Lékař v klatovské nemocnici mučil malé děti. Holčičce 23krát napichoval žílu, byla při vědomí

Podle deníku Právo, který dnes na případ upozornil, lékař mučil děti ve věku od jednoho do dvou let. Šlo hlavně o opakované vpichy do žil, tělíčka dětí byla rozpíchaná od hlavy až k patě, selhávaly jim životní funkce. Například u dvouleté dívky, která měla lehčí popáleniny na povrchu těla, se lékař Jiří Havránek třiadvacetkrát pokoušel o zavedení kanyly do žíly, přičemž pacientka byla plně při vědomí, píše Právo.

Podle klatovské policejní mluvčí Dany Ladmanové na lékaře přišlo deset oznámení na podezření z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti. Případ byl ale odložen. "Podle závěrů znaleckého posudku z oboru zdravotnictví nemohl muž rozpoznávat škodlivost svého jednání a chování, případ byl odložen, protože muž v době činu nebyl pro nepříčetnost trestně odpovědný," dodala policejní mluvčí Dana Ladmanová.

Ze seznamu lékařů ČLK Havránek nemůže být vyškrtnut. Vyloučen může být na základě závažného disciplinárního provinění. On však podle policie za jednání zodpovědný není, protože byl nepříčetný.

Podle Kubka je na celé události problematické to, že lékař nemá povinnost dokládat svoji zdravotní způsobilost při změně zaměstnavatele. Zaměstnavatel ho může vyzvat, aby potvrzení doložil. "Je to chyba. Čeká se, kdy zaměstnavatel získá nějakou pochybnost," dodal Kubek. Sám se přitom pozastavil nad tím, jak je možné, že poškozování dětí trvalo téměř rok. "Je mi obtížně srozumitelné, že si nikdo nevšiml, že se chová divně," uvedl.Po nástupu Havránka s ním podle vyjádření mluvčího Zdravotnického holdingu Plzeňského kraje Jiřího Kokošky byli spokojeni zdravotníci i rodiče pacientů. První náznaky problémů se objevily po víc než půl roce. Po stížnostech rodičů nemocnice z osobního pohovoru identifikovala, že má lékař psychické problémy. Až tehdy podle Kokošky lékař problém přiznal.

"Od té doby se již na oddělení a vůbec k pacientům nedostal a ještě v únoru byl přinucen jít se léčit. Léčení trvalo do dubna. Následně čerpal dovolenou a k 31. květnu 2013 s ním byl ukončen pracovní poměr," uvedl. Teprve v době jeho léčby se nemocnice od vyšetřovatelů dozvěděla o policejním vyšetřování.

Klatovská nemocnice Havránka přijala po několikaměsíčním hledání. Měl nahradit lékaře, který odešel po akci "Děkujeme, odcházíme!.

"Až v květnu 2012 se přihlásil doktor Jiří Havránek. Splňoval všechny profesní podmínky, měl velmi dobré reference ze svého předešlého pracoviště v jiné nemocnici a prošel pohovorem a lékařskou prohlídkou. Žádné avízo z předešlého pracoviště jsme nedostali, přestože jsme se vedení nemocnice na lékaře ptali," zmínil Kokoška. Celá situace nemocnici mrzí.

Lékař Havránek nyní působí v nemocnici v Rakovníku, podle zjištění ČTK má však nyní dovolenou. Vedení rakovnické nemocnice se zatím ČTK nepodařilo kontaktovat.

Co je maniodepresivní psychóza

Toto psychické onemocnění se projevuje především změnami nálad, které přicházejí v určitých časových obdobích, tedy periodicky. V průběhu poruchy postižená osoba prochází dvěma hlavními obdobími intenzivních nálad a obdobím, kdy je chování a nálada v normě. Střídají se období manické fáze, kdy je nálada nemocného extrémně veselá, člověk má spoustu energie a nápadů. Druhým obdobím je období zhoršené nálady, deprese a stažení se ze společnosti. Mezi těmito obdobími se také objevuje období klidu tedy remise.

V období mánie se člověk s bipolární afektivní poruchou osobnosti projevuje dobrou náladou, nadměrnou energií a zvýšenou aktivitou. V této fázi bývá člověk nadměrně kontaktní a hovorný, dobře navazuje kontakty s ostatními, subjektivně se také cítí skvěle a v celkové kondici. Zvýšení aktivity se projevuje i v sexuální oblasti jedince.

Není výjimkou, že v této fázi dochází k lehkomyslnému chování, navazování krátkodobých známostí a střídání sexuálních partnerů, a to i u jedinců, kteří jsou běžně v této oblasti zdrženliví. Snížena je též potřeba odpočinku a spánku. Začátek periody bývá obvykle náhlý a je i jedincem samotným dobře subjektivně snášen. Jedná se o období, kdy mnoho z postižených přestane docházet k lékaři i užívat léky, vysvětluje spektrumzdravi.cz.

Maniodepresivní psychóza sebou nese různá rizika. Jedním z nich jsou rizika sociální a společenská. Nepříjemnosti si postižený maniodepresivní psychózou může způsobit nevhodným chováním na veřejnosti, arogantním a sebevědomým vystupováním, nevhodným vtipkováním, žoviálností. Obvykle veřejnost není o nemoci člověka informována, a tak toto chování připisuje jeho charakterovým vlastnostem, což silně stěžuje jeho další společenský i osobní život.