ROZHOVOR | Ministerstvo nesplnilo slib o navýšení úhrad, a ještě nám sáhlo na peníze, zlobí se šéf Sdružení praktických lékařů

ROZHOVOR - Praktičtí lékaři po celé České republice dnes protestovali. Nelíbí se jim narůstající byrokracie a špatné financování jejich oboru. Dne 18. října pak na jeden den uzavřou své ordinace úplně. Říkáme, že zavíráme ordinace teď na jeden den, abychom je zítra nemuseli zavřít natrvalo, vysvětluje pro EuroZprávy,cz předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Proč vlastně praktičtí lékaři protestují? V čem vidí ten největší problém?

Problémů je celá řada. Jde například o dlouhodobé zanedbání ambulantní péče ze strany státu a ministerstva zdravotnictví. Primární péče je upozaděna na úkor lůžkového sektoru. Znamená to, že i prostředky primárně proudí do lůžkového sektoru a nám klesá podíl na koláči finančních prostředků přerozdělovaných ve zdravotnictví. Naše úhrady stagnují a naše praxe se nemohou rozvíjet. Máme obrovský ekonomický dluh, jsme schopni udržovat praxe v chodu, ale nemáme prostor pro jejich rozvoj.

Druhý problém je, že čelíme obrovskému nárůstu administrativy, jde o neskutečnou buzeraci ze strany státu, která naši práci nesmírně komplikuje. Ubírá nám čas na pacienta. Zároveň ale také způsobuje, že naše práce není příliš atraktivní pro mladé lékaře.

Upozorňujete právě na to, že mladí lékaři se do ordinací na vesnicích nebo v pohraničí příliš nehrnou. Na některých místech hrozí, že se o pacienty nebude mít kdo starat. Můžete upřesnit, kde je situace nejhorší?

Máte pravdu, to je věc, na kterou jsme chtěli také upozornit. Dlouhodobě neřešené problémy opravdu vedou k tomu, že začínají chybět lékaři. Tam, kde nějaký doktor skončí, se ho často nedaří nahradit. Nejhorší jsou venkovské oblasti a periferní oblasti republiky, jako je pohraničí nebo sociálně vyloučené oblasti. Jde třeba o Mostecko.

Naše dnešní akce ale měla upozornit na to, že se nejedná jen o tyto lokality, protože lidé mají problém najít lékaře i ve větších obcích napříč celou Českou republikou. Třeba i ve Středočeském kraji, konkrétně ve Žlebech. Tam skončil doktor a přestože to je obec, která má asi 2000 obyvatel, nepodařilo se najít jeho nástupce. A lidé místo toho, aby se jim dostalo péče, kterou potřebují, a v místě, kde žijí, musí hledat doktora třeba 10 kilometrů daleko v nějaké ze sousedních obcí.

Vedete nějaká jednání s ministerstvem zdravotnictví, aby se problém co nejrychleji vyřešil?

My jednání s ministerstvem vedeme dlouhodobě a na problém ho upozorňujeme. Musím ale říci, že ministři poslední vlády tento problém zlehčují a bagatelizují. Slyšíte to i dnes – když jsou postaveni tváří v tvář faktům, tak je ignorují. A nejsou schopni svůj názor změnit. My jsme loni dosáhli alespoň částečné dohody s ministerstvem o navýšení kapitační platby tak, aby ministerstvo vyrovnalo dluh, který vůči nám má už od roku 2015. Dohodli jsme se na tom, že nám ho splatí ve dvou částech. První půlku splatili v roce 2016 a v roce 2017 mělo dojít k dalšímu tříprocentnímu navýšení kapitace. To ale nebyly peníze navíc, nýbrž jen to, co nám ministerstvo mělo dát v předchozích letech.

Přesto pan ministr svůj slib letos nedodržel a dokonce se nám svým návrhem úhradové vyhlášky snaží další peníze sebrat. To by znamenalo, že praktičtí lékaři budou jedinou odborností, která by si měla v příštím roce finančně pohoršit. A to i přesto, že do zdravotnictví přiteklo 15 miliard navíc, které rozdávají plnými hrstmi zejména do nemocnic.

Protestovali jste dnes, další protest jste ohlásili na 18. října, kdy máte v plánu úplně zavřít ordinace. Druhý protest se má konat dva dny před volbami, Má toto načasování nějaký zvláštní význam? Chcete tak získat větší pozornost?

Předpokládám, že z toho budeme obviňováni, ale pravda je taková, že dnešní protest ve Žlebech jsme připravovali delší dobu a chtěli jsme upozornit na problémy spíše symbolickým způsobem bez uzavření ordinací. Ale ministerstvo, i když všechny naše důvody k protestu dobře zná, situaci ještě vyhrotilo tím, že nesplnilo loňský slib o navýšení úhrad, a ještě nám na peníze sáhlo.

To byla ta pověstná kapka, kdy míra naší trpělivosti přetekla. Právě proto jsme se rozhodli pro uzavření našich ordinací. Znamená to, že jsme si termín nevybrali, ale je dán tím, kdy byl zveřejně návrh úhradové vyhlášky. My ho považujeme za plivnutí do tváře praktickým lékařům a neumíme na to reagovat jinak než razantnější akci. Proto zavřeme 18. března na jeden den naše ordinace.

Mluvíte o tom, že jste připraveni ordinace zavírat opakovaně. Nabízí se tedy otázka – neberete si pacienty tak trochu jako rukojmí?

Pacienty si jako rukojmí nebereme. Nám tahle forma protestu není vlastní a není nám ani příjemná. Na druhou stranu ale už nevidíme žádný jiný způsob, jak na problémy upozornit a jak přesvědčit ministerstvo, aby nám naslouchalo. Věříme, že naši pacienti pochopí, že tady nejsou v roli rukojmích, ale že jde naopak především o ně. Nám jde o to, aby nezanikaly ordinace praktických lékařů a aby zůstala byla dostupná základní zdravotní péče i ve venkovských regionech. Jednodenní diskomfort, který zažijí v podobě toho, že bude mít jejich praktik zavřeno, je stav, který jim přinese do budoucna tu výhodu, že ordinace nebudou v budoucnu zavírat úplně. Říkáme, že zavíráme ordinace teď na jeden den, abychom je zítra nemuseli zavřít natrvalo.

Děkujeme za rozhovor

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Petr Šonka (Sdružení praktických lékařů) lékaři ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

před 1 hodinou

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

před 4 hodinami

Sklad Wildberries pod útokem

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

před 5 hodinami

Thajsko

Thajskem otřásl krvavý incident. Student zabil nejméně šest lidí

Thajskem v pátek otřásl mimořádně krvavý incident, když mladistvý střelec zaútočil na střední škole v provincii Nonthaburi na předměstí Bangkoku. Podle vyjádření policie začalo násilné řádění poté, co podezřelý čtrnáctiletý chlapec údajně usmrtil své prarodiče v jejich domě a následně zamířil do vzdělávací instituce. 

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Stávající pomoc Kyjevu nestačí. Ukrajina čelí stále intenzivnějším ruským úderům

Ukrajinská města čelí stále intenzivnějším úderům ze strany ruských ozbrojených sil, které naplno využívají zranitelnosti místní protivzdušné obrany. Moskva totiž v posledních měsících masivně sází na balistické rakety. Tyto zbraně dopadají na hustě obydlené oblasti s minimálním nebo dokonce žádným varováním předem, což civilnímu obyvatelstvu dává jen pramalou šanci se včas ukrýt.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Írán hlásí zásadní pokrok. S Ománem se dohodl na režimu v Hormuzském průlivu

Írán uvedl, že dosáhl dohody s Ománem ohledně schválené cesty pro komerční lodě přes Hormuzský průliv. Informovala o tom BBC. Podle Teheránu ale nebude bezpečný lodní provoz zcela zaručen kvůli aktivitám Američanů. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy