Praha – Na konci března Vláda schválila zákon o zálohovém výživném, který v podstatě deleguje vymáhání alimentů od neplatičů na stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí kalkuluje s návratností nesplacených dávek zhruba z 20-ti procent. Zákon musí projít Sněmovnou a Senátem. Možnostmi získávání neplacených alimentů se zabývá i program Vaše Výživné z iniciativy Asociace neúplných rodin. Podle jejího mluvčího Františka Brože až polovina samoživitelů o dlužné alimenty ani neusiluje.
Vláda na konci března schválila návrh zákona o zálohovém výživném. To by stát vyplácel samoživitelům, kteří nedostali alimenty po dobu tří měsíců. Jeho výše může dosáhnout maximálně 1,2násobku životního minima dítěte, podle věku jde tak o částky v rozmezí 2088, 2568 a 2940 korun. Nárok na výživné vznikne pouze rodinám, u kterých příjem jejich domácnosti nepřekročí 2,7násobek životního minima a pokud po neplatícím rodiči alimenty vymáhá exekutor či soud.
Zákon ještě musí schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident. Je tedy reálná šance, že zákon se nestihne schválit do konce funkčního období současné vlády. Zálohové výživné by mělo ročně vyjít státní kasu na 736,8 milionu korun. Resort ministerstva práce a sociálních věcí počítá se zhruba 10 až 20% návratností.
Chronických neplatičů je kolem deseti tisíc
Od roku 2011 se možnostmi získávání neplacených alimentů zabývá i program Vaše Výživné, které vzniklo z iniciativy Asociace neúplných rodin. Program má za cíl pomoci rodičům, kteří se bojí vymáhat alimenty soudní či exekutorskou cestou, nebo na to nemají peníze. Vaše Výživné zprostředkovává bezplatnou právní pomoc při vymáhání výživného. K dnešnímu dni se do programu zapojilo již přes 13 tisíc rodičů. Orientační celková částka vymáhaných alimentů v rámci tohoto programu se blíží 2,2 miliardám korun.
Mluvčí Asociace neúplných rodin František Brož pro EuroZprávy.cz prozradil, že 38,5 % partnerů v předchozích 24 měsících buď nezaplatilo alimenty, nebo zaplatilo pouze jejich část, případně se opozdilo s platbou. "Z toho 7-10 % patří mezi takzvané chronické neplatiče. Zhruba stovka tisíc povinných plátců tedy občas zásadním způsobem nerespektuje zákon, asi desítka tisíc pak patří mezi chronické dlužníky," konstatuje Brož.
Podle jeho slov je důležité mít na paměti, že až polovina oprávněných lidí o své dlužné výživné ani neusiluje. Pokud jde o vymáhání dlužných částek, program Vaše Výživné je dle Brože úspěšné v nadpoloviční většině případů alespoň ve vymožení části dlužné částky.
Dlužná částka by podle Asociace neúplných rodin měla pro neplatiče vzrůst
Asociace neúplných rodin vítá přijetí zákona o zálohovém výživném, nikoliv však bezvýhradně. "Přináší pouze tu nejjednodušší formu pomoci samoživitelům", píše. "Na druhou stranu bychom ocenili, pokud by se zákon podařilo pojmout komplexněji, a to zejména ve sporné části - tedy přebírání vymáhání dluhu státem," předkládá stanovisko Asociace Brož. Podle něj je předpokládaná úspěšnost 10 - 20 procent nereálná, spíše půjde o nějaká 3 procenta. "Rádi bychom v návrhu viděli možnost navýšení dlužné částky o 10-15 % při převzetí dluhu státem," konstatuje. Prý by to motivovalo dlužníky problém řešit včas.
Nedávná analýza ministerstva spravedlnosti, která se zabývala otázkou možnosti vymáhání výživného od neplatičů, konstatovala, že u chronických neplatičů ani opakované trestní postihy nemají ten správný efekt. Ve vězení navíc vězni nemají stálé zaměstnání a možnosti splácet dlužné alimenty ještě poklesnou.
Pro stanovení výše výživného využívají soudy tabulek, které jednotlivé sumy stanoví. V průměru musí jít o částku pohybující se mezi 11-25 procenty čistého příjmu rodiče. Podle Policie ČR bylo v roce 2015 evidováno na 12 089 případů trestné činnosti v souvislosti s neplacením alimentů.
Související
Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok 107,8 milionu
Jurečka s návrhy na změny v důchodech nebo výživném zřejmě narazí u vlády
výživné , alimenty , Ministerstvo práce a soc. věcí , Policie ČR , rodina
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 2 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák