Rok s pandemií: Koronavirus Čechy uzavřel doma, cestují jen velmi omezeně

Uzavření hranic, o kterém vláda kvůli šíření koronaviru rozhodla před rokem, 16. března 2020, patřilo k nejvážnějším zásahům do běžného života lidí. Úplný zákaz cestování platil do 24. dubna, v létě mohli Češi cestovat do sousedních zemí a turistických destinací téměř bez omezení, ale už během srpna řada zemí opatření zase zpřísnila. Od listopadu začal v ČR platit cestovatelský semafor. Po Novém roce se řešila situace českých pendlerů v sousedních zemích a nově také vstup do zemí s nebezpečnými mutacemi.

Uzavření hranic bylo vyhlášeno čtyři dny po zavedení nouzového stavu 12. března. Do ciziny a zpět mohly jen vybrané skupiny lidí, například řidiči kamionů nebo později také "pendleři", kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území ČR a cest Čechů do zahraničí skončil 24. dubna, ještě další téměř dva měsíce ale trvalo, než se cestování vrátilo alespoň částečně k normálu.

Řada zemí (včetně ČR a jejích sousedů) od návštěvníků vyžadovala negativní test na koronavirus. Režim se pro Čechy začal uvolňovat koncem května, kdy se nejprve pro kratší cesty navzájem otevřely Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Od 4. června se cestování mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem vrátilo do předkoronavirové podoby, o den později přibylo také Maďarsko.

Začátkem června pak česká vláda schválila systém, ve kterém rozdělila země Evropské unie podle rizika nákazy na tři skupiny, určující od poloviny června režim při návratu do ČR. Ve stejné době se také uvolnilo cestování v rámci většiny zemí EU, omezení ale zůstala v platnosti pro většinu ostatních zemí světa.

Zhruba od druhé poloviny července mohli Češi do svých nejoblíbenějších turistických destinací v Evropě cestovat téměř bez omezení. Ale už 6. srpna obnovilo Norsko pro osoby přijíždějící z ČR povinnost karantény, od 29. srpna ji zavedla i Velká Británie. A s opět rostoucími počty případů nákazy se v řadě zemí Evropy včetně ČR pravidla koncem léta znovu zpřísnila a začaly být vyžadovány testy na covid-19 a popříjezdová karanténa.

Od 9. listopadu začala v ČR platit nová pravidla pro vstup do země. Na takzvaném cestovatelském semaforu, nově sladěném v rámci EU, byla většina evropských zemí červená, což znamená vysoké riziko nákazy, a tudíž i povinnost nechat se testovat na covid-19. U oranžových, tedy středně rizikových států museli podstoupit testy jen dlouhodobí zahraniční pracovníci, nikoli však pendleři. Do zelených zemí se mohlo cestovat bez omezení.

- Okolní země, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Slovensko, byly od 9. listopadu zařazeny na český seznam států s vysokou mírou rizika, Německo přibylo 16. listopadu. Cestující z těchto zemí tak museli před cestou do ČR vyplnit příjezdový formulář a absolvovat PCR test nebo karanténu.

Po Novém roce se měnila pravidla cestování především pro pendlery, cestující do Německa. Od 24. ledna začalo Bavorsko vyžadovat testy na koronavirus po pendlerech každých 48 hodin, Sasko požadovalo dva testy týdně, od poloviny února pak už testy každý den. Od této doby považuje Německo ČR za oblast s nebezpečnými mutacemi koronaviru. Z těchto oblastí smí do Německa cestovat jen Němci, cizinci žijící trvale v Německu, nákladní dopravci či někteří pendleři, kteří mají úřední potvrzení o důležitosti své profese. Všichni se při vstupu do Německa musí prokázat negativním testem a vyplněným elektronickým formulářem pro registraci cesty. Pendleři a dopravci mají výjimku z dvoutýdenní karantény, do které ostatní musí nastoupit.

Do okolních zemí se z ČR v současnosti nesmí bez testu na covid-19, výjimkou zůstává Polsko. A při cestách do všech těchto zemí musí cestující podstoupit desetidenní (v Německu případně 14denní, dle aktuální úpravy dané spolkové země) karanténu.

Nově se změnila pravidla testování na covid-19 pro cestující do ČR od 5. února v reakci na šíření nových mutací tohoto viru. Vznikla i nová kategorie velmi rizikových států, do níž aktuálně patří například Slovensko, Velká Británie, Slovinsko či Malta. Před cestou do ČR z těchto států musejí lidé podstoupit test, po příjezdu je povinná pětidenní karanténa, ukončená nejdříve pátý den dalším testem. Zároveň platí povinnost deset dní od příjezdu nosit respirátor alespoň třídy FFP2.

- Ministerstvo zdravotnictví zakázalo od 26. února kvůli novým mutacím koronaviru vstup Čechů až na neodkladné výjimky do několika afrických a jihoamerických zemí. Až do 11. dubna nesmí cestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, do Zambie a Zimbabwe.

Bez omezení lze v současnosti cestovat podle aktuálních informací českého ministerstva zahraničí například do Albánie, Andorry a Mexika, mnohé další země vyžadují test na covid-19 a karanténu. Při návratu či cestování cizinců do ČR se vyžaduje dvojí test a karanténa, s výjimkou příchozích z Austrálie, Nového Zélandu, Islandu, Jižní Koreje, Singapuru, Vatikánu a Thajska, které jsou zelenými zeměmi. Po cestujících z "oranžových" zemí - Dánska, Finska a Norska - se vyžaduje test a příjezdový formulář.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) cestování hranice

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 2 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy