Mladí lidé, kteří předčasně opustí školu a skončí bez vzdělání, vyjdou stát do budoucna na miliardy korun. Jejich podíl v posledních letech roste. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, v roce 2017 téměř sedm procent. Nejhorší situace je v sociálně vyloučených lokalitách. Pokud by se ji tam podařilo zlepšit, mohl by stát do roku 2067 ušetřit na podpoře v nezaměstnanosti a dalších dávkách za jeden ročník žáků až 16,5 miliardy korun. Vyplývá to z podkladů Agentury pro sociální začleňování.
"V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 milionů korun," vyčíslila agentura ve zprávě o předčasných odchodech ze vzdělávání.
Podle ní školy předčasně opouští zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit. Pokud by se podařilo tento podíl omezit, mohl by stát ušetřit například na dávkách pro nezaměstnané, odvodech na sociální a zdravotní pojištění či dani z příjmu pracujících.
Při snížení předčasných odchodů o deset procent, by to v dalších 47 letech mohlo znamenat 1,78 miliardy korun. Jestliže by se srovnalo vzdělávání sociálně vyloučených s celostátním průměrem, získal by stát až 16,5 miliardy korun, vyčíslila agentura.
Podíl mladých, kteří v ČR nedokončí školu, činil v roce 2017 kolem 6,7 procenta. Ačkoli je pod průměrem EU, od roku 2010 roste. Nejhůře je na tom severozápad Česka, kde se od roku 2013 zvýšil z 9,4 procenta na zhruba 15,6 procenta. Každý šestý obyvatel Ústeckého a Karlovarského kraje úspěšně dokončil pouze základní vzdělání. Předčasně ze škol odchází zejména Romové, v roce 2016 se to týkalo 57 procent z nich. EU si dala za cíl do letoška omezit podíl nedokončeného vzdělávání na méně než deset procent.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Mělo by to být jedno z 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle loňských podkladů k návrhu by se povinná školní docházka mohla stanovit do ukončení vzdělávání, tedy například do dosažení výučního listu. Nyní je docházka povinná devět let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Pokud to nezvládne do 17 let, základní vzdělání nezíská.
Proti navrhované změně se postavilo ministerstvo školství. S nutností omezit předčasné odchody ze vzdělávání souhlasí, v souladu s trendy v Evropě by se ale chtělo zaměřit spíš na podporu vzdělávání u předškoláků.
Agentura pro sociální začleňování již dříve uvedla, že při předčasném odchodu ze škol hraje roli podpora a důležitost vzdělání v rodině, nedostatek vzorů, nezájem o studium i nelegální práce. Podstatný je také přístup vzdělávacích institucí. Pokud školáci zažívají dlouhodobě neúspěch a cítí se vyloučeni, nestojí o pokračování ve studiu.
17. prosince 2025 13:07
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Související
Adam Hanka: Selhání tradičních stran nám otevřelo cestu. Voličům už marketing nestačí, říká šéf Voltu
Vláda připravila změny v regulaci reklamy a navrhla přesuny peněz v evropských fondech
vzdělání , sociálně vyloučení , Romové , Andrej Babiš , Školství
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Diplomaté jsou skeptičtí: Trumpův mírový plán je rok starý, pro Írán byl těžko přijatelný
před 1 hodinou
Likvidace jaderného programu výměnou za konec sankcí. Unikly první detaily íránského mírového plánu
před 2 hodinami
Trump: Válku s Íránem jsme vyhráli. Teherán zoufale touží po dohodě
před 3 hodinami
NASA představila první konkrétní plány na kolonizaci Měsíce
před 4 hodinami
Počasí přinese sněžení do části republiky. Spadne až 20 centimetrů sněhu
včera
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
včera
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
včera
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
včera
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
včera
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
včera
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
včera
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
včera
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
včera
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
včera
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
včera
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
včera
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
včera
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
včera
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
včera
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.
Zdroj: Libor Novák