ROZHOVOR | Ministerstvo nesplnilo slib o navýšení úhrad, a ještě nám sáhlo na peníze, zlobí se šéf Sdružení praktických lékařů

ROZHOVOR - Praktičtí lékaři po celé České republice dnes protestovali. Nelíbí se jim narůstající byrokracie a špatné financování jejich oboru. Dne 18. října pak na jeden den uzavřou své ordinace úplně. Říkáme, že zavíráme ordinace teď na jeden den, abychom je zítra nemuseli zavřít natrvalo, vysvětluje pro EuroZprávy,cz předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Proč vlastně praktičtí lékaři protestují? V čem vidí ten největší problém?

Problémů je celá řada. Jde například o dlouhodobé zanedbání ambulantní péče ze strany státu a ministerstva zdravotnictví. Primární péče je upozaděna na úkor lůžkového sektoru. Znamená to, že i prostředky primárně proudí do lůžkového sektoru a nám klesá podíl na koláči finančních prostředků přerozdělovaných ve zdravotnictví. Naše úhrady stagnují a naše praxe se nemohou rozvíjet. Máme obrovský ekonomický dluh, jsme schopni udržovat praxe v chodu, ale nemáme prostor pro jejich rozvoj.

Druhý problém je, že čelíme obrovskému nárůstu administrativy, jde o neskutečnou buzeraci ze strany státu, která naši práci nesmírně komplikuje. Ubírá nám čas na pacienta. Zároveň ale také způsobuje, že naše práce není příliš atraktivní pro mladé lékaře.

Upozorňujete právě na to, že mladí lékaři se do ordinací na vesnicích nebo v pohraničí příliš nehrnou. Na některých místech hrozí, že se o pacienty nebude mít kdo starat. Můžete upřesnit, kde je situace nejhorší?

Máte pravdu, to je věc, na kterou jsme chtěli také upozornit. Dlouhodobě neřešené problémy opravdu vedou k tomu, že začínají chybět lékaři. Tam, kde nějaký doktor skončí, se ho často nedaří nahradit. Nejhorší jsou venkovské oblasti a periferní oblasti republiky, jako je pohraničí nebo sociálně vyloučené oblasti. Jde třeba o Mostecko.

Naše dnešní akce ale měla upozornit na to, že se nejedná jen o tyto lokality, protože lidé mají problém najít lékaře i ve větších obcích napříč celou Českou republikou. Třeba i ve Středočeském kraji, konkrétně ve Žlebech. Tam skončil doktor a přestože to je obec, která má asi 2000 obyvatel, nepodařilo se najít jeho nástupce. A lidé místo toho, aby se jim dostalo péče, kterou potřebují, a v místě, kde žijí, musí hledat doktora třeba 10 kilometrů daleko v nějaké ze sousedních obcí.

Vedete nějaká jednání s ministerstvem zdravotnictví, aby se problém co nejrychleji vyřešil?

My jednání s ministerstvem vedeme dlouhodobě a na problém ho upozorňujeme. Musím ale říci, že ministři poslední vlády tento problém zlehčují a bagatelizují. Slyšíte to i dnes – když jsou postaveni tváří v tvář faktům, tak je ignorují. A nejsou schopni svůj názor změnit. My jsme loni dosáhli alespoň částečné dohody s ministerstvem o navýšení kapitační platby tak, aby ministerstvo vyrovnalo dluh, který vůči nám má už od roku 2015. Dohodli jsme se na tom, že nám ho splatí ve dvou částech. První půlku splatili v roce 2016 a v roce 2017 mělo dojít k dalšímu tříprocentnímu navýšení kapitace. To ale nebyly peníze navíc, nýbrž jen to, co nám ministerstvo mělo dát v předchozích letech.

Přesto pan ministr svůj slib letos nedodržel a dokonce se nám svým návrhem úhradové vyhlášky snaží další peníze sebrat. To by znamenalo, že praktičtí lékaři budou jedinou odborností, která by si měla v příštím roce finančně pohoršit. A to i přesto, že do zdravotnictví přiteklo 15 miliard navíc, které rozdávají plnými hrstmi zejména do nemocnic.

Protestovali jste dnes, další protest jste ohlásili na 18. října, kdy máte v plánu úplně zavřít ordinace. Druhý protest se má konat dva dny před volbami, Má toto načasování nějaký zvláštní význam? Chcete tak získat větší pozornost?

Předpokládám, že z toho budeme obviňováni, ale pravda je taková, že dnešní protest ve Žlebech jsme připravovali delší dobu a chtěli jsme upozornit na problémy spíše symbolickým způsobem bez uzavření ordinací. Ale ministerstvo, i když všechny naše důvody k protestu dobře zná, situaci ještě vyhrotilo tím, že nesplnilo loňský slib o navýšení úhrad, a ještě nám na peníze sáhlo.

To byla ta pověstná kapka, kdy míra naší trpělivosti přetekla. Právě proto jsme se rozhodli pro uzavření našich ordinací. Znamená to, že jsme si termín nevybrali, ale je dán tím, kdy byl zveřejně návrh úhradové vyhlášky. My ho považujeme za plivnutí do tváře praktickým lékařům a neumíme na to reagovat jinak než razantnější akci. Proto zavřeme 18. března na jeden den naše ordinace.

Mluvíte o tom, že jste připraveni ordinace zavírat opakovaně. Nabízí se tedy otázka – neberete si pacienty tak trochu jako rukojmí?

Pacienty si jako rukojmí nebereme. Nám tahle forma protestu není vlastní a není nám ani příjemná. Na druhou stranu ale už nevidíme žádný jiný způsob, jak na problémy upozornit a jak přesvědčit ministerstvo, aby nám naslouchalo. Věříme, že naši pacienti pochopí, že tady nejsou v roli rukojmích, ale že jde naopak především o ně. Nám jde o to, aby nezanikaly ordinace praktických lékařů a aby zůstala byla dostupná základní zdravotní péče i ve venkovských regionech. Jednodenní diskomfort, který zažijí v podobě toho, že bude mít jejich praktik zavřeno, je stav, který jim přinese do budoucna tu výhodu, že ordinace nebudou v budoucnu zavírat úplně. Říkáme, že zavíráme ordinace teď na jeden den, abychom je zítra nemuseli zavřít natrvalo.

Děkujeme za rozhovor

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Petr Šonka (Sdružení praktických lékařů) lékaři ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy