Češi si u Hlávkovy koleje připomněli oběť nacistů Jana Opletala

Byli mezi nimi vedle politiků také zástupci vysokých škol, studentů, akademické sféry i církví. Na své tehdejší spolužáky vzpomněl i pamětník, student z roku 1939 Vojmír Srdečný, jemuž je 98 let.

"Většině z nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek, kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let," řekl Srdečný.

"Dva roky po těchto tragických událostech se sešli v Londýně zástupci studentů několika desítek organizací a představitelů spojeneckých vlád, aby vyhlásili 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva k uctění památky popravených a umučených studentů, kteří jako první zvedli svůj hlas na znamení odporu proti nacistickým utlačovatelů," připomněl Srdečný. Vzpomněl také na odvlečení více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a vypočítal, kolik přeživších někdejší hrůzy je ještě na světě. Po letech snah se mu letos podařilo v archivu tábora získat seznamy tehdejších vězněných, které předal několika českým úřadům.

Předseda správní rady Hlávkovy nadace Václav Pavlíček ve svém projevu připomněl, že oběti studentů z roku 1939 nebyly marné. "Represe měla udusit jakýkoli odpor, tohoto cíle však okupanti nedosáhli. 17. listopad se stal ve světě symbolem odporu (...) stal se symbolem mezinárodní solidarity, boje za demokracii, proti fašismu a nacismu," řekl.

Fakt, že se nedaří vrátit označení 17. listopadu jako Mezinárodní den studentstva, může podle něj souviset se snahou některých polistopadových politiků tvrdit, že Češi za svou svobodu nikdy nebojovali, a s jejich vnucováním ideologie slabosti a malosti. Studentské organizace i vysoké školy si tuto etapu odporu proti nacismu stále připomínají, doplnil.