Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

Na bývalých hraničních přechodech České republiky se Slovenskem začali čeští policisté úderem první minuty 4. října opět kontrolovat vozidla a osoby přijíždějící ze sousedního státu. Důvodem zavedení preventivního opatření na společné česko-slovenské hranici, které potrvá zatím do půlnoci 13. října, je nárůst nelegální migrace v posledních měsících a také zvýšená aktivita organizovaných skupin převaděčů.

"Počty nelegálních migrantů směřujících do Evropské unie rostou, znovu se oživují některé trasy, kterými lidé proudí i do střední Evropy, lidé, kteří jsou nelegálně na území Evropské unie, a je potřeba dělat aktivní a preventivní kroky," konstatoval premiér Petr Fiala. "Je potřeba dělat tyto kroky proto, abychom zabránili pašeráckým cestám, abychom zabránili obchodníkům s lidským neštěstím uskutečňovat jejich obchody, ale také abychom ochránili bezpečnost českých občanů. Abychom předešli zhoršení situace, tak nečekáme, ale děláme kroky, které jsou potřeba," podotkl.

Kontroly budou probíhat namátkově v místech pro překračování státních hranic. Celkem se jedná o 27 bývalých hraničních přechodů, z toho 17 silničních, 7 železničních a 3 říční. Kontroly zajistí Policie ČR v úzké spolupráci s Celní správou ČR.

"Neděláme to izolovaně. Postupujeme v koordinaci s Polskem, se Slovenskem a s dalšími zeměmi. A ukazuje se, že toto opatření funguje. Od dnešního rána došlo k zachycení několika desítek nelegálních migrantů," konstatoval předseda vlády. 

Vláda projednala a podpořila poslanecký návrh novely školského zákona. Skupina poslanců napříč politickým spektrem ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy připravila změny, jejichž cílem je zjednodušit a zpřehlednit přijímací řízení na střední školy, jehož součástí je jednotná zkouška, zavedením elektronické přihlášky.

"Všichni si pamatujeme, čím procházeli studenti a rodiče při přijímacím řízení na střední školy v letošním roce, a my je nechceme nadále vystavovat podobné nejistotě," řekl premiér Petr Fiala. "Díky připravené novele dojde už od příštího roku k zásadnímu zjednodušení, zpřehlednění a usnadnění přijímacího řízení jak pro žáky a jejich rodiče, tak také pro samotné střední školy," podotkl.

Návrh umožní, aby uchazeči mohli podat až tři přihlášky místo dosavadních dvou, a tyto elektronické přihlášky budou následně automaticky vyhodnoceny podle jejich preferencí a výsledku v přijímacím řízení. "O výsledku přijímaček se tak dozví brzy po vyhodnocení výsledků zkoušky a nebudou muset čekat týdny v naprosté nejistotě. I školy budou mít lepší přehled, kdo na tu školu nastoupí,“ poznamenal předseda vlády. „Je to další krok v digitalizaci státu, ale toto je skutečně krok, kterým vláda ve spolupráci s poslanci aktuálně a aktivně reaguje na vzniklý problém," dodal. 

Vláda schválila Obrannou strategii České republiky. Je to základní dokument, který definuje východiska, cíle a nástroje obranné politiky státu a úkoly obranného systému v reakci na stav a vývoj bezpečnostního prostředí, v němž se Česko nachází. Strategie reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě po napadení Ukrajiny Ruskem, které zahájilo největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Konstatuje nezbytnost našeho členství v Severoatlantické alianci i dostatečných investic do dalšího rozvoje schopností Armády ČR. Konstatuje ale také, že jednou z klíčových podmínek obranyschopnosti Česka je zapojení všech potřebných orgánů veřejné správy i společnosti jako celku a také efektivní spolupráce s obranným a bezpečnostním průmyslem v zemi. 

Kabinet také projednal návrh novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Novela chce zrychlit a zefektivnit proces zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zpřesnit práva a povinnosti osob pečujících a osob v evidenci pěstounů a sjednotit instituty náhradní rodinné péče vykonávané osobami dítěti příbuznými nebo blízkými (svěřenectví) s nezprostředkovanou pěstounskou péčí. Novela má mimo jiné jasně odlišit zprostředkovanou pěstounskou péči, tedy péči proškolených osob o dítě, se kterým nejsou v žádném příbuzenském vztahu, od náhradní rodinné péče nezprostředkované státem, kdy o dítě pečuje osoba dítěti příbuzná či blízká dítěti nebo jeho rodině. Zvýšit se mají také státní příspěvky na výkon pěstounské péče. 

Vláda se zabývala i dalšími kroky v programu Digitální Česko a schválila jeho implementační plány pro příští rok. Implementační plán je souhrnem projektových námětů (projektů v ideovém stádiu přípravy), záměrů (projektů v přípravné fázi) a spuštěných projektů, které jsou realizovány nebo připravovány na rok 2024 a roky následující. Celkem se jedná o 631 záměrů či projektů, z toho je 269 projektů běžících s dokončením v roce 2024 a následujících letech, 303 záměrů je ve fázi přípravy a 59 ve fázi projektových námětů.

Související

Miloš Zeman

Zemanovi nevadí, že se Fico setkal s Putinem. Česku předpovídá návrat Babiše

Exprezident Miloš Zeman očekává návrat Andreje Babiše na premiérský post, naznačují to jeho slova v rozhovoru pro slovenskou televizi TA3. Babišův comeback do čela vlády by podle něj vedl ke zlepšení vztahů Česka se Slovenskem. Cestu slovenského premiéra Roberta Fica za Vladimirem Putinem do Moskvy označil za legitimní.
Petr Fiala

Vyhnout se celní válce. Česko si stanovilo, jakou reakci EU na Trumpovy kroky si přeje

Reakce Evropské unie na nově zaváděná americká cla musí být jednotná, ale racionální, aby nevedla k eskalaci celní války. Zároveň je ale potřeba udělat všechny nutné kroky k ochraně českých firem, k posílení konkurenceschopnosti evropských ekonomik či k hledání nových trhů. Vláda se na tom shodla na středečním zasedání i s představiteli podnikatelského sektoru.

Více souvisejících

Vláda ČR Petr Fiala (ODS) Armáda České Republiky hranice Školství migrace děti

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 51 minutami

Papež František

Co bude po smrti papeže Františka? Po pohřbu dojde ke svolání konkláve

Smrt papeže Františka představuje nejen bolestnou ztrátu pro více než miliardu katolíků po celém světě, ale i okamžik, kdy se římskokatolická církev obrací ke svým hluboce zakořeněným tradicím. František se však ještě za svého života rozhodl mnohé z těchto zvyklostí pozměnit, a to ve snaze přivést církev blíže obyčejným lidem. Jeho pohřeb se tak nese v duchu jednoduchosti, pokory a odmítnutí pompéznosti, která byla s pohřby papežů dlouhá staletí spojována.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Emmanuel Macron

Muž pokory, hlas míru. Světoví lídři vzdávají poctu papeži Františkovi

Po zprávě o úmrtí papeže Františka, který zemřel ve věku 88 let ve Vatikánu na velikonoční pondělí, přicházejí z celého světa projevy soustrasti i obdivu k jeho životu a odkazu. Světoví státníci vyjadřují úctu vůči muži, který se podle jejich slov stal hlasem soucitu, míru a lidskosti v náročném století.

před 2 hodinami

Papež František na posledních záběrech před smrtí

Poslední záběry papeže Františka: Vystoupil před věřící, Urbi et Orbi už nepřečetl

Papež František se na veřejnosti naposledy objevil v neděli, tedy den před svou smrtí. Své velikonoční poselství Urbi et Orbi – Městu a světu – věnoval prosbě za světový mír, odzbrojení a propuštění vězňů. Navzdory rekonvalescenci po zánětu plic se papež z lodžie baziliky svatého Petra obrátil k tisícům věřících shromážděným na květinami zaplněném náměstí. Poselství už ale nepřečetl.

před 3 hodinami

Papež František

Mimořádná zpráva Zemřel papež František, bylo mu 88 let

Vatikán dnes ráno oznámil úmrtí papeže Františka, který zesnul ve věku 88 let. Podle oficiálního prohlášení zemřel v pondělí ráno 21. dubna 2025 na Velikonoční pondělí v 7:35 místního času ve svém rezidenčním sídle Casa Santa Marta ve Vatikánu, uvedl server BBC.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Putin podle Zelenského tisíckrát porušil velikonoční příměří

Ruské síly během velikonočního příměří, které jednostranně vyhlásil prezident Vladimir Putin, opakovaně útočily na Ukrajinu, uvedl v neděli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na sociální síti Telegram napsal, že Rusko se snaží vyvolat dojem dodržování příměří, ale ve skutečnosti dál podniká útoky a snaží se postupovat na frontě.

před 5 hodinami

Pete Hegseth

Skandál se opakuje. Hegseth sdílel vojenské plány v konverzaci se svou rodinou

Americký ministr obrany Pete Hegseth sdílel podrobné plány vojenské operace proti povstalcům Húsíům v Jemenu v soukromé konverzaci na aplikaci Signal, která zahrnovala nejen jeho právníka a bratra, ale i jeho manželku. Informaci přinesla televize CNN s odvoláním na tři nezávislé zdroje obeznámené s obsahem chatu.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Joe Biden

"Biden byl mimo, uprostřed jednání šel do bazénu." Spisovatel popsal, co se dělo v Bílém domě, sepsul i Trumpa

Kdysi uznávaný jako pozorovatel dění v Bílém domě a autor knihy The Fight of His Life, Chris Whipple nyní ve svém novém díle s názvem Uncharted ostře mění kurz. Exprezidenta Joea Bidena a jeho nejbližší spolupracovníky líčí v mnohem temnějších barvách, než tomu bylo ještě před dvěma lety. Zatímco dříve vyzdvihoval Bidenovu vytrvalost a mentální bystrost, dnes hovoří o „šokující únavě“, „ztrátě kontaktu s realitou“ a „nepřipravenosti vést kampaň“.

včera

včera

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

"To nejhorší, co se mohlo stát." Během jednání Trumpa s Meloniovou došlo k fatálnímu selhání

Tlumočnice italské premiérky Giorgie Meloniové Valentina Maiolini-Rothbacher se veřejně omluvila za nepříjemné selhání během důležité schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Incident, ke kterému došlo tento týden v Bílém domě, přiměl samotnou premiérku Meloniovou, aby svou odpověď na otázku ohledně NATO a obranných výdajů přeložila do angličtiny sama.

včera

Pentagon

Vlastní reaktor do každé základny? Pentagon v tichosti chystá energetickou revoluci

Vývoj umělé inteligence prudce zvyšuje poptávku po elektrické energii, včetně jaderné. I když zájem investorů roste, dosud jej brzdily praktické a regulační překážky. Pentagon nyní podnikl klíčový krok: jeho agentura Defense Innovation Unit (DIU) vybrala nové firmy, které mohou začít stavět malé jaderné elektrárny, takzvané mikrоrеaktory, na základnách amerického ministerstva obrany.

včera

Velikonoční mazanec

Co se jedlo na Boží hod velikonoční?

Boží hod velikonoční nebo také slavnost Zmrtvýchvstání Krista, to byl v minulosti ten nejdůležitější svátek v celém roce. Kristovo vítězství nad smrtí, a tedy i dobra nad zlem, bylo potřeba oslavit mimo jiné dobrým jídlem. Velikonoční hostina, která se navíc odehrávala po dlouhém období přísného půstu, bývala velmi bohatá a zahrnovala také pokrmy, jejichž názvy už dnes neznáme. Víte, co je třeba škvarenica nebo hlavička?

včera

včera

Kde se na Zemi skutečně vzala voda? Nový objev otřásl vědeckou komunitou

Vědci z Oxfordské univerzity možná výrazně otřásli dosavadními představami o tom, odkud se na Zemi vzala voda. Podle nové studie, zveřejněné ve středu v odborném časopise Icarus, byl raný materiál, ze kterého se Země formovala, bohatší na vodík, než se dosud předpokládalo, píše CNN. Výzkum přináší možnost, že voda na naší planetě vznikla z jejích původních složek a nebyla „dovezena“ z vesmíru.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy