ROZHOVOR | I výzkum vývoje vakcíny s sebou nese riziko neúspěchu, říká pro EZ Povolná z ministerstva

ROZHOVOR - Důrazně odmítá kritiku směřující na její odbornost. Vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná hájí profesorku Věru Adámkovou, která stojí v čele společného týmu pro výzkum vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19. „Paní profesorka Adámková jako přednostka preventivní kardiologie pražského IKEM má zkušenosti z výzkumů, které právě v IKEM probíhají desítky let, mimo jiné i v rámci imunologie,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Renata Povolná, která připouští, že mise nemusí být úspěšná. „U každého výzkumu vždy existuje určitá míra rizika výsledku.“

U expertů nebudí respekt. Především předsedkyně Učené společnosti České republiky profesorka Blanka Říhová v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz rozporovala, že by profesorka Věra Adámková byla kompetentní pro pozici šéfky týmu pro výzkum vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19. „Věra Adámková je jistě vynikající kardioložkou, ale nemá ani základní zkušenosti s vývojem vakcín,“ uvedla tehdy Blanka Říhová s tím, že styl výzkumu je zastaralý. Badatelé rovněž poukazují i na skutečnost, že Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 udělil Věře Adámkové anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy,“ což zarazilo i laiky a u mnohých to nebudí věrohodnost.

Adámkovou, poslankyni za hnutí ANO, do čela týmu dosadilo ministerstvo zdravotnictví, které vývoj výzkumu inicializovalo a podílí se na něm společně i vědci Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Kritici však upozorňují, že na výběr institucí údajně neproběhlo výběrové řízení. „Platí svoboda vědeckého bádání. Vývoj vakcíny iniciovaly tři přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, které mohou pro potřeby vývoje zajistit odpovídající podmínky a uskutečnit jednotlivé fáze, kterými vývoj prochází,“ vysvětluje vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renata Povolná.

Vědkyně Blanka Říhová rovněž poukazovala na hrubé podcenění nákladnosti ohledně vývoje preparátu. „Miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů,“ tvrdila odbornice Říhová, která tehdy reagovala na vyjádření Věry Adámkové, která před měsícem na tiskové konferenci prohlásila, že vývoj spolkne milion desítek korun. „Rozpočet výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní profesorka Adámková,“ pokračuje v její obhajobě Povolná.

OCHRANA PŘED VIREM SPOČÍVÁ JEDINĚ V OČKOVÁNÍ

Paní Povolná, překvapila vás kritika uznávaných vědců z Učené společnosti České republiky, kteří označili připravovaný vývoj vakcíny proti onemocnění covid-19 za naivní, což v otevřeném dopisu napsali i ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi?

Názor odborné společnosti plně respektujeme. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se s Učenou společností setkal a situaci prodiskutoval.

Dobře, ale experti poukazují na skutečnost, že paní profesorka Věra Adámková nemá základní zkušenosti s vývojem vakcíny. Jaký je na to váš názor a proč právě volba padla na kardioložku a nikoli třeba na imunologa, vakcionologa, mikrobiloga či virologa? Navíc paní doktorce udělil Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy,“ což zarazilo i laiky.

Paní profesorka Adámková má mnohaleté zkušenosti s vedením multidisciplinárních týmů a řešením grantů, je profesorkou epidemiologie. Jako přednostka preventivní kardiologie pražského IKEM má zkušenosti z výzkumů, které právě v IKEM probíhají desítky let, mimo jiné i v rámci imunologie apod.

Výzkumný tým je složen z vědců Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu (SZÚ) a Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Proč právě z těchto institucí, když neproběhlo výběrové řízení? A proč neproběhlo?

Než odpovím na dotaz týkající se institucí, ráda bych zdůraznila, že podobnou celosvětovou pandemii infekční nemoci moderní svět nepamatuje. Specifická léčba dosud není známá, ochranu před možnou další vlnou nemoci proto vidíme jednoznačně v očkování. A protože platí svoboda vědeckého bádání, vývoj vakcíny iniciovaly tři přímo řízené organizace ministerstva zdravotnictví, které mohou pro potřeby vývoje zajistit odpovídající podmínky a uskutečnit jednotlivé fáze, kterými vývoj prochází. Ministerstvo zdravotnictví je v jejich aktivitě podpořilo.

Předsedkyně Učené společnosti a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky Blanka Říhová naznačuje, že chystaný způsob výzkumu vakcíny je zastaralý. V nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz řekla: „Kdyby návrh lékařky Adámkové byl postaven na originální přípravě antigenu molekulárně genetickými metodami, bylo by to také o něčem jiném. Ale prostá inaktivace virové partikule formaldehydem či něčím podobným je technika stará desítky let a na trh se s tím jít nedá.“ Co na její slova říkáte?

Metodologie výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní prof. Adámková. (Více k tomuto tématu si můžete přečíst pod rozhovorem, kde je uvěřejněn článek s tiskovou mluvčí IKEM Markétou Šenkýřovou – pozn. red.).

JE POTŘEBNÉ ZAJISTIT SOBĚSTAČNOST ZEMĚ

Překvapilo mě, že podobný názor jako někteří vědci má i bývalý náměstek ministerstva zdravotnictví Roman Prymula a od pondělí vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví v rámci Úřadu vlády.  Pan profesor totiž naznačil, že česká cesta k vakcíně není kvůli odborným důvodům vhodná. Přitom výzkum bude financovat ministerstvo zdravotnictví a podporuje ho i samotný šéf resortu Adam Vojtěch...

Opět je nutné se na vaši otázku podívat v hlubším kontextu. Česká republika podpoří i vývoj vakcíny a léků proti koronaviru, ke kterému zorganizovala dárcovskou konferenci Evropská komise. Na vývoj společné vakcíny Česko poskytne zhruba 750 tisíc eur, Německo a Francie přes půl miliardy. Co se týče českého výzkumu i názoru pana profesora Prymuly, opět musím zopakovat, že platí svoboda bádání a v tomto směru vidíme smysl podpořit aktivity, které vedou k vývoji vakcíny proti covid. Je třeba si uvědomit, že o vývoj vakcíny se snaží několik států, které chtějí však zcela pochopitelně primárně zabezpečit vakcínu pro své občany. Z našeho pohledu je tedy potřeba zajistit soběstačnost České republiky, aby bylo možné při případném úspěchu vývoje vakcíny uspokojit potřebu našich občanů na prvním místě.

Když se ještě vrátíme k paní profesorce Blance Říhové, pak se tato expertka pozastavuje nad skutečností, že Věra Adámková hrubě podcenila nákladnost celého projektu. Tvrdí, že miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů. Předpokládám, že váš názor je odlišný.

Rozpočet výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který vede paní profesorka Adámková. Ministerstvo zdravotnictví je připraveno výzkum finančně podpořit.

Když se bádajícímu týmu nepodaří vakcínu vynalézt, hrozí, že zbytečně vynaložené finanční prostředky zaplatí daňoví poplatníci?

U každého výzkumu vždy existuje určitá míra rizika výsledku. Proto se u takovýchto projektů postupuje ve fázích a součástí každé z nich je detailní analýza výsledků a vyhodnocení dalšího postupu.

Je třeba si uvědomit, že Věra Adámková je poslankyní za hnutí Ano, přednostkou preventivní kardiologie pražského IKEM  a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny. Je nutné zmínit, že má i další množství aktivit. Neobáváte se, kde na náročný projekt vezme čas?

Vývoj vakcíny je zcela jistě časově náročný projekt, který vyžaduje plné zapojení zainteresovaných stran. Nepochybujeme, že zástupci projektu před jeho zahájením zvážili i toto významné hledisko.

Milarda dolarů nebude nutná, tvrdí pro EZ mluvčí IKEM Šenkýřová

Ostrý nesouhlas, který nedávno vyslovila předsedkyně Učené společnosti České republiky profesorka Blanka Říhová rezonuje i v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), jenž se rovněž podílí na výzkumu vývoje vakcíny proti onemocnění covid-19 a vede jej právě Věra Adámková působící v tomto prestižním ústavu. Podle vědkyně je technika chystaného výzkumu stará desítky let a na trh se s ní jít nedá. Proti tomu se ohradila vedoucí Odboru PR a marketingu a tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová. „Metodologie výzkumu je plně v gesci výzkumného týmu, který se rozhodl pro výrobu tohoto druhu pohotovostní vakcíny tak, aby bylo primárně možné rychleji uspokojit potřeby české společnosti, nikoliv, jak namítá paní Říhová, jít s tím primárně takzvaně na trh,“ říká pro EuroZprávy.cz Markéta Šenkýřová.

Rozdílný pohled panuje v IKEM i v otázce ohledně finančních nákladů na výzkum. Profesorka Říhová je přesvědčená, že aby bylo bádání kvalitní, pak na něj nestačí několik milionů korun, jak uvedla šéfka projektu profesorka Adámková, ale je nutné na něj mít k dispozici přibližně miliardu dolarů. „Vývoj vakcíny je v Česku v rámci vědeckých týmů přímo v gesci řízených organizací, proto doufáme, že náklady nebudou dosahovat částky zmiňované paní Říhovou. Rezort počítá s tím, že na nákladech spojených s vývojem vakcíny se bude podílet. Finanční náročnost probrali ředitelé institucí s panem ministrem Adamem Vojtěchem a jsou za své rozpočty také odpovědni,“ prozrazuje mluvčí.

Vedoucí odboru PR a marketingu Markéta Šenkýřová, která vše konzultuje se šéfkou projektu profesorkou Věrou Adámkovou, nedokázala pro EuroZprávy.cz jasně odpovědět, zda první fáze výzkumu už konkrétně pokročila a jestli se Adámková nechystá do týmu povolat bývalého náměstka ministra zdravotnictví profesora Romana Prymulu, který se stal od letošního 1. června vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Prymula je rovněž uznávaným vakcionologem. „Paní profesorka je sice vedoucí koordinátorkou, ale v týmu pracují zaměstnanci tří přímo řízených organizací ministerstva zdravotnictví (Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státní zdravotní ústav (SZÚ) a Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM – pozn. red.). Kdokoli tedy projeví seriózní zájem o přistoupení k výzkumu, musí být pověřen panem ministrem. Jinak pan profesor Prymula byl přizván i k účasti na mezinárodní webové konferenci o možnostech v boji proti COVID19 pořádané 4.5.2020 rakouským premiérem (jedná se o spolkového kancléře Sebastina Kurze – pozn. red.), které se pan profesor zúčastnil a představil tam projekt takzvané chytré karantény,“ uvádí EuroZprávy.cz doslovnou citaci tiskové mluvčí IKEM Markéty Šenkýřové.

Šéfka týmu prý dovede vše časově skloubit

Největším problémem u profesorky Věry Adámkové ale bude, kde na výzkum ohledně vakcíny vezme čas, což zmiňuje i předešlý rohovor s vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví Renatou Povolnou. Jak totiž zjistil web SeznamZprávy.cz lékařka má velké množství aktivit, v nichž je osobně zainteresovaná. Kromě poslankyně za hnutí ANO, předsedkyně výboru pro zdravotnictví, je přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM, vykonává pozici předsedkyně správní rady VZP, vyučuje na 1. lékařské fakultě UK, klinika nefrologie a také na ČVUT, Fakulta biomedicínského inženýrství, figuruje i v Agentuře pro zdravotnický výzkum ČR, objevuje se v Nadaci Agrofert jako členka vědecké rady, její jméno se rovněž pojí s Nadačním fondem Healthy Heart, jehož je zakladatelkou a předsedkyně správní rady, angažuje se i v Mysliveckém sdružení Světice jako předsedkyně kontrolní komise a nyní se stala vedoucí společného výzkumného týmu pro přípravu vakcíny proti nemoci covid-19.

Profesorka Blanka Říhová právě v nedávném rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila nad pracovní zaneprázdněností Věry Adámkové velké obavy, když řekla: „Je třeba si uvědomit, že je poslankyní, primářkou kardiologického centra IKEM (přesněji přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM – pozn. red.) a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny, pak musí být i laikovi jasné, že se to nedá v žádném případně odpovědně stačit. Některá z těch funkcí musí být hodně ošizená. Ale která? Všechny jsou velmi důležité a na čas neobyčejně náročné. Jen v případě vedení týmu pro vývoj vakcíny by to jistě znamenalo dvanáct a více hodin denně, včetně sobot, nedělí, svátků i dovolených. Vím o tom své, mám s výzkumy bohaté celoživotní zkušenosti,“ varovala profesorka Říhová, předsedkyně Učené společnosti České republiky.

Vedoucí Odboru PR a marketingu a tisková mluvčí IKEM Markéta Šenkýřová je naopak přesvědčená, že Věra Adámková, která je mimo jiné přednostkou pracoviště preventivní kardiologie IKEM, vše časově zvládne zkoordinovat. „Paní profesorka má mnohaleté zkušenosti s vedením multidisciplinárních týmů i řešením vědecko-lékařských výzkumných projektů, a proto věříme, že i při své vytíženosti dokáže skloubit čas, který vedení výzkumného týmu vyžaduje, se svými dalšími povinnostmi,“ uzavírá optimisticky Markéta Šenkýřová.

Související

Kateřina Kolouchová Rozhovor

Česko by mohlo v boji o záchranu klimatu dělat víc. EU vytváří vyšší a ambiciózní cíle, říká analytička pro EZ

Evropská unie je v boji proti změně klimatu ambiciózní a dokáže udávat trendy pro svět. Analytička organizace Fakta o klimatu Kateřina Kolouchová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsala, jak se nejen EU, ale také České republice daří v globální snaze o záchranu klimatu. „Myslím si, že by Česku pomohlo myslet na dva, tři kroky dopředu, zkrátka uvažovat v delších časových horizontech,“ říká.
Romana Jungwirth Březovská Rozhovor

Obyvatelům Pacifiku už jde o přežití, svět si na klimatických konferencích nastavuje zrcadlo, říká analytička pro EZ

Romana Jungwirth Březovská, analytička Asociace pro mezinárodní otázky a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky, pro EuroZprávy.cz poskytla rozsáhlý rozhovor o klimatických konferencích, z nichž jednou je aktuálně probíhající COP29. „Na globálních konferencích je rolí Evropské unie tedy mimo jiné i to, že si může dovolit nastavovat různá tržní pravidla a může si dovolit vytvářet inovativní přístupy, které jiné regiony světa můžou postupem času přebírat a kopírovat,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Věra Adámková (ANO) Blanka Říhová očkování ministerstvo zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 10 minutami

před 43 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy