Dlužníci alimentů by měli platit víc. Chronických neplatičů je desítka tisíc

Praha – Na konci března Vláda schválila zákon o zálohovém výživném, který v podstatě deleguje vymáhání alimentů od neplatičů na stát. Ministerstvo práce a sociálních věcí kalkuluje s návratností nesplacených dávek zhruba z 20-ti procent. Zákon musí projít Sněmovnou a Senátem. Možnostmi získávání neplacených alimentů se zabývá i program Vaše Výživné z iniciativy Asociace neúplných rodin. Podle jejího mluvčího Františka Brože až polovina samoživitelů o dlužné alimenty ani neusiluje.

Vláda na konci března schválila návrh zákona o zálohovém výživném. To by stát vyplácel samoživitelům, kteří nedostali alimenty po dobu tří měsíců. Jeho výše může dosáhnout maximálně 1,2násobku životního minima dítěte, podle věku jde tak o částky v rozmezí 2088, 2568 a 2940 korun. Nárok na výživné vznikne pouze rodinám, u kterých příjem jejich domácnosti nepřekročí 2,7násobek životního minima a pokud po neplatícím rodiči alimenty vymáhá exekutor či soud.

Zákon ještě musí schválit obě komory Parlamentu a podepsat prezident. Je tedy reálná šance, že zákon se nestihne schválit do konce funkčního období současné vlády. Zálohové výživné by mělo ročně vyjít státní kasu na 736,8 milionu korun. Resort ministerstva práce a sociálních věcí počítá se zhruba 10 až 20% návratností.

Chronických neplatičů je kolem deseti tisíc

Od roku 2011 se možnostmi získávání neplacených alimentů zabývá i program Vaše Výživné, které vzniklo z iniciativy Asociace neúplných rodin. Program má za cíl pomoci rodičům, kteří se bojí vymáhat alimenty soudní či exekutorskou cestou, nebo na to nemají peníze. Vaše Výživné zprostředkovává bezplatnou právní pomoc při vymáhání výživného. K dnešnímu dni se do programu zapojilo již přes 13 tisíc rodičů. Orientační celková částka vymáhaných alimentů v rámci tohoto programu se blíží 2,2 miliardám korun.

Mluvčí Asociace neúplných rodin František Brož pro EuroZprávy.cz prozradil, že 38,5 % partnerů v předchozích 24 měsících buď nezaplatilo alimenty, nebo zaplatilo pouze jejich část, případně se opozdilo s platbou. "Z toho 7-10 %  patří mezi takzvané chronické neplatiče. Zhruba stovka tisíc povinných plátců tedy občas zásadním způsobem nerespektuje zákon, asi desítka tisíc pak patří mezi chronické dlužníky," konstatuje Brož.

Podle jeho slov je důležité mít na paměti, že až polovina oprávněných lidí o své dlužné výživné ani neusiluje. Pokud jde o vymáhání dlužných částek, program Vaše Výživné je dle Brože úspěšné v nadpoloviční většině případů alespoň ve vymožení části dlužné částky. 

Dlužná částka by podle Asociace neúplných rodin měla pro neplatiče vzrůst

Asociace neúplných rodin vítá přijetí zákona o zálohovém výživném, nikoliv však bezvýhradně. "Přináší pouze tu nejjednodušší formu pomoci samoživitelům", píše. "Na druhou stranu bychom ocenili, pokud by se zákon podařilo pojmout komplexněji, a to zejména ve sporné části - tedy přebírání vymáhání dluhu státem," předkládá stanovisko Asociace Brož. Podle něj je předpokládaná úspěšnost 10 - 20 procent nereálná, spíše půjde o nějaká 3 procenta. "Rádi bychom v návrhu viděli  možnost navýšení dlužné částky o 10-15 % při převzetí dluhu státem," konstatuje. Prý by to motivovalo dlužníky problém řešit včas.

Nedávná analýza ministerstva spravedlnosti, která se zabývala otázkou možnosti vymáhání výživného od neplatičů, konstatovala, že u chronických neplatičů ani opakované trestní postihy nemají ten správný efekt. Ve vězení navíc vězni nemají stálé zaměstnání a možnosti splácet dlužné alimenty ještě poklesnou.

Pro stanovení výše výživného využívají soudy tabulek, které jednotlivé sumy stanoví. V průměru musí jít o částku pohybující se mezi 11-25 procenty čistého příjmu rodiče. Podle Policie ČR bylo v roce 2015 evidováno na 12 089 případů trestné činnosti v souvislosti s neplacením alimentů.

Související

Úřad práce

Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok 107,8 milionu

Úřady práce vyplatily na náhradním výživném za první rok dětem neplatičů 107,8 milionu korun. Od loňského července, kdy se nová podpora zavedla, přijaly zhruba 10.600 žádostí o alimenty od státu. Celkem poskytly 59.700 těchto dávek. ČTK a České televizi to řekla náměstkyně ministerstva práce pro sociální pojištění a dávky Iva Merhautová (KDU-ČSL).

Více souvisejících

výživné alimenty Ministerstvo práce a soc. věcí Policie ČR rodina

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy