Pro jakýho debila pracujete?! Češi jsou zoufalí, mají malé platy, a stát je nenažraný. Zablokujte Úřad vlády, vyzval Kubera u Jílkové. A začalo se křičet

V pořadu vystoupili poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš, senátor a místopředseda Senátu Parlamentu ČR za ODS Jaroslav Kubera, vedoucí makroekonomického oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann, děkan Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Miroslav Ševčík, propuštěná vedoucí pobočky diskontu Simona Tichavská a jednatel úklidové firmy Jaroslav Strnad.

Podle Dolejše vzrostly ceny po roce 1989, kapitál se přelil do určitých kapes a díky tomu profitují z ekonomického vývoje jen někteří. „Češi nejsou neproduktivní, ale musí se o to poprat,“ dodal. Kuberu ale prý dojalo, jak Slováci mají vyšší platy a rostou rychleji. „Slovenska základna byla o něco nižší a když platíme ČNB 27 korun za euro, zkuste si propočítat slovenské platy. Dále jsou tu obrovské náklady na plnění evropských směrnic,“ doplnil.

Fassmann zmínil, že Kubera sice kritizuje devalvaci ČNB, nekritizoval ale devalvaci exprezidenta Václava Klause. „Tady je potřeba říct, že na začátku 90. let způsobila devalvace a stlačení mezd, že jsme se dostali na 10 procent úrovně Německa,“ uvedl. „Tolik hloupostí co jsem teď slyšel jsem dlouho neslyšel,“ reagoval Ševčík. „Máme nadměrnou byrokratizaci, která vychází z našich hloupostí,“ uvedl a jako příklad zmínil pamlskovou vyhlášku. Dodal, že se mělo za socialismu protestovat proti tomu, jakým způsobem se privatizovalo.

Podle Strnada je problém v cenách za práci. „Zkuste si jít do výběrového řízení do státní správy. Chtějí vždycky jen tu nejnižší cenu, nehledí na kvalitu. Tak kolik potom máme platit na mzdách?“ podotkl. „To je problém i řidičů. Ti měli vzít autobusy, zablokovat úřad vlády a bylo by. A oni stávkují proti krajským zastupitelstvům. Co je to za nesmysl?“ reagoval Kubera a dodal, že stejně jako v Česku ani v Německu nedosáhnou dvě třetiny lidí na průměrnou mzdu.

Tichavská pracovala pro německého zaměstnavatele, který do loňského roku vyplácel 13 500 hrubého, přičemž měl roční zisk téměř 150 milionů. „My jsme žádali o navýšení mezd, bez reakce. Já jako vedoucí jsem nastupovala za 18 500, za šest let jsem dosáhla stropu 23 000, a zaměstnavatel, kterému se v České republice daří, mi potom nepřidal ani korunu,“ uvedla.

Kubera ale upozornil na superhrubou mzdu, která podle Tichavské činila měsíčně asi 37 tisíc. „Když bude chtít opravdu dostat 25 tisíc čistého, tak musí zaměstnavatel vydělat 40 tisíc. Tam je ten problém. Musíme platit nenažranost státního aparátu,“ reagoval Ševčík. „Ta nenažranost je naše sociální a zdravotní pojištění,“ upozornil Fassmann. „Ano, v Česku se v průměru na mzdové náklady odvádí zhruba třetina. Ale my jsme poměrně chudá země, a kdybyste snížili odvody, tak snížíte kvalitu a nahráváme privatizaci,“ podotkl Dolejš.

„Máme jedno z nejvyšších zatížení daněmi na práci v Evropě,“ naštval se Ševčík. Podle Strnada jde například v Polsku o 17 procent, které odvádí daň i zaměstnavatel. Fassmann tvrdí, že je to kvůli tomu, že naše ekonomika je závislá, protože jsme se dostali do fáze „polokolonie“. Divák z publika uvedl, že se jako podnikatel nemůže dívat na to, kolik dostane zaměstnanec zaplaceno, ale kolik za něj zaplatí on.

Tichavská si posteskla, že její firma vydělávala nad rámec miliony korun ročně. Když poté přišli za zaměstnavatelem s prosbou o navýšení mezd, nevyslyšel je. Proto založili odbory, ale zaměstnavatel všechny odboráře na hodinu vyhodil.

Divák z publika pracoval jako řidič autobusu a plat měl kolem 20 tisíc korun. Má ale kamaráda, který dělal v Rakousku stejnou práci jako on a má důchod 1600 euro. „V Rakousku je nájemné za 1+1 1700 korun,“ reagoval Strnad s tím, že ceny u nás jsou úplně někde jinde. Další divák ale upozornil, že platy a důchody v jiných zemích nelze srovnávat. Firma v České republice vyplácela tuzemským řidičům kamionů 2200 euro měsíčně. Po převedení firmy do Rumunska z tohoto platu zaplatí dva lidí.

Podle jiného diváka jsme pracovitější než Němci, ale děláme za třetinové mzdy. „Letos na sebe začnete vydělávat až 17. 6.,“ přidal se Kubera s tím, že do té doby se platí na stát. Podle divačky ale polovina lidí neví, že z každé vydělané stokoruny dostane stát 45 korun. „Stát je zdravotnictví, školství,“ podotkl Fassmann.

Tichavská vidí problém v tom, že když už zaměstnavatel vydělá peníze, zaměstnancům je nedá. „On když má čistý zisk 140 milionů, tak to neznamená to, že nemusel investovat,“ reagoval Ševčík. „Já to vím, já mám vysokoškolský vzdělání,“ reagovala. „Proč pro takovýho debila pracujete?! Běžte jinam“ opáčil Kubera.

Podle Dolejše je problém i v tom, že je nemožné vyžít za minimální mzdu. „Zkusili jste to někdo?“ zeptal se. Divák z publika ale v reakci uvedl, že poslanci by si neměli mzdu stanovovat podle západu, ale podle ekonomické situace země.

"Polovina tohoto národa bere nějaké sociální dávky. Zdá se vám to normální?" vystřelil Kubera. Podle něj lidé sotva vyjdou, když žijí v páru a mají oba plat. "Pokud jeden z nich odejde, tak ti lidi se dostávají do zoufalé situace," dodal s tím, že jednočlenná domácnost je neskutečně drahá.

"Vy tady brečíte, ale můžete dělat něco jinýho. Ale co má dělat ta, která je sama?! Já to vím, když babičce zemřel manžel! A vy tady brečíte jak želvy! Tady se nikdo špatně nemá!" pokračoval rozjetý Kubera.

Podle Ševčíka je příčina nízkých důchodů a mezd jednoduchá. "Přílišná byrokratizace ekonomiky a nadměrná zátěž ceny práce," to jsou podle něj ty hlavní důvody.