Předčasné ukončení školy? Stát to přijde na miliardy, problém je hlavně ve vyloučených lokalitách

Mladí lidé, kteří předčasně opustí školu a skončí bez vzdělání, vyjdou stát do budoucna na miliardy korun. Jejich podíl v posledních letech roste. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, v roce 2017 téměř sedm procent. Nejhorší situace je v sociálně vyloučených lokalitách. Pokud by se ji tam podařilo zlepšit, mohl by stát do roku 2067 ušetřit na podpoře v nezaměstnanosti a dalších dávkách za jeden ročník žáků až 16,5 miliardy korun. Vyplývá to z podkladů Agentury pro sociální začleňování.

"V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 milionů korun," vyčíslila agentura ve zprávě o předčasných odchodech ze vzdělávání.

Podle ní školy předčasně opouští zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit. Pokud by se podařilo tento podíl omezit, mohl by stát ušetřit například na dávkách pro nezaměstnané, odvodech na sociální a zdravotní pojištění či dani z příjmu pracujících.

Při snížení předčasných odchodů o deset procent, by to v dalších 47 letech mohlo znamenat 1,78 miliardy korun. Jestliže by se srovnalo vzdělávání sociálně vyloučených s celostátním průměrem, získal by stát až 16,5 miliardy korun, vyčíslila agentura.

Podíl mladých, kteří v ČR nedokončí školu, činil v roce 2017 kolem 6,7 procenta. Ačkoli je pod průměrem EU, od roku 2010 roste. Nejhůře je na tom severozápad Česka, kde se od roku 2013 zvýšil z 9,4 procenta na zhruba 15,6 procenta. Každý šestý obyvatel Ústeckého a Karlovarského kraje úspěšně dokončil pouze základní vzdělání. Předčasně ze škol odchází zejména Romové, v roce 2016 se to týkalo 57 procent z nich. EU si dala za cíl do letoška omezit podíl nedokončeného vzdělávání na méně než deset procent.

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Mělo by to být jedno z 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle loňských podkladů k návrhu by se povinná školní docházka mohla stanovit do ukončení vzdělávání, tedy například do dosažení výučního listu. Nyní je docházka povinná devět let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Pokud to nezvládne do 17 let, základní vzdělání nezíská.

Proti navrhované změně se postavilo ministerstvo školství. S nutností omezit předčasné odchody ze vzdělávání souhlasí, v souladu s trendy v Evropě by se ale chtělo zaměřit spíš na podporu vzdělávání u předškoláků.

Agentura pro sociální začleňování již dříve uvedla, že při předčasném odchodu ze škol hraje roli podpora a důležitost vzdělání v rodině, nedostatek vzorů, nezájem o studium i nelegální práce. Podstatný je také přístup vzdělávacích institucí. Pokud školáci zažívají dlouhodobě neúspěch a cítí se vyloučeni, nestojí o pokračování ve studiu.

Související

Adam Hanka Rozhovor

Adam Hanka: Selhání tradičních stran nám otevřelo cestu. Voličům už marketing nestačí, říká šéf Voltu

Volt Česko chce být hnacím motorem modernizace státu, říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz jeho předseda Adam Hanka. Strana podle něj sází na digitalizaci, podporu startupů i obranu demokratických hodnot. „Chceme připravovat Českou republiku na budoucnost,“ zdůrazňuje. Volt se zároveň vymezuje vůči tradičním i populistickým stranám, odmítá spolupráci s ANO a Motoristy a prosazuje hlubší evropskou integraci včetně společné armády.

Více souvisejících

vzdělání ,  sociálně vyloučení ,  Romové ,  Andrej Babiš ,  Školství

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 3 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

včera

Christa Pikeová

Pokusí se Pikeovou popravit znovu? Amerika se chystá na vleklý právní boj

Případ padesátileté Christy Pikeové, která v americkém státě Tennessee nedávno jako jediná v novodobé historii přežila nezdařený pokus o popravu smrtící injekcí, zaměstnává tamní justici a vyvolává v zemi hluboké etické debaty. Vedení státu nyní čelí zásadní otázce, zda se o vykonání trestu smrti pokusí znovu, zatímco její právní zástupci zahájili v nashvillském soudu právní boj s cílem jakémukoli dalšímu pokusu zabránit a zajistit řádné uchování důkazních materiálů.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump na klimatické změny nevěří, jeho válka ale činí svět zelenějším

Válka v Íránu, která měla podle původních předpokladů představovat pouze krátký a rychlý úder směřující k pádu tamního režimu, přerostla v táhnoucí se konflikt hluboce otřesikující globální energetický systém. Současný stav vyvolává zcela paradoxní otázku, zda by tento ozbrojený konflikt mohl amerického prezidenta Donalda Trumpa – známého odpůrce klimatických opatření – na mezinárodní scéně nechtěně pasovat do role „klimatického prezidenta“.

včera

včera

Elektromobil, ilustrační fotografie.

Pouze 350 tisíc. EU stanovila limit na dovoz hybridních vozidel z Číny, zbytek zavře ve skladech

Evropská unie se v rámci významné obchodní dohody uzavřené v Pekingu dohodla na zavedení přísných ročních kvót na dovoz hybridních a plug-in hybridních vozidel z Číny, čímž reaguje na prudký nárůst asijských dovozů a sílící obavy z deindustrializace evropského kontinentu. Podle nového opatření, které má vstoupit v platnost v prosinci letošního roku, bude roční limit pro dovoz těchto vozidel stanoven na 350 tisíc kusů, což by mělo snížit současný podíl čínských automobilů na evropském trhu přibližně na polovinu.

včera

Francouzské letectvo se stroji Mirage 2000

Francie se učí z války na Ukrajině, cvičí jaderný útok proti Rusku

Francouzské letectvo intenzivně využívá poznatky z ozbrojených konfliktů na Ukrajině a na Blízkém východě k úpravě svého výcviku jaderných úderů, přičemž se v rámci odstrašování Ruska stále otevřeněji hlásí ke své jaderné síle. Pravidelná cvičení označovaná jako Operace Poker přivádějí čtyřikrát do roka do vzduchu přibližně padesát letounů, které nacvičují simulovaný útok na nepřátelské území s cílem udržet maximální kredibilitu francouzského jaderného arzenálu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml podpořil Trumpovu myšlenku na výměnu Zelenského. 60 dní Ukrajině nedá a příměří nekomentoval

Moskevský Kreml v pondělí oficiálně odmítl návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na zavedení šedesátidenního příměří, které mělo v napadené zemi vytvořit nezbytné podmínky pro uspořádání řádných prezidentských voleb. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov novinářům sdělil, že Moskva nemá zájem o žádná dočasná zastavení palby, nýbrž usiluje o dosažení dlouhodobého a komplexního mírového urovnání konfliktu.

včera

Alexus Grynkewich

Grynkewich představil obrannou strategii "teorie vítězství". Má odstrašit Rusko od útoku na NATO

Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, americký generál Alexus Grynkewich, vystoupil na bezpečnostní konferenci ve Varšavě s důrazným varováním na adresu Moskvy a představil novou obrannou strategii označovanou jako teorie vítězství. Tento krok má za cíl jasně demonstrovat odhodlání a připravenost severoatlantické aliance čelit jakémukoliv ozbrojenému napadení a současně uklidnit spojence na východním křídle organizace.

včera

Saúdská Arábie v kleštích. Na útoky Hútíjů musí zareagovat, armáda čelí tlaku na radikální změnu strategie

Saúdská Arábie čelí nejzávažnějšímu bezpečnostnímu incidentu na svém území za poslední desetiletí po ničivém raketovém útoků na mezinárodní letiště v Rijádu. Tento krvavý úder, za nímž stojí jemenští povstalci húsíové napojení na Írán, si vyžádal nejméně třináct obětí na životech a stovky zraněných, což v zemi vyvolalo vlnu šoku a ostrého rozhořčení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy