Duka podpořil kněze Piťhu, který kázal proti Istanbulské úmluvě

Katolického kněze Petra Piťhu, na něhož podala za jeho výroky o Istanbulské úmluvě trestní oznámení Česká ženská lobby (ČŽL), podpořil kardinál Dominik Duka. Podle něj se na odmítavém stanovisku biskupů k úmluvě nic nemění. Na svém webu o tom informovala Česká biskupská konference. O přijetí Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách by měli hlasovat poslanci. Podle sedmi křesťanských církví není dokument potřebný a přínosný. Úřad vlády už připravil seznam, v němž srovnává šest mýtů o úmluvě s fakty.

Piťha se ve svém svatováclavském kázání proti přijetí úmluvy důrazně postavil. Podle něj by v Česku vedla k přijetí "dokonale zvrácených zákonů" proti tradiční rodině. Věřícím mimo jiné řekl, že jejich rodiny za názor, že muž a žena nejsou totéž, budou roztrženy, vezmou jim děti, za jakýkoliv nesouhlas bude deportace do "pracovně výchovných táborů vyhlazovacího charakteru", homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, děti si budou moci zvolit pohlaví a rodiče jim ani nebudou moci dát jméno. ČŽL na kněze podala trestní oznámení kvůli šíření poplašné zprávy.

Předsedkyně ČŽL Eliška Kodyšová uvedla, že Piťhou zmiňované věci z úmluvy vůbec nevyplývají. Podle textu by země měly před násilím chránit, dělat prevenci a násilné činy stíhat a potlačit, přispět ke zrovnoprávnění žen s muži, připravit plán s opatřeními na ochranu obětí, podpořit instituce a organizace, které se na boj s násilím zaměřují. Úmluva bojuje proti fyzickému a psychickému týrání, nebezpečnému pronásledování neboli stalkingu, znásilňování, sexuálnímu obtěžování, ženské obřízce a proti vynuceným sňatkům, potratům a sterilizacím.

Podle průzkumu agentury EU pro základní práva zažilo někdy fyzické či sexuální násilí 32 procent Češek. "Každá desátá žena v ČR zažije za svůj život znásilnění. Každý rok 160.000 Češek kvůli násilí způsobeném partnerem či manželem musí vyhledat lékařskou pomoc," uvedla Kodyšová. Podle ní by kněz měl spíš nabádat věřící k tomu, aby se k ženám chovali s respektem.

Piťhu podpořil Duka jako předseda biskupské konference (ČBK). "Zároveň konstatuji, že se nic nemění na oficiálním stanovisku ČBK ve věci Istanbulské úmluvy," uvedl kardinál. Podle biskupů staví úmluva muže a ženy proti sobě. Podle zástupců sedmi křesťanských církví není v Česku dokument potřeba, degradoval by vztah muže a ženy na měření sil, společnost by roztřídil do kategorií a relativizoval by evropské kulturní hodnoty, uvedli zástupci církví.

Dopady úmluvy se snažil objasnit Úřad vlády. Připravil seznam, kde vedle sebe postavil "mýty a fakta". V něm uvedl, že úmluva nemá smazat biologické rozdíly mezi muži a ženami, ale ty společenské. Nechrání jen ženy, vyzývá i k ochraně mužů či seniorů. Nemá zakázat Velikonoce, ale odstraňovat předsudky o podřízenosti žen. O volbě pohlaví dětmi se text nezmiňuje, ve školkách by se ale měly učit o rovnosti, lidské důstojnosti a nenásilném řešení sporů, stojí v seznamu.

Úmluva začala platit v roce 2014. Připojily se k ní dvě desítky zemí. ČR ji podepsala v květnu 2016 jako jeden z posledních států EU. Parlament měl dokument ratifikovat letos do konce června. Ženské organizace politiky opakovaně k ratifikaci vyzývaly.

Podle pravidel úmluvy by se měly upravit české zákony. Většina opatření už v české legislativě je. Zatím nebyly trestné vynucené sňatky, doplnit se měla také možnost postihu za násilnou sterilizaci a promlčecí doba kvůli stíhání za ženskou obřízku.

Související

Dominik Duka

Kardinál Duka nevysoudil omluvu od divadel, ÚS stížnost zamítl

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost kardinála Dominika Duky, který se domáhal omluvy od brněnských divadel. Zásah do svých osobnostních práv spatřoval v uvedení dvou kontroverzních her na festivalu Divadelní svět Brno. Justice mu nevyhověla, poukazovala na svobodu slova a uměleckého projevu. Zamítnutím stížnosti kauza před českými soudy definitivně končí.

Více souvisejících

Dominik Duka Petr Piťha

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 28 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 57 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy