Rozhovor | I výzkum vývoje vakcíny s sebou nese riziko neúspěchu, říká pro EZ Povolná z ministerstva

U expertů nebudí respekt. Především předsedkyně Učené společnosti České republiky profesorka Blanka Říhová v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozporovala, že by profesorka Věra Adámková byla kompetentní pro pozici šéfky týmu pro výzkum vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19. „Věra Adámková je jistě vynikající kardioložkou, ale nemá ani základní zkušenosti s vývojem vakcín,“ uvedla tehdy Blanka Říhová s tím, že styl výzkumu je zastaralý. Badatelé rovněž poukazují i na skutečnost, že Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 udělil Věře Adámkové anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy,“ což zarazilo i laiky a u mnohých to nebudí věrohodnost.

Adámkovou, poslankyni za hnutí ANO, do čela týmu dosadilo ministerstvo zdravotnictví, které vývoj výzkumu inicializovalo a podílí se na něm společně i vědci Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Kritici však upozorňují, že na výběr institucí údajně neproběhlo výběrové řízení. „Platí svoboda vědeckého bádání. Vývoj vakcíny iniciovaly tři přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, které mohou pro potřeby vývoje zajistit odpovídající podmínky a uskutečnit jednotlivé fáze, kterými vývoj prochází,“ vysvětluje vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

Vědkyně Blanka Říhová rovněž poukazovala na hrubé podcenění nákladnosti ohledně vývoje preparátu. „Miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů,“ tvrdila odbornice Říhová, která tehdy reagovala na vyjádření Věry Adámkové, která před měsícem na tiskové konferenci prohlásila, že vývoj spolkne milion desítek korun. „Rozpočet výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní profesorka Adámková,“ pokračuje v její obhajobě Povolná.

OCHRANA PŘED VIREM SPOČÍVÁ JEDINĚ V OČKOVÁNÍ

Paní Povolná, překvapila vás kritika uznávaných vědců z Učené společnosti České republiky, kteří označili připravovaný vývoj vakcíny proti onemocnění covid-19 za naivní, což v otevřeném dopisu napsali i ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi?

Názor odborné společnosti plně respektujeme. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se s Učenou společností setkal a situaci prodiskutoval.

Dobře, ale experti poukazují na skutečnost, že paní profesorka Věra Adámková nemá základní zkušenosti s vývojem vakcíny. Jaký je na to váš názor a proč právě volba padla na kardioložku a nikoli třeba na imunologa, vakcionologa, mikrobiloga či virologa? Navíc paní doktorce udělil Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy,“ což zarazilo i laiky.

Paní profesorka Adámková má mnohaleté zkušenosti s vedením multidisciplinárních týmů a řešením grantů, je profesorkou epidemiologie. Jako přednostka preventivní kardiologie pražského IKEM má zkušenosti z výzkumů, které právě v IKEM probíhají desítky let, mimo jiné i v rámci imunologie apod.

Výzkumný tým je složen z vědců Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Proč právě z těchto institucí, když neproběhlo výběrové řízení? A proč neproběhlo?

Než odpovím na dotaz týkající se institucí, ráda bych zdůraznila, že podobnou celosvětovou pandemii infekční nemoci moderní svět nepamatuje. Specifická léčba dosud není známá, ochranu před možnou další vlnou nemoci proto vidíme jednoznačně v očkování. A protože platí svoboda vědeckého bádání, vývoj vakcíny iniciovaly tři přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, které mohou pro potřeby vývoje zajistit odpovídající podmínky a uskutečnit jednotlivé fáze, kterými vývoj prochází. Ministerstvo zdravotnictví je v jejich aktivitě podpořilo.

Předsedkyně Učené společnosti a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky Blanka Říhová naznačuje, že chystaný způsob výzkumu vakcíny je zastaralý. V nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz řekla: „Kdyby návrh lékařky Adámkové byl postaven na originální přípravě antigenu molekulárně genetickými metodami, bylo by to také o něčem jiném. Ale prostá inaktivace virové partikule formaldehydem či něčím podobným je technika stará desítky let a na trh se s tím jít nedá.“ Co na její slova říkáte?

Metodologie výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní prof. Adámková. (Více k tomuto tématu si můžete přečíst pod rozhovorem, kde je uvěřejněn článek s tiskovou mluvčí IKEM Markétou Šenkýřovou – pozn. red.).

JE POTŘEBNÉ ZAJISTIT SOBĚSTAČNOST ZEMĚ

Překvapilo mě, že podobný názor jako někteří vědci má i bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula a od pondělí vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví v rámci Úřadu vlády.  Pan profesor totiž naznačil, že česká cesta k vakcíně není kvůli odborným důvodům vhodná. Přitom výzkum bude financovat ministerstvo zdravotnictví a podporuje ho i samotný šéf resortu Adam Vojtěch...

Opět je nutné se na vaši otázku podívat v hlubším kontextu. Česká republika podpoří i vývoj vakcíny a léků proti koronaviru, ke kterému zorganizovala dárcovskou konferenci Evropská komise. Na vývoj společné vakcíny Česko poskytne zhruba 750 tisíc eur, Německo a Francie přes půl miliardy. Co se týče českého výzkumu i názoru pana profesora Prymuly, opět musím zopakovat, že platí svoboda bádání a v tomto směru vidíme smysl podpořit aktivity, které vedou k vývoji vakcíny proti covid. Je třeba si uvědomit, že o vývoj vakcíny se snaží několik států, které chtějí však zcela pochopitelně primárně zabezpečit vakcínu pro své občany. Z našeho pohledu je tedy potřeba zajistit soběstačnost České republiky, aby bylo možné při případném úspěchu vývoje vakcíny uspokojit potřebu našich občanů na prvním místě.

Když se ještě vrátíme k paní profesorce Blance Říhové, pak se tato expertka pozastavuje nad skutečností, že Věra Adámková hrubě podcenila nákladnost celého projektu. Tvrdí, že miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů. Předpokládám, že váš názor je odlišný.

Rozpočet výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní profesorka Adámková. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno výzkum finančně podpořit.

Když se bádajícímu týmu nepodaří vakcínu vynalézt, hrozí, že zbytečně vynaložené finanční prostředky zaplatí daňoví poplatníci?

U každého výzkumu vždy existuje určitá míra rizika výsledku. Proto se u takovýchto projektů postupuje ve fázích a součástí každé z nich je detailní analýza výsledků a vyhodnocení dalšího postupu.

Je třeba si uvědomit, že Věra Adámková je poslankyní za hnutí Ano, přednostkou preventivní kardiologie pražského IKEM  a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny. Je nutné zmínit, že má i další množství aktivit. Neobáváte se, kde na náročný projekt vezme čas?

Vývoj vakcíny je zcela jistě časově náročný projekt, který vyžaduje plné zapojení zainteresovaných stran. Nepochybujeme, že zástupci projektu před jeho zahájením zvážili i toto významné hledisko.

Milarda dolarů nebude nutná, tvrdí pro EZ mluvčí IKEM Šenkýřová

Ostrý nesouhlas, který nedávno vyslovila předsedkyně Učené společnosti České republiky profesorka Blanka Říhová rezonuje i v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), jenž se rovněž podílí na výzkumu vývoje vakcíny proti onemocnění covid-19 a vede jej právě Věra Adámková působící v tomto prestižním ústavu. Podle vědkyně je technika chystaného výzkumu stará desítky let a na trh se s ní jít nedá. Proti tomu se ohradila vedoucí Odboru PR a marketingu a tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová. „Metodologie výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který se rozhodl pro výrobu tohoto druhu pohotovostní vakcíny tak, aby bylo primárně možné rychleji uspokojit potřeby české společnosti, nikoliv, jak namítá paní Říhová, jít s tím primárně takzvaně na trh,“ říká pro EuroZprávy.cz Markéta Šenkýřová.

Rozdílný pohled panuje v IKEM i v otázce ohledně finančních nákladů na výzkum. Profesorka Říhová je přesvědčená, že aby bylo bádání kvalitní, pak na něj nestačí několik milionů korun, jak uvedla šéfka projektu profesorka Adámková, ale je nutné na něj mít k dispozici přibližně miliardu dolarů. „Vývoj vakcíny je v Česku v rámci vědeckých týmů přímo v gesci řízených organizací, proto doufáme, že náklady nebudou dosahovat částky zmiňované paní Říhovou. Rezort počítá s tím, že na nákladech spojených s vývojem vakcíny se bude podílet. Finanční náročnost probrali ředitelé institucí s panem ministrem Adamem Vojtěchem a jsou za své rozpočty také odpovědni,“ prozrazuje mluvčí.

Vedoucí odboru PR a marketingu Markéta Šenkýřová, která vše konzultuje se šéfkou projektu profesorkou Věrou Adámkovou, nedokázala pro EuroZprávy.cz jasně odpovědět, zda první fáze výzkumu už konkrétně pokročila a jestli se Adámková nechystá do týmu povolat bývalého náměstka ministra zdravotnictví profesora Romana Prymulu, který se stal od letošního 1. června vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Prymula je rovněž uznávaným vakcionologem. „Paní profesorka je sice vedoucí koordinátorkou, ale v týmu pracují zaměstnanci tří přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví (Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státní zdravotní ústav (SZÚ) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM – pozn. red.). Kdokoli tedy projeví seriózní zájem o přistoupení k výzkumu, musí být pověřen panem ministrem. Jinak pan profesor Prymula byl přizván i k účasti na mezinárodní webové konferenci o možnostech v boji proti COVID19 pořádané 4.5.2020 rakouským premiérem (jedná se o spolkového kancléře Sebastina Kurze – pozn. red.), které se pan profesor zúčastnil a představil tam projekt takzvané chytré karantény,“ uvádí EuroZprávy.cz doslovnou citaci tiskové mluvčí IKEM Markéty Šenkýřové.

Šéfka týmu prý dovede vše časově skloubit

Největším problémem u profesorky Věry Adámkové ale bude, kde na výzkum ohledně vakcíny vezme čas, což zmiňuje i předešlý rohovor s vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renatou Povolnou. Jak totiž zjistil web SeznamZprávy.cz lékařka má velké množství aktivit, v nichž je osobně zainteresovaná. Kromě poslankyně za hnutí ANO, předsedkyně výboru pro zdravotnictví, je přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM, vykonává pozici předsedkyně správní rady VZP, vyučuje na 1. lékařské fakultě UK, klinika nefrologie a také na ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, figuruje i v Agentuře pro zdravotnický výzkum ČR, objevuje se v Nadaci Agrofert jako členka vědecké rady, její jméno se rovněž pojí s Nadačním fondem Healthy Heart, jehož je zakladatelkou a předsedkyně správní rady, angažuje se i v Mysliveckém sdružení Světice jako předsedkyně kontrolní komise a nyní se stala vedoucí společného výzkumného týmu pro přípravu vakcíny proti nemoci covid-19.

Profesorka Blanka Říhová právě v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila nad pracovní zaneprázdněností Věry Adámkové velké obavy, když řekla: „Je třeba si uvědomit, že je poslankyní, primářkou kardiologického centra IKEM (přesněji přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM – pozn. red.) a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny, pak musí být i laikovi jasné, že se to nedá v žádném případně odpovědně stačit. Některá z těch funkcí musí být hodně ošizená. Ale která? Všechny jsou velmi důležité a na čas neobyčejně náročné. Jen v případě vedení týmu pro vývoj vakcíny by to jistě znamenalo dvanáct a více hodin denně, včetně sobot, nedělí, svátků i dovolených. Vím o tom své, mám s výzkumy bohaté celoživotní zkušenosti,“ varovala profesorka Říhová, předsedkyně Učené společnosti České republiky.

Vedoucí Odboru PR a marketingu a tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová je naopak přesvědčená, že Věra Adámková, která je mimo jiné přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM, vše časově zvládne zkoordinovat. „Paní profesorka má mnohaleté zkušenosti s vedením multidisciplinárních týmů i řešením vědecko-lékařských výzkumných projektů, a proto věříme, že i při své vytíženosti dokáže skloubit čas, který vedení výzkumného týmu vyžaduje, se svými dalšími povinnostmi,“ uzavírá optimisticky Markéta Šenkýřová.