Rozvoj archivů? Vnitro selhalo. Koncepci vytvořilo až po 14 letech, zjistil NKÚ

První verze koncepce byla podle mluvčí ministerstva Hany Malé před dokončením v roce 2011. "Vzhledem k zásadním změnám, které v té době probíhaly ve veřejné správě, zejména v oblasti elektronického úřadování, jež má rovněž zásadní dopad na oblast předarchivní péče a archivnictví, a vzhledem k dalším dlouhodobě neřešeným problémům, jako je nevyjasněnost vlastnického vztahu k archiváliím, však byly práce přerušeny," reagovala na dotaz ČTK. Poté byla nově koncepce připravována od roku 2016.

U digitalizace archiválií nebylo podle NKÚ dlouhou dobu určeno, co se má digitalizovat, jak mají archivy postupovat a chyběly i konkrétní termíny, podle kterých by se archivy řídily. "V důsledku toho nemělo ministerstvo vnitra v době kontroly spolehlivý přehled o tom, jak digitalizace postupuje," uvedli kontroloři. Zmínili, že kvůli nejednotnému přístupu jsou například matriční údaje uloženy na osmi různých webových portálech.

Zákon o archivnictví z roku 2005 počítal s hlubším řízením archivů. Ministerstvo vnitra s tím začalo až po 14 letech. Více zde: https://t.co/gL6E2hAwRt pic.twitter.com/FDHPilQ5tl

Z kontroly také vyplynulo, že u státních archivů se na digitalizaci podílely ve velké míře externí subjekty. Jen v případě pěti prověřovaných archivů se u čtyř z nich podílel na digitalizaci jeden externí subjekt, který v letech 2012 až 2018 vytvořil přes 80 procent veškerých vzniklých digitálních kopií - především matričních a pozemkových knih - výměnou za to, že si vždy jednu z kopií ponechal.

Podle ministerstva prováděly státní archivy digitalizaci podle jejich potřeby a aktuální personální, technické a finanční situace. Plnily i další úkoly v oblasti předarchivní péče a archivnictví. "V rozsahu daném jejich finančními možnostmi proto využívaly i služeb externích subjektů," uvedla Malá.

Digitalizovány byly podle ní zejména typy archiválií, které jsou nejvíce využívány badateli, například matriky všech typů, pozemkové knihy, sčítací operáty, listiny, mapy či kroniky. "O dobrém provedení digitalizace svědčí výrazný pokles návštěvnosti badatelen osmi státních archivů v řádu mnoha desítek procent ihned poté, co byly výsledky digitalizace veřejně dostupné," dodala.

Rychlý a jednoduchý přístup k digitálním záznamům má zajistit Národní digitální archiv. Podle původních plánů měl být připraven v roce 2008, Národní archiv ale projekt nedokončil ani v termínu prodlouženém do poloviny roku 2014. Podle kontrolorů spustil jeho novou podobu v roce 2016.

"Národní digitální archiv ale v době kontroly splňoval jen jeden z šesti zákonných požadavků," podotkli kontroloři. Podle nich například kulturně vědecké instituce a další původci záznamů nemohli na dálku vkládat metadata a nefungovaly ani další požadované funkce.

NKÚ také zjistil, že čtvrtina z 86 objektů prověřovaných archivů nesplňovala podmínky pro ukládání archiválií.

Nejvyšší kontrolní úřad se zaměřil na hospodaření vybraných veřejných archivů spadajících pod resort ministerstva vnitra v letech 2016 až 2018. Kontrolovány byly Národní archiv Praha, Moravský zemský archiv v Brně, Zemský archiv v Opavě, Státní oblastní archiv v Litoměřicích a Státní oblastní archiv v Zámrsku.

Státní archivy hospodařily v roce 2018 s majetkem v hodnotě 3,2 miliardy korun a roční náklady na jejich činnost dosahovaly v letech 2015 až 2017 přibližně 854 milionů korun, uzavřel NKÚ.