Hygienický superúřad budí emoce. Kritika sporné novely se hrne ze všech stran

Vyplývá to z právního rozboru, který v meziresortním připomínkovém řízení adresovala ministerstvu zdravotnictví Hospodářská komora.

Komora proto ministerstvu doporučila ponechat v novele jen ty části, které povedou k reorganizaci a digitalizaci hygienické služby. Ustanovení rozšiřující pravomoci doporučila z novely vypustit.

Plošné zásahy do ústavně garantových základních práv a svobod by měly zůstat v kompetenci vlády, a tím i pod kontrolou Poslanecké sněmovny, upozornila komora. To ale novela zákona o ochraně veřejného zdraví podle ní opomíjí. Přenesení pravomoci pro plošné omezování základních lidských práv a svobod na úřednický aparát vytváří podle komory prostor pro zneužívání výkonu státní moci a oslabuje možnost kontroly excesů při výkonu státní moci.

Komora uvedla, že zavedení povinnosti pro mobilní operátory, na základě které by měli uchovávat a předávat lokalizační a další údaje o konkrétní osobě Státní hygienické službě, jde výrazně nad rámec stávajících pravidel. Podle současné právní úpravy mají totiž k provozním a lokalizačním údajům přístup pouze orgány činné v trestním řízení, Policie ČR, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Česká národní banka.

Jde o úzký okruh subjektů, který navíc tuto pravomoc může využít pouze pro jednoznačně určené účely sledující silný veřejný zájem, jako jsou ochrana bezpečnosti a zdraví obyvatel či ekonomické zájmy státu. Navíc podléhají následní kontrole soudu, případně Parlamentu, dodala komora.

Poskytnutí podobné pravomoci Státní hygienické službě pro účely šetření fyzické osoby, která onemocněla infekčním onemocněním, považuje komora za nebezpečné. Podle ní zde není stejně silný veřejný zájem pro sledování jakékoli osoby, která onemocní například chřipkou. Jde o nebezpečný precedent prolamování a využívaní citlivých telekomunikačních dat, varovala komora.

Návrh zákona omezuje základní lidská práva a svobody a má dopad na ochranu osobních údajů fyzických osob, a proto zkrácení meziresortního připomínkového řízení pouze na pět pracovních dnů komora označila za nestandardní a vůči veřejnosti netransparentní.

Zároveň doporučila v návrhu novely ponechat jen ty části, které povedou k reorganizaci a digitalizaci hygienické služby s cílem zajistit její efektivnější řízení. Ustanovení rozšiřující pravomoci v rozporu s ústavními zákony a dalšími právními předpisy doporučila vypustit. Případnou změnu pravomocí komora navrhla přepracovat a projednat v řádném mezirezortním připomínkovém řízení za účasti odborné i občanské veřejnosti.

Návrh předpokládá, že centralizovaná hygienická služba by mohla omezit nebo zakázat cestování, setkávání mezi lidmi, veřejnou dopravu, školy, obchody, obchodní centra nebo vybrané služby, jako jsou například kadeřnictví, sauny nebo koupaliště. Mohla by také zakázat nebo omezit veřejné i soukromé akce. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) tvrdí, že takové pravomoci krajské hygienické stanice už mají, jen je nelze vydávat celostátně.

Kritizované ustanovení pak říká, že by si hygienici mohli vyžádat od mobilního operátora data o pohybu prokazatelně nakaženého člověka v místech, kde setrval aspoň 20 minut až tři týdny nazpět. V současné době hygienici tato data mohou využít jen po souhlasu uživatele mobilního telefonu. Blatný uvedl, že ustanovení lze z návrhu vypustit.

Noveluj kritizuje také veřejný ochránce práv, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, Nejvyšší státní zástupce nebo Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Vyplývá to ze zveřejněných připomínek k návrhu.

ÚOOÚ nepovažuje návrh za způsobilý dalšího legislativního procesu a požaduje jeho zásadní dopracování. Zásah do lidských práv je podle něj enormní. "Návrh nedůvodně rozšiřuje výčet osobních údajů, které jsou úřady veřejného zdraví oprávněny zpracovávat, aniž by potřebnost dat a konkrétní nové kompetence byly řádně odůvodněny," uvádí.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman ve svých připomínkách napsal, že postup ministerstva zdravotnictví při předkládání návrhu nepovažuje za odpovídající okolnostem. Kritizoval i zkrácené připomínkové řízení. "Absence vyhodnocení dopadů regulace i místy nedostatečná a nepřesvědčivá důvodová zpráva neposkytují dostatečný základ pro přezkoumání a vyhodnocení navrhovaných změn a odhalení a vyhodnocení případných nedostatků a rizik," uvedl. S tím ve svých připomínkách souhlasí také ministerstva spravedlnosti nebo vnitra. Projednání v legislativní nouzi nechtějí ani ministerstva financí, zemědělství nebo práce.

Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí také s rozšířením kompetencí hlavního hygienika. Mimořádná opatření přijímaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví by podle něj neměla překračovat kompetence ministerstva zdravotnictví. Měla by být podle něj předem nebo zpětně schválená vládou. Kontrolu nad nimi by podle něj mohl mít místo Sněmovny Senát.

Podle ombudsmana Stanislava Křečka by novela mohla omezit kontrolu ze strany Sněmovny. "Z mého pohledu nelze akceptovat, aby bylo takto zásadní omezování základních práv možné bez navázání na existenci mimořádného stavu a bez jakéhokoli dohledu Poslanecké sněmovny," sdělil. Za nutnou pokládá také úpravy náhrady škody.

Také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková se domnívá, že pokud jsou třeba plošná opatření, jde vždy o mimořádný stav. "Tato situace pak naplňuje definici bezprostředního ohrožení životů a zdraví ve značném rozsahu ve smyslu ústavního zákona o bezpečnosti ČR a odůvodňuje vyhlášení nouzového stavu," uvedla s tím, že podle toho musí také platit pravidla a kontrolní procesy.