Školství

Související články:

Ministr Plaga: S administrativou by školám mohli pomoct nepedagogové

Předčasné ukončení školy? Stát to přijde na miliardy, problém je hlavně ve vyloučených lokalitách

Mladí lidé, kteří předčasně opustí školu a skončí bez vzdělání, vyjdou stát do budoucna na miliardy korun. Jejich podíl v posledních letech roste. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, v roce 2017 téměř sedm procent. Nejhorší situace je v sociálně vyloučených lokalitách. Pokud by se ji tam podařilo zlepšit, mohl by stát do roku 2067 ušetřit na podpoře v nezaměstnanosti a dalších dávkách za jeden ročník žáků až 16,5 miliardy korun. Vyplývá to z podkladů Agentury pro sociální začleňování.

ANO prohrálo bitvu. Poslanci podpořili vyšší příplatek pro třídní učitele

Sněmovna podpořila v úvodním kole lidovecký návrh, který má zvýšit příplatek pro třídní učitele a pedagogy se specializací až na 3500 korun měsíčně. Proti se dnes postavili poslanci hnutí ANO, zamítnutí novely zákoníku práce ale neprosadili. Vláda se k novele, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor, postavila neutrálně.

Povinná maturita z matematiky nebude? Jasno má být na jaře

Povinná maturita z matematiky možná od roku 2021 zavedena nebude. Rozhodne se ale až na jaře. Rozdílné názory na to panovaly ve všech poslaneckých frakcích s výjimkou Pirátů, kteří jsou pro její zrušení. Někteří vládní poslanci dnes navrhovali pouze odklad o rok, nanejvýš o dva. Sněmovna dnes po tříhodinové debatě ukončila dvakrát přerušené první kolo posuzování vládní předlohy, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor. Vyrovnat by se s tím měl do konce února. Podobný návrh Pirátů Sněmovna zamítla.

Poslanci chtějí, aby studenti měli o podobě maturit jasno. Svolá Plaga kulatý stůl?

Nejistotu, zda gymnazisté budou povinně maturovat z matematiky už na jaře příštího roku, chce ukončit většina poslanců. V názoru, zda podpořit návrh ministra školství Roberta Plagy (za ANO) na zrušení plánu povinných maturit z tohoto předmětu, se ale liší. V prvním čtení se předlohou budou zabývat dnes. Expert na školství hnutí STAN poslanec Petr Gazdík chce vyzvat Plagu, aby uspořádal kulatý stůl, který povede k dohodě na podobě maturit v příštích deseti letech. Bez takové dohody Starostové návrh nepodpoří.

Audit: UK nepřijala na česko-čínské konference peníze z Číny

Sporné financování česko-čínských konferencí, které se v minulých letech konaly na Univerzitě Karlově, zůstává nejasné. Na co šly peníze, které na konference údajně poslali Číňané, vnitřní audit školy nezjistil. Univerzita podle kontroly účetnictví žádné peníze z Číny nepřijala. Vyplývá to ze závěrů auditu, se kterými dnes Akademický senát UK seznámil rektor Tomáš Zima. Vedení univerzity se proto už dříve obrátilo na policii kvůli podezření ze spáchání podvodu.

Platy učitelů: O kolik si polepšili?

Nejméně o 1500 korun měsíčně mají letos vyšší plat zaměstnanci ve veřejné sféře. Patří mezi ně například úředníci, učitelé, lékaři, policisté či vojáci.

Zmatky v maturitách: Nikdo neví, jak mají skutečně vypadat

Mezi učiteli není shoda na tom, jak by měla vypadat státní maturita. Podle některých by například měla nahradit přijímací zkoušky na vysoké školy, podle jiných by zase neměla být pro všechny školy jednotná. Vyplývá to z ankety, o které ČTK informovala předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová. Platforma podle ní podporuje zachování stávajícího stavu státních maturit a je proti povinné maturitě z matematiky.

Integrace Romů vázne. Řada se jich učí dle osnov pro mentálně postižené

Romové se v základních školách učí stále často podle vzdělávacích plánů pro lehce mentálně postižené. Mezi žáky, kteří mají upravené učivo kvůli nižší inteligenci, tvoří přibližně 29 procent. V celkovém počtu dětí v základních školách je podíl Romů asi 3,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy o plnění plánu opatření, která mají přispět k začlenění romských dětí do běžných škol. Údaje se za poslední rok výrazně nezměnily.

Ekonomové cupují Babišův investiční plán. Co se jim nelíbí v oblasti školství?

Za nesourodé a ne příliš užitečné označili ekonomové Daniel Münich a Jakub Fischer informace, které o potřebných investicích ve školství obsahuje Národní investiční plán. Částka přibližně 46 miliard korun, kterou plán na příštích 30 let pro školství předpokládá, je podle Münicha ve srovnání s celkovým objemem osmi bilionů korun velmi malá. Podle Fischera vytčené investice nemohou výrazně přispět k přeměně českého školství pro potřeby 21. století.

Kvalita škol v Česku? Rozdíly jsou propastné, vlastivědu učí tělocvikáři

Soustředit se na cílenou podporu škol se znevýhodněnými žáky v chudších regionech doporučila ministerstvu školství Česká školní inspekce. Ve výroční zprávě, kterou dnes novinářům představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, upozornila na velké rozdíly v kvalitě vzdělávání mezi jednotlivými kraji i školami. Zatímco například v Karlovarském kraji je podle ní desetina učitelů bez kvalifikace, ve Zlínském kraji jsou to dvě procenta. Podle náměstkyně ministra školství Zuzany Matuškové by zlepšení měla přinést mimo jiné nová strategie vzdělávání do roku 2030.

Bída vysokých škol v Česku? Ministr Plaga navrhne změny v jejich financování

České vysoké školství zůstává podfinancované. Navzdory růstu jeho rozpočtu v posledních letech, stoupl podíl výdajů na vysoké školy na objemu hrubého domácího produktu (HDP) jen o setiny procenta. Letos tento podíl činil asi 0,47 procenta HDP. Školy ze svých rozpočtů nemohou účinně podporovat obory, jejichž absolventi by mohli chybět na trhu práce. Pro zlepšení situace bude potřeba větší spolupráce mezi resorty a víc peněz.

Zkouška z češtiny bude složitější? Stát chce přitvrdit vůči cizincům

Od roku 2021 se možná ztíží zkouška z češtiny pro cizince, kteří pochází ze zemí mimo EU a chtějí v ČR získat trvalý pobyt. Vyplývá to z návrhu novely nařízení vlády, který připravilo ministerstvo školství. Podle něj by žadatelé o trvalý pobyt měli nově prokazovat znalost českého jazyka zhruba na úrovni pokročilých. Dosud jim stačilo umět jen úplné základy českého jazyka. Podmínkou k novele je navýšení rozpočtu na zkoušku z 1,65 milionu na 4,51 milionu korun.

Soud rozhodl o hidžábu ve škole. Ministerstvo s verdiktem souhlasí

Ministerstvo školství souhlasí s verdiktem Nejvyššího soudu, který minulý týden rozhodl, že škola nemůže v teoretické výuce zakazovat nošení muslimského šátku. ČTK to dnes sdělila mluvčí úřadu Aneta Lednová. Ministerstvo podle ní informovalo ředitele škol již v roce 2015, že nesmí plošně omezovat náboženské symboly. Rozsudkem Nejvyššího soudu se tak podle Lednové z hlediska ministerstva nic nemění.

Tři miliardy na platy učitelů? ČSSD nakonec svůj návrh nepodpoří, věří Babiš

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš neočekává, že by poslanci koaliční ČSSD v závěrečném hlasování podpořili návrh svých stranických kolegů Kateřiny Valachové a Václava Votavy přidat tři miliardy korun na platy učitelů. Babiš to dnes řekl v Otázkách Václava Moravce v České televizi. Rozpočet na příští rok se schodkem 40 miliard korun má Sněmovna schvalovat ve středu.

Romové stále vadí. Ve školách přetrvává oddělování slabých, vyplývá z analýzy

Navzdory opatřením pro společné vzdělávání přetrvává v českém školství vyloučení sociálně znevýhodněných. Větší zapojení Romů do běžných tříd podporuje asi desetina Čechů. Zhruba pětina českých rodičů se naopak domnívá, že školy bez Romů a cizinců jsou kvalitnější než ty, kam romské a cizojazyčné děti chodí. Tento názor sdílí zejména zastánci tradiční výuky a disciplíny. Vzdělání v něm nehraje velkou roli, kritičtější jsou ale vysokoškoláci.

Česko bude mít 70 nových profesorů. Zeman podepsal dekrety, osobně je nepředá

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal jmenovací dekrety 70 nových profesorů a profesorek. Profesorský titul bude moct používat třeba primář gynekologicko-porodnické kliniky v pražské vinohradské nemocnici Michael Halaška nebo vedoucí filmový zvukař Karel Jaroš. Jmenování musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Jmenovací dekrety novým profesorům předají ministři školství Robert Plaga (ANO) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Opozice se bije za učitele. Jejich plat by měl vzrůst o 15 procent

Poslanci většiny opozičních stran chtějí dosáhnout patnáctiprocentního navýšení platů učitelů v příštím roce. Zástupci stran to řekli na dnešních tiskových konferencích před zahájením schůze Sněmovny. STAN a ODS požadují přesun dalších 5,5 miliardy korun do rozpočtu ministerstva školství, o téže částce dříve hovořila TOP 09. KDU-ČSL chce do školství přidat pět miliard korun, stejně tak Piráti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) vláda činí kroky k tomu, aby splnila svůj závazek, že v roce 2021 bude průměrný plat pedagogů činit 150 procent z průměru v roce 2017. Opozice připravila mnoho pozměňovacích návrhů ke státnímu rozpočtu na příští rok.

Asociace děkanů: Sametová revoluce byla pro humanitní obory moc důležitá

Význam sametové revoluce pro humanitní obory vyzdvihla ve svém prohlášení u příležitosti 30. výročí pádu komunismu v Československu Asociace děkanů filozofických fakult ČR. Děkani v něm připomněli, že společenské vědy před rokem 1989 velmi podléhaly ideologické kontrole. Poděkovali těm, kdo přispěli ke znovunabytí svobody. Asociace se zároveň přihlásila ke spoluzodpovědnosti za českou společnost. ČTK o prohlášení informoval mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Petr Kukal.

Kvůli obezitě zavádí některé školy nová opatření

Jako nástroj v boji proti obezitě zavádí některé školy v Česku do výuky tělocviku jízdu na koloběžce. Přivedl je k tomu projekt Tělák nás baví společnosti Kostka. Inspiraci našli učitelé v Německu. ČTK o tom informoval mediální zástupce společnosti Jan Hrbek. Podle odborníků je dosavadní podoba tělesné výchovy zastaralá a nedokáže děti motivovat ke sportování. Podle studie Univerzity Palackého v Olomouci má zhruba pětina českých školáků ve věku mezi 11 a 15 lety problémy s hmotností.