Rok s pandemií: Koronavirus Čechy uzavřel doma, cestují jen velmi omezeně

Uzavření hranic, o kterém vláda kvůli šíření koronaviru rozhodla před rokem, 16. března 2020, patřilo k nejvážnějším zásahům do běžného života lidí. Úplný zákaz cestování platil do 24. dubna, v létě mohli Češi cestovat do sousedních zemí a turistických destinací téměř bez omezení, ale už během srpna řada zemí opatření zase zpřísnila. Od listopadu začal v ČR platit cestovatelský semafor. Po Novém roce se řešila situace českých pendlerů v sousedních zemích a nově také vstup do zemí s nebezpečnými mutacemi.

Uzavření hranic bylo vyhlášeno čtyři dny po zavedení nouzového stavu 12. března. Do ciziny a zpět mohly jen vybrané skupiny lidí, například řidiči kamionů nebo později také "pendleři", kteří denně dojíždějí do ciziny za prací. Zákaz vstupu cizinců na území ČR a cest Čechů do zahraničí skončil 24. dubna, ještě další téměř dva měsíce ale trvalo, než se cestování vrátilo alespoň částečně k normálu.

Řada zemí (včetně ČR a jejích sousedů) od návštěvníků vyžadovala negativní test na koronavirus. Režim se pro Čechy začal uvolňovat koncem května, kdy se nejprve pro kratší cesty navzájem otevřely Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Od 4. června se cestování mezi ČR, Slovenskem a Rakouskem vrátilo do předkoronavirové podoby, o den později přibylo také Maďarsko.

Začátkem června pak česká vláda schválila systém, ve kterém rozdělila země Evropské unie podle rizika nákazy na tři skupiny, určující od poloviny června režim při návratu do ČR. Ve stejné době se také uvolnilo cestování v rámci většiny zemí EU, omezení ale zůstala v platnosti pro většinu ostatních zemí světa.

Zhruba od druhé poloviny července mohli Češi do svých nejoblíbenějších turistických destinací v Evropě cestovat téměř bez omezení. Ale už 6. srpna obnovilo Norsko pro osoby přijíždějící z ČR povinnost karantény, od 29. srpna ji zavedla i Velká Británie. A s opět rostoucími počty případů nákazy se v řadě zemí Evropy včetně ČR pravidla koncem léta znovu zpřísnila a začaly být vyžadovány testy na covid-19 a popříjezdová karanténa.

Od 9. listopadu začala v ČR platit nová pravidla pro vstup do země. Na takzvaném cestovatelském semaforu, nově sladěném v rámci EU, byla většina evropských zemí červená, což znamená vysoké riziko nákazy, a tudíž i povinnost nechat se testovat na covid-19. U oranžových, tedy středně rizikových států museli podstoupit testy jen dlouhodobí zahraniční pracovníci, nikoli však pendleři. Do zelených zemí se mohlo cestovat bez omezení.

- Okolní země, Maďarsko, Polsko, Rakousko a Slovensko, byly od 9. listopadu zařazeny na český seznam států s vysokou mírou rizika, Německo přibylo 16. listopadu. Cestující z těchto zemí tak museli před cestou do ČR vyplnit příjezdový formulář a absolvovat PCR test nebo karanténu.

Po Novém roce se měnila pravidla cestování především pro pendlery, cestující do Německa. Od 24. ledna začalo Bavorsko vyžadovat testy na koronavirus po pendlerech každých 48 hodin, Sasko požadovalo dva testy týdně, od poloviny února pak už testy každý den. Od této doby považuje Německo ČR za oblast s nebezpečnými mutacemi koronaviru. Z těchto oblastí smí do Německa cestovat jen Němci, cizinci žijící trvale v Německu, nákladní dopravci či někteří pendleři, kteří mají úřední potvrzení o důležitosti své profese. Všichni se při vstupu do Německa musí prokázat negativním testem a vyplněným elektronickým formulářem pro registraci cesty. Pendleři a dopravci mají výjimku z dvoutýdenní karantény, do které ostatní musí nastoupit.

Do okolních zemí se z ČR v současnosti nesmí bez testu na covid-19, výjimkou zůstává Polsko. A při cestách do všech těchto zemí musí cestující podstoupit desetidenní (v Německu případně 14denní, dle aktuální úpravy dané spolkové země) karanténu.

Nově se změnila pravidla testování na covid-19 pro cestující do ČR od 5. února v reakci na šíření nových mutací tohoto viru. Vznikla i nová kategorie velmi rizikových států, do níž aktuálně patří například Slovensko, Velká Británie, Slovinsko či Malta. Před cestou do ČR z těchto států musejí lidé podstoupit test, po příjezdu je povinná pětidenní karanténa, ukončená nejdříve pátý den dalším testem. Zároveň platí povinnost deset dní od příjezdu nosit respirátor alespoň třídy FFP2.

- Ministerstvo zdravotnictví zakázalo od 26. února kvůli novým mutacím koronaviru vstup Čechů až na neodkladné výjimky do několika afrických a jihoamerických zemí. Až do 11. dubna nesmí cestovat do Botswany, Brazílie, Svazijska, Jihoafrické republiky, Keni, Lesotha, Malawi, Mosambiku, Tanzanie včetně ostrovů Zanzibar a Pemba, do Zambie a Zimbabwe.

Bez omezení lze v současnosti cestovat podle aktuálních informací českého ministerstva zahraničí například do Albánie, Andorry a Mexika, mnohé další země vyžadují test na covid-19 a karanténu. Při návratu či cestování cizinců do ČR se vyžaduje dvojí test a karanténa, s výjimkou příchozích z Austrálie, Nového Zélandu, Islandu, Jižní Koreje, Singapuru, Vatikánu a Thajska, které jsou zelenými zeměmi. Po cestujících z "oranžových" zemí - Dánska, Finska a Norska - se vyžaduje test a příjezdový formulář.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) cestování hranice

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

včera

včera

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

včera

Mitch McConnell

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

včera

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

včera

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

včera

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

včera

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

včera

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

včera

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy