Každý pátý Čech trpí podle průzkumů nějakým duševním onemocněním, zapomíná se však na prevenci. U poloviny nemocných se podle odborníků projeví příznaky dříve než ve 14 letech. Národní akční plán pro duševní zdraví, který dnes schválila Rada vlády pro duševní zdraví, počítá proto s tím, že by se na prevenci více zaměřily i školy. Členové rady to řekli na tiskové konferenci po dnešním prvním jednání. Do psychiatrické péče plyne ročně asi deset miliard korun z veřejného zdravotního pojištění.
Zásadní je podle odborníků problémy odhalit ještě předtím, než se z nich rozvine závažná psychiatrická diagnóza. "Kdyby existoval systém časné intervence, tak k některým nákladům nedojde a nedojde někdy ani ke zmařeným životům," řekl garant reformy duševního zdraví Ivan Duškov.
Přestože u poloviny nemocných se duševní problémy projeví už před 14. rokem života, současné vzdělávání s tématem duševního zdraví podle zástupkyně uživatelů péče Marie Salomonové nepracuje. "Podařilo se nám do národního akčního plánu toto téma prosadit. Měly by být podpořeny také vysokoškolské poradny pro studenty a jejich dostupnost," uvedla. V radě vlády jsou zastoupená i ministerstva práce, školství nebo spravedlnosti s tématem ochranného léčení.
Rada probírala také reformu psychiatrické péče, která počítá mimo jiné s postupným rušením lůžek ve velkých psychiatrických nemocnicích a převedení jejich pacientů do péče ambulancí a terénních týmů, takzvaných center duševního zdraví. "Aktuálně propuštěných z hospitalizace bylo za dva roky 1663 lidí, kteří dnes fungují v rámci komunitních služeb," řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).
21 % Čechů má potíže s duševním zdravím. To je pro srovnání dvakrát více než lidí s diabetem. Teď o tom jednám s odborníky na psychiatrickou péči a s resorty na 1. zasedání Rady vlády pro duševní zdraví. Chceme to změnit, a proto jsme duševní zdraví posunuli na nadresortní úroveň pic.twitter.com/OdYS5txt8O
— Adam Vojtěch (@adamvojtechano) December 18, 2019
Center funguje 17 po celém Česku, schválená jsou další čtyři a podle ministra bude brzy vybíráno dalších devět. Postupně z pilotního provozu hrazeného z evropských fondů centra přecházejí na úhrady ze zdravotního pojištění. Připravuje se také nový komplexnější přístup k ambulantním službám, rozšíření center duševního zdraví na děti a mladistvé nebo na seniory. Velké psychiatrické nemocnice mají v návaznosti na reformu postupně podle svých transformačních plánů omezovat počty lůžek.
Rada vlády se bude podle ministra scházet jednou za čtvrtletí nebo pololetí podle potřeby, měsíčně se budou nad tématem potkávat úředníci jako členové pracovní skupiny.
Náklady na diagnostiku a léčbu duševních chorob spolu s náklady na sociální služby a dalšími nepřímými náklady, mezi které patří například absence v práci či invalidita, jsou odhadovány na 100 miliard korun. Duševní poruchy a poruchy chování jsou podle ministra Vojtěcha nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.
Z lidí, kteří trpí nějakým duševním onemocněním, kolem deseti procent má duševní poruchu spojenou s užíváním alkoholu, sedm procent má nějaký druh úzkostné poruchy, asi 5,5 procenta trpí poruchami nálady a čtyři procenta mají závažné deprese. Sebevraždu spáchají čtyři Češi každý den. Alzheimerova choroba nebo další demence budou v roce 2020 postihovat asi 183.000 lidí. Na její odhalování se mají v příštím roce začít více zaměřovat také praktičtí lékaři.
Související
Ruské vojáky nečekají světlé zítřky. Mají dvě možnosti, lepší je zůstat v armádě
Miroslav Plzák se narodil před sto lety. Radil skutečně někdy zatloukat při nevěře?
psychiatrie , Zdravotnictví , češi , nemoci , Adam Vojtěch (ANO) , děti
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
včera
Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio
včera
Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej
včera
Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?
včera
Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný
včera
Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO
včera
Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti
včera
Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce
včera
Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy
Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.
Zdroj: Libor Novák