Česká lékařská komora (ČLK) v otevřeném dopisu vyzvala vládu, aby nesnižovala platbu za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění. Více peněz bude podle ní potřeba kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, ale také inflaci a pokračující epidemii koronaviru. Stát platí za každého pojištěnce 1960 korun měsíčně, od července to má být o 400 korun méně.
Kromě dětí, seniorů nebo nezaměstnaných hradí pojistné i za uprchlíky z Ukrajiny, kteří mají vízum ke strpění a zatím nezačali pracovat.
Platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění se za poslední tři roky i kvůli enormním nákladům způsobeným koronavirem téměř zdvojnásobily. Letos jsou plánované výdaje asi 440 miliard korun a příjmy o 9,5 miliardy korun nižší. Z této částky bude tvořit státní příspěvek 127 miliard korun. Měsíčně za každého platí 1960 korun, od července by se částka měla snížit o 400 korun tak, aby celková částka dosahovala loňské úrovně státního příspěvku.
"Zdravotnictví neslo největší tíhu zvládání epidemie nemoci covid-19 a díky nasazení zdravotníků nemuselo dojít k úplnému zastavení ekonomiky. Českému hospodářství a státu tak zdravotnictví ušetřilo minimálně desítky miliard korun," uvedl v dopise prezident komory Milan Kubek. Kritizuje proto, že vláda právě v rozpočtu zdravotnictví škrtala nejvíc.
Podle komory budou statisíce příchozích uprchlíků potřebovat zdravotní péči. "Vzhledem k tomu, že většinu uprchlíků, kterým chceme pomáhat, tvoří ženy a děti, ale také nemocní lidé, bude potřeba zdravotní péče z jejich strany obrovská. Naše zdravotnictví čeká enormní zátěž," uvedla komora.
Podle údajů ministerstva vnitra tvoří 55 procent uprchlíků děti, ze zbývajících dospělých jsou 80 procent ženy. Většina z nich je v produktivním věku, část příchozích jsou pak starší muži a ženy. Podle Svazu zdravotních pojišťoven nejvíc z veřejného zdravotního pojištění čerpají lidé starší 65 let a potom novorozené děti, do čehož se počítají i náklady na porod. Naopak pracující a starší děti čerpají péči méně než je průměrných 43.000 korun.
Stát bude stejně jako za ostatní státní pojištěnce za ukrajinské uprchlíky s vízem do systému platit v současné době 1960 korun, od července 1560 korun měsíčně, tedy asi 21.100 korun za rok. Pojišťovny předpokládají, že ukrajinské ženy si většinou najdou práci. Průměrný odvod za zaměstnance je kolem 60.000 korun za rok.
Komora jako další důvody, proč by mělo do zdravotnictví v příštím roce směřovat víc peněz, uvádí také pokračující epidemii koronaviru nebo rostoucí inflaci a zdražování energií, potravin nebo pohonných hmot. Ve zdravotnictví tak očekává oprávněný tlak na zvyšování mezd.
Kubek také připomněl, že epidemie covidu-19 ještě neskončila. "Zdaleka nejde jen o v současnosti začínající sekundární vlnu varianty omikron způsobenou předčasným rozvolňováním protiepidemických opatření," uvedl. Další vlnu je podle něj třeba očekávat na podzim. Zdravotnická zařízení také budou muset dohánět odloženou zdravotní péči.
2. listopadu 2024 9:22
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
Související
Válek si může oddechnout. Lékaři zatím nebudou protestovat kvůli povodním
Odloží se stovky operací, avizují lékaři. Dohoda podle Kubka není na obzoru
česká lékařská komora , lékaři , Vláda ČR , zdravotní pojištění
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 48 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 2 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák