Zavedení distanční výuky do zákona má podporu opozice, dle MŠMT má být běžnou praxí

"Počítáme s tím, že do konce letošního roku připravíme pokusné ověřování," uvedl ministr. "Nešlo by jen o výuku na dálku v případě zásahu nouzového stavu, mimořádného opatření nebo zásahu krajské hygienické stanice, jak s tím počítá současná novela školského zákona. Mělo by jít o ověřování toho, jakou roli může hrát distanční vzdělávání v celém systému, jaká má být kombinace prezenčního a distančního vzdělávání a ve kterých oblastech dává smysl a větší efekt distanční vzdělávání jako doplněk prezenčního," řekl.

Ministerstvo podle něj proto v následujícím půlroce vybere různé typy škol z různých regionů, které by do ověřování zařadilo. Na upřesnění toho, kolik jich bude, je podle něj nyní zatím brzy. "Hodláme to odstartovat v druhém pololetí nadcházejícího školního roku," uvedl.

Jak velkou část výuky by podle něj mohlo distanční vzdělávání tvořit, odmítl upřesnit. "Bylo by laciné, kdybych řekl 25 procent nebo 35 procent. Hezky by to vypadalo, ale nebyla by to pravda. Od toho jsou pokusná ověřování, aby se to vyzkoušelo a na základě toho, co se ve školách skutečně děje, dostal ministr školství nebo ministryně školství na stůl podklad, že to funguje, a až poté řekl, jaký má být správný podíl, protože to vyjde z toho, co se skutečně v terénu děje, a ne z toho, co si myslí Robert Plaga," řekl.

Doplnil, že lze očekávat jiný účinek distančního vzdělávání na prvním a druhém stupni základních škol či ve středních školách. Ukázala to podle něj i zkušenost z letošního jara, kdy byly kvůli šíření koronaviru několik týdnů zavřené školy a výuka fungovala na dálku. Zejména mladší školáci se většinou neobešli bez pomoci rodičů, zatímco starší žáci a studenti už dokázali pracovat samostatněji.

Zavedení distanční výuky do zákona má i podporu opozice

Zavedení distanční výuky do školského zákona podporují i opoziční strany. V Poslanecké sněmovně by tak předpis měl dnes projít bez komplikací. Někteří poslanci navrhovali například to, aby právní úprava byla přijata pouze pro nadcházející školní rok, na školském výboru ale návrh nezískal podporu. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) uvedl, že ačkoli to považuje za nestandardní, umožní projednat návrh školského zákona předložený vládou na čtvrteční schůzi horní komory.

Místopředsedkyně školského výboru Kateřina Valachová (ČSSD) očekává, že zákon Sněmovnou projde hladce. Vytkla ale, že se o něm neuskutečnila debata mezi politickými stranami a odborníky. Věří také, že ministerstvo školství připraví podporu i pro mateřské školy a distanční výuku v nich. Rovněž se domnívá, že by právní úprava měla být přijata pouze pro nadcházející školní rok, což navrhují Piráti.

Jejich poslanec Lukáš Bartoň uvedl, že pro návrh na výboru hlasovali čtyři z 15 přítomných poslanců. Piráti chtěli zavést platnost pouze pro příští školní rok, neboť jim schází definice ministerstva školství, kdy je zákonná povinnost distanční výuky splněna a kdy ne. Žádají resort, aby připravil vyhlášku. Pokud by tak neučinil, opoziční strana chce, aby zákon příští rok přestal platit.

Ministr Plaga se proti kritice Pirátů, že zákon jednoznačně nestanovuje formu distanční výuky, ohradil. Podle něj je to naopak výhoda, protože ředitelé budou moci flexibilněji reagovat na potřeby jednotlivých tříd, kterých by se to týkalo. Plaga podotkl, že vyučování online nemusí být jedinou formou vzdálené výuky, situace na jaře podle něj ukázala, že mohou fungovat i jiné formy.

Podle Plagy není na místě omezovat platnost zákona pouze na nadcházející školní rok. Potřeba distanční výuky může vyvstat i za jiných mimořádných okolností, než je současná epidemie covidu-19. Jako příklad uvedl povodně.

Na výboru neměl podporu ani další pozměňovací návrh místopředsedy ODS Martina Baxy, který se týkal vyjmutí pravomoci ministerstva školství k tomu, aby mohlo libovolně měnit způsob maturit, přijímacích i závěrečných zkoušek, řekl Bartoň. "Souhlasíme s tím, že by ministerstvo mělo mít možnost měnit termín na základě vývoje situace, ale nechceme, aby libovolně třeba sebralo jeden termín jednotné přijímací zkoušky, jako tomu bylo na jaře. To chceme, aby vždy muselo jít přes Parlament. V tomto ministerstvu nedůvěřujeme a nechceme, aby tuto pravomoc mělo," dodal Bartoň.

Ani s tím Plaga nesouhlasí. Upozornil, že zákon umožňuje napadnout takové rozhodnutí ministerstva ve správním řízení nebo u soudu. Místopředseda STAN Petr Gazdík uvedl, že ačkoli je hnutí obezřetné při jakémkoli delegování pravomocí Parlamentu na členy vlády, v tomto případě návrh občanských demokratů nepodpoří. Vzhledem k tomu, že podobná opatření kvůli covidu-19 mají být obvykle lokální, nedává podle Gazdíka smysl, aby se vždy scházel Parlament.

Naopak lidovci návrh do zákona zapracovat chtějí. Vítají, že se distanční výuka na základních školách dostane do zákona, i když podle nich vláda mohla situaci řešit dřív. Poslanec Jiří Mihola také upozornil, že po zavedení dálkové výuky bude třeba zajistit i to, aby se jí mohli účastnit i sociálně slabí žáci. Vláda by podle něj měla podpořit rodiny tak, aby si mohly pořídit potřebné technické vybavení.

Zavedení distanční výuky podpoří i poslanecký klub SPD. "Vzhledem k vládou připravovaným opatřením je to asi jediná možnost, jak to právně zarámovat," řekl o návrhu předseda hnutí Tomio Okamura. Podle Vystrčila měla vláda se změnou přijít dřív, aby byla připravena před 1. zářím, kdy začne nový školní rok. Ve čtvrtek ale umožní projednání návrhu v Senátu.