Ve Sněmovně probíhá první čtení konsolidačního balíčku. Zřejmě potrvá až do noci

Sněmovna se ve středu odpoledne sešla k mimořádnému jednání. Týká se vládního návrhu konsolidačního balíčku. Zatímco se vláda pokusí svou snahu obhájit, zřejmě bude čelit tvrdému tlaku opozice. Vůči balíčku mají výhrady i vládní Piráti. 

Poslanci zatím schválili jednání i po jednadvacáté hodině – schůze tak může trvat až do půlnoci. Proběhla minuta ticha za dnes zemřelého spisovatele Milana Kunderu. Fotografii ze Sněmovny zveřejnil na twitteru mluvčí vlády Václav Smolka.

Slova se jako první ujal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), které včera opozice tvrdě kritizovala. Podle ministra je důležitým faktem, že tento balíček nepřipravovala jediná strana, nýbrž celá koalice. Přiblížil, že opatření na výdajové stránce rozpočtu – mezi které patří dotace – budou v návrhu rozpočtu pro rok 2024.

Zatímco Stanjura návrh balíčku vysvětloval a obhajoval, na tabuli ve Sněmovně už svítilo přes čtyřicet poslanců, kteří se chtěli vyjádřit. „Jsme připraveni opatření přijmout, byť nebudou populární,“ uvedl. Patří mezi ně i daň z tabáku a líhu, znovuzavedení nemocenského pojištění a snížení tempa valorizace platů ústavních činitelů.

Ministr financí také zmínil, že jde už o pátý ozdravný balíček v historii České republiky. „Toto je první, který nesahá na sociální dávky,“ dodal.

„Váš balíček nemůže fungovat,“ řekl při obecné rozpravě poslanec Karel Havlíček (ANO). Podle něj vláda nebudí důvěru u lidí tím, jakým způsobem opatření připravuje. „Nesmírně se opíráte o celou řadu poradců,“ prohlásil na adresu vlády. Myslí si, že jí chybí dostatečná odbornost a pětikoalice je „chaoticky poskládaná“. Připomněl, že vláda hnutí ANO ani během pandemie onemocnění covidu-19 daně nezvýšila, ale naopak snížila.

Stanjurovi se nelíbilo Havlíčkovo prohlášení, že „zvýšení daní není kompromis, ale kapitulace“ a zakřičel na něj. Poslanec za ANO to okomentoval slovy „ať si vezme diazepam“ (lék na uklidnění, pozn. red.). Klidnit je musela předsedající Věra Kovářová (STAN).

Předseda hnutí SPD Tomio Okamura jménem svého uskupení podal návrh k zamítnutí balíčku. Pokud neprojde, tak by ho chtěl vrátit k přepracování. Opakovaně hovořil také o tom, že je chybná podpora Kyjevu a ukrajinským válečným uprchlíkům, a že „vláda chce české občany sedřít z kůže“. 

„Nechápu, jak můžeme mít premiéra, který tak lže. Sám tomu věří. Dělá si nějakou autohypnózu,“ popisoval Okamura. Obvinil vládu z toho, že se k moci dostala podvodem, protože před volbami popírala budoucí zvyšování daní. 

O slovo se následně přihlásili i další opoziční poslanci v čele s předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem a jeho stranickou kolegyní Alenou Schillerovou. Babiš zdůraznil, že je celý balíček nesmyslný. Vládě vyčetl, že se nevěnuje příjmům, uvedl to na příkladu zrušené elektronické evidence tržeb. 

„Změny budou mimořádné bolestivé pro rodiny s dětmi,“ uvedla Alena Schillerová. Obává se omezení školkovného a konce slev na studenty. Kritizovala i zdražení dálničních známek. „Celá řada studentů pracuje proto, aby se na škole uživila. Aby ulevila rodinám. Tisíce studentů jejich rodiny nepodporují,“ dodala. 

Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš následně na adresu poslanců ANO prohlásil, že vystupují lépe než jejich šéf. „Ten nemá žádné zábrany,“ pokračoval. 

Piráti také nejsou úplně spokojeni

Pirátská strana na svém twitteru uvedla, že nedává smysl navyšování prezidentské renty o téměř dvojnásobek, jak balíček ukládá. „Je období ekonomické krize a lidé na všech úrovních si utahují opasky. Rodiny šetří, politici zmrazují platy, státním úředníkům se má brát a seniorům se zpomaluje růst důchodů. V takovéto době prostě nedává smysl, aby prezidentská renta skočila na téměř dvojnásobek,“ komentuje strana pozměňovací návrh svého poslance Jakuba Michálka.

Rovněž Piráti navrhli změnu v ohledech zvyšování daní u elektronických cigaret a zahřívaného tabáku. Skokovým zvýšením daní na tyto produkty bychom se dostali do rozporu s cílem snižovat zdravotní rizika a závislosti spojené s kouřením. Přestávající kuřáci by byli nuceni hledat neověřené, a tedy potenciálně nebezpečné alternativy,“ píše strana.

Pochlubili se i tím, že v úsporném balíčku navrhli několik opatření na podporu studentů. „Zachránili jsme studentské koleje a internáty před dalším výrazným zdražením. Slevy na jízdném zůstávají, aby bylo cestování po celém státě dostupné. Učebnice a knihy se nebudou danit vůbec. Zabránili jsme zavedení školného a zdanění stipendií. Prezenční doktorské studium by mělo být započítáno do důchodů,“ shrnují Piráti na twitteru.

Konsolidační neboli ozdravný balíček

EuroZprávy.cz vládní návrh popsaly v úterý, kdy mimořádné jednání začalo. Ministerstvo financí představilo ozdravný balíček, který obsahuje 58 opatření s cílem „ozdravit“ státní rozpočet v letech 2024-2025.

Plány zahrnují úspory v oblasti dotací a snížení provozních výdajů ministerstev. Vláda plánuje také zvýšit daně z příjmů právnických osob a nemovitých věcí. Cílem je dosáhnout vyšších příjmů než výdajů a zajistit solidární příspěvek vysokopříjmových zaměstnanců.

Další opatření se týká odvodů OSVČ, kde se plánuje zvýšení minimálního vyměřovacího základu a platby pojistného. Dochází také ke změnám v daních z příjmů fyzických osob. Vláda se rovněž snaží omezit zneužívání dohod o provedení práce.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 
Andrej Babiš

Koalice s ODS? Babiš řekl, s kým chce po volbách vládnout

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v pořadu Partie na CNN Prima News jasně odmítl možnost povolební koalice s ODS. Místo toho by preferoval, aby hnutí ANO získalo co nejvíce hlasů, což by mu umožnilo vládnout s tolerancí některé z menších stran. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 53 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy