Česko je v počtu sebevražd nad světovým průměrem. Během pandemie riziko vzrostlo

V roce 2018 si vzalo život podle Ústavu zdravotnických informací a statiky (ÚZIS) 1352 lidí. V počtu sebevražd je patrný růst, protože v roce 2016 si sáhlo na život o třicet čtyři lidí méně. Významnější podíl na sebevraždách tvoří muži, kdy mezi lety 2014 a 2018 je na jednu sebevraždu ženy zaznamenáno průměrně 4,2 sebevražd mužů.

Zmenšit tato čísla by měl Národní plán prevence sebevražd, který schválila Rada vlády pro duševní zdraví. Ten si klade za jeden z cílů zvýšit počet krizových center. V celém Česku je jich totiž zatím pouze pět. Nově by měla vzniknout v každém kraji. „Dostupnější krizové služby, které se nezavřou, když je krize. To je úplně zásadní,“ uvedla pro portál iRozhlas Marie Salamonová, jedna ze zakladatelek organizace Nevypusť duši.

Dalším cílem je snížení dostupnosti některých léků, jelikož otrava prášky je v tuzemsku jednou z nejčastějších způsobů sebevraždy. Mimo jiné plán počítá s celkovou osvětou a vzděláváním nejen široké veřejnosti, ale i novinářů, učitelů či praktických lékařů.

Vliv na sebevražedné myšlenky mají i média

Výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) také provedli studii, která zkoumala vliv médií na duševní zdraví za nouzového stavu. Zjistili, že největší negativní dopad médií byl u lidí, kteří čtou pouze titulky.

„Negativní dopad na duševní zdraví byl výraznější u lidí, kteří se omezují pouze na rychlé orientování o dění čtením titulků nežli u těch, kteří čtou články celé nebo si k nim ještě navíc dohledávají další podrobnosti a informace,“ sdělil v tiskové zprávě analytik výzkumného týmu Petr Adámek.

Náměstek pro vědu a výzkum NUDZ Jiří Horáček přidává i radu jak předcházet vlivu zpráv na duševní pohodu. „Jednoduše stačí číst zpravodajské články celé, přemýšlet o nich a neomezovat se jen na rychlé těkání po titulcích,“ uvedl v tiskové zprávě.

Odborníci z NUDZ také provedli průzkum vlivu na duševní zdraví, který měla pandemie celkově. Odpovědělo jim přes 2400 lidí. Z toho celkem sedmnáct procent lidí uvedlo, že měli sebevražedné myšlenky. „Ve vysoce závažném riziku sebevraždou pak bylo téměř dvojnásobek mužů oproti ženám,“ doplnil doktor Michal Pitoňák z NUDZ v tiskové zprávě.

To odpovídá i českým číslům celkově. Podle dat ÚZIS si v roce 2018 vzalo život přes tisíc mužů a značně tak převažují ženy. Denní průměr jsou potom podle Českého statistického úřadu čtyři sebevraždy.

Do opatření by se mělo investovat tři sta milionů korun a splnění stanovených cílů bude kontrolovat Rada pro duševní zdraví, které předsedá premiér Andrej Babiš.