Rušit amnestii Klause je nesmysl, je to nepřijatelné. Právník Sokol zkritizoval návrh Starostů

Kontroverzní amnestii vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus na sklonku svého funkčního období v roce 2013. Právě i kvůli ní teď hnutí STAN jde do voleb s nápadem, že by Senát měl dostat možnost třípětinovou většinou všech členů navrhovat Ústavnímu soudu zrušení vyhlášené amnestie či individuální milosti. Mohl by k tomu přikročit v případě, že by krok hlavy státu podle senátorů zpochybňoval demokratický právní stát.

 "Narážím na amnestii Václava Klause, která zastavila trestní stíhání u nejzávažnějších hospodářských trestných činů. To mělo za následek výrazný dopad na poškozené a byla podkopána důvěra v právní stát," konstatovala právnička Hana Marvanová, která je jednou z garantek programu STAN. Šéf hnutí Petr Gazdík upřesnil, že zákon by byl obecný, a umožnil tak zpochybnění i amnestií z minulosti.

S tímto nápadem zásadní nesouhlasí renomovaný advokát Tomáš Sokol. "Pokud dobře rozumím, základní záměr je omezit do budoucna presidentskou amnestijní pravomoc. Jestli president bude moci amnestie rozdávat, jak ho napadne, anebo bude poněkud pod kuratelou, je ryze politická záležitost. Pouze bych za elegantnější a snad i humánnější považoval zakotvení předchozí kontrasignace jako podmínky účinnosti amnestijního rozhodnutí. Oproti nastíněné možnosti, dle které by Parlament mohl ex post amnestii zrušit. Žít měsíce nebo snad i roky v režimu amnestovaného nanečisto a čekat, až se politické strany rozhodnou v rámci nějakých politických tanečků, že amnestie platí nebo neplatí, mi připadá spíš jako akt krutosti než milosti," uvedl pro portál Česká justice. 

Zrušení Klausovy amnestie je podle něj nesmyslné a zejména nepřijatelné v právním státě, kterým Česko je. "V případě, že by byl návrh zákona a akceptován a posléze schválen i návrh na zrušení amnestie, pak by cca v roce 2019 „obživla“ trestní stíhání, k tomuto datu trvající cca 14 let," doplňuje. Znamenalo by to pak opakování všech soudních řízení.

S přijetím opatření by tak přišel jen chaos a další nejistota, že se věc neprošetří. "Vyjdu-li z předpokladu, že soudy měli již v minulosti značné obtíže věc rozhodnout, pak v roce 2019 by se tato možnost zcela jistě nezměnila k lepšímu. Přesně naopak. Svědci si už nic nebudou pamatovat, znalci nebudou schopni obhájit posudek, pokud ještě vůbec žijí a jsou znalci atd," míní Sokol. 

"A pak to nejhlavnější. Přečetl jsem si, že zásadním důvodem je obava, že lidé nebudou věřit na spravedlnost, když nebudou zločiny potrestány. Zní to krásně, ale zavání to nepěkně totalitou. Ta slibovala něco, co v právním státě nikdy slibovat nelze. Především tu máme presumpci neviny a tak lidé prostě musí věřit, že ne každý obviněný a obžalovaný není pachatel trestného činu. A také si musí přiznat, že  základní paradigma trestního procesu, chcete-li trestní spravedlnosti, není potrestání každého zločinu. A že lze potrestat pouze ty zločiny, či zločince, u nichž máme dostatečné důkazy.  S tím souvisí latinská sentence in dubio pro reo, tedy v pochybnostech ve prospěch obžalovaného," domnívá se Sokol. Nespokojený je i se samotnou retrospektivní podstatou daného návrhu Starostů. 

Sokol se nepřímo zastal všech obviněných ze zrušených kauz. Domnívá se totiž, že u veřejnosti převládlo mínění, že kvůli amnestii pachatelé uniknou trestu. Dle jeho slov ale nikdy nikdo nedoložil, kolik takových pachatelů bylo a zda by i přes pokračování řízení nebyli zproštěni všech obvinění. "Připustím, že v některých případech skutečně amnestie mohla pomoci pachatelům. Jako ostatně jakákoliv jiná z dřívějších plošných amnestií," dodal. 

Právník Tomáš Sokol v minulosti obhajoval Radovana Krejčíře, Marka Dalíka nebo Bohumila Kulínského. Působil i jako právní zástupce bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Hájil také exšéfa Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka v kauze zneužívání rozvědky tehdejší šéfkou Úřadu vlády Janou Nečasovou (dříve Nagyovou).