Češi nevěří Unii, její zásahy odmítají hlavně Lotyši

Praha - Průzkum Eurobarometru, který dnes zveřejnil na svých stránkách Evropský parlament ukazuje, že nejvíce skeptickým národem vůči Evropské unii jsou zejména Řekové a Češi. Větší angažmá Unie v jednotlivých oblastech by si naopak přáli hlavně Kypřané a Španělé.

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr si většina občanů Evropské unie (EU) přeje, aby Evropská unie intenzivněji zasahovala v jednotlivých oblastech. Mezi země, které si přejí větší balík věcí, které by měla Evropská unie řešit, se dle průzkumu řadí zejména jižanské země v čele s Kyprem a Španělskem. Naopak mezi země, které si v jednotlivých oblastech nepřejí tak intenzivní zásahy EU, patří zejména Lotyšsko a Slovensko. Česká republika se blíží průměru všech zemí EU.

Průzkum také říká, že nadpoloviční většina (56 %) obyvatel Evropy smýšlí o Unii pozitivně. Nejvíce skeptickými jsou Češi, Řekové, Italové a Chorvati. Tam je podpora EU zhruba třetinová. Nespokojenost panuje v otázce demokratičnosti Unie. Nejvíce nespokojeni jsou Řekové, průměrně je s demokratickými principy Unie spokojeno 43 procent lidí.

V otázce aktivnějšího boje proti terorismu souhlasí všechny státy, že je třeba více jednat.  Nejméně by v oblasti zasahovali Lotyši a Rakušané. Co se týče životního prostředí, průzkum ukazuje patrný rozdíl mezi zeměmi bývalého komunistického bloku a ostatními. Postkomunistické země (zejména Slovensko a Lotyšsko) se pro větší zapojení EU do oblasti životního prostředí  aktivněji nevyslovili. To, že by EU měla více řešit otázku daňových podvodů si nejvíce myslí občané Španělska či Portugalska, méně by zasahovali Rakušané.

Aktivnější šíření a prosazování demokratických hodnot ze strany EU by prosazoval Kypr nebo Malta, naopak skeptičtější byli v této otázce Slováci a Češi. Kypr a Malta by také více řešily otázku migrace, na rozdíl od Chorvatska, Lotyšska a Slovenska. Co se týče ochrany vnějších hranic Unie, větší angažmá by očekávalo Řecko, ale i Češi. Zintenzivnit ochranu není potřeba podle Švédů.

To, že by se měla Unie více angažovat v otázce bezpečnosti a obrany, si nejvíce myslí Kypřané a Portugalci. Vlažní jsou v této otázce Slováci s Lotyšskem. Slovensko a Česko se dále shoduje na tom, že Unie by neměla moc zasahovat v otázkách genderu a rovnosti pohlaví. Menší zásahy v hospodářství si přeje Řecko a Slovensko. Větší angažovanost Unie v ekonomických otázkách vyžadují hlavně Španělé a Kypřané.

Ve většině ukazatelů Češi zastávají zhruba průměrný postoj celé Evropské unie. Nejméně zásahů EU si přeje Lotyšsko, Slovensko a Řecko. Největší Kypr, Španělsko a Portugalsko. Průzkum byl proveden na vzorku téměř 28 tisíc občanů států EU.

Související

Evropská unie

Evropská komise představila plán, jak čelit expanzivní politice Číny

Evropská komise představila návrh rozsáhlé reformy pravidel pro zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je podpořit nákup evropského zboží a služeb a čelit ekonomickému tlaku Číny. Národní úřady i veřejné instituce, jako jsou školy či nemocnice, budou povzbuzovány k preferenci domácích produktů, i když návrh neobsahuje žádné závazné kvóty. Brusel tímto krokem reaguje na obavy, že stávající předpisy nutí zadavatele vybírat vždy nejlevnější nabídku, což často zvýhodňuje mimoevropské firmy. Nová úprava má veřejným zadavatelům poskytnout větší právní jistotu při výběru dodavatelů z členských států.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Česká republika Slovensko europoslanci Kypr výzkum

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

včera

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

včera

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

včera

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy