Milníky Československé historie: Tyto události umožnily vznik naší země

28. července 1914 - Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku.

9. srpna 1914 - V Paříži vznikl Výbor osady a dobrovolníků českých, který napomohl sjednocování Čechů a Slováků ve Francii.

12. srpna 1914 - Rusko schválilo žádost o povolení založit z tamních Čechů vojenskou jednotku. Česká družina složila přísahu v září 1914 v Kyjevě, tvořili ji starousedlíci v Rusku a na Ukrajině, ale i čeští a slovenští zajatci nebo přeběhlíci. Česká družina, která působila v ruské armádě do roku 1916, se stala základem budoucích československých legií v Rusku.

23. srpna 1914 - Ve Francii vznikla první čs. dobrovolnická vojenská jednotka, rota Nazdar.

26. srpna 1914 - Začala bitva o Halič, na rakousko-uherské straně byli ve velkém počtu nasazeni vojáci z Čech, Moravy a Slovenska, mnozí z nich přeběhli k Rusům.

2. září 1914 - V Chicagu vzniklo České národní sdružení, které podporovalo zahraniční odboj.

11. září 1914 - V Petrohradě vznikla Rada Čechů na Rusi.

Březen 1915 - Utvořeno předsednictvo odbojové organizace Maffie, která začala vznikat po odjezdu Tomáše Garrigua Masaryka do zahraničí (17. prosince 1914) a usilovala o spojení domácího a zahraničního odboje; v čele stanul Edvard Beneš.

3. dubna 1915 - Do ruského zajetí přešlo 1800 mužů 28. pěšího (pražského) pluku, později přeběhli vojáci i z dalších pluků.

3. září 1915 - Beneš před hrozbou zatčení opustil monarchii.

23. října 1915 - V americkém Clevelandu byla uzavřena první oficiální dohoda zástupců Českého národního sdružení a Slovenské ligy (program spojení obou národů ve federaci).

14. listopadu 1915 - Český komitét zahraniční, první politický orgán zahraničního odboje, vydal prohlášení, ve kterém formuloval myšlenku české (československé) samostatnosti a de facto vyhlásil boj Rakousku-Uhersku.

Únor 1916 - V Paříži vznikla Československá národní rada - ústřední orgán odboje, jemuž předsedal Masaryk; odbočky postupně vznikly v řadě zemí (Rusko, Itálie, USA či Švýcarsko).

3. července 1916 - Členové Maffie Karel Kramář, Alois Rašín, Vincenc Červinka a Josef Zamazal byli odsouzeni k trestu smrti; trest nebyl vykonán (milostí nového císaře Karla I.) a v červenci 1917 byli propuštěni a amnestováni.

21. listopadu 1916 - Zemřel císař František Josef I., nástupcem se stal Karel I.

17. ledna 1917 - V Itálii vznikl Čs. dobrovolnický sbor.

1. červenec 1917 - Zahájena bitva u Zborova; první samostatné vystoupení legionářů, kterým se podařil průlom fronty; ruská vláda poté zrušila omezení při vytváření čs. jednotek.

9. října 1917 - Vznikl Československý armádní sbor v Rusku.

Prosinec 1917 - Vytvořena československá brigáda ve Francii, která se zapojila do těžkých bojů na francouzsko-německé frontě (Vouziers, Terron).

6. ledna 1918 - Čeští poslanci říšské rady a zemských sněmů přijali v pražském Obecním domě Tříkrálovou deklaraci, kterou požadovali vytvoření svrchovaného československého státu.

8. ledna 1918 - Americký prezident Woodrow Wilson ve svém poselství "čtrnáct bodů" shrnul zásady k ukončení války; mimo jiné zmínil autonomii pro národy habsburské monarchie.

21. ledna 1918 - Němečtí poslanci z českých zemí vznesli požadavek na vytvoření samosprávné provincie Deutschböhmen.

1. únor 1918 - Na lodích rakousko-uherského loďstva v Boce Kotorské (Černá Hora) vypukla vzpoura asi 6000 námořníků, která byla brzy potlačena; vůdcem vzpoury byl Čech František Raš.

7. února 1918 - Masaryk prohlásil armádní sbor v Rusku (asi 40.000 vojáků) za součást čs. autonomní armády ve Francii a oznámil jeho přesun do Francie (kvůli situaci v Rusku se neuskutečnil).

8. až 13. března 1918 - Čs. legie v Rusku si v bitvě s německými jednotkami u Bachmače nedaleko Kyjeva vybojovaly průjezd vlaků na východ.

26. března 1918 - V Rusku podepsána smlouva s bolševickou vládou o průjezdu čs. legií přes Sibiř do Vladivostoku; vinou rozvratu v Rusku se přesun počátkem května zastavil.

21. dubna 1918 - Milan Rastislav Štefánik podepsal v Římě smlouvu mezi italskou vládou a Československou národní radou o formování vojenských jednotek v Itálii. Smlouva bývá označována jako první faktické uznání budoucího Československa ze strany dohodových mocností. Vzniklé čs. legie v Itálii se poté zapojily se řady náročných bojů na italské frontě (Doss Alto, Piava).

14. května 1918 - Po potyčce v ruském Čeljabinsku čs. vojáci obsadili město; sověti poté uvěznili několik čs. politiků pobývajících v Moskvě, čs. vojska se následně rozhodla vynutit si průjezd Sibiří silou a během léta obsadila téměř celou Transsibiřskou magistrálu a dobyla velká města na Sibiři.

21. května 1918 - Vypukla Rumburská vzpoura, jedna z největších protirakouských rebelií českých vojáků na českém území; potlačena byla zhruba po patnácti hodinách.

30. května 1918 - Uzavřena Pittsburská dohoda představitelů českých a slovenských organizací v USA o příštím státě Čechů a Slováků s republikánskou vládní formou.

29. června 1918 - Čs. národní rada uznána francouzskou vládou jako "základ příští vlády Československé".

30. června 1918 - Francouzský prezident Raymond Poincaré předal ve městě Darney čs. samostatné brigádě prapor jednotky.

13. července 1918 - Po dohodě českých politických stran byl ustaven nový vrcholný orgán domácího odboje - Národní výbor československý; jeho úkolem byla příprava na převzetí moci, předsedou se stal Karel Kramář.

9. srpna 1918 - Britská vláda uznala tzv. Balfourovou deklarací Čs. národní radu za budoucí československou vládu, totéž učinily v září 1918 USA, Japonsko či Itálie.

26. září 1918 - Ustavena prozatímní exilová čs. vláda; Masaryk se stal prezidentem, premiérem a ministrem financí, Beneš ministrem zahraničí, Štefánik ministrem vojenství; prozatímní vláda jmenovala své diplomatické zástupce; Čs. národní rada zanikla.

16. října 1918 - Císař Karel I. vydal manifest "Mým věrným národům rakouským", proklamující federalizaci Rakouska; území Čech mělo být rozděleno mezi český a německý národní stát.

18. října 1918 - Vyhlášena Washingtonská deklarace, kterou vypracovala prozatímní vláda jako prohlášení samostatnosti.

26. října 1918 - Filadelfská dohoda mezi Masarykem a předsedou Americké národní rady Uhro-Rusínů (ANRUR) Grigoriem Žatkovičem, kterou byla poprvé posouzena otázka připojení Podkarpatské Rusi k Československu.

27. října 1918 - Rakousko-uherský ministr zahraničí Gyula Andrássy zaslal USA nótu, v níž vyslovil ochotu jednat o příměří.

28. - 31. října 1918 - Ženevská jednání české delegace v čele s Kramářem s představiteli zahraničního odboje; bylo rozhodnuto, že Československo bude republikou a Masaryk prezidentem.

28. října 1918 - Zveřejnění Andrássyho nóty v Praze bylo pochopeno jako kapitulace Rakousko-Uherska a Národní výbor vydal zákon "o zřízení samostatného československého státu" - vznik Československa.

30. října 1918 - Vytvoření Slovenské národní rady a přijetí Martinské deklarace, která vyjádřila vůli Slováků žít ve společném státě s Čechy.

3. listopadu 1918 - Podepsáno italsko-rakouské příměří.

11. listopadu 1918 - Císař Karel I. abdikoval; monarchie zanikla. Německo podepsalo příměří, válka skončila.