Předčasné ukončení školy? Stát to přijde na miliardy, problém je hlavně ve vyloučených lokalitách

Mladí lidé, kteří předčasně opustí školu a skončí bez vzdělání, vyjdou stát do budoucna na miliardy korun. Jejich podíl v posledních letech roste. Zatímco v roce 2013 jich bylo kolem pěti procent, v roce 2017 téměř sedm procent. Nejhorší situace je v sociálně vyloučených lokalitách. Pokud by se ji tam podařilo zlepšit, mohl by stát do roku 2067 ušetřit na podpoře v nezaměstnanosti a dalších dávkách za jeden ročník žáků až 16,5 miliardy korun. Vyplývá to z podkladů Agentury pro sociální začleňování.

"V důsledku jednoho předčasného odchodu ze vzdělávání veřejné rozpočty přijdou do roku 2067 o zhruba 13 milionů Kč ve srovnání s úspěšným vyučením. V případě úspěšného dokončení střední školy s maturitou by pak byla celková bilance veřejných rozpočtů vyšší o 22 milionů korun," vyčíslila agentura ve zprávě o předčasných odchodech ze vzdělávání.

Podle ní školy předčasně opouští zhruba dvě třetiny žáků ze sociálně vyloučených lokalit. Pokud by se podařilo tento podíl omezit, mohl by stát ušetřit například na dávkách pro nezaměstnané, odvodech na sociální a zdravotní pojištění či dani z příjmu pracujících.

Při snížení předčasných odchodů o deset procent, by to v dalších 47 letech mohlo znamenat 1,78 miliardy korun. Jestliže by se srovnalo vzdělávání sociálně vyloučených s celostátním průměrem, získal by stát až 16,5 miliardy korun, vyčíslila agentura.

Podíl mladých, kteří v ČR nedokončí školu, činil v roce 2017 kolem 6,7 procenta. Ačkoli je pod průměrem EU, od roku 2010 roste. Nejhůře je na tom severozápad Česka, kde se od roku 2013 zvýšil z 9,4 procenta na zhruba 15,6 procenta. Každý šestý obyvatel Ústeckého a Karlovarského kraje úspěšně dokončil pouze základní vzdělání. Předčasně ze škol odchází zejména Romové, v roce 2016 se to týkalo 57 procent z nich. EU si dala za cíl do letoška omezit podíl nedokončeného vzdělávání na méně než deset procent.

Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý týden řekl, že vláda diskutuje o možném prodloužení povinné školní docházky. Mělo by to být jedno z 15 opatření proti chudobě navrhovaných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle loňských podkladů k návrhu by se povinná školní docházka mohla stanovit do ukončení vzdělávání, tedy například do dosažení výučního listu. Nyní je docházka povinná devět let a základní vzdělání má ten, kdo úspěšně ukončí devátý ročník základní školy. Pokud to nezvládne do 17 let, základní vzdělání nezíská.

Proti navrhované změně se postavilo ministerstvo školství. S nutností omezit předčasné odchody ze vzdělávání souhlasí, v souladu s trendy v Evropě by se ale chtělo zaměřit spíš na podporu vzdělávání u předškoláků.

Agentura pro sociální začleňování již dříve uvedla, že při předčasném odchodu ze škol hraje roli podpora a důležitost vzdělání v rodině, nedostatek vzorů, nezájem o studium i nelegální práce. Podstatný je také přístup vzdělávacích institucí. Pokud školáci zažívají dlouhodobě neúspěch a cítí se vyloučeni, nestojí o pokračování ve studiu.

Související

Ilustrační fotografie.

Školní rok v minulosti nezačínal v září. Co se dříve děti učily?

Žákům v září začal školní rok a pravidelné vyučování. Jeho struktura a složení prošly za staletí mnohými proměnami. Jaké předměty se v minulosti na školách vyučovaly? A kdy začínal školní rok? Žáci dříve neusedali do školních lavic dne 1. září a učili se zcela jiné věci než dnešní děti.
Školství, ilustrační fotografie.

Podzimní prázdniny 2023 nebudou prvním volnem v novém školním roce

Školou povinné děti si ještě užívají poslední dny nejdelších prázdnin v roce, než příští týden po dvou měsících opět usednou do lavic. První volný den v novém ročníku připadá díky státnímu svátku na září. Na konci října budou následovat dvoudenní podzimní prázdniny. 

Více souvisejících

vzdělání sociálně vyloučení Romové Andrej Babiš Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

včera

COP29

Za změny počasí nemohou, přesto je devastují jako první. Pro malé země není COP29 konferencí, ale bojem o přežití

Vyjednávání na klimatické konferenci COP29, která právě probíhá v ázerbájdžánském Baku, se podle prezidenta Palau Tommyho Remengesaua Jr. pohybují příliš pomalu. Pro malé ostrovní státy, známé jako SIDS (Small Island Developing States), je tento nedostatek pokroku frustrující a potenciálně fatální. Stoupající hladiny moří, erozi pobřeží a devastaci místního zemědělství nelze ignorovat – tyto země stojí v první linii klimatické krize, přestože samy přispěly ke globálním emisím skleníkových plynů jen minimálně.

včera

včera

Sýrie, ilustrační foto

Turecké nálety devastují Sýrii. Novináři odhalili skutečný rozsah útoků

Turecké nálety na ropné a plynové infrastruktury v kurdské autonomní správě severovýchodní Sýrie (AANES) přispěly k výraznému zhoršení životních podmínek více než milionu lidí. Podle údajů BBC provedlo mezi říjnem 2019 a lednem 2024 Turecko více než 100 útoků, které poškodily klíčové elektrárny, vodní stanice a infrastrukturu. 

včera

Ilustrační foto

Bilion dolarů za záchranu počasí na Zemi? Podle ekonomů nejde o vysokou částku

Přechod na udržitelnější ekonomiku vyžaduje investice ve výši přibližně 1 bilionu dolarů ročně do roku 2030. Podle předních ekonomů však tato částka nepředstavuje neúnosnou zátěž pro rozpočty vyspělých zemí. Naopak by investice mohly podpořit zelený ekonomický růst a snížit rizika spojená s klimatickými změnami, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidskost v Pásmu Gazy zemřela? OSN popsala jeden z nejhorších incidentů

V sobotu bylo v jižní části Pásma Gazy vyrabováno téměř 100 nákladních aut s humanitární pomocí, což OSN označila za jeden z nejhorších incidentů svého druhu. Podle UNRWA, agentury OSN pro palestinské uprchlíky, bylo z celkových 109 vozů směřujících z přechodu Kerem Šalom do Gazy vyrabováno 97 vozidel. Uvedl to server CNN.

včera

včera

Proti Ukrajině i vlastním lidem. Putin vede dvojí válku, o invazi se v Rusku stále mluvit nesmí

V dnešním Rusku je každé slovo pečlivě sledováno a váženo. Místo přímých zmínek o válce lidé používají neurčité fráze jako „od roku 2022“ nebo „současná situace“. Tyto eufemismy nejsou znakem opatrnosti, ale nutností. Nikdo si nemůže být jistý, kdo poslouchá, uvedl server Sky News.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy