ROZHOVOR | Ministerstvo nesplnilo slib o navýšení úhrad, a ještě nám sáhlo na peníze, zlobí se šéf Sdružení praktických lékařů

ROZHOVOR - Praktičtí lékaři po celé České republice dnes protestovali. Nelíbí se jim narůstající byrokracie a špatné financování jejich oboru. Dne 18. října pak na jeden den uzavřou své ordinace úplně. Říkáme, že zavíráme ordinace teď na jeden den, abychom je zítra nemuseli zavřít natrvalo, vysvětluje pro EuroZprávy,cz předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Proč vlastně praktičtí lékaři protestují? V čem vidí ten největší problém?

Problémů je celá řada. Jde například o dlouhodobé zanedbání ambulantní péče ze strany státu a ministerstva zdravotnictví. Primární péče je upozaděna na úkor lůžkového sektoru. Znamená to, že i prostředky primárně proudí do lůžkového sektoru a nám klesá podíl na koláči finančních prostředků přerozdělovaných ve zdravotnictví. Naše úhrady stagnují a naše praxe se nemohou rozvíjet. Máme obrovský ekonomický dluh, jsme schopni udržovat praxe v chodu, ale nemáme prostor pro jejich rozvoj.

Druhý problém je, že čelíme obrovskému nárůstu administrativy, jde o neskutečnou buzeraci ze strany státu, která naši práci nesmírně komplikuje. Ubírá nám čas na pacienta. Zároveň ale také způsobuje, že naše práce není příliš atraktivní pro mladé lékaře.

Upozorňujete právě na to, že mladí lékaři se do ordinací na vesnicích nebo v pohraničí příliš nehrnou. Na některých místech hrozí, že se o pacienty nebude mít kdo starat. Můžete upřesnit, kde je situace nejhorší?

Máte pravdu, to je věc, na kterou jsme chtěli také upozornit. Dlouhodobě neřešené problémy opravdu vedou k tomu, že začínají chybět lékaři. Tam, kde nějaký doktor skončí, se ho často nedaří nahradit. Nejhorší jsou venkovské oblasti a periferní oblasti republiky, jako je pohraničí nebo sociálně vyloučené oblasti. Jde třeba o Mostecko.

Naše dnešní akce ale měla upozornit na to, že se nejedná jen o tyto lokality, protože lidé mají problém najít lékaře i ve větších obcích napříč celou Českou republikou. Třeba i ve Středočeském kraji, konkrétně ve Žlebech. Tam skončil doktor a přestože to je obec, která má asi 2000 obyvatel, nepodařilo se najít jeho nástupce. A lidé místo toho, aby se jim dostalo péče, kterou potřebují, a v místě, kde žijí, musí hledat doktora třeba 10 kilometrů daleko v nějaké ze sousedních obcí.

Vedete nějaká jednání s ministerstvem zdravotnictví, aby se problém co nejrychleji vyřešil?

My jednání s ministerstvem vedeme dlouhodobě a na problém ho upozorňujeme. Musím ale říci, že ministři poslední vlády tento problém zlehčují a bagatelizují. Slyšíte to i dnes – když jsou postaveni tváří v tvář faktům, tak je ignorují. A nejsou schopni svůj názor změnit. My jsme loni dosáhli alespoň částečné dohody s ministerstvem o navýšení kapitační platby tak, aby ministerstvo vyrovnalo dluh, který vůči nám má už od roku 2015. Dohodli jsme se na tom, že nám ho splatí ve dvou částech. První půlku splatili v roce 2016 a v roce 2017 mělo dojít k dalšímu tříprocentnímu navýšení kapitace. To ale nebyly peníze navíc, nýbrž jen to, co nám ministerstvo mělo dát v předchozích letech.

Přesto pan ministr svůj slib letos nedodržel a dokonce se nám svým návrhem úhradové vyhlášky snaží další peníze sebrat. To by znamenalo, že praktičtí lékaři budou jedinou odborností, která by si měla v příštím roce finančně pohoršit. A to i přesto, že do zdravotnictví přiteklo 15 miliard navíc, které rozdávají plnými hrstmi zejména do nemocnic.

Protestovali jste dnes, další protest jste ohlásili na 18. října, kdy máte v plánu úplně zavřít ordinace. Druhý protest se má konat dva dny před volbami, Má toto načasování nějaký zvláštní význam? Chcete tak získat větší pozornost?

Předpokládám, že z toho budeme obviňováni, ale pravda je taková, že dnešní protest ve Žlebech jsme připravovali delší dobu a chtěli jsme upozornit na problémy spíše symbolickým způsobem bez uzavření ordinací. Ale ministerstvo, i když všechny naše důvody k protestu dobře zná, situaci ještě vyhrotilo tím, že nesplnilo loňský slib o navýšení úhrad, a ještě nám na peníze sáhlo.

To byla ta pověstná kapka, kdy míra naší trpělivosti přetekla. Právě proto jsme se rozhodli pro uzavření našich ordinací. Znamená to, že jsme si termín nevybrali, ale je dán tím, kdy byl zveřejně návrh úhradové vyhlášky. My ho považujeme za plivnutí do tváře praktickým lékařům a neumíme na to reagovat jinak než razantnější akci. Proto zavřeme 18. března na jeden den naše ordinace.

Mluvíte o tom, že jste připraveni ordinace zavírat opakovaně. Nabízí se tedy otázka – neberete si pacienty tak trochu jako rukojmí?

Pacienty si jako rukojmí nebereme. Nám tahle forma protestu není vlastní a není nám ani příjemná. Na druhou stranu ale už nevidíme žádný jiný způsob, jak na problémy upozornit a jak přesvědčit ministerstvo, aby nám naslouchalo. Věříme, že naši pacienti pochopí, že tady nejsou v roli rukojmích, ale že jde naopak především o ně. Nám jde o to, aby nezanikaly ordinace praktických lékařů a aby zůstala byla dostupná základní zdravotní péče i ve venkovských regionech. Jednodenní diskomfort, který zažijí v podobě toho, že bude mít jejich praktik zavřeno, je stav, který jim přinese do budoucna tu výhodu, že ordinace nebudou v budoucnu zavírat úplně. Říkáme, že zavíráme ordinace teď na jeden den, abychom je zítra nemuseli zavřít natrvalo.

Děkujeme za rozhovor

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Petr Šonka (Sdružení praktických lékařů) lékaři ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 1 hodinou

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 2 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 3 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích

Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy