Solidarita nebo strach? Část Čechů nadále nosí roušky i venku

I když lidé v Česku ode dneška už nemusí venku nosit při dodržení odstupů roušky, velká část z nich si i dál nos a ústa na veřejnosti zakrývá. Někteří si nasazovali roušku jen při průchodu kolem ostatních, v některých městech podle zjištění zpravodajů ČTK nosili roušky častěji senioři.

Všichni bez rozdílu pak dál povinně nosí ochranu dýchacích cest při použití veřejné dopravy, v obchodech, úřadech, nemocnicích a dalších vnitřních prostorech.

Nošení roušek, respirátorů či šátků bylo v Česku kvůli epidemii nového koronaviru až na výjimky povinné od 19. března. Kvůli počátečnímu nedostatku ochranných pomůcek si je lidé vyráběli sami. Roušky se staly zřejmě nejvýraznějším symbolem mimořádných omezení volného pohybu i běžných aktivit kvůli nemoci covid-19, které stát v posledních týdnech postupně ruší.

V ulicích Prahy či na zastávkách MHD měla dnes ráno roušku převážná většina lidí. Například v Michli, v Italské ulici na Vinohradech, na Olšanském náměstí na Žižkově nebo v okolí Vítězného náměstí v Dejvicích bylo patrné, že ústa a nos si zakrývaly odhadem dvě třetiny chodců. Podobná situace byla i v centru Prahy v Jindřišské ulici, na Národní třídě či kolem hlavního nádraží. Někteří ji měli "v pohotovosti" na krku, jen naprosté minimum lidí nemělo roušku vůbec. Pražané čekající na zastávkách roušky často nosili i v případě, že mezi sebou při čekání dodržovali větší než dvoumetrové rozestupy.

Na železničních nádražích v Praze, Ostravě nebo Olomouci většina lidí roušky ráno používala, a to nejen uvnitř výpravních budov, ale i na nástupištích. Cestující je často sundávali až po východu z nádražních budov. Ve vlacích jsou roušky nadále povinné. Na nádraží v Radotíně mělo ráno roušku odhadem 80 procent lidí čekajících na vlak do centra Prahy. Při příjezdu vlaku již měli všichni roušku na obličeji. Naopak v Černošicích lidé, kteří šli po ulicích, roušky často neměli, stejně jako ti, co čekali kolem osmé hodiny ráno na tamním nádraží.

V Plzni měla zhruba polovina lidí v ulicích kolem centra roušky nebo respirátory. "Vím o tom, že už se to nemusí, ale pořád mám strach, hlavně o své nejbližší," řekla ČTK zhruba padesátiletá žena. "Zvykl jsem si už na ni, je to pěkný módní doplněk. Budu ji nosit už asi pořád," řekl asi dvacetiletý mladík. Roušky měli i policisté při venkovním šetření dopravní nehody v Plzni na Rokycanské třídě. "Nemáme problém se zákazníky, že by vstupovali do obchodů bez roušky, lidé mají disciplínu," uvedl člen ochranky před jedním z plzeňských supermarketů. Do obchodu podle něj přišel dokonce jeden starší muž jen v trenýrkách, ale roušku měl.

V Ostravě nadále většina lidí nosí na ulici roušky, i když nemusí. K vidění jsou často třeba dva lidé, kteří jdou spolu, jeden roušku má, a druhý ne. Před nastoupením do tramvaje nebo autobusu, stejně tak před vstupem do obchodu si roušky nasazují všichni. Někteří lidé ale mají roušky pod nosem.

V Olomouci většina lidí vyrazila do ulic bez roušky. Nos a ústa si chránili hlavně senioři. Roušku či respirátor si nasadili také někteří mladí, mezi kterými nechyběl ani cyklista jedoucí přes centrum či řidička osobního automobilu. Hodně lidí nosí roušku nebo šátek na krku, aby si ochranu mohli rychle nasadit před vstupem do obchodu a vozidel MHD.

V ulicích v centru Hradce Králové ráno i nadále převažovali lidé s rouškami na obličeji. Někteří o zrušení povinnosti nosit venku roušky nevěděli, jiní to i nadále považují za přínosné. "Je to moje rozhodnutí, považuji se za rizikovou skupinu, takže roušku budu nosit i nadále. Co jsem vyšel ven, viděl jsem řadu lidí, co chodí nakupovat do obchodů bez roušek, a to není dobré. V uzavřených prostorech by se na to mělo více dbát," řekl ČTK Milan Zumr.

Možnost sundat si venku roušku v Karlovarském kraji využila jen část lidí. Například v Sokolově na první pohled asi polovina lidí na ulicích ráno roušku stále měla. Někteří ji mají nasazenou ledabyle nebo jen pod bradou. Ráno ale většina lidí na ulicích mířila do zaměstnání nebo do obchodu, a to z velké části veřejnou dopravou, kde je dál povinné si dýchací cesty zakrývat.

Související

Evropská unie

Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum

V české veřejnosti po loňských říjnových volbách posílily segmenty, které si nepřejí odchod z Evropské unie. Podle nejnovějších dat analytického ústavu STEM pro Zastoupení Evropské komise v ČR přibylo lidí spokojených s naším členstvím i těch, kteří by v případném referendu hlasovali pro setrvání. Tento posun lze pravděpodobně přisoudit umírněnému tónu předvolební kampaně, kdy se hlavní politické síly vyhýbaly ostrým střetům na téma unijní politiky.

Více souvisejících

češi Roušky a respirátory Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory

Exkluzivní satelitní snímky, které získala a analyzovala stanice CNN, naznačují, že se Írán pokouší o obnovu svých jaderných zařízení. Tyto aktivity vyvolávají vážné otázky, zda Teherán neporušil memorandum o porozumění, které podepsal se Spojenými státy koncem června. K obnovení prací přitom došlo ještě předtím, než americký prezident Donald Trump fakticky signalizoval konec této dohody zahájením nových vojenských úderů na zemi.

včera

Ilustrační foto

Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?

Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688. 

včera

Jaromír Zůna

Armáda dokončila významnou modernizaci. Převzala poslední Leopard 2A4

Česká armáda v pátek oficiálně završila jednu z nejvýznamnějších modernizačních etap posledních let. V posádce 73. tankového praporu v Přáslavicích proběhl slavnostní ceremoniál převzetí posledního tanku Leopard 2A4. Tímto krokem bylo definitivně dokončeno přezbrojení celé flotily a přechod praporu z techniky východní provenience na moderní západní platformu.

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

včera

včera

včera

včera

9. července 2026 21:13

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

9. července 2026 21:03

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

9. července 2026 19:51

Přijel pozdě, odjel předčasně, nemluvil s nikým. Pro jednoho lídra se summit NATO nevyvedl

Francouzský prezident Emmanuel Macron zakončil svůj poslední summit NATO v Ankaře bez výraznějšího rozruchu, což odráží současnou situaci, kdy jeho obranný odkaz ohrožují rozpočtová omezení a možný nástup krajní pravice. Macron na setkání aliance dorazil pozdě, odjel předčasně a s novináři hovořil minimálně. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy