Šéf ČLK se ohradil: Slova Babiše a Zemana o "černé díře" jsou nefér

Praha - Proti označení zdravotnictví za černou díru na peníze se dnes ostře ohradil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Slovní spojení, jímž ministr financí i prezident označili český zdravotnický systém, považuje za "nevhodnou hyperbolu". Podle něj čeští zdravotníci poskytují srovnatelnou péči jako v jiných vyspělých zemích, kde do ní plyne mnohem víc prostředků. Kubek to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Deník Shopaholičky

"Mě se velmi dotklo vyjádření o černé díře. Myslím si, že to je velmi nefér vůči zdravotníkům. Právě na úkor zdravotníků je naše zdravotnictví efektivní, protože za nesrovnatelně menší peníze, než které vydává Německo nebo Rakousko, mají naši občané srovnatelnou péči," uvedl prezident ČLK. Podle něj se za poskytovanou péči nemusí české zdravotnictví stydět.

ČR vydává na zdravotnictví zhruba 7,5 procenta HDP. Průměr EU činí přes devět procent. Německo a Rakousko posílají do systému přes 11 procent.

Kubek míní, že v systému už nejsou zásadní úspory možné a miliardy se v něm nedají najít, jinak by to dopadlo na pacienty. Podle prezidenta ČLK by měl stát vrátit do zdravotnictví to, o co ho připravilo oslabení koruny a zvyšování daně z přidané hodnoty.

S označením zdravotnictví za černou díru nesouhlasí ani náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová. "Tvrzení o černé díře se nezakládá na faktech. Do zdravotnictví jde 7,5 procenta HDP, což je ve srovnání s ostatními zeměmi strašně málo," řekla dnes. Přiznala však, že ve zdravotnickém systému jsou rezervy.

V členských zemích Evropské unie je přímá spoluúčast občanů výrazně nižší než v mimoevropských zemích, většina Evropanů je navíc povinně zdravotně pojištěna. Přesto musí Evropané počítat s vysokými výdaji na zdravotní péči. Podívejme se na vybrané přímé platby pacientů a míru spoluúčasti ve vybraných zemích.

BelgieZa návštěvy odborného nebo praktického lékaře platí pacienti přímé platby v rozsahu 25 % až 35 % ceny. Poměrně vysoké jsou i příplatky za léky (25 % až 80 % ceny léku), výše příplatku se liší v závislosti na kategorii léku. Za každý den strávený v nemocnici se platí paušální poplatek 14,71 euro.

DánskoSpoluúčast pacienta za léky se pohybuje od 15 % do 100 %. Záleží na spotřebě léků u občana. Při spotřebě léků do 120 € za rok hradí občan 100 % ceny léku, při spotřebě léků od 120 € do 195 € hradí 50 % ceny léku, při spotřebě léků od 195 € do 421 € hradí občan 25 % ceny léku, při spotřebě nad 421 € za rok hradí občan 15 % ceny léku, informuje server investujeme.cz.

LucemburskoVýše spoluúčasti u běžných léků (dle zákonné vyhlášky) činí 40 % ceny léku. U odborných léků (dle zákonné vyhlášky) činí 80 % nebo 100 % ceny léku. Hospitalizační poplatek činí 20,42 € za den. Maximálně pacienti hradí 30 dní hospitalizace.

NěmeckoDospělí občané platí každý čtvrt roku poplatek 10 euro u svého lékaře i zubaře. Za každý lék se platí 10 % jeho ceny (nejméně 5 euro, nejvíce 10 euro), příplatek nesmí být vyšší než cena léku. Za každý den hospitalizace se platí 10 euro.

RakouskoPacienti platí 5,15 € za položku na receptu. Výše hospitalizačního příspěvku pacienta se liší dle typu nemocnice a spolkové země. Pohybuje okolo 10 € za den hospitalizace.

ŠvédskoPacient hradí veškeré náklady za léky až do částky 126 euro za rok, výdaje za léky v rozmezí 126 euro až 241 euro za rok jsou dotovány z 50 %, výdaje za léky v rozmezí 241 euro až 421 euro za rok jsou dotovány ze 75 %, výdaje za léky v rozmezí 448 euro až 501 euro za rok jsou dotovány z 90 %, výdaje za léky nad částku 505 euro za rok jsou dotovány v plné ceně. Výše spoluúčasti u hospitalizace se liší dle jednotlivých zdravotnických zařízení.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Zdravotnictví Milan Kubek česká lékařská komora

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 57 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 3 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy