Každý pátý Čech trpí podle průzkumů nějakým duševním onemocněním, zapomíná se však na prevenci. U poloviny nemocných se podle odborníků projeví příznaky dříve než ve 14 letech. Národní akční plán pro duševní zdraví, který dnes schválila Rada vlády pro duševní zdraví, počítá proto s tím, že by se na prevenci více zaměřily i školy. Členové rady to řekli na tiskové konferenci po dnešním prvním jednání. Do psychiatrické péče plyne ročně asi deset miliard korun z veřejného zdravotního pojištění.
Zásadní je podle odborníků problémy odhalit ještě předtím, než se z nich rozvine závažná psychiatrická diagnóza. "Kdyby existoval systém časné intervence, tak k některým nákladům nedojde a nedojde někdy ani ke zmařeným životům," řekl garant reformy duševního zdraví Ivan Duškov.
Přestože u poloviny nemocných se duševní problémy projeví už před 14. rokem života, současné vzdělávání s tématem duševního zdraví podle zástupkyně uživatelů péče Marie Salomonové nepracuje. "Podařilo se nám do národního akčního plánu toto téma prosadit. Měly by být podpořeny také vysokoškolské poradny pro studenty a jejich dostupnost," uvedla. V radě vlády jsou zastoupená i ministerstva práce, školství nebo spravedlnosti s tématem ochranného léčení.
Rada probírala také reformu psychiatrické péče, která počítá mimo jiné s postupným rušením lůžek ve velkých psychiatrických nemocnicích a převedení jejich pacientů do péče ambulancí a terénních týmů, takzvaných center duševního zdraví. "Aktuálně propuštěných z hospitalizace bylo za dva roky 1663 lidí, kteří dnes fungují v rámci komunitních služeb," řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
21 % Čechů má potíže s duševním zdravím. To je pro srovnání dvakrát více než lidí s diabetem. Teď o tom jednám s odborníky na psychiatrickou péči a s resorty na 1. zasedání Rady vlády pro duševní zdraví. Chceme to změnit, a proto jsme duševní zdraví posunuli na nadresortní úroveň pic.twitter.com/OdYS5txt8O
— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) December 18, 2019
Center funguje 17 po celém Česku, schválená jsou další čtyři a podle ministra bude brzy vybíráno dalších devět. Postupně z pilotního provozu hrazeného z evropských fondů centra přecházejí na úhrady ze zdravotního pojištění. Připravuje se také nový komplexnější přístup k ambulantním službám, rozšíření center duševního zdraví na děti a mladistvé nebo na seniory. Velké psychiatrické nemocnice mají v návaznosti na reformu postupně podle svých transformačních plánů omezovat počty lůžek.
Rada vlády se bude podle ministra scházet jednou za čtvrtletí nebo pololetí podle potřeby, měsíčně se budou nad tématem potkávat úředníci jako členové pracovní skupiny.
Náklady na diagnostiku a léčbu duševních chorob spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady, mezi které patří například absence v práci či invalidita, jsou odhadovány na 100 miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou podle ministra Vojtěcha nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
Z lidí, kteří trpí nějakým duševním onemocněním, kolem deseti procent má duševní poruchu spojenou s užíváním alkoholu, sedm procent má nějaký druh úzkostné poruchy, asi 5,5 procenta trpí poruchami nálady a čtyři procenta mají závažné deprese. Sebevraždu spáchají čtyři Češi každý den. Alzheimerova choroba nebo další demence budou v roce 2020 postihovat asi 183.000 lidí. Na její odhalování se mají v příštím roce začít více zaměřovat také praktičtí lékaři.
Související
Ruské vojáky nečekají světlé zítřky. Mají dvě možnosti, lepší je zůstat v armádě
Miroslav Plzák se narodil před sto lety. Radil skutečně někdy zatloukat při nevěře?
psychiatrie , Zdravotnictví , češi , nemoci , Adam Vojtěch (ANO) , děti
Aktuálně se děje
včera
Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě
včera
Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce
včera
Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér
včera
Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat
včera
Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva
včera
Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond
včera
Kamera odhalila detaily nehody: Turek projel odbočovacím pruhem rovně, pak došlo ke srážce
včera
V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket
včera
Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu
včera
Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud
včera
Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat
včera
Požáry dál devastují francouzské lesy. Zničily přes 1 900 hektarů
včera
Česko na summitu neztrapnil Pavel, ale Babiš. Lídři nepochopili, proč mu sebral místo šéfa delegace, míní Pellegrini
včera
Japonsko má problém. Rusko proměnilo zemi v doupě špionů
včera
Policie uzavřela pražské Hlavní nádraží a Wilsonovu. Anonym hrozil bombou
včera
Írán zaútočil na dvě lodě v ománských vodách. Americká armáda odpověděla mohutnými nálety
včera
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
13. července 2026 22:04
Maďarský parlament zahájil kroky k odvolání prezidenta Sulyoka
13. července 2026 20:52
Ukrajinská premiérka Svyrydenková podala demisi. Nahradit ji může bývalý šéf Naftogazu
13. července 2026 19:42
Expert vysvětlil, proč Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Zdroj: Libor Novák