Česko bez nouzového stavu? Školy zavře ministerstvo, restaurace hygiena

Konec nouzového stavu by znamenal konec současného protiepidemického systému PES, který podle vlády ke svému fungování vyžaduje trvající nouzový stav. Systém PES rozeznává pět stupňů rizika, na každý stupeň jsou navázána konkrétní opatření. Systém má pouze orientační funkci, nařízení musí vždy přijmout vláda.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) všech pět pásem rizika vyžaduje nouzový stav především kvůli tomu, že se i v nejnižších stupních rizikového indexu omezuje shromažďování. Blatný také uvedl, že bez existence nouzového stavu by byla opatření z tabulky bezcenná.

Podle médií konec nouzového stavu donutí vládu změnit protiepidemická opatření. "Pokud poslanci neschválí prodloužení nouzového stavu, vláda nebude moci udržet protiepidemická opatření v současné podobě. Pokud ovšem vláda nesáhne k ústavně spornému řešení a nevyhlásí nouzový stav i proti vůli Sněmovny," píší například Novinky.cz s tím, že právníci se shodují, že při neprodloužení nouzového stavu by pravděpodobně musely skončit tvrdé plošné zákazy.

Lidovky.cz napsaly, že bez nouzového stavu otevřou obchody a otěže převezmou hlavní hygienička a kraje. "Hlavní hygienik, tedy Jarmila Rážová, má relativně velké plošné kompetence: smí nařídit zavření škol, restaurací i ubytovacích zařízení. Může žádat vyčlenění lůžek na covidové účely. Totéž mohou krajské hygieny na svém území, v létě to tak bylo, když nákaza bujela na severu Moravy a jinde byl docela klid. Co hygiena nesmí, je sáhnout na volný pohyb a zavřít šmahem obchody. Krám lze opatřit závorou jen v případě, že se přímo v něm rozmůže infekce," uvedly dnes Lidovky.cz.

Možnost, že by kabinet znovu vyhlásil nouzový stav, pokud by Sněmovna jeho další trvání nepodpořila, označili právníci oslovení ČTK za protiústavní.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) řekl ČTK, že kdyby Sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu, kabinet by po 14. únoru prostřednictvím ministerstva zdravotnictví vyhlásil veškerá možná opatření proti šíření covidu-19 podle předpisu o ochraně veřejného zdraví. Připomněl ale, že některá obdobná rozhodnutí rušily loni soudy s tím, že závažná omezení základních práv lze vyhlašovat jen krizovými opatřeními v nouzovém stavu.

Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) zákon o ochraně veřejného zdraví neumožňuje vyhlásit plošné zákazy. Ministerstvo školství ČTK sdělilo, že školy by i bez prodloužení nouzového stavu mohly zůstat zavřené podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Soud například v listopadu zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle rozsudku soudu nedostatečně odůvodnil. Soudem zrušené opatření nahradilo ministerstvo jinou verzí a zaneslo do něj několik mírných úprav.

V říjnu pražský městský soud zrušil rozhodnutí pražské hygienické stanice, které v září zakázalo osobní přítomnost vysokoškolských studentů na výuce. Rozhodnutí hygieniků bylo účinné od 21. září, trvat mělo do konce října. Vysoké školy jsou od 14. října uzavřené podle rozhodnutí vlády.

Na jaře pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby. Byla vydávaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Podle soudu je měla vydávat vláda podle krizového zákona jako na začátku koronavirové epidemie, což kabinet po verdiktu znovu učinil.

Podle zákona o krizovém řízení lze za nouzového stavu nebo za stavu ohrožení státu za určitých okolností na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu omezit například právo na nedotknutelnost osoby a nedotknutelnost obydlí, vlastnické a užívací právo právnických a fyzických osob k majetku, svobodu pohybu a pobytu ve vymezeném prostoru území, právo pokojně se shromažďovat ve vymezeném prostoru, právo provozovat podnikatelskou činnost, či právo na stávku.

Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit například evakuaci osob a majetku, zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech, ukládání pracovní povinnosti či bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů.

Vláda je v době trvání nouzového stavu mimo jiné také oprávněna nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, přijmout opatření k ochraně státních hranic a k pobytu cizinců, nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření, nařídit vykonávání péče o děti a mládež či nařídit přednostní zásobování dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení a ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému.

Nouzový stav také opravňuje vládu nařídit zákaz nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, provádění veškerých plateb z ČR do zahraničí, ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí a řady dalších finančních transakcí.

Nouzový stav má vliv také na posuzování trestné činnosti, například i drobné krádeže provedené za jeho platnosti soudy trestají přísněji.