Vambeřice? České poutní město patřilo nám. Proč je dnes polské?

Čeští turisté se v poslední době přeorientovali zejména na toulky po vlasti. Při nich také často překročí české hranice, aby se na chvíli pokochali krásami u našich sousedů. Populární je tak například i česko-polské hraniční pomezí v oblasti Kladska v severo-východních Čechách. Pár kilometrů od hranic tam leží poutní místo Vambeřice, polsky Wambierzyce.

Rozpínavé Prusko nám sebralo část Slezska a Kladska

Obec Wambierzyce patří do polské gminy Radków. Správní uspořádání Polska se od Česka liší, do jedné gminy tak spadá vícero vesnic či městeček. Město leží jen 15 kilometrů od českého Broumova a má zhruba 1 200 obyvatel. Odjakživa se mu říkalo českým názvem Vambeřice, polská verze jména byla vytvořena až po 2. světové válce. Původní název oblíbeného poutního místa je ale z němčiny – obec se jmenovala Albendorf.

Proč se však dnes obec, často označována za Slezský Jeruzalém, jmenuje polsky? Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva totiž obec „obsadili“ Poláci z východních koutů Polska poté, co sovětský diktátor Stalin zabral jejich území.  Vambeřice byly spolu s celým územím Kladska až do roku 1742 součástí Čech. Kladsko bylo jedním z českých hrabství. Církevně podléhalo Kladsko Pražské arcidiecézi až do 70. let 20. století – nyní už je součástí polské Vratislavské arcidiecéze a Dolnoslezského vojvodství. Kdy Čechy ztratily toto území? Za vlády panovnice Marie Terezie, letos uplyne 300 let od jejího narození. Definitivně o něj Marie Terezie přišla na konci tzv. Sedmileté války. V bojích se sousedním Pruskem ztratila hlavní město oblasti Svídnici a musela toto slezské území obětovat. Bohužel už na dobro, obci zůstalo pouze české jméno.

Na místě dnešní obce se udál ve 12. století zázrak

Jak se Vambeřice staly poutním místem pro obyvatele Čech a Moravy? Na základě legendy z 12. století, podle které se slepému Janu z Ratna zjevila Panna Maria a on následně nabyl zraku. Až o celých šest století později byla na počest panny Marie vybudována barokní svatyně Matky Boží. Svatyně se v roce 1936 stala bazilikou. Ta sestává z oválné lodi a celkem 11 kaplí. Původně přitom poutě směřovaly k lípě s milostnou soškou, následně k dřevěnému kostelíku, který v 15. století poničili Husité. Ještě před vznikem barokní svatyně v 18. století nechal na místě v roce 1512 Ludwig von Pannwitz vystavět pozdě gotický kostel.

I když tradice poutí v průběhu 20. století postupně upadala, nyní dochází k jejímu pomalému oživení. V posledních letech se tak konají například poutě z Božanova v Broumovském výběžku právě k mariánské svatyni ve Vambeřicích. Dříve taková pouť probíhala tak, že v čele průvodu hrála hudba, za ní předříkávač, který vyvolává slova písně, za ním družičky a ministranti s knězem, následováni muži s korouhvemi a samotnými poutníky.

Turisty naláká i pohyblivý betlém o 800 figurkách

Uvnitř baziliky se nachází soška Panny Marie z lipového dřeva – tu „korunoval“ papež Jan Pavel II. v roce 1980. K bazilice vede masivní poschodí o 57 schodech. Počet schodů není náhodný. Symbolizuje 9 andělských chórů, 33 let života Ježíše Krista a 15 schodů odkazuje na věk, ve kterém Panna Marie počala Ježíše Krista. Majitel Vambeřic Daniel Osterberg nechal v 17. století vybudovat jakousi kopii Jeruzálema v obci. V okolí vznikaly kaple a kapličky, okolní kopce nesou jména s biblickou tématikou (Tábor, Sion, Oreb), vsí protéká potok Cedron. Ve Vambeřicích se lze setkat i s pohyblivým betlémem z roku 1882 s více než 800 figurkami. Mše se v bazilice konají denně.

Ve 20. století přitom celá oblast Radkówa stagnovala. V 80. letech byla zrušena i místní železnice. Turismus tak přispívá postupnému oživení oblasti. Kromě poutního místa turisty naláká také oblast národního parku Stolové hory se skalními městy. Z Broumova je to ostatně kousek.