ROZHOVOR | Omezení pohybu zachránilo životy, do normálního stavu se jen tak nevrátíme, tvrdí pro EZ uznávaný epidemiolog

Špičkový odborník pochválil i opatření, které v začátku koronavirové pandemie učinil šéf Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví profesor Roman Prymula, další slavný epidemiolog. Část lékařů i veřejnosti jej za náhlé omezení pohybu v zemi, které vedlo k uzavření restaurací, obchodních center, divadel i kin, dost kritizovalo. Rastislav Maďar ale nic nerozporuje a má zcela jasno: „Rychlým rozhodnutím takzvaně zatáhnout oponu se zachránilo velké množství lidských životů. V sázce bylo až příliš moc,“ říká docent Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví z Lékařské fakulty Ostravské univerzity. Kromě prevence a kontroly infekčních nemocí, nemocniční nákazy je zároveň i expertem na cestovní a tropickou medicínu.

Pane docente Maďare, Lothar Wieler, šéf berlínského Institutu Roberta Kocha pro kontrolu a prevenci nemocí, tvrdí, že nejhorší, co se týče koronavirové pandemie, máme ještě před sebou. Souhlasíte s ním?

To záleží od úhlu pohledu. Z globálního hlediska pravděpodobně ano. U nás v České republice však máme každý následující den od začátku plošných karanténních opatření o trochu menší obavu, že by mohlo dojít k zahlcení našeho zdravotnického systému velkou vlnou kriticky nemocných. Počty nakažených nám budou přibývat, to je jasné, to ale není klíčový ukazatel, když to budou z velké části lidé s mírnou nebo bezpříznakovou infekcí aktivně dohledáni v okolí nemocných. Důležitější je počet obětí a jejich charakteristika. Z hlediska obav z nadměrného náporu těžce nemocných v krátkém časovém intervalu máme snad už to nejhorší za sebou. Ale stačí pár chyb například v několika domovech pro seniory, léčebnách pro dlouhodobě nemocné anebo v nějakém podobném zařízení a může být zle.

Je něco, co Vás jako špičkového odborníka s vývojem onemocnění COVID - 19 překvapilo či dokonce zaskočilo?

Ano, vysoká infekčnost nového koronaviru. Díky mutaci, která neodpovídala očekávaným virologickým modelům, získal schopnost efektivně se vázat na konkrétní receptory lidských buněk a rychle do nich vstoupit. A pokud jde o organizační zvládání epidemie, nepříjemně mě překvapil přístup italských úřadů. Když se ukázal skutečný rozměr italského problému, uvědomil jsem si, jak tu situaci zodpovědné orgány trestuhodně podcenily. I když na začátku úřady poměrně rychle izolovaly několik nejvíce postižených obcí, bylo jasné, že o koronavirovém osudu Evropy rozhodnou případy, které se ještě předtím dostaly mimo uzavřené oblasti. O reálném rozsahu problému mohly mít v té době představu jen místní instituce. Přestože museli tušit, že situaci nemají pod kontrolou, nepřijaly po vzoru Číny plošná preventivní opatření, lidé se dál scházeli na fotbalových stadionech a následně v ulicích slavili, dál cestovali po Itálii nebo dokonce do zahraničí. A výsledek této laxnosti už dnes známe.

BĚLORUSKO SI IGNORACÍ INFEKCE NEBEZPEČNĚ ZAHRÁVÁ

Lidé nemusejí být experti, aby si nevšimli, že Bělorusko naprosto koronavirovou pandemii ignoruje, v zemi se za přítomnosti diváků hraje fotbal i hokej, fanoušci si podávají běžně ruce, občané nemají žádná omezení. Prezident Alexandr Lukašenko dokonce národu řekl, že před infekcí je zachrání práce na poli a pití vodky. Nemáte strach, že přehlížení koronaviru v Bělorusku může mít pro Evropu nedozírné následky?

Pro Bělorusko to významné následky asi mít bude, zatím se tento přístup nevyplatil žádné zemi, která infekčnost viru ze začátku podcenila. To doporučení jejich prezidenta Lukašenka, pokud je to skutečně pravda, odpovídá regulérně středověku. Z hlediska zbytku Evropy by to však zásadní vliv mít nemělo. Bělorusko je poměrně izolované a kvůli své poloze nepatří ani mezi typické tranzitní země. Pravdou je, že obyvatelé zemí s rychlým šířením nákazy se rychleji promoří a mohou tím rychleji získat kolektivní imunitu. Riskují však velkou daň, která jim za to hrozí, a to životy tisíců obyvatel z rizikových skupin populace.

Přehledná není statistika ani v Rusku, které dost o současné infekci mlží...

Pokud je pravda, že koronavirových případů nemají až tak moc, ale zato jim přibývají nediagnostikované případy zápalů plic, jsou sami proti sobě. Když zaútočí virus na velká města s vysokou hustotou populace, budou mít velký problém.

Jak moc je pro Evropu nebezpečná situace, která nyní panuje v USA?

Federální administrativa USA situaci rovněž ze začátku podcenila. Dokonce sám prezident Trump údajně negoval a umlčoval varovné hlasy prestižního domácího Centra pro kontrolu a prevenci nemocí CDC. Epidemiologická situace bude v USA velmi vážná, zejména v některých státech, a taky budou mít s novým koronavirem podle mého názoru dlouhodobý problém.

Současný nový typ koronaviru se podle Vás podobá více SARSu nebo MERSu či Mexické (prasečí) chřipce?

Geneticky a mechanismem svého působení je virus nejvíc podobný SARSu, epidemiologické charakteristiky šíření jsou však podobnější chřipce, a klinicky je to něco mezi všemi třemi, podle výkonnosti imunity a zdravotního stavu napadeného organismu.

HRANICE BY CELÉ DVA ROKY NEMUSELY BÝT ZAVŘENÉ

Šéf Ústředního krizového štábu a náměstek ministra zdravotnictví profesor Roman Prymula nedávno prohlásil, že hranice mohou být i dva roky uzavřené. Je to reálný předpoklad?

Myslím, že až na takový scénář nedojde. Aspoň v to všichni věříme, určitě i včetně jeho samotného. Snažil se tím zřejmě kromě jiného zdůraznit, že pokud stávající situaci budou někteří obyvatelé podceňovat a nebudou dodržovat preventivní opatření, může to mít dlouhotrvající následky pro nás všechny. Tak dlouhou dobu by to však striktně uzavřít pro všechny ani reálně nešlo. K cestování se však bude v budoucnu přistupovat velmi selektivně, myslím si, že v některých oblastech světa nebude situace uspokojivá ani po dvou letech.  

Rovněž vyřkl predikaci, že do konce dubna bude v zemi 15 tisíc nakažených, máte na jeho názor shodný názor?

Jak se budou postupně navyšovat testovací kapacity, bude to poměrně možné. Ale opakuji, že to není ten nejdůležitější ukazatel. Navíc i takový počet nemocných je náš zdravotní systém schopen s velkou rezervou zvládnout, pokud tedy bude epidemie pokračovat přibližně stejným způsobem jako doteď z hlediska věkové struktury nakažených.

Pendleři se od čtvrtka 26. března nesmějí z Německa a Rakouska vracet zpět, pokud tak učiní, čeká je čtrnáctidenní karanténa a nemožnost vycestovat. Jak ale vnímat rozhodnutí vlády, že pendleři, kteří dělají v sociálních službách a tamním zdravotnictví, se mohou vracet tam a zpět a do žádné karantény nemusejí? Není to proti logice?

Tito lidé jsou odborníci a měli by vědět, jak se adekvátně chránit. Dobře si uvědomují, že kdyby udělali chybu, první na řadě by byli jejich nejbližší příbuzní patřící mezi rizikové skupiny. Předpokládám, že za rozhodnutím vlády tyto pendlery pouštet tam i zpět, je zřejmě snaha neubrat sousedům cenné pracovní síly z rizikových sektorů. Ale to je jen můj subjektivní dojem.

Šéf Ústředního krizového štábu Prymula vyzval občany, aby nosili látkové roušky a nikoli respirátory, které podle něj dostatečně člověka neochrání. Přitom ještě nedávno odborníci tvrdili, že respirátor je lepší. Nesouvisí toto prohlášení s tím, že respirátory jsou nedostatkové zboží, s nímž se na černém trhu začalo kšeftovat?

Jsou různé druhy respirátorů, ty s výdechovým ventilem chrání osobu, která je nosí, ne však okolí. Nosit respirátory není tak komfortní jako běžné roušky, navíc jich nebyl dostatek ani pro zdravotníky. V praxi se ukazuje se, že nošení běžných roušek je efektivním preventivním řešením, samozřejmě společně s další doporučovanou ochranou, především dodržováním odstupu a hygienou rukou.

POKUD CHALUPÁŘI DODRŽÍ PRAVIDLA, MOHOU JET NA VENKOV

Ještě bych u pana profesora zůstal, i někteří lékaři jeho rozhodnutí, kterým bylo omezení pohybu ze dne na den, kritizují. Jak jeho počínání hodnotíte vy, který k němu z hlediska specializace máte nejblíže?

Rychlým rozhodnutím takzvaně zatáhnout oponu se zachránilo velké množství lidských životů. V sázce bylo až příliš moc. Nebyl čas zkoušet nejvhodnější variantu, zvolila se ta, která se zatím jako jediná osvědčila. Udělalo se správné rozhodnutí ve správný čas, a vůbec ne jednoduché. Ani pro pana ministra Adama Vojtěcha. Současně to byl i způsob, jak lidem ukázat, že situace je vážná a nesmí se podceňovat. A taky, že dodržování prevence musí být součástí našich životů, a to i do budoucna. Navíc se vzhledem k místy chybějícím ochranným pomůckám také hrálo o čas. Teď nás však čekají epidemiologicky náročnější časy. Karanténní opatření se budou postupně zvolňovat nebo rušit a podle toho budeme muset manévrovat, abychom udrželi vývoj situace pod kontrolou. K tomu však bude nutná spolupráce a zodpovědnost prakticky všech obyvatel naší země, v osobním a u mnoha z nich i v profesním životě.

Kdybyste mohl současnou situaci ovlivnit, zakázal byste zahrádkářům o víkendech jezdit z velkých měst na chalupy a chaty, které mají lidé na venkově?

Pokud jedete na chalupu vlastním autem, budete mít vlastní zásoby a s nikým se tam nablízko nepotkáte, nevidím v tom žádný problém. Ovzduší na venkově chalupáři rozhodně jen tak dýcháním místním nezamoří.

Kdy podle Vás pandemie odezní a Česká republika se bude moci vrátit k normálnímu životu?

Na dlouhodobé analýzy je ještě brzy. Nový koronavirus nás ještě může překvapit. I když nastane optimistická varianta, bude to trvat ještě minimálně několik měsíců. Čeká nás tedy ještě dlouhá cesta.