Vláda schválila nákup BVP či pomalejší valorizaci důchodů

Česká armáda dostane od roku 2026 přes 240 nových bojových vozidel pěchoty CV90. Uzavření kontraktu za zhruba 59,7 miliardy korun se švédským výrobcem BAE Systems schválila vláda na dnešním jednání. Projednala také návrh novely zákona o státním zastupitelství, kterým nastavuje nová, transparentní pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a trvání jejich funkčních období, a návrh novely zákona o důchodovém pojištění, jež řeší problematiku předčasných důchodů a jejich valorizací. 

Prodiskutovala také vznik vládního výboru pro strategické investice, který má koordinovat přípravu a vznik klíčových projektů pro českou ekonomiku.

Vznik vládního výboru pro strategické investice, o němž kabinet informoval premiér Petr Fiala, je součástí druhé fáze vládního projektu Česko ve formě. „Představením ozdravného balíčku jsme završili jeden volební slib této vlády, a to je dát do formy veřejné finance po extrémním nárůstu vládních výdajů za minulých vlád. Nyní se chceme také zaměřit na oblast urychlení realizace některých strategických projektů, které budou důležité pro naši ekonomiku v příštích deseti letech a budou znamenat nejen vyšší příjmy pro státní rozpočet, ale zejména se stanou motorem české ekonomiky, a tedy i toho, co zajišťuje dobrou kvalitu života našich občanů. Nemluvím tady o nějakých investičních projektech, o nichž jsme tu často slýchali za minulé vlády, kdy bylo slíbeno, že se postaví asi šest rychlobruslařských stadionů, ale nic z toho se nikdy nevyplnilo, ale mluvím tu o rozsáhlém, koncepčním investičním programu, který udrží naši zemi konkurenceschopnou, energeticky suverénní a atraktivní pro zahraniční investory. Stát má několik možností, jakým způsobem tomu napomáhat, a naším cílem je, abychom tento potenciál významným způsobem koordinovali,“ konstatoval předseda vlády Petr Fiala.

Vláda se chce zaměřit například na úpravu legislativy a schvalovacích procesů, které urychlí přípravu strategických investic například do dalšího rozvoje dopravní infrastruktury, do zajištění energetické bezpečnosti či do zrychlení bytové výstavby. Chce také docílit většího zapojení soukromých zdrojů do strategických investic státu a zlepšit systém vzdělávání a financování vědy, výzkumu a inovací.

„Víte, že o některé strategické projekty naše země usiluje, například o výstavbu gigafactory. Řešíme těžbu lithia a jeho další zpracování. Máme velký potenciál ve výrobě čipů. Těchto projektů je několik a mají pro naši zemi a naši ekonomiku zásadní potenciál,“ vypočítal premiér Fiala. „Všechny tyto úkoly mají nadresortní povahu. Proto jsme se rozhodli vytvořit vládní výbor pro strategické investice, který by měl všechny tyto činnosti koordinovat. V jeho čele bude stát předseda vlády a členy budou ministři, kterých se ta agenda týká. Ale budou tam i pracovní skupiny, kde počítáme s tím, že jejich členy budou profesní komory, svazy a další relevantní aktéři,“ upřesnil předseda vlády.

Vláda schválila nákup 246 bojových vozidel pěchoty CV90od švédské firmy BAE Systems za 59,7 miliardy korun. Součástí uzavřené smlouvy je garance zapojení českého obranného průmyslu ve výši alespoň 40 procent z hodnoty kontraktu. „Naší vládě, a tady děkuji paní ministryni obrany Janě Černochové a jejímu týmu, se podařilo tuto zakázku po devíti letech průtahů spustit za necelý jeden rok,“ připomněl premiér Petr Fiala. „Pro modernizaci armády je to naprosto stěžejní a je dobře, že armáda nebude muset čekat další roky na nějaké rozhodnutí. V současné bezpečnostní situaci je obrana, bezpečnost a také modernizace armády naprostou prioritou a jsem rád, že se nám tuto prioritu daří naplňovat konkrétními kroky,“ konstatoval. 

Vláda schválila také návrh novely zákona o státním zastupitelství a souvisejících zákonů o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Navržené změny mají eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na fungování státního zastupitelství mimo jiné tím, že stanovují jasnější pravidla pro jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců a trvání jejich funkčních období. To má být nově sedmileté bez možnosti jeho opakování. Kandidát na vedoucího státního zástupce bude muset splnit podmínku alespoň deseti let právní praxe, z toho nejméně šesti let působení v soustavě státního zastupitelství. 

Kabinet projednal také návrhy nové zbraňové legislativy. Současný zákon o zbraních a střelivu mají nahradit dvě zcela nové právní normy – zcela přepracovaný a modernizovaný zákon o zbraních a střelivu a zákon o munici, který bude samostatně řešit nakládání s touto komoditou v civilní sféře. Oba počítají se zásadním snižováním byrokracie a rozvojem e-Governmentu, když mimo jiné ruší stávající fyzické doklady (například zbrojní a muniční průkazy, zbrojní a muniční licence či průkazy zbraní) a nahrazují je záznamy v elektronické evidenci nebo výrazně redukují současnou strukturu oprávnění a licencí. Nová legislativa by měla platit od 1. ledna 2026. 

Vláda schválila rovněž návrh novely zákonů o zdravotnických prostředcích a o léčivech. Hlavním cílem novely je implementace evropského nařízení o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, které harmonizuje systém monitorování nedostatku léčivých přípravků a zdravotnických prostředků na trhu EU. Novela ale řeší také aktuální problém s nelegálním vývozem léčiv z ČR a zásadně zpřísňuje postihy za nevedení evidence léčivých přípravků provozovateli lékáren, a to zvýšením finanční sankce ze dvou na dvacet milionů a nově i možností zákazu činnosti.

Kabinet schválil také návrh novely zákona o důchodovém pojištění, která v návaznosti na vládou ohlášené změny v penzijním systému řeší problematiku předčasných odchodů do důchodu a řádných a mimořádných valorizací penzí. 

Související

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

Více souvisejících

Vláda ČR Jana Černochová Armáda České Republiky tank Leopard 2 A Německo důchody

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Summit NATO

Česko zůstane bez ochrany? Trump chce členům NATO neplnícím závazky sebrat právo na aktivaci článku 5

Americký prezident Donald Trump zvažuje radikální reorganizaci Severoatlantické aliance, která by mohla zásadně změnit její fungování. Podle nových návrhů, se kterými byl obeznámen server Daily Telegraph, by členské státy, které nesplní jeho požadavek na výdaje na obranu ve výši 5 % HDP, mohly být zbaveny hlasovacích práv. Tento model „zaplať, abys mohl hrát“ (pay-to-play) by fakticky zablokoval neplatičům možnost podílet se na klíčových rozhodnutích bloku. Právě Česko je na tom přitom podle webu Politico nejhůře, co se výdajů na obranu týče.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Prezident USA zvažuje přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv

Prezident USA Donald Trump zvažuje, že po úspěšném ovládnutí Hormuzského průlivu a vyhoštění íránských sil přistoupí k jeho přejmenování. Tato strategická vodní cesta, která je v současnosti pod kontrolou Teheránu, by mohla nést nový název „Americký průliv“, nebo dokonce jméno samotného prezidenta, tedy Trumpův průliv. Podle zdrojů z Bílého domu je Trump frustrován nedostatečnou pomocí spojenců při uvolňování této klíčové námořní trasy a hodlá vzít situaci do vlastních rukou.

před 3 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 4 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 6 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy