Póvl? Ve vyloučených lokalitách nežijí jen Romové, varuje odborník

O zprávě, která bude zveřejněna na začátku června, diskutoval Čada on-li se čtenáři serveru iDnes.cz. „Domnívám se, že celkově se boj s chudobou nedá vyhrát. Chudoba tu asi bude stále. Státy a politiky mají možnosti jak zmenšovat počet lidí, kteří v chudobě žijí a zlepšovat kvalitu jejich života," myslí si autor zprávy o sociálně vyčleněných oblastech.

Lidé mají pocit, že Romové nebo přistěhovalci se nechtějí vzdávat svého způsobu života, což způsobuje problémy. Romové se podle něj nemusí nutně vzdávat své kultury. „Setkal jsem se s řadou Romů, kteří se hlásí ke svému romství a tradicím, a přesto jsou zároveň začlenění do běžné společnosti. Moje australská zkušenost mi také ukazuje, že je možné, že imigranti se nemusí vzdávat své kultury a tradic a být zároveň součástí společnosti," popisuje Čada.

Není to ani tak, že by ve vyloučených lokalitách žili jen lidé, kteří nechtějí pracovat a žijí z dávek. „V námi zkoumaných lokalitách je minimálně 15 až 20 procent těch, kteří mají práci, ale příjem z ní jim nestačí, aby se dostali ze sociálně vyloučeného prostředí. Přestože pracují, tak jejich příjmy jsou nízké a práce, kterou mají je značně nejistá. Je třeba si uvědomit, že jde často o osoby se základním vzděláním, v řadě obcí připadá na jedno pracovní místo i víc než 50 uchazečů," upozorňuje autor studie.

Na zhoršující se situaci se podle něj částečně podílí i takzvaný byznys s chudobou. Kvůli nedostatku financí ve vyloučencýh lokalitách stále častěji žijí i senioři. Pokud navíc rodina žije na ubytovně dlouhodobě, často se problém přenáší z generace na generaci. „Rozhodně ale nelze mluvit o lidech na ubytovnách jako o "póvlu". Řada z nich se snaží řešit svou situaci a za svou situaci nemohou. To, že žijí v situaci, v jaké žijí, neznamená, že nezasluhují úctu jako kdokoli jiný," říká Čada. Pomoci by podle ně mohla dobrá koncepce sociálního bydlení.