Rok s pandemií: Koronavirus Čechy uzavřel doma, cestují jen velmi omezeně

Uzavření hranic, o kterém vláda kvůli šíření koronaviru rozhodla před rokem, 16. března 2020, patřilo k nejvážnějším zásahům do běžného života lidí. Úplný zákaz cestování platil do 24. dubna, v létě mohli Češi cestovat do sousedních zemí a turistických destinací téměř bez omezení, ale už během srpna řada zemí opatření zase zpřísnila. Od listopadu začal v ČR platit cestovatelský semafor. Po Novém roce se řešila situace českých pendlerů v sousedních zemích a nově také vstup do zemí s nebezpečnými mutacemi.

Uzavření hranic bylo vyhlášeno čtyři dny po zavedení nouzového stavu 12. března. Do ciziny a zpět mohly jen vybrané skupiny lidí, například řidiči kamionů nebo později také "pendleři", kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území ČR a cest Čechů do zahraničí skončil 24. dubna, ještě další téměř dva měsíce ale trvalo, než se cestování vrátilo alespoň částečně k normálu.

Řada zemí (včetně ČR a jejích sousedů) od návštěvníků vyžadovala negativní test na koronavirus. Režim se pro Čechy začal uvolňovat koncem května, kdy se nejprve pro kratší cesty navzájem otevřely Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Od 4. června se cestování mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem vrátilo do předkoronavirové podoby, o den později přibylo také Maďarsko.

Začátkem června pak česká vláda schválila systém, ve kterém rozdělila země Evropské unie podle rizika nákazy na tři skupiny, určující od poloviny června režim při návratu do ČR. Ve stejné době se také uvolnilo cestování v rámci většiny zemí EU, omezení ale zůstala v platnosti pro většinu ostatních zemí světa.

Zhruba od druhé poloviny července mohli Češi do svých nejoblíbenějších turistických destinací v Evropě cestovat téměř bez omezení. Ale už 6. srpna obnovilo Norsko pro osoby přijíždějící z ČR povinnost karantény, od 29. srpna ji zavedla i Velká Británie. A s opět rostoucími počty případů nákazy se v řadě zemí Evropy včetně ČR pravidla koncem léta znovu zpřísnila a začaly být vyžadovány testy na covid-19 a popříjezdová karanténa.

Od 9. listopadu začala v ČR platit nová pravidla pro vstup do země. Na takzvaném cestovatelském semaforu, nově sladěném v rámci EU, byla většina evropských zemí červená, což znamená vysoké riziko nákazy, a tudíž i povinnost nechat se testovat na covid-19. U oranžových, tedy středně rizikových států museli podstoupit testy jen dlouhodobí zahraniční pracovníci, nikoli však pendleři. Do zelených zemí se mohlo cestovat bez omezení.

- Okolní země, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Slovensko, byly od 9. listopadu zařazeny na český seznam států s vysokou mírou rizika, Německo přibylo 16. listopadu. Cestující z těchto zemí tak museli před cestou do ČR vyplnit příjezdový formulář a absolvovat PCR test nebo karanténu.

Po Novém roce se měnila pravidla cestování především pro pendlery, cestující do Německa. Od 24. ledna začalo Bavorsko vyžadovat testy na koronavirus po pendlerech každých 48 hodin, Sasko požadovalo dva testy týdně, od poloviny února pak už testy každý den. Od této doby považuje Německo ČR za oblast s nebezpečnými mutacemi koronaviru. Z těchto oblastí smí do Německa cestovat jen Němci, cizinci žijící trvale v Německu, nákladní dopravci či někteří pendleři, kteří mají úřední potvrzení o důležitosti své profese. Všichni se při vstupu do Německa musí prokázat negativním testem a vyplněným elektronickým formulářem pro registraci cesty. Pendleři a dopravci mají výjimku z dvoutýdenní karantény, do které ostatní musí nastoupit.

Do okolních zemí se z ČR v současnosti nesmí bez testu na covid-19, výjimkou zůstává Polsko. A při cestách do všech těchto zemí musí cestující podstoupit desetidenní (v Německu případně 14denní, dle aktuální úpravy dané spolkové země) karanténu.

Nově se změnila pravidla testování na covid-19 pro cestující do ČR od 5. února v reakci na šíření nových mutací tohoto viru. Vznikla i nová kategorie velmi rizikových států, do níž aktuálně patří například Slovensko, Velká Británie, Slovinsko či Malta. Před cestou do ČR z těchto států musejí lidé podstoupit test, po příjezdu je povinná pětidenní karanténa, ukončená nejdříve pátý den dalším testem. Zároveň platí povinnost deset dní od příjezdu nosit respirátor alespoň třídy FFP2.

- Ministerstvo zdravotnictví zakázalo od 26. února kvůli novým mutacím koronaviru vstup Čechů až na neodkladné výjimky do několika afrických a jihoamerických zemí. Až do 11. dubna nesmí cestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, do Zambie a Zimbabwe.

Bez omezení lze v současnosti cestovat podle aktuálních informací českého ministerstva zahraničí například do Albánie, Andorry a Mexika, mnohé další země vyžadují test na covid-19 a karanténu. Při návratu či cestování cizinců do ČR se vyžaduje dvojí test a karanténa, s výjimkou příchozích z Austrálie, Nového Zélandu, Islandu, Jižní Koreje, Singapuru, Vatikánu a Thajska, které jsou zelenými zeměmi. Po cestujících z "oranžových" zemí - Dánska, Finska a Norska - se vyžaduje test a příjezdový formulář.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) cestování hranice

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

před 2 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

před 3 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 5 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 6 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 7 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 9 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy