Zdravotní registry za miliony jsou k ničemu, padne trestní oznámení

Elektronizaci zdravotnictví řídí Ministerstvo zdravotnictví (MZd). Kontroloři odhalili nedostatky spojené s vytvářením některých registrů i jejich využíváním. NKÚ proto oznámil finančnímu úřadu podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši 27 milionů korun. Některé z problémů pramenily i z toho, že MZd vytvořilo strategii elektronizace zdravotnictví až mnoho let poté, co už elektronizace fakticky začala.

Za téměř 130 milionů korun vzniklo od roku 2009 do loňska 43 zdravotnických registrů, jejich roční provoz stojí víc než 70 milionů korun. Kvůli chybějící strategii elektronizace byly například vytvořeny dva registry za více než 4,7 milionu korun, které nebyly nasazeny do ostrého provozu nebo nebyly využívány. Z nich Registr intenzivní péče nebyl spuštěn, protože nemocnice do něj nevložily svá data. Koordinační středisko pro resortní zdravotnické informační systémy přitom registr pořídilo bez pověření ministerstva, nenutily ho k tomu ani zákony. NKÚ to vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za téměř 2,5 milionu korun.

Nedostatky ve výběrových řízeních kontroloři našli například u Registru nelékařských pracovníků a Registru výzkumných a inovativních projektů v jednotné technologické platformě. Koordinační středisko je zadalo vytvořit pomocí rámcové smlouvy, která se ale těchto systémů nijak netýkala. Podle NKÚ tak porušilo zákon o veřejných zakázkách a také rozpočtovou kázeň za více než 24 milionů korun.

Koordinační středisko zdravotnických systémů porušovalo předpisy své i ministerstva, zákon o veřejných zakázkách i rozpočtovou kázeň, ukázaly podle Štěpanyové audity. Středisko podle nich uzavíralo smlouvy na služby a čerpalo je nad schválený rozpočet, některé smlouvy byly nevypověditelné. Ministerstvo zdravotnictví proto podá trestní oznámení na neznámého pachatele. Středisko bylo zrušeno k loňskému 1. únoru.

Dozor nad informačními systémy převzal Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který kvůli nápravě vztahů s dodavateli systémů provedl více než sto výběrových řízení. "Měsíční náklady na provoz registrů se tak snížily ze zhruba 14 milionů korun téměř na třetinu," uvedla mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Komplikace provázejí také vznik Národního registru hrazených zdravotních služeb, který začal předloni vytvářet Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Získávat má údaje od zdravotních pojišťoven, do ukončení kontroly se ho ale nepodařilo spustit v ostrém provozu. Registr měl totiž anonymizovat data pojištěnců prostřednictvím služeb provozovaných ministerstvem vnitra, které ale nebyly pro tento účel jednoduše využitelné.

Ministerstvo připustilo, že příprava koncepce pro sběr a hodnocení zdravotnických dat začala ze strany koordinačního střediska zdravotnických systémů až po zásadních investicích do této oblasti. Resort ale podle Štěpanyové nyní pracuje na třech hlavních částech Národního zdravotnického informačního systému. Spolu s registrem hrazených zdravotních služeb jsou to registr zdravotnických pracovníků a registr poskytovatelů zdravotních služeb.