Mladí lidé, kteří předčasně opustí školu a skončí bez vzdělání, vyjdou stát do budoucna na miliardy korun. Jejich podíl v posledních letech roste. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, v roce 2017 téměř sedm procent. Nejhorší situace je v sociálně vyloučených lokalitách. Pokud by se ji tam podařilo zlepšit, mohl by stát do roku 2067 ušetřit na podpoře v nezaměstnanosti a dalších dávkách za jeden ročník žáků až 16,5 miliardy korun. Vyplývá to z podkladů Agentury pro sociální začleňování.
"V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 milionů korun," vyčíslila agentura ve zprávě o předčasných odchodech ze vzdělávání.
Podle ní školy předčasně opouští zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit. Pokud by se podařilo tento podíl omezit, mohl by stát ušetřit například na dávkách pro nezaměstnané, odvodech na sociální a zdravotní pojištění či dani z příjmu pracujících.
Při snížení předčasných odchodů o deset procent, by to v dalších 47 letech mohlo znamenat 1,78 miliardy korun. Jestliže by se srovnalo vzdělávání sociálně vyloučených s celostátním průměrem, získal by stát až 16,5 miliardy korun, vyčíslila agentura.
Podíl mladých, kteří v ČR nedokončí školu, činil v roce 2017 kolem 6,7 procenta. Ačkoli je pod průměrem EU, od roku 2010 roste. Nejhůře je na tom severozápad Česka, kde se od roku 2013 zvýšil z 9,4 procenta na zhruba 15,6 procenta. Každý šestý obyvatel Ústeckého a Karlovarského kraje úspěšně dokončil pouze základní vzdělání. Předčasně ze škol odchází zejména Romové, v roce 2016 se to týkalo 57 procent z nich. EU si dala za cíl do letoška omezit podíl nedokončeného vzdělávání na méně než deset procent.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Mělo by to být jedno z 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle loňských podkladů k návrhu by se povinná školní docházka mohla stanovit do ukončení vzdělávání, tedy například do dosažení výučního listu. Nyní je docházka povinná devět let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Pokud to nezvládne do 17 let, základní vzdělání nezíská.
Proti navrhované změně se postavilo ministerstvo školství. S nutností omezit předčasné odchody ze vzdělávání souhlasí, v souladu s trendy v Evropě by se ale chtělo zaměřit spíš na podporu vzdělávání u předškoláků.
Agentura pro sociální začleňování již dříve uvedla, že při předčasném odchodu ze škol hraje roli podpora a důležitost vzdělání v rodině, nedostatek vzorů, nezájem o studium i nelegální práce. Podstatný je také přístup vzdělávacích institucí. Pokud školáci zažívají dlouhodobě neúspěch a cítí se vyloučeni, nestojí o pokračování ve studiu.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Adam Hanka: Selhání tradičních stran nám otevřelo cestu. Voličům už marketing nestačí, říká šéf Voltu
Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
vzdělání , sociálně vyloučení , Romové , Andrej Babiš , Školství
Aktuálně se děje
před 55 minutami
Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda
před 1 hodinou
Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán
před 2 hodinami
"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři
před 2 hodinami
Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov
před 3 hodinami
Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci
před 4 hodinami
Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru
před 5 hodinami
Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři
před 5 hodinami
Ledovka pokryla část Česka. Policie kvůli nehodám uzavřela dálnice
před 5 hodinami
Ve Spojených arabských emirátech se chystá historicky první trojstranné jednání o Ukrajině
před 7 hodinami
Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit
včera
Tramvaje čeká v Praze několikadenní výluka. Protáhne se až do února
včera
U střelce z úřadu v Chřibské byly další zbraně. Na místě činu vystřelil asi stokrát
včera
Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali
včera
Do Česka by měl po mnoha letech přijet papež. Přijal pozvání od prezidenta
včera
Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř
včera
Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže
včera
Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz
včera
Policie zadržela údajného zahraničního agenta. Měl pracovat pro Čínu
včera
Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj
včera
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.
Zdroj: Libor Novák