V Praze je obelisk věnovaný Ryszardovi Siwiecovi, který se upálil

"Pro nás pro všechny invaze do Československa v roce 1968 znamenala obrovský šok. Ale jen někteří dokázali proti tomu něco veřejně udělat," vzpomínal místopředseda polského Senátu Zbygniew Romaszewski. Siwiecův čin bylo podle jeho mínění vyjádření potřeby pravdy, potřeby solidarity. "Tyto všechny akty způsobily, že lidé, kteří byli proti systému, se začali navzájem hledat. To otevřelo cestu k nezávislosti, solidaritě," dodal."Vnímal, chápal a cítil více než jiní," myslí si o Siwiecovi místopředseda Sejmu Polské republiky Marek Kuchciński. Je rád, že Praha na tohoto hrdinu nezapomněla."Jméno Siwiece nikdy vymazáno nebylo a nikdy nebude. Těší mě, že vznikl nápad tohoto obelisku, kterým bude všem kolemjdoucím připomínat, po kom se tato ulice vlastně jmenuje a bude jmenovat," uvedl ministr vnitra Radek John. Spolu se Siwiecem by se podle jeho slov měli připomínat všichni hrdinové protikomunistického odboje.Obelisk nese kromě jména Ryszarda Siwiece a dat jeho narození a úmrtí i vysvětlení, kdo tento muž byl a proč se upálil. Do obelisku jsou vytesaná i věta: "Ve jménu pravdy přinesl nejvyšší oběť".Autorem díla je známý polský výtvarník Marek Moderau, který mimo jiné v nedávné době zvítězil v soutěži o pomník obětem smolenské katastrofy z dubna letošního roku.Záštitu nad akcí převzali maršálek Senátu Polské republiky Bogdan Boruszewicz a předseda českého Senátu Přemysl Sobotka (ODS).Ryszard Siwiec byl první "živá pochodeň" v bývalém sovětském bloku. Upálil se 8. září 1968 na protest proti okupaci Československa vojsky varšavské smlouvy na dožínkové slavnosti před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí. Před očima vedení polské komunistické strany a 100 tisíc lidí se polil benzínem a zapálil.Ještě předtím, než se zapálil, nahrál na magnetofonovou pásku vzkaz, v němž obvinil Moskvu ze snahy rozpoutat další světovou válku. Když hořel, tak křičel, že protestuje proti okupaci Československa.Po uhašení byl odvezen do nemocnice, kde ho hlídali příslušníci tajné policie. Zemřel po čtyřech dnech, popáleniny pokrývaly 85 procent jeho těla.Jeho čin se policii podařilo utajit, teprve na jaře roku 1969 odvysílala polská redakce Rádia Svobodná Evropa zprávu o jeho činu. Ten se stal v roce 1991 námětem filmu Uslyšíte můj křik polského režiséra Macieje Drygase. Snímek věnovaný Siwiecově památce získal cenu Evropské filmové akademie Felix. Název filmu jsou samotná Siwiecova slova v závěti, kterou sepsal dva dny před smrtí.