Na prevenci sebevražd má jít během 10 let až čtvrt miliardy korun

Prevence se má zaměřit na železnici, média nebo dostupnost služeb pro lidi, kteří o sebevraždě začnou uvažovat. Ročně spáchá v ČR sebevraždu asi 1300 lidí. Na jednu podle odhadů připadá až 20 pokusů.

"Cílem se dosáhnout takového stavu, kdy jedinec procházející krizí s možným následným sebevražedným jednáním bude včas identifikován a bude moci využít spektrum dostupných služeb. V těchto službách se setká s kvalifikovanými profesionály, kteří budou schopni pomoci a kteří budou kooperovat s ostatními poskytovateli služeb s cílem zajistit kontinuitu péče o dotyčnou osobu a do překonání krize," píše se v dokumentu.

Zahraniční praxe podle dokumentu ukazuje, že zavedení národní politiky prevence může reálně sebevražednost snížit. Ta je v ČR 13,1 na 100.000 obyvatel, vyšší než celosvětový průměr a mírně nižší než průměr Evropské unie. Míra sebevražednosti je nejvyšší mezi seniory a více se o život připravují muži. U mladých ve věku 15 až 24 let je druhou nejčastější příčinou úmrtí po dopravní nehodě.

Ze způsobů sebevraždy je u obou pohlaví nejčastější oběšení, život si jím vezme asi 40 procent žen a 60 procent mužů, kteří ji spáchají. Asi 20 procent mužů skočí z výšky, 12 procent se zastřelí a sedm otráví. U žen dá 22 procent přednost otravě, pětina skočí z výšky a osm procent skočí před vlak či metro.

Ročně pod koly vlaku zemře asi 200 lidí. Akční plán počítá s pilotním projektem Správy železniční dopravní cesty na místech, kde dochází k sebevraždám nejčastěji. Investovat se by do něj mělo 40 milionů korun. Půjde o zamezení přístupu, ale i motivace k vyhledání pomoci.

Plán se zaměřuje také na dostupnost krizových služeb a péči o osoby v riziku sebevraždy, například po propuštění z psychiatrické nemocnice nebo po sebevraždě někoho blízkého. V současné době je služeb podle materiálu nedostatek, jsou sdružené do velkých měst, a někdy i finančně nedostupné.

Soustředit by stát měl podle odborníků také na osvětu, pomohla by například u lékařů, učitelů nebo u médií, která svým informováním o sebevraždách přispívají k nápodobě dalšími sebevrahy. Podle materiálu se ve Vídni nastavením správné novinářské praxe podařilo počet skoků pod metro snížit o tři čtvrtiny.

Podstatná je podle odborníků také dostupnost dat, například sebevražedné pokusy se v Česku neevidují. Kvůli sebepoškozování je hospitalizováno asi 3000 lidí za rok, zejména mladých ve věku 15 až 24 let. S investicí ministerstva zdravotnictví 35 milionů korun za deset let se počítá na zajištění bezpečnějšího prostředí v psychiatrických nemocnicích. Dvacet milionů by mělo jít na činnost podpůrných skupin pro osoby, které se pokusily si vzít život. Letos plán počítá s 12 miliony korun, v dalších letech s 22 až 24 miliony korun ročně.

Podle psychiatrů v době epidemie nového typu koronaviru lidí se sebevražednými myšlenkami přibylo. Data o dokonaných sebevraždách zatím k dispozici nejsou. Devadesát procent sebevražd je podle psychiatrů u lidí s nějakou duševní poruchou.