Čechům jsou nejmíň sympatičtí Romové a Arabové. Kdo dopadl v průzkumu nejlépe?

Praha - Nejvíc v oblibě mají obyvatelé z Česka sebe, Slováky, Poláky a Němce. Romové si sice trochu polepšili, obliba Arabů ale poklesla. Ukazují to výsledky průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Ze sedmnácti zkoumaných národností jsou Čechům a Češkám nejméně sympatičtí Romové, Arabové, Albánci a Rumuni. Nejvíc v oblibě mají obyvatelé z Česka sebe, Slováky, Poláky a Němce. Proti loňsku je horší ale postoj i k lidem ze Slovenska a Polska. Zlepšil se naopak k Ukrajincům, Vietnamcům a Rusům.

Celkem 1079 lidí nad 15 let známkovalo příslušníky 17 národností jako ve škole - jedničkou až pětkou. Romové získali průměrnou známku 4,26. Před rokem měli 4,3, v roce 2014 ale 4,21. Arabové před dvěma lety dostali 3,79, letos 4,2.

Romy za nesympatické považuje 82 procent dotázaných. Téměř polovině respondentů jsou dokonce velmi nesympatičtí. Sympatičtí jsou jen třem procentům. Zbytku jsou jedno. Tři čtvrtiny respondentů cítí antipatie k Arabům, sympatie naopak čtyři procenta.

Vietnamci jsou sympatičtí zhruba třetině dotázaných a nesympatičtí čtvrtině, zbytku jsou jedno. Sympatie má 22 procent Rusů, naopak antipatie k nim cítí 34 procent respondentů. Ukrajince nemá v oblibě 36 procent lidí, sympatičtí jsou pětině. Číňané si získali sympatie 17 procent dotázaných, antipatie k nim má 34 procent.

Češi jsou sympatičtí 85 procentům respondentů. Jen procento dotázaných uvedlo, že jsou jim spíše nesympatičtí. Za velmi nesympatické Čechy nepovažoval nikdo. Celkem 81 procent lidí má sympatie ke Slovákům, podle dvou procent jsou spíš nesympatičtí. Poláky za nesympatické považuje 15 procent a Němce téměř čtvrtina osob.

Postoj k Ukrajincům, Vietnamcům a Rusům se za poslední rok zlepšil. Ukrajinci si polepšili z průměrné známky 3,44 na 3,26, Vietnamci z 3,11 na 2,96 a Rusové z 3,31 na 3,18. Zhoršil se naopak vztah k Řekům, Polákům, Slovákům a Albáncům. Slováci si z loňského hodnocení 1,76 pohoršili na 1,88 a Poláci z 2,47 na 2,61. O trošku kritičtější jsou Češi ale i k sobě - letos se ohodnotili známkou 1,66, loni 1,59.

Židé jsou sympatičtí 27 procentům dotázaných, pětině jsou nesympatičtí. Víc než dvě pětiny k nim mají neutrální vztah. Podle analýzy CVVM se postoj k Židům zlepšuje s rostoucím vzděláním. Lepší postoj k cizincům mají také lidé, kteří hodnotí svou životní úroveň jako dobrou.

Moravané mají větší sympatie ke Slovákům, Polákům, Rusům či Bulharům než lidé z Čech, naopak hůř než oni vnímají Srby či Židy. Posunem od levice k pravici klesají sympatie k Rusům a rostou k Němcům a Židům.

V březnu 2016 byl v rámci pravidelných šetření Naše společnost zkoumán vztah veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v České republice. Do šetření bylo zahrnuto celkem 17 národností žijících v naší zemi včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako skupina ke srovnání s ostatními. Respondenti své sympatie či antipatie vyjadřovali pomocí pětibodové škály, na které bod 1 znamenal „velmi sympatičtí", 2 „spíše sympatičtí", 3 „ani sympatičtí, ani nesympatičtí", 4 „spíše nesympatičtí" a 5 „velmi nesympatičtí".

Související

Více souvisejících

češi Romové arab

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy