EXKLUZIVNĚ: Zásadní chyba by při epidemii byla pro desítky lidí rozsudkem smrti, říká pro EZ šéf lékařů Kubek

ROZHOVOR - Odhodil diplomacii a dal průchod svým emocím. Prezidenta České lékařské komory Milana Kubka vytočilo chování politiků i odborníků, kteří na nedávné lánské návštěvě u hlavy státu Miloše Zemana během koronavirové pandemie nedodržovali předepsané odstupy, v malé místnosti se jich tísnilo několik a na stole bylo připravené občerstvení, které lze přes roušku obtížně konzumovat.„Uveřejněným snímkem jsem byl zhnusen. Bylo to trapné a buranské a ještě trapnější a buranštější byly výmluvy, jež v této souvislosti z Hradu zaznívaly,“ rozčiluje se v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf českých lékařů doktor Milan Kubek.

Neschovává se za fráze a mluví jasně. Kdo nabyl z jednání některých členů vlády pocit, že nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19, dostáváme pod kontrolu a krotíme jej, toho věty prezidenta Milana Kubka vrátí do tvrdé reality. „Koronavirus jsme neporazili ani náhodou a musíme být i nadále ostražití. I když ekonomické aspekty krize jsou jistě důležité, tak zdraví a životy mají cenu vyšší. Zásadní chybné rozhodnutí, které by bylo nevratné, by totiž znamenalo prakticky rozsudek smrti pro desítky tisíc našich spoluobčanů a pro stovky zdravotníků, kteří se snaží ze všech sil pomáhat nemocným,“ varuje v rozhovoru pro EuroZprávy.cz uznávaný internista Kubek, jemuž vadí, že členové vlády nevystupují jednotně a občas svými protichůdnýmu výroky matou veřejnost.

Podle Kubka politici opakovaně neříkali pravdu, když hovořili o ochranných prostředcích pro lékaře a zdravotníky a navíc stát neměl připravené strategické zásoby pomůcek. „Pokud je na světě nějaká spravedlnost, pak za takové obecné ohrožení musí někdo nést osobní zodpovědnost. Bohužel ani nyní není situace ideální. Opakovaná ujišťování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybaveni potřebnými osobními ochrannými prostředky, se bohužel ani dnes nezakládají na pravdě,“ přibližuje lékař realitu.

Odborník soudí, že mediální vystupování Ústavního krizového štábu není v současné době pod vedením Jana Hamáčka tak chaotické, jako dříve, přesto s ním stoprocentně spokojený není. „Někteří jeho členové se neubrání pokušení propagovat svoji vlastní osobu nesmyslnými diletantskými výroky,“ všímá si Milan Kubek, jenž má obavy z Velikonoc. „Pokud lidé během nich zapomenou na opatrnost, může se nám to šeredně vymstít. Proto na chození s pomlázkou zapomeňte. Lepší je nekoledovat, než si vykoledovat koronavirový zápal plic,“ tvrdí prezident České lékařské komory.

Pane prezidente Kubku, nezarazilo Vás, že během středy na onemocnění COVID-19 zemřelo neuvěřitelných jedenáct lidí? Je asi patrné, že ještě koronavirus není poražen...

Opravdu, poražen není ani náhodou. Nakažení a mrtví budou přibývat, to je bohužel matematická jistota. My bojujeme o čas a o to, aby ty nárůsty byly únosné a aby nezkolabovalo zdravotnictví a kvůli tomu neumírali zcela zbytečně i ti, kteří by za normální situace měli šanci se uzdravit. Pokud budeme disciplinovaní, pokud nebudeme upřednostňovat ekonomické zájmy, často dost sobecké, pak to máme šanci zvládnout. Ti, kdo dnes varují před ekonomickými ztrátami, které způsobují karanténní opatření, by si měli uvědomit, že v případě vzplanutí epidemie zde můžeme mít rychle tisíce mrtvých a statisíce nakažených a ekonomika se kvůli tomu zhroutí úplně. Kontrolovaný průběh epidemie naopak umožňuje většinu ekonomiky udržovat v chodu a lidem, jejichž podnikání či práce ztratily smysl, dává čas s pomocí státu začít dělat něco jiného.

Jak vnímáte někdy rozporuplná prohlášení členů vlády, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch řekne, že pomalu nastává čas na rozvolňování podmínek, zatímco ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček tvrdí, že je na zmírňování režimu ještě brzy? Nemůže to u občanů vyvolávat paniku?

Paniku zřejmě ne, ale lidé jsou opravdu zmatení. Jeden týden politici prosazovali pomalu zákaz vycházení a najednou by karanténní opatření měla být zbytečná? Policie žádá právo udělovat tučné pokuty za porušování pravidel, která současně vláda rozvolňuje. Ministr Vojtěch ujišťuje občany, že zdravotnictví vše zvládne, ale zároveň v režimu legislativní nouze prosadil ve Sněmovně, že v nemocnicích mohou na pozicích lékařů pracovat cizinci, kteří neumí česky a nesložili dosud povinné aprobační zkoušky. To je opravdu tak trochu Kocourkov. Jakýmkoliv změnám v protiepidemických opatřeních musí předcházet především odborná diskuse a účelnost případných změn musí být podložena důkazy. V opačném případě by se jednalo o nezodpovědný hazard. Je třeba si totiž uvědomit, že špatné rozhodnutí způsobí explozivní nárůst počtu nemocných a bude nevratné. Ekonomické aspekty krize jsou jistě důležité, ale zdraví a životy mají cenu vyšší. Zásadní chybné rozhodnutí, které by bylo nevratné, by totiž znamenalo prakticky rozsudek smrti pro desítky tisíc našich spoluobčanů a pro stovky zdravotníků, kteří se snaží ze všech sil pomáhat nemocným.

VLÁDA MUSÍ CTÍT ZÁSADU JEDNOTY, BEZ NÍ VÁLKU NEVYHRAJE

Neměla by vláda na veřejnosti vystupovat jednotněji a co Vy jako lékař ji v souvislosti s pandemií nejvíce vytýkáte?

Politici rádi používají příměr, že jsme ve „válce“ s virem. O to více by tedy měli ctít zásadu, že vedení země musí působit jednotným dojmem, a dávat veřejnosti jednoznačné a srozumitelné pokyny, či chcete-li „rozkazy“. Bez splnění této podmínky se žádná válka vyhrát nedá. Neomluvitelné je především to, že stát neměl připraveny žádné strategické zásoby zdravotnických prostředků, a to údajně navzdory varování tajných služeb. Pokud je na světě nějaká spravedlnost, pak za takové obecné ohrožení musí někdo nést osobní zodpovědnost. Určitě nestačí jen odvolat nekompetentní hlavní hygieničku Evu Gottvaldovou, která byla hned z počátku krize obětována.

To, že ministr zdravotnictví i předseda vlády jednali na počátku krize chaoticky, to bych jim nezazlíval. I pro ně to musel být šok. Horší je to, že nám neříkali pravdu a že své opakované sliby o zajištění ochranných prostředků pro zdravotníky a pracovníky v sociálních službách nedokázali splnit. Politici by lhát neměli. Naopak za rychlé zavedení razantních protiepidemických opatření si vláda, včetně premiéra Babiše, který na sebe v této věci vzal osobní zodpovědnost, podle mého názoru zaslouží jedničku.

Je podle Vás vhodné, aby ústavní činitelé schvalovali pokutování občanů ve výši deseti tisíc korun, když například nebudou mít venku nasazenou roušku? Nezavání to represivním jednáním, kterého si lidé bohatě užili během komunismus?

Komunisté terorizovali občany proto, aby se udrželi u moci. Cílem současných protiepidemických opatření je chránit životy nás všech, a především těch nejslabších, tedy starých a nemocných. To je nesrovnatelné. A pokud jsou mezi námi primitivové, kteří nařízení nechápou a nerespektují, pak je přiměřená míra represe na místě. Z policistů, kteří nemohou nic víc než domlouvat, z těch si takoví desperáti dělají jen legraci.

PŘIROZENÉ PROMOŘENÍ POPULACE SKRÝVÁ OBROVSKÉ RIZIKO

Politici vyžadují od občanů kázeň, ale sami se tak nechovají, na nedávné schůzce u prezidenta Zemana v Lánech nedodržovali požadovanou vzdálenost a na stole bylo občerstvení, které se přes ústenku konzumovat nedalo. Opozice toto jednání označila za socialistické papaláštví. Co jste jako lékař říkal snímku Vy, nebyl jste zděšen?

Spíše zhnusen. Bylo to trapné a buranské a ještě trapnější a buranštější byly výmluvy, jež v této souvislosti z Hradu zaznívaly.

Profesor Roman Prymula nedávno změnil názor a oznámil, že by bylo dobré společnost promořit. Souhlasíte s ním, nebo je Váš názor zcela rozdílný? Jak už víme tak, jak premiér Andrej Babiš, tak i šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček experiment zavrhli.

Pokud je mně známo, tak ve světě neexistuje žádný příklad země, která by zvládla „přirozené promoření populace“ bez obrovských ztrát na lidských životech. Právě naopak. Příklady explozivního nárůstu nemocných a mrtvých v Itálii a ve Španělsku, tedy v zemích, na které epidemie udeřila takřka bez varování, jsou dostatečným mementem. Poučením však může být také kritická situace v USA, kde administrativa zareagovala pozdě, nebo ve Velké Británii, jejíž vláda závažnost infekce z počátku bagatelizovala a nyní se ukazuje, že na razantní opatření je prakticky již pozdě. Rovněž Švédsko, známé svým liberálním přístupem, začíná potřebná opatření zavádět. Pokud někteří členové Ústředního krizového štábu, například pan profesor Prymula, disponují jinými informacemi o způsobu šíření viru, míře nakažlivosti a závažnosti infekce včetně její smrtnosti dle věkových kategorií a přidružených onemocnění, než těmi, které jsou veřejně dostupné, pak je jejich morální povinností tyto informace zveřejnit. Pokud však neexistují důkazy o tom, že infekce COVID-19 je řádově méně nebezpečná, než co vyplývá z veřejně dostupných dat, pak úvahy o „přirozeném promoření populace“ nemají opodstatnění. Populace se totiž „promořuje“, avšak díky naší společné snaze naštěstí zatím zvládnutelným tempem.

Z odborného hlediska by bylo možné uvažovat o rozvolnění protiepidemických opatření pouze za předpokladu, pokud by se prokázalo, že významná část populace v České republice má proti infekci COVID-19 protilátky a že ji tedy ve skutečnosti již prodělala. Splnění tohoto předpokladu však zatím nic nenasvědčuje a průběh epidemie v zemích jako je Itálie nebo Španělsko svědčí naopak proti takové spekulaci.

Co říkáte na práci Ústředního krizového štábu, jste s ním spokojený?

Nemám podrobné informace o fungování Ústředního krizového štábu, ale od doby, kdy v jeho čele stojí ministr vnitra Hamáček, nejsou alespoň mediální výstupy tak chaotické, jak tomu bylo z počátku. Přesto se někteří jeho členové neubrání pokušení propagovat svoji vlastní osobu nesmyslnými diletantskými výroky, které svědčí o tom, že si tito lidé nejsou vědomi toho, že členstvím v takto důležitém orgánu na sebe vzali spoluzodpovědnost za nás za všechny.

LEPŠÍ JE NEKOLEDOVAT, NEŽ SI VYKOLEDOVAT KORONAVIRUS

Zarazilo mě, co se děje, když končí nákupní doba vymezená pro seniory. Před desátou hodinou se shlukuje chumel klientů mladších 65 let, nedodržují rozestupy, takže hrozí nákaza a pak se všichni nahrnou do obchodu, kde jsou ještě důchodci, kteří tam byli před desátou hodinou. Jde o rozumné řešení, nebylo by lepší ponechat nakupování bez omezení, protože takto hrozí snad ještě větší hrozba nákazy?

Osobně ty hodiny vyhrazené pro seniory považuji za rozumné opatření, i když jejich zavádění provázely zmatky, kdy z počátku platila každý den jiná pravidla. Tak jako u řada dalších omezení a doporučení i v tomto případě je důležité, abychom k sobě navzájem byli ohleduplní.

Po vypuknutí koranavirové pandemie jste otevřeně kritizoval, že lékaři i zdravotníci v první linii neměli od vlády dostatek ochranných prostředků, zlepšila se podle Vás nynější situace?

Opakovaná ujišťování ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že zdravotníci jsou údajně dostatečně vybaveni potřebnými osobními ochrannými prostředky, se bohužel ani dnes nezakládají na pravdě. Potřebné ochranné prostředky v dostatečném množství nemají ani nemocnice a situace v sociálních službách nebo u ambulantních lékařů zůstává tristní. Zdravotníci dostatek potřebných účinných ochranných prostředků nemají a řada z nás stále pracuje v naprosto nevyhovujících podmínkách. Důsledkem toho je prudce rostoucí počet nakažených v našich řadách. Situace se samozřejmě zlepšuje, ale stále velmi pomalu.

Právě začínáme slavit Velikonoce, myslíte si, že lidé budou i nadále ukáznění a zůstanou doma, když na svátky jara je běžné jezdit za příbuznými, na chaty, chalupy nebo chodit na mše do kostela? Nebojíte se, že čísla nakažených po volných dnech opět narostou?

Bojím. Úvahy o rozvolňování protiepidemických opatření přišly v tu nejnevhodnější dobu. Některé nápady jsou přitom naprosto nesmyslné. Jak třeba přesvědčit někoho, kdo jde na procházku, aby měl roušku, když se proti němu valí proud cyklistů a funících běžců, kteří prskají bez roušek. To je přece pitomost. Pokud během Velikonoc lidé zapomenou na opatrnost, může se nám to šeredně vymstít. Virus je o to zrádnější, že v prvních dnes se jakoby nebude nic dít. Počty prováděných testů během svátečních dní klesnou a nemocných bude přibývat pomalu. Teprve za jeden až dva týdny zjistíme, co se stalo. A to může být již pozdě. Varováním budiž příklad západního pohraničí. Před třemi týdny jsme jako lékaři začali varovat před rizikem, které představují pendleři pracující v Bavorsku. Týden trvalo, že vláda přistoupila k nějakým omezením. Ono se totiž z počátku jako by nic nedělo. A dnes máme na Domažlicku nejvíce nakažených na počet obyvatel v celé České republice.

Šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček řekl, že o Velikonocích by doma žádné návštěvě neotevřel, aby se nenakazil, opravdu je nezbytné, že se letos nesmí koledovat?

Jistě. Lepší je nekoledovat, než si vykoledovat koronavirový zápal plic.

CHYTRÁ KARANTÉNA V PRAZE PRÝ NEDÁVÁ SMYSL

Troufnete si jako odborník predikovat, kdy se situace začne rapidně lepšit a země se začne vracet do normálního života a jsme na dobré cestě virus porazit?

Epidemie náš stát zastihla zcela nepřipravený. Ochranné prostředky jsme neměli ani pro nemocnice. V takto zoufalé situaci bylo drastické omezení mezilidského kontaktu asi to jediné, co mohla vláda udělat. A ano se to podařilo. Díky disciplinovanosti většiny obyvatel, kteří si dokonce po domácku šili roušky, které jim nedokázal zajistit stát, se nám zatím daří zdržovat nárůst počtu nemocných v míře, kterou zvládne i naše podfinancované a personálně zdevastované zdravotnictví. Je to však křehká rovnováha a pokud se budeme chovat nezodpovědně, můžeme rychle sklouznout do katastrofy, kterou prožívá Itálie, Španělsko nebo USA.

Opravdu v boji s neviditelným nepřítelem může pomoci takzvaná Chytrá karanténa?

Jsem v této věci naprostý laik, ale nedovedu si představit, jak by se například ve městech dohledávalo, s kým se nakažený člověk potkal. Někde na venkově snad, ale v Praze? Umím si ještě představit, že by bylo možno hlídat lidi, kteří jsou v karanténě, zda ji dodržují. Tedy něco na způsob domácího vězení. Vzhledem k tomu, že na rozdíl od nesnímatelného sledovacího náramku zde asi stačí nechat mobil doma a nikdo vás nenajde, pak si ani v tomto nejsem jist. Čím jsem si však jist, je to, že pokud budeme disciplinovaní a ohleduplní k sobě navzájem, tak současnou krizi zvládneme.

Související

Městský soud v Praze, ilustrační fotografie.

Tušl stráví 19 měsíců za mřížemi kvůli dotírání na Kubka a Flegra

Pražský městský soud v pondělí potvrdil dezinformátorovi Patriku Tušloi souhrnný trest odnětí svobody v délce 19 měsíců za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra a předchozí trestné činy. Dnešní rozhodnutí není pravomocné. 

Více souvisejících

Milan Kubek česká lékařská komora lékaři ministerstvo zdravotnictví Roman Prymula (epidemiolog) Adam Vojtěch (ANO) Miloš Zeman Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 1 hodinou

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 2 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 3 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy