Nákup testů do škol zajímá policii. Hamáček pochybení odmítá

Zakázku ministerstva vnitra na nákup antigenních testů pro školy prověřuje policie. Serveru SeznamZprávy to bez bližších podrobností potvrdil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Tendrem na dodávku 3,6 milionu testů, který vyhrála společnost Tardigrad International Consulting, se kromě policie zabývá také antimonopolní úřad.

O vysvětlení okolností zakázky vnitro žádá i ministerstvo financí. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) dnes novinářům řekl, že tendr splňoval zákonné podmínky.

Policie začala případ prověřovat na základě trestního oznámení, které bylo podáno na Vrchní státní zastupitelství v Praze, uvádí SeznamZprávy. "Mohu pouze sdělit, že náš útvar se touto věcí zabývá. Více informací však poskytovat nebudeme," sdělil serveru Ibehej.

"My jsme postupovali striktně podle zákona," uvedl Hamáček. Testy podle něj stojí stejně jako v Rakousku a dodavatel již zakázku plní, tak jak slíbil. První milion testů použilo ministerstvo na testování zaměstnanců státní správy. Další testy dorazí. Ministr již dříve ujistil, že jeho resort je připravený s vyšetřovateli spolupracovat. "Ministerstvo vnitra je připraveno poskytnout veškerou potřebnou součinnost," uvedl Hamáček.

Ministerstvo vnitra vyhlásilo vítěze tendru na dodání 3,6 milionu antigenních testů do škol. Firmě Tardigrad International Consulting má stát za jejich dodání zaplatit dohromady čtvrt miliardy korun. První zásilka více než milionu testů od čínské firmy Lepu do Česka dorazila koncem února.

Výběr společnosti Tardigrad vyvolal spor uvnitř vládní koalice. Web Seznam Zprávy uvedl, že firma Tardigrad podle zadávací dokumentace nesplnila podmínky soutěže. Tendru se podle něj účastnila i společnost Chironax, která nejenže garantovala požadovanou dodávku testů v termínu podle výzvy ministerstva vnitra, ale nabídla i lepší cenu. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně oznámil, že bude chtít tendr vysvětlit a později dodal, že bude požadovat jeho zrušení. Zakázkou se 22. února zabývala vláda, která ji ale nezrušila.

Vnitro koncem února zopakovalo, že firmu Tardigrad International Consulting komise vyhodnotila jako nejvhodnější ze seznamu ministerstva zdravotnictví. Podle ministerstva společnost splnila formální podmínky výběru a schopnost dodat včas požadované množství testů. Hamáček už dříve uvedl, že Chironax byl vyřazen kvůli varování Bezpečnostní informační služby, podle které je společnost napojena na stíhané lidi.

Zakázkou na dodávku antigenních testů pro školy se kromě policie zabývá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), a to na základě podnětu firmy, která nebyla vnitrem oslovena s nabídkou účasti v tendru. Správní řízení ale zatím antimonopolní úřad nezahájil.

O tendr se zajímá i ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou (za ANO). "Ministerstvo vnitra bylo osloveno ministerstvem financí prostřednictvím dopisu za účelem vysvětlení a doložení všech relevantních podkladů při výběru dodavatele na antigenní testy, včetně dokumentace prokazující rozsah a způsob provedení řídicí kontroly před uzavřením smlouvy," sdělil serveru SeznamZprávy mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Podle něj je součástí dopisu požadavek na vysvětlení, jakým způsobem a v jakém rozsahu byla společnost Tardigrad prověřována.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Policie ČR Ministerstvo vnitra Národní centrála proti organizovanému zločinu

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Kreml se poprvé vyjádřil ke slovům Trumpa, že je naštvaný na Putina

Rusko i nadále udržuje pracovní vztahy se Spojenými státy, přestože americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru uvedl, že je „rozčílený“ a „naštvaný“ na ruského prezidenta Vladimira Putina. V prvním oficiálním vyjádření k Trumpovým výrokům se Kreml pokusil napětí mezi oběma lídry zmírnit.

včera

Elon Musk

Muska verdikt soudu nad Le Penovou vytočil: Standardní taktika po celém světě

Verdikt francouzského soudu, který vyloučil Marine Le Penovou z prezidentských voleb v roce 2027 kvůli jejímu odsouzení za zpronevěru, vyvolal ostrou reakci nejen ve Francii, ale i ve Spojených státech. Mezi nejhlasitější kritiky rozhodnutí patří Elon Musk, technologický magnát a důležitý poradce prezidenta USA Donalda Trumpa.

včera

včera

včera

Švédsko, ilustrační foto

Švédové oznámili obří balíček pomoci Ukrajině

Švédsko oznámilo další rozsáhlý balík vojenské pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 1,6 miliardy dolarů. Nová podpora se zaměří na posílení protivzdušné obrany, dělostřelectva, satelitní komunikace a námořních kapacit. Švédsko se díky této sumě stává osmým největším přispěvatelem do obranného úsilí Kyjeva.

včera

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Čtyři roky vězení, milionové pokuty, konec kanditatury. Le Penová si u soudu vyslechla trest

V Paříži padl rozsudek, který může zásadně změnit politickou budoucnost Francie. Marine Le Pen, klíčová postava krajní pravice a lídryně strany Národní sdružení (RN), byla shledána vinnou ze zpronevěry finančních prostředků Evropské unie. Soud jí vyměřil pětiletý zákaz výkonu veřejné funkce, čtyřletý trest odnětí svobody, z toho dva roky podmíněně s domácím vězením, a pokutu ve výši 100 000 eur (cca 2,5 milionu korun). Verdikt je pro Le Pen drtivou ranou, neboť byla favoritkou prezidentských voleb v roce 2027.

včera

Írán, ilustrační foto

USA a Írán si vzájemně vyhrožují. Hrozba střetu není bezprostřední, uklidňuje expert

Slovní přestřelky mezi Teheránem a Washingtonem nabírají na ostrosti a svět s obavami sleduje, zda se nenaplňuje scénář ozbrojeného střetu. Zatímco americký prezident Donald Trump varoval Írán před možným bombardováním, pokud nepřistoupí na přímá jednání o jaderné dohodě, íránské vedení reagovalo po svém – uvedlo své raketové jednotky do stavu bojové pohotovosti.

včera

včera

včera

Donald Trump

Den osvobození se blíží a světu dochází trpělivost. Středa může vše změnit, Trumpovi to je ale jedno

Americký prezident Donald Trump se chystá vsadit úspěch svého druhého funkčního období, ekonomiku a osobní finance milionů Američanů na svou dlouhodobou víru, že cla mohou Spojeným státům vrátit zlatou éru bohatství a nezávislosti. Ve středu 2. dubna má vstoupit v platnost tzv. „Den osvobození“ – Trumpův plán na zavedení recipročních cel proti státům, které uvalují cla na americké zboží. Tento zásah do globálního obchodního systému by mohl ovlivnit každého Američana a zvýšit ceny v době, kdy jsou rodinné rozpočty již tak napjaté.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Soud uznal Le Penovou vinnou ze zneužití evropských fondů

Francouzská krajně pravicová politička Marine Le Penová byla shledána vinnou ze zneužití evropských fondů k financování své strany Národní sdružení (RN). Tento verdikt by ji mohl diskvalifikovat z účasti v prezidentských volbách v roce 2027. Soudce podle BBC zatím neoznámil, jaký trest Le Penová dostane.

včera

včera

včera

včera

včera

Chladné počasí dorazilo. Může napadnout až 15 centimetrů sněhu

V Česku se ochladilo již v závěru posledního březnového víkendu a přinejmenším dnes se ještě počasí nijak zvlášť neumoudří. Potvrzuje to předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), podle které má na horách dokonce sněžit.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy