ROZHOVOR | I výzkum vývoje vakcíny s sebou nese riziko neúspěchu, říká pro EZ Povolná z ministerstva

ROZHOVOR - Důrazně odmítá kritiku směřující na její odbornost. Vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná hájí profesorku Věru Adámkovou, která stojí v čele společného týmu pro výzkum vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19. „Paní profesorka Adámková jako přednostka preventivní kardiologie pražského IKEM má zkušenosti z výzkumů, které právě v IKEM probíhají desítky let, mimo jiné i v rámci imunologie,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Renata Povolná, která připouští, že mise nemusí být úspěšná. „U každého výzkumu vždy existuje určitá míra rizika výsledku.“

U expertů nebudí respekt. Především předsedkyně Učené společnosti České republiky profesorka Blanka Říhová v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozporovala, že by profesorka Věra Adámková byla kompetentní pro pozici šéfky týmu pro výzkum vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19. „Věra Adámková je jistě vynikající kardioložkou, ale nemá ani základní zkušenosti s vývojem vakcín,“ uvedla tehdy Blanka Říhová s tím, že styl výzkumu je zastaralý. Badatelé rovněž poukazují i na skutečnost, že Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 udělil Věře Adámkové anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy,“ což zarazilo i laiky a u mnohých to nebudí věrohodnost.

Adámkovou, poslankyni za hnutí ANO, do čela týmu dosadilo ministerstvo zdravotnictví, které vývoj výzkumu inicializovalo a podílí se na něm společně i vědci Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Kritici však upozorňují, že na výběr institucí údajně neproběhlo výběrové řízení. „Platí svoboda vědeckého bádání. Vývoj vakcíny iniciovaly tři přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, které mohou pro potřeby vývoje zajistit odpovídající podmínky a uskutečnit jednotlivé fáze, kterými vývoj prochází,“ vysvětluje vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

Vědkyně Blanka Říhová rovněž poukazovala na hrubé podcenění nákladnosti ohledně vývoje preparátu. „Miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů,“ tvrdila odbornice Říhová, která tehdy reagovala na vyjádření Věry Adámkové, která před měsícem na tiskové konferenci prohlásila, že vývoj spolkne milion desítek korun. „Rozpočet výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní profesorka Adámková,“ pokračuje v její obhajobě Povolná.

OCHRANA PŘED VIREM SPOČÍVÁ JEDINĚ V OČKOVÁNÍ

Paní Povolná, překvapila vás kritika uznávaných vědců z Učené společnosti České republiky, kteří označili připravovaný vývoj vakcíny proti onemocnění covid-19 za naivní, což v otevřeném dopisu napsali i ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi?

Názor odborné společnosti plně respektujeme. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se s Učenou společností setkal a situaci prodiskutoval.

Dobře, ale experti poukazují na skutečnost, že paní profesorka Věra Adámková nemá základní zkušenosti s vývojem vakcíny. Jaký je na to váš názor a proč právě volba padla na kardioložku a nikoli třeba na imunologa, vakcionologa, mikrobiloga či virologa? Navíc paní doktorce udělil Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy,“ což zarazilo i laiky.

Paní profesorka Adámková má mnohaleté zkušenosti s vedením multidisciplinárních týmů a řešením grantů, je profesorkou epidemiologie. Jako přednostka preventivní kardiologie pražského IKEM má zkušenosti z výzkumů, které právě v IKEM probíhají desítky let, mimo jiné i v rámci imunologie apod.

Výzkumný tým je složen z vědců Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Proč právě z těchto institucí, když neproběhlo výběrové řízení? A proč neproběhlo?

Než odpovím na dotaz týkající se institucí, ráda bych zdůraznila, že podobnou celosvětovou pandemii infekční nemoci moderní svět nepamatuje. Specifická léčba dosud není známá, ochranu před možnou další vlnou nemoci proto vidíme jednoznačně v očkování. A protože platí svoboda vědeckého bádání, vývoj vakcíny iniciovaly tři přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, které mohou pro potřeby vývoje zajistit odpovídající podmínky a uskutečnit jednotlivé fáze, kterými vývoj prochází. Ministerstvo zdravotnictví je v jejich aktivitě podpořilo.

Předsedkyně Učené společnosti a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky Blanka Říhová naznačuje, že chystaný způsob výzkumu vakcíny je zastaralý. V nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz řekla: „Kdyby návrh lékařky Adámkové byl postaven na originální přípravě antigenu molekulárně genetickými metodami, bylo by to také o něčem jiném. Ale prostá inaktivace virové partikule formaldehydem či něčím podobným je technika stará desítky let a na trh se s tím jít nedá.“ Co na její slova říkáte?

Metodologie výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní prof. Adámková. (Více k tomuto tématu si můžete přečíst pod rozhovorem, kde je uvěřejněn článek s tiskovou mluvčí IKEM Markétou Šenkýřovou – pozn. red.).

JE POTŘEBNÉ ZAJISTIT SOBĚSTAČNOST ZEMĚ

Překvapilo mě, že podobný názor jako někteří vědci má i bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula a od pondělí vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví v rámci Úřadu vlády.  Pan profesor totiž naznačil, že česká cesta k vakcíně není kvůli odborným důvodům vhodná. Přitom výzkum bude financovat ministerstvo zdravotnictví a podporuje ho i samotný šéf resortu Adam Vojtěch...

Opět je nutné se na vaši otázku podívat v hlubším kontextu. Česká republika podpoří i vývoj vakcíny a léků proti koronaviru, ke kterému zorganizovala dárcovskou konferenci Evropská komise. Na vývoj společné vakcíny Česko poskytne zhruba 750 tisíc eur, Německo a Francie přes půl miliardy. Co se týče českého výzkumu i názoru pana profesora Prymuly, opět musím zopakovat, že platí svoboda bádání a v tomto směru vidíme smysl podpořit aktivity, které vedou k vývoji vakcíny proti covid. Je třeba si uvědomit, že o vývoj vakcíny se snaží několik států, které chtějí však zcela pochopitelně primárně zabezpečit vakcínu pro své občany. Z našeho pohledu je tedy potřeba zajistit soběstačnost České republiky, aby bylo možné při případném úspěchu vývoje vakcíny uspokojit potřebu našich občanů na prvním místě.

Když se ještě vrátíme k paní profesorce Blance Říhové, pak se tato expertka pozastavuje nad skutečností, že Věra Adámková hrubě podcenila nákladnost celého projektu. Tvrdí, že miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů. Předpokládám, že váš názor je odlišný.

Rozpočet výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní profesorka Adámková. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno výzkum finančně podpořit.

Když se bádajícímu týmu nepodaří vakcínu vynalézt, hrozí, že zbytečně vynaložené finanční prostředky zaplatí daňoví poplatníci?

U každého výzkumu vždy existuje určitá míra rizika výsledku. Proto se u takovýchto projektů postupuje ve fázích a součástí každé z nich je detailní analýza výsledků a vyhodnocení dalšího postupu.

Je třeba si uvědomit, že Věra Adámková je poslankyní za hnutí Ano, přednostkou preventivní kardiologie pražského IKEM  a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny. Je nutné zmínit, že má i další množství aktivit. Neobáváte se, kde na náročný projekt vezme čas?

Vývoj vakcíny je zcela jistě časově náročný projekt, který vyžaduje plné zapojení zainteresovaných stran. Nepochybujeme, že zástupci projektu před jeho zahájením zvážili i toto významné hledisko.

Milarda dolarů nebude nutná, tvrdí pro EZ mluvčí IKEM Šenkýřová

Ostrý nesouhlas, který nedávno vyslovila předsedkyně Učené společnosti České republiky profesorka Blanka Říhová rezonuje i v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), jenž se rovněž podílí na výzkumu vývoje vakcíny proti onemocnění covid-19 a vede jej právě Věra Adámková působící v tomto prestižním ústavu. Podle vědkyně je technika chystaného výzkumu stará desítky let a na trh se s ní jít nedá. Proti tomu se ohradila vedoucí Odboru PR a marketingu a tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová. „Metodologie výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který se rozhodl pro výrobu tohoto druhu pohotovostní vakcíny tak, aby bylo primárně možné rychleji uspokojit potřeby české společnosti, nikoliv, jak namítá paní Říhová, jít s tím primárně takzvaně na trh,“ říká pro EuroZprávy.cz Markéta Šenkýřová.

Rozdílný pohled panuje v IKEM i v otázce ohledně finančních nákladů na výzkum. Profesorka Říhová je přesvědčená, že aby bylo bádání kvalitní, pak na něj nestačí několik milionů korun, jak uvedla šéfka projektu profesorka Adámková, ale je nutné na něj mít k dispozici přibližně miliardu dolarů. „Vývoj vakcíny je v Česku v rámci vědeckých týmů přímo v gesci řízených organizací, proto doufáme, že náklady nebudou dosahovat částky zmiňované paní Říhovou. Rezort počítá s tím, že na nákladech spojených s vývojem vakcíny se bude podílet. Finanční náročnost probrali ředitelé institucí s panem ministrem Adamem Vojtěchem a jsou za své rozpočty také odpovědni,“ prozrazuje mluvčí.

Vedoucí odboru PR a marketingu Markéta Šenkýřová, která vše konzultuje se šéfkou projektu profesorkou Věrou Adámkovou, nedokázala pro EuroZprávy.cz jasně odpovědět, zda první fáze výzkumu už konkrétně pokročila a jestli se Adámková nechystá do týmu povolat bývalého náměstka ministra zdravotnictví profesora Romana Prymulu, který se stal od letošního 1. června vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Prymula je rovněž uznávaným vakcionologem. „Paní profesorka je sice vedoucí koordinátorkou, ale v týmu pracují zaměstnanci tří přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví (Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státní zdravotní ústav (SZÚ) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM – pozn. red.). Kdokoli tedy projeví seriózní zájem o přistoupení k výzkumu, musí být pověřen panem ministrem. Jinak pan profesor Prymula byl přizván i k účasti na mezinárodní webové konferenci o možnostech v boji proti COVID19 pořádané 4.5.2020 rakouským premiérem (jedná se o spolkového kancléře Sebastina Kurze – pozn. red.), které se pan profesor zúčastnil a představil tam projekt takzvané chytré karantény,“ uvádí EuroZprávy.cz doslovnou citaci tiskové mluvčí IKEM Markéty Šenkýřové.

Šéfka týmu prý dovede vše časově skloubit

Největším problémem u profesorky Věry Adámkové ale bude, kde na výzkum ohledně vakcíny vezme čas, což zmiňuje i předešlý rohovor s vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renatou Povolnou. Jak totiž zjistil web SeznamZprávy.cz lékařka má velké množství aktivit, v nichž je osobně zainteresovaná. Kromě poslankyně za hnutí ANO, předsedkyně výboru pro zdravotnictví, je přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM, vykonává pozici předsedkyně správní rady VZP, vyučuje na 1. lékařské fakultě UK, klinika nefrologie a také na ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, figuruje i v Agentuře pro zdravotnický výzkum ČR, objevuje se v Nadaci Agrofert jako členka vědecké rady, její jméno se rovněž pojí s Nadačním fondem Healthy Heart, jehož je zakladatelkou a předsedkyně správní rady, angažuje se i v Mysliveckém sdružení Světice jako předsedkyně kontrolní komise a nyní se stala vedoucí společného výzkumného týmu pro přípravu vakcíny proti nemoci covid-19.

Profesorka Blanka Říhová právě v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila nad pracovní zaneprázdněností Věry Adámkové velké obavy, když řekla: „Je třeba si uvědomit, že je poslankyní, primářkou kardiologického centra IKEM (přesněji přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM – pozn. red.) a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny, pak musí být i laikovi jasné, že se to nedá v žádném případně odpovědně stačit. Některá z těch funkcí musí být hodně ošizená. Ale která? Všechny jsou velmi důležité a na čas neobyčejně náročné. Jen v případě vedení týmu pro vývoj vakcíny by to jistě znamenalo dvanáct a více hodin denně, včetně sobot, nedělí, svátků i dovolených. Vím o tom své, mám s výzkumy bohaté celoživotní zkušenosti,“ varovala profesorka Říhová, předsedkyně Učené společnosti České republiky.

Vedoucí Odboru PR a marketingu a tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová je naopak přesvědčená, že Věra Adámková, která je mimo jiné přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM, vše časově zvládne zkoordinovat. „Paní profesorka má mnohaleté zkušenosti s vedením multidisciplinárních týmů i řešením vědecko-lékařských výzkumných projektů, a proto věříme, že i při své vytíženosti dokáže skloubit čas, který vedení výzkumného týmu vyžaduje, se svými dalšími povinnostmi,“ uzavírá optimisticky Markéta Šenkýřová.

Související

Hilbo Fishchenko Rozhovor

Šmyhalova vláda byla úspěšná, ta nová Ukrajinu přiblíží k EU. NATO zůstává strategickým cílem, říká Fishchenko

Ukrajinská vláda Denyse Šmyhala zvládla podle Hliba Fishchenka, vedoucího Institutu pro výzkum evropské bezpečnosti, válečné období se stabilitou a makroekonomickou vyrovnaností. „Jeho kabinet sice nebyl reformní vládou v klasickém slova smyslu, ale podařilo se mu zachovat makroekonomickou stabilitu,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Fishchenko také promluvil o potenciálním členství v EU a NATO. „Jsem přesvědčen, že členy Unie budeme dříve než členy Aliance,“ podotýká.
Vendula Bechná Rozhovor

Jak se někdo může rozhodnout střílet po spolužácích a učitelích? Psycholožka promluvila o motivacích i varovných signálech

Školní střelby mají kořeny v kombinaci psychických poruch, frustrace, izolace a selhání okolí. Psycholožka Vendula Bechná z online porady MOJRA v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozorňuje na rizikové faktory jako šikana, odmítnutí či fascinace násilím. Média a sociální sítě navíc hrají roli nejen v inspiraci, ale i v posilování motivace pachatelů. Včasné rozpoznání varovných signálů přitom může zachránit životy.

Více souvisejících

rozhovor Věra Adámková (ANO) Blanka Říhová očkování ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

Alfons Mucha

Průkopník secesního umění u nás. Alfons Mucha se narodil před 165 lety

Přesně před 165 lety, 24. července 1860, se narodil Alfons Mucha: významný umělec českého původu a jakýsi symbol secese, který se proslavil zejména v zahraničí. V rodné zemi strávil jenom zlomek svého života, zanechal zde ovšem nesmazatelnou stopu. Jeho dílo se objevilo na prvních československých poštovních známkách nebo bankovkách, cyklus monumentálních obrazů s názvem Slovanská epopej nemá obdoby.

před 54 minutami

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na sídlišti v Praze

Případem vraždy na sídlišti v Krči se od čtvrtečního odpoledne zabývají pražští kriminalisté. Zesnulý muž podle strážců zákona zemřel násilnou smrtí. Vyšetřování tragické události nadále pokračuje. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Humanitární pomoc na přechodu Rafáh

Lidé jsou jako chodící mrtvoly. Do Pásma Gazy může vjet 6000 kamionů s pomocí, pokud je Izrael pustí

Situace v Pásmu Gazy dosáhla nového stupně zoufalství. Podle šéfa Agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) Philippa Lazzariniho se obyvatelé této válkou zničené enklávy ocitli na samotné hranici života a smrti. „Lidé v Gaze nejsou ani mrtví, ani živí, jsou to chodící mrtvoly,“ napsal Lazzarini na sociální síti X, odkazuje přitom na slova jednoho ze svých kolegů přímo z místa.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

F-16 thajské armády

Eskalace na thajsko-kambodžské hranici: Mezinárodní společenství mělo zakročit, říká expert

Napětí na thajsko-kambodžské hranici přerostlo v přímý vojenský střet. Thajská armáda podnikla letecké údery na kambodžské cíle poté, co při výbuchu miny utrpěl vážné zranění její voják. Obě země si stáhly velvyslance a vztahy se ocitly na bodu mrazu. Za eskalací stojí nejen spory o území a chrámy, ale i kyberkriminalita, čínský tlak a slabá domácí legitimita obou vlád. Mezinárodní společenství zůstává pasivní a situace se dál vyhrocuje. „Ani jedna ze stran si nemůže dovolit vypadat slabá,“ zdůraznil pro EuroZprávy.cz analytik David Hutt.

před 5 hodinami

Pásmo Gazy

Peklo v Gaze se prohlubuje: 1000 mrtvých ve snaze získat pomoc, důkazy o masovém hladovění jsou nepopiratelné

Od začátku nového systému distribuce humanitární pomoci v pásmu Gazy, který od konce května společně provozují Spojené státy, Izrael a nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), přišlo podle OSN o život již přes 1 000 Palestinců. Ti byli zabiti při pokusu získat potravinovou pomoc. Celkem má jít o nejméně 1 054 obětí. Dalších 766 lidí zemřelo v okolí stanovišť GHF a 288 při čekání u konvojů OSN a dalších organizací, uvádí zpráva OSN k 21. červenci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bouřky

Počasí: Moravu dnes zasáhnou silné bouřky

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal ve čtvrtek výstrahu před silnými bouřkami, které by měly během odpoledne a večera zasáhnout jihovýchodní část Moravy. Očekávají se přívalové deště a silné nárazy větru. Výstraha platí od čtvrtečních 16 hodin až do páteční jedné hodiny ranní.

před 7 hodinami

Daniela Ostrá

Ostrá: Cítím frustraci, hněv a zklamání. Politoložka tvrdě kritizuje rozhodnutí SOCDEM kandidovat s komunisty

Politoložka Daniela Ostrá exkluzivně pro EuroZprávy.cz razantně kritizovala spojení Sociální demokracie s koalicí STAČILO! pro podzimní sněmovní volby. Označila ho za zradu tradic a varovala před proruskými tendencemi. Podle ní tím strana ztrácí nejen důvěryhodnost, ale i šanci na návrat mezi relevantní levicové síly. „Bohužel, čas dal mému rozhodnutí opustit stranu za pravdu. Necítím však zadostiučinění. Cítím frustraci, hněv a zklamání,“ řekla.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Skrytý nepřítel Kyjeva? Vlastní vedení, píše Politico. Podle ukrajinského tisku Zelenskyj zradil demokracii

Zatímco Ukrajina už více než tři roky vzdoruje ruské agresi, v posledních dnech vyvolalo mezinárodní pobouření dění na domácí scéně. Prezident Volodymyr Zelenskyj schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků fakticky likviduje nezávislost dvou klíčových protikorupčních institucí — Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP). Tento krok vyvolal první celostátní protesty od začátku ruské invaze v roce 2022.

Aktualizováno před 9 hodinami

An-24

V Rusku se zřítilo letadlo s 50 lidmi na palubě, všichni zemřeli

Na ruském Dálném východě se ztratilo osobní letadlo An-24 se zhruba 50 lidmi na palubě. Podle informací agentury Reuters ztratili dispečeři s letounem kontakt ve čtvrtek během přiblížení k městu Tynda v Amurské oblasti, která sousedí s Čínou. Ruská média později oznámila, že trosky letadla byly nalezeny zhruba 15 kilometrů od města Tynda. Nehodu podle prvních informací nikdo nepřežil.

před 10 hodinami

Thajské stíhací letouny F-16

Thajsko zaútočilo na Kambodžu

Napětí mezi Thajskem a Kambodžou výrazně eskalovalo poté, co thajská armáda nasadila stíhací letouny F-16 proti kambodžským vojenským cílům podél dlouho sporné hranice. Vzdušné útoky následovaly jen několik hodin poté, co v oblasti došlo k pozemním střetům mezi jednotkami obou zemí. Kambodža podle CNN varovala, že na útoky „rozhodně odpoví“.

před 11 hodinami

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Roosevelt dokázal, že demokracie potřebuje pojistky. Ustojí ale americká demokracie Trumpa?

Před 85 lety přepsal Franklin Delano Roosevelt dějiny amerického prezidentství. Potřetí za sebou byl nominován do nejvyššího úřadu a narušil dosavadní nepsanou tradici, podle níž prezidenti po dvou funkčních obdobích odcházeli. Roosevelt se však nezastavil ani po třetím mandátu, v roce 1944 totiž kandidoval znovu a vyhrál i počtvrté. Právě tato výjimečná skutečnost vedla americký Kongres k přijetí 22. dodatku ústavy, který od roku 1951 oficiálně zakazuje výkon prezidentské funkce více než dvakrát.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj po tvrdé kritice otáčí. Slíbil nový zákon na ochranu nezávislosti protikorupčních institucí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že předloží návrh zákona, který posílí právní řád v zemi a zároveň zaručí zachování nezávislosti protikorupčních institucí. Jeho krok přichází v reakci na vlnu veřejného rozhořčení kvůli nedávnému zákonu, který by mohl oslabit autonomii Národního protikorupčního úřadu (NABU) a Specializované protikorupční prokuratury (SAP).

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajinci protestují, spojenci varují. Proč jsou všichni naštvaní na Zelenského?

Prezident Volodymyr Zelenskyj čelí vlně nevole doma i v zahraničí poté, co v úterý podepsal kontroverzní zákon, který převádí kontrolu nad dosud nezávislými protikorupčními institucemi přímo pod výkonnou moc. Tento krok, jenž v očích mnoha Ukrajinců i zahraničních partnerů představuje ohrožení právního státu, vyvolal protesty v Kyjevě i dalších městech — první takto masové od začátku ruské invaze v únoru 2022. 

včera

Ukrajina podkopává šanci na přijetí do EU. Vysvětlete nám to, vyzvala von der Leyenová Zelenského

Evropská komise v čele s Ursulou von der Leyen ostře kritizuje rozhodnutí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který v úterý podepsal nový zákon měnící strukturu protikorupčních institucí v zemi. Tento krok podle čelních představitelů EU vážně ohrožuje snahu Ukrajiny o vstup do Evropské unie a vyvolal v Kyjevě první rozsáhlejší vlnu veřejných protestů od začátku ruské invaze v roce 2022.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy