Praha - Proti označení zdravotnictví za černou díru na peníze se dnes ostře ohradil prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Slovní spojení, jímž ministr financí i prezident označili český zdravotnický systém, považuje za "nevhodnou hyperbolu". Podle něj čeští zdravotníci poskytují srovnatelnou péči jako v jiných vyspělých zemích, kde do ní plyne mnohem víc prostředků. Kubek to dnes řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
"Mě se velmi dotklo vyjádření o černé díře. Myslím si, že to je velmi nefér vůči zdravotníkům. Právě na úkor zdravotníků je naše zdravotnictví efektivní, protože za nesrovnatelně menší peníze, než které vydává Německo nebo Rakousko, mají naši občané srovnatelnou péči," uvedl prezident ČLK. Podle něj se za poskytovanou péči nemusí české zdravotnictví stydět.
ČR vydává na zdravotnictví zhruba 7,5 procenta HDP. Průměr EU činí přes devět procent. Německo a Rakousko posílají do systému přes 11 procent.
Kubek míní, že v systému už nejsou zásadní úspory možné a miliardy se v něm nedají najít, jinak by to dopadlo na pacienty. Podle prezidenta ČLK by měl stát vrátit do zdravotnictví to, o co ho připravilo oslabení koruny a zvyšování daně z přidané hodnoty.
S označením zdravotnictví za černou díru nesouhlasí ani náměstkyně ministra Lenka Teska Arnoštová. "Tvrzení o černé díře se nezakládá na faktech. Do zdravotnictví jde 7,5 procenta HDP, což je ve srovnání s ostatními zeměmi strašně málo," řekla dnes. Přiznala však, že ve zdravotnickém systému jsou rezervy.
V členských zemích Evropské unie je přímá spoluúčast občanů výrazně nižší než v mimoevropských zemích, většina Evropanů je navíc povinně zdravotně pojištěna. Přesto musí Evropané počítat s vysokými výdaji na zdravotní péči. Podívejme se na vybrané přímé platby pacientů a míru spoluúčasti ve vybraných zemích.
BelgieZa návštěvy odborného nebo praktického lékaře platí pacienti přímé platby v rozsahu 25 % až 35 % ceny. Poměrně vysoké jsou i příplatky za léky (25 % až 80 % ceny léku), výše příplatku se liší v závislosti na kategorii léku. Za každý den strávený v nemocnici se platí paušální poplatek 14,71 euro.
DánskoSpoluúčast pacienta za léky se pohybuje od 15 % do 100 %. Záleží na spotřebě léků u občana. Při spotřebě léků do 120 € za rok hradí občan 100 % ceny léku, při spotřebě léků od 120 € do 195 € hradí 50 % ceny léku, při spotřebě léků od 195 € do 421 € hradí občan 25 % ceny léku, při spotřebě nad 421 € za rok hradí občan 15 % ceny léku, informuje server investujeme.cz.
LucemburskoVýše spoluúčasti u běžných léků (dle zákonné vyhlášky) činí 40 % ceny léku. U odborných léků (dle zákonné vyhlášky) činí 80 % nebo 100 % ceny léku. Hospitalizační poplatek činí 20,42 € za den. Maximálně pacienti hradí 30 dní hospitalizace.
NěmeckoDospělí občané platí každý čtvrt roku poplatek 10 euro u svého lékaře i zubaře. Za každý lék se platí 10 % jeho ceny (nejméně 5 euro, nejvíce 10 euro), příplatek nesmí být vyšší než cena léku. Za každý den hospitalizace se platí 10 euro.
RakouskoPacienti platí 5,15 € za položku na receptu. Výše hospitalizačního příspěvku pacienta se liší dle typu nemocnice a spolkové země. Pohybuje okolo 10 € za den hospitalizace.
ŠvédskoPacient hradí veškeré náklady za léky až do částky 126 euro za rok, výdaje za léky v rozmezí 126 euro až 241 euro za rok jsou dotovány z 50 %, výdaje za léky v rozmezí 241 euro až 421 euro za rok jsou dotovány ze 75 %, výdaje za léky v rozmezí 448 euro až 501 euro za rok jsou dotovány z 90 %, výdaje za léky nad částku 505 euro za rok jsou dotovány v plné ceně. Výše spoluúčasti u hospitalizace se liší dle jednotlivých zdravotnických zařízení.
Související
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Cíle Babišovy vlády odhaleny. Vrátí se EET či slevy v dopravě, změny i u důchodů
Zdravotnictví , Milan Kubek , česká lékařská komora
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 57 minutami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 1 hodinou
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák