda mohla situaci řešit dřív. Poslanec Jiří Mihola také upozornil, že po zavedení dálkové výuky bude třeba zajistit i to, aby se jí mohli účastnit i sociálně slabí žáci. Vláda by podle něj měla podpořit rodiny tak, aby si mohly pořídit potřebné technické vybavení.
Zavedení distanční výuky podpoří i poslanecký klub SPD. "Vzhledem k vládou připravovaným opatřením je to asi jediná možnost, jak to právně zarámovat," řekl o návrhu předseda hnutí Tomio Okamura. Podle Vystrčila měla vláda se změnou přijít dřív, aby byla připravena před 1. zářím, kdy začne nový školní rok. Ve čtvrtek ale umožní projednání návrhu v Senátu.
Související
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
Školství , Robert Plaga , zákony , ministerstvo školství , Kateřina Valachová , Jiří Mihola (KDU-ČSL) , Tomio Okamura , Miloš Vystrčil (ODS) , Petr Gazdík
Aktuálně se děje
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
včera
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
včera
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
včera
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
včera
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
včera
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
včera
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
včera
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
včera
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
včera
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.
Zdroj: Julie Jarošová