ROZHOVOR | Desítky milionů na vývoj vakcíny nestačí, týmu šéfuje člověk bez zkušeností, říká pro EZ Říhová

ROZHOVOR - Trvá na svém. Předsedkyně Učené společnosti České republiky Blanka Říhová (77) tvrdí, že šéfka společného týmu pro výzkum vakcíny proti novému typu koronaviru Věra Adámková neoplývá patřičnou odborností. „Jistě je vynikající kardioložkou, ale nemá ani základní zkušenosti s vývojem vakcín,“ tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz bývalá ředitelka Mikrobiologického ústav Akademie věd České republiky Blanka Říhová na adresu lékařky a poslankyně za Hnutí ANO. Vědkyně rovněž poukazuje na hrubé podcenění nákladnosti ohledně vývoje preparátu. „Miliony desítek korun na výzkum nestačí, na takový projekt je nutné uvolnit miliardu dolarů,“ má jasno profesorka Říhová.

Vyjadřuje se noblesně, i když je její rétorika ostře kritická. Předsedkyně Učené společnosti České republiky Blanka Říhová společně se sedmi dalšími profesory označila v otevřeném dopise ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO) připravovaný vývoj vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 za naivní. „Konstatovat, že Česká republika je připravena vyvinout během měsíců vakcínu proti novému koronaviru bylo velmi neprofesionální a v mém odborném ale i neodborném okolí to vzbudilo úžas,“ přiznává pro EuroZprávy.cz Blanka Říhová, držitelka Medaile Učené společnosti, která sdružuje renomované vědce napříč všemi obory. 

Zároveň se imunoložka staví i proti slovům samotného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který prohlásil, že máme svobodu bádání, a tak není nutné kritizovat někoho, kdo má zájem na vývoji vakcíny pracovat. „Ovšem svoboda bádání má své meze. Někdo to musí zaplatit. Každý si nemůže dělat, co chce jenom proto, že se mu to líbí,“ konstatuje vědkyně, které v roce 2012 obdržela Stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Expertní imunoložka specializující se na výzkum směrovaných léčiv  v rámci terapie nádorových onemocnění poukazuje na podivný časový postup ohledně vývoje vakcíny. „V případě české vakcíny proti SARS-CoV-2 by seriózní a nikým nezpochybňovaný přístup znamenal, že by se přední odborníci sešli někdy v polovině ledna a během několika dní a nocí vypracovali návrh projektu, který by ministerstvu zdravotnictví podali,“ říká Blanka Říhová. To by podle respektované vědkyně vybralo několik českých odborníků z jiných institucí a ti by během jednoho až dvou týdnů napsali své posudky. „Pokud by byly kladné, jakákoliv další debata by byla zbytečná, nikdo by nepochyboval o účelnosti vynaložených peněz a grant by byl udělen. Jinak v této zemi, ale ani jinde na světě, za státní peníze bádat nelze!“

Profesorka Říhová s dalšími experty je přesvědčena, že sama zpráva o vývoji vakcíny působila velmi nevěrohodně. „Neodborný návrh na vývoj vakcíny nemá mezi profesionály místo a nemá být na tak závažném a sledovaném setkání jako je tisková konference vůbec vysloven. Nikdy nevíte, kdo z našich ale i ze zahraničních novinářů je přítomen a kdo zpochybní jinak profesionální snahy českých krizových týmů,“ vadí české mikrobilolžce i imunolžce, která je přesvědčena, že koronavirus není poslední z nákaz, kterým bude lidstvo čelit.

Paní profesorko Říhová, v otevřeném dopise Učené společnosti České republiky, kterou vedete, jste Vy a dalších sedm respektovaných profesorů označili připravovaný vývoj vakcíny proti onemocnění covid-19 za naivní, což píšete ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Je terčem Vaší hlavní nespokojenosti skutečnost, že na vynalezení preparátu nebude stačit několik desítek milionů korun, jak tvrdí kardioložka Věra Adámková, vedoucí společného týmu pro výzkum? V nedávném rozhovoru pro Českou televizi jste prohlásila, že aby výzkum měl nějaký smysl, je zapotřebí na něj uvolnit miliardy dolarů.

Možná že miliardy dolarů by to nebyly, ale jedna určitě. Podívejte se, skutečnost, že paní poslankyně i zároveň lékařka Věra Adámková hrubě podcenila nákladnost případně vyvíjené vakcíny proti SARS-CoV-2 nebylo jediným důvodem, proč se Učená společnost rozhodla reagovat otevřeným dopisem. Konstatovat, že Česká republika je připravena vyvinout během měsíců vakcínu proti novému koronaviru bylo velmi neprofesionální a v mém odborném, ale i neodborném okolí to vzbudilo úžas.  Všechny také ohromilo, že paní doktorka měla odvahu postavit se do čela výzkumného týmu, složeného z vědců Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu a Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM. Není sporu o tom, že uvedené organizace disponují skvělými vědci, ale proč některý z nich není v čele uvažovaného týmu? Paní doktorka nemá absolutně žádnou zkušenost s případným vývojem, a tak si jen těžko získá profesionální respekt týmových spolupracovníků.

Měla by podle vás vůbec čas, aby se věnovala tak náročnému výzkumu?

To máte pravdu. Je třeba si uvědomit, že je poslankyní, primářkou kardiologického centra IKEM a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny, pak musí být i laikovi jasné, že se to nedá v žádném případně odpovědně stačit. Některá z těch funkcí musí být hodně ošizená. Ale která? Všechny jsou velmi důležité a na čas neobyčejně náročné. Jen v případě vedení týmu pro vývoj vakcíny by to jistě znamenalo dvanáct a více hodin denně, včetně sobot, nedělí, svátků i dovolených. Vím o tom své, mám s výzkumy bohaté celoživotní zkušenosti.

SLOVA O PROSPĚCHU VLASTI JSOU POLITICKÝM KLIŠÉ

Vraťme se k Vaší signatářské výzvě. Ministr Vojtěch ale na Vaše prohlášení zareagoval kritikou a vzkázal Vám, že máme svobodu bádání, není nutné kritizovat někoho, kdo má zájem na vývoji vakcíny pracovat. Co na tato jeho slova říkáte?

Pan ministr Vojtěch to jistě myslel dobře. Ovšem svoboda bádání má své meze. Někdo to musí zaplatit. Každý si nemůže dělat, co chce jenom proto, že se mu to líbí. Pokud nemá dostatečné soukromé zdroje, musí přesvědčit poskytovatele peněz, že to, co chce dělat, je rozumné a že on, případně s celým týmem, na to stačí. Tak se to dělá všude ve světě a od roku 1991 i u nás. Peníze, které vláda uvolní na vědecký výzkum, jsou přiděleny řadě poskytovatelů. K největším u nás patří Grantová agentura České republiky, Technologická agentura a své grantové agentury má řada ministerstev včetně ministerstva zdravotnictví. Jeho povinností je jednotlivé návrhy projektů podle obsahu přidělit k posouzení příslušným komisím. Posoudit kvalitu návrhu projektu a navrhnout přidělení peněz je namáhavá práce trvající řadu měsíců. Do hodnocení jednoho každého grantu se zapojuje několik českých a zahraničních vědců tak, aby peníze na výzkum dostali skutečně jen ti nejlepší. V případě české vakcíny proti SARS-CoV-2 by seriózní a nikým nezpochybňovaný přístup znamenal, že by se přední odborníci tří výše zmíněných organizací sešli někdy v polovině ledna a během několika dní a nocí vypracovali návrh projektu, který by ministerstvu zdravotnictví podali. To by vybralo několik, v tomto případě jen českých odborníků z jiných institucí a ti, vědomi si naléhavosti situace, by během jednoho až dvou týdnů napsali své posudky. Pokud by byly kladné, jakákoliv další debata by byla zbytečná, nikdo by nepochyboval o účelnosti vynaložených peněz a grant by byl udělen. Jinak v této zemi, ale ani jinde na světě, za státní peníze bádat nelze! Ovšem mohou se zapojit soukromé firmy za soukromé peníze, pokud si vyhodnotí, že jim za to velké riziko stojí.

Šéfka společného týmu pro výzkum vakcíny Věra Adámková tvrdí, že jste ji žádnou spolupráci nenabídli a sama se domnívá, že je povinností každého vědce, má-li možnosti, dát je ve prospěch obyvatelům a vlasti. Proč jste ji tedy neoslovili?

Slova o prospěchu obyvatelům a vlasti jsou jen otřepaná politická klišé. I kdyby nějaký tým došel k rozhodnutí, že se má Česká republika účastnit závodů ve vývoji vakcíny, tak oslovit paní poslankyni by nikoho nenapadlo, protože, jak jsem už řekla, je jistě vynikající kardioložkou, ale nemá ani základní zkušenosti s vývojem vakcín. Jistě by se u nás našli vynikající profesionálové, kteří by to uměli. K nim ale bohužel, jak už jsem dříve naznačila, nepočítám paní poslankyni, i když věřím, že to myslela upřímně.

Navíc celému projektu chybí propojení na farmaceutický průmysl...

Propojení na farmaceutický průmysl je zásadní. Musí se najít někdo, kdo to má spočítané asi tak, že může v představě výdělku miliard, půl miliardy ztratit, prostě oželet, pokud výsledek nebude plnit očekávání. A je jedno jestli máme na mysli koruny, eura nebo dolary, protože neúspěch nebývá v těchto případech výjimečný. V léčivech je to spočítáno tak, že z deseti tisíc preparátů, se na trh dostane jediný. A to ještě v optimálním případě. Pokud vím, máme v republice řadu velmi movitých podnikatelů v oblasti farmaceutického průmyslu, ale nikdo z nich o vakcíně reálně neuvažoval, i když to jistě jejich představenstva diskutovala.

BÁDÁNÍ MŮŽE ZNEVÁŽIT I POVĚST IKEMU

Zastavme se ještě u osoby lékařky a poslankyně za Hnutí ANO Věry Adámkové, které spolu s dalšími politiky udělil Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy“ a najednou má vést tým na vývoj vakcíny. Nemůže se veřejnost začít na tento tým dívat s určitým despektem a nemůže to zároveň poškodit respektovaný Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde paní doktorka pracuje?

Už samo o sobě udělení zmíněného Bludného kamenu je na pováženou. Český klub skeptiků Sysifos ho uděluje až po důkladném zvážení. Je ovšem paradoxem, že někteří novináři se domnívají, že je to skutečně jakási cena?! A máte pravdu, že i to samo o sobě poněkud znevažuje jak případný tým, tak bohužel i vynikající IKEM

O vývoj vakcíny se snaží v mnoha zemích, ve fázi studií je i příprava léku. Evropská komise v pondělí zahájila dárcovskou konferenci a za první den získala na vývoj vakcíny a léků proti koronaviru téměř celou cílovou částku 7,5 miliardy eur (205 miliard korun). Česká republika zatím přislíbila přispět částkou tři čtvrtě milionu euro, zatímco Německo slíbilo 525 milionů euro, Francie půl miliardy, Velká Británie 400 milionů eur. Není náš příspěvěk směšně malý?

Možná, že náš finanční příspěvek na vývoj „evropské vakcíny“ není velký, ale dejme tomu, že odpovídá našim možnostem. Tím spíše je na pováženou případné uvolnění několika desítek milionů na velmi problematický projekt. Pokud se týče „evropské vakcíny“ důležité je se zúčastnit a třeba i nabídnout pomoc při testování. Přijetí takové pomoci bych považovala za velký úspěch.

Vaše Učená společnost ale schvaluje, že jít vlastní cestou je krok dobrým směrem. Jak připomíná chemik a bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Havlas, pokud bychom se spoléhali čistě na výzkumy v zahraničí, nevznikla by například léčiva na AIDS, za kterými stojí profesor Antonín Holý. Je to tak?

Historie objevu geniálního profesora Holého je dobře známa. Kdyby nebylo zahraničních investorů a na konci americká firma Gilead Sciences inc., trvalo by mnohem déle, než by jeho úžasná antivirotika zachránila miliony lidí. Vtip je v tom, že to, co dělal profesor Holý bylo skutečně geniální a originální. Nikdo nic takového v té době proti smrtícímu HIV viru a nemoci AIDS neměl. Ale vakcínu proti koronaviru dnes vyvíjí asi stovka farmaceutických firem. Kdyby návrh lékařky Adámkové byl postaven na originální přípravě antigenu molekulárně genetickými metodami, bylo by to také o něčem jiném. Ale prostá inaktivace virové partikule formaldehydem či něčím podobným je technika stará desítky let a na trh se s tím jít nedá.

BEZ PREPARÁTU NELZE VIRUS ZŘEJMĚ VYMÝTIT

Podle tvrzení vaší Učené společnosti už sama zpráva o vývoji vakcíny působila velmi nevěrohodně. Údajně do určité míry poškodila vskutku úctyhodnou minulost vývoje a výroby vakcín proti závažným infekčním onemocněním člověka v bývalém Československu, jako byly vakcíny proti poliomyelitidě, neštovicím, vzteklině, příušnicím a spalničkám z produkce zaniklého Ústavu sér a očkovacích látek. Nejsou to příliš silná slova?

Neodborný návrh na vývoj vakcíny nemá mezi profesionály místo a nemá být na tak závažném a sledovaném setkání jako je tisková konference vůbec vysloven. Nikdy nevíte, kdo z našich, ale i ze zahraničních novinářů je přítomen a kdo zpochybní jinak profesionální snahy českých krizových týmů. Je také pravda, že Česká republika i bývalé Československo je a bylo proslavené výrobou některých vakcín, a to už od roku 1928. Byl to na počátku Státní zdravotní ústav a jeho jedno oddělení, z kterého později vznikl Ústav sér a očkovacích látek. S vynikajícím mezinárodním renomé a zkušenostmi z přípravy řady vámi zmíněných vakcín jako byly břišní tyf, tularémie, neštovice, záškrt, klíšťová encefalitida, spalničky, tetanus, poliomyelitida, příušnice, vzteklina. Ústav měl i vynikající výzkumnou základnu, byl však někdy kolem roku 1997 bez náhrady zrušen a navázat teď na tradici by nebylo jednoduché. Přesto se domnívám, že pokud by se objevila možnost, nějaký podobný ústav znovu založit, třeba výběrem z ochotných stávajících vědeckých osobností, byl by to podle mě výtečný nápad. Koronavirus totiž není poslední z nákaz, kterým bude lidstvo čelit a u kterých by účinná vakcína zachránila mnoho životů.

Jak dlouho podle Vás bude trvat, než se vakcínu na nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, podaří vynalézt?

První vakcíny by mohly být do konce tohoto, nejpozději začátkem příštího roku. Je otázka, jak a která z nich bude dostatečně protektivní, jestli vůbec. A také jestli nový koronavirus do té doby nezmutuje tak, že na něj žádná dosud vyvíjená vakcína nebude platit. Ale to opravdu nevíme...

Opravdu bez vynalezení vakcíny nepůjde infekční nemoc vymýtit?

Experti se shodují v tom, že zlikvidovat virus bez vakcíny asi nebude možné, pokud nechceme karantény donekonečna opakovat. Virus zmizí, jen když nebude mít dostatek hostitelů, kteří ho budou reprodukovat.

Chci se ještě zeptat na lék remdesivir, jak ten je podle vás účinný?

K remdesiviru se nemohu vyjadřovat. Je to určitě naděje pro velmi vážné pacienty, ale většina populace by se měla obejít bez něj.

Související

Blanka Říhová (foto: Stanislava Kyselová)

Hudební kluby mohou spustit další vlnu nákazy. Na unavené olympioniky nemusí vakcína tolik účinkovat, říká imunoložka

Imunoložka Blanka Říhová spatřuje v nočních klubech velké nebezpečí, a to ohledně dalšího šíření koronaviru. Velkým rizikem se letos stává hudební klub Fashion na střeše pražského obchodního domu Kotva. Během jednoho měsíce se zde na covid-19 nakazilo 35 lidí. „ Mladým rozumím, že se chtějí po tak dlouhé době bavit, ale nesmějí být sobci. Pokud se nákaza rozjede, můžeme znovu zavírat kulturu, restaurace a rovněž i zábavní podniky. Kluby mohou spustit další vlnu nákazy. Je nutné být v dodržování hygienických opatření nekompromisní,“ říká pro EuroZprávy.cz Blanka Říhová, která si myslí, že na unavené olympioniky z tréninku nemusí vakcína tolik účinkovat.
Blanka Říhová (foto: Stanislava Kyselová)

Přestaňme s vývojem české vakcíny, jde o drahý nesmysl. Ohledně Číny bych byla opatrná, říká Říhová

Ostře se vymezuje proti rozhodnutí vlády, která hodlá pokračovat ve výzkumu české vakcíny proti covidu-19. Blanka Říhová, místopředsedkyně Učené společnosti, která sdružuje renomované vědce napříč všemi obory, považuje krok kabinetu za naivní. „Jde o naprosto nedomyšlený a nekompetentní projekt, který vyjde na čtvrt miliardy. Doufejme, že i druhý pokus dopadne stejně neúspěšně jako na jaře, neboť tak astronomická suma by v současné krizi měla jít do zdravotnictví, třeba na rekonstrukci nemocnic. Přestaňme ji vyvíjet,“ říká pro EuroZprávy.cz Blanka Říhová, která varuje před čínskou vakcínou Sinopharm. „V jejím případě bych byla opatrná.“

Více souvisejících

Blanka Říhová rozhovor očkování Věra Adámková (ANO) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

České dráhy

České dráhy loni přepravily 157 milionů cestujících

České dráhy (ČD) loni přepravily 157 milionů cestujících, meziročně o 30 procent více. Jde o 87 procent hodnoty z předcovidového roku 2019, kdy národní dopravce přepravil 182,1 milionu cestujících. Dráhy o tom dnes informovaly v tiskové zprávě.

před 27 minutami

sněžka

Na Sněžce řádí orkán, zastavil oba úseky lanovky

Silný vítr zastavil oba úseky lanovky na Sněžku. Dnes na Sněžce opět naměřili vítr o síle orkánu. Krátce po půlnoci v nárazech dosáhl rychlosti přes 159 km/h, dopoledne měl v nárazech rychlost přes 130 km/h, vyplývá z dat měřicí stanice poštovny Anežka na vrcholu Sněžky. 

před 47 minutami

Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničí

Nesmyslná ruská rétorika pokračuje. Lavrov opět obviňoval Západ z kříšení nacismu a "řešení ruské otázky"

Rusko dokáže uspět na Ukrajině i bez pomoci dalších postsovětských republik, uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v dnešním televizním rozhovoru, ve kterém opět ostře kritizoval Západ za podporu Kyjeva. Naopak ocenil gruzínskou vládu, která se podle něj řídí národními zájmy bez ohledu na údajné výzvy Západu, aby otevřela "druhou frontu" proti Rusku. Tbilisi, ačkoliv má s Moskvou spor o gruzínské území, se nepřipojilo k západním sankcím proti Rusku.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko podle Ukrajiny připravuje velkou ofenzivu, mohla by začít 24. února

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov uvedl, že Rusko připravuje novou velkou ofenzivu. Varoval, že by mohla začít již 24. února. Podle Reznikova shromáždila Moskva tisíce vojáků a "mohla by něco zkusit" u příležitosti prvního výroční invaze na Ukrajinu, napsal server britské BBC. Útok by rovněž mohl souviset s oslavami ruského svátku Dne obránců vlasti, který si země připomíná 23. února. Rusko se také podle armády připravuje na další masivní vzdušný úder na Ukrajinu.

před 1 hodinou

Ursula von der Leyenová v Kyjevě

Předsedkyně Evropské komise s Borrellem dorazili do Kyjeva

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová spolu s dalšími členy komise dnes přicestovala do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. "Je dobré znovu se vrátit do Kyjeva, od začátku ruské invaze je to pro mne počtvrté. Tentokrát jsem dorazila se svým týmem eurokomisařů," napsala von der Leyenová na twitteru.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Firmy, ilustrační foto

Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů

Pokles české ekonomiky očekává v tomto roce 82 procent českých generálních ředitelů, 30 procent dokonce počítá s výrazným propadem. Sedm procent manažerů předpokládá její růst. V růst výnosů vlastní firmy věří 64 procent šéfů, což je nejhorší výsledek za deset let. Vyplývá to z průzkumu PwC CEO Survey, jehož se loni v listopadu a prosinci zúčastnilo 200 generálních ředitelů tuzemských firem.

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Medvěd v Kopřivnici. Město nabádá občany k opatrnosti

Občas se stává, že se do Česka zatoulá medvěd. V posledních dnech jsou hlášena pozorování šelmy v okolí Kopřivnice v Moravskoslezském kraji. Město je nebere na lehkou váhu, zvlášť z toho důvodu, že medvěda zahlédli i myslivci. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

ČEZ, ilustrační foto

ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun

Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 30 až 40 miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny. ČTK to dnes sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Doprava v zimě, ilustrační foto

Počasí opět působí problémy v dopravě. Na D1 uvízly kamiony

V Česku se po středečním sněžení na některých místech vyjasnilo a teploty klesly pod nula stupňů Celsia, meteorologové varují před náledím. Hlavní silnice jsou podle nich ošetřené, na vedlejších by to ale ráno mohlo klouzat, a to zejména v západní polovině Čech. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) o tom dnes ráno informoval na twitteru. 

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty zdražují. Benzin stojí nejvíc za poslední dva měsíce

Pohonné hmoty v Česku za poslední týden zdražily. Průměrná cena benzinu stoupla o 84 haléřů na 37,83 koruny za litr, a je tak nejvyšší za posledních skoro osm týdnů. Nafta od minulé středy zdražila o 26 haléřů na 37,67 koruny za litr. Naposledy byl diesel dražší před téměř čtyřmi týdny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

před 4 hodinami

včera

včera

Petr Pavel

Parlamentní schůze k inauguraci prezidenta Pavla proběhne 9. března od 14 hodin

Společná schůze Sněmovny a Senátu k inauguraci prezidenta Petra Pavla se uskuteční 9. března od 14:00. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) to dnes uvedla po schůzce s Pavlem, premiérem Petrem Fialou a předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (oba ODS). Inaugurační schůzi bude moci šéfka Sněmovny svolat až koncem února po dovršení lhůt pro soudní přezkum prezidentských voleb.

včera

Jana Černochová

Černochová a Řehka navštívili vojáky v Litvě

Ministryně obrany Jana Černochová dnes navštívila společně s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou české vojáky v Litvě. Od poloviny ledna jsou na vojenské základně v Rukle nasazeni čeští chemici, kteří mají na starosti chemický a radiační průzkum nebo například dekontaminaci lidí i techniky. Vojáci NATO v Pobaltí působí kvůli obavám východních členů aliance z Ruska.

Aktualizováno včera

Petr Pavel

Pavel se sešel s Fialou, Vystrčilem a Pekarovou. Plánují jednání každého čtvrt roku

Čtveřice nejvyšších ústavních činitelů by se měla setkávat pravidelně jednou za čtvrt roku, řekl nově zvolený prezident Petr Pavel po dnešním setkání s předsedy obou parlamentních komor Milošem Vystrčilem (ODS) a Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Pavel také uvedl, že jeho cílem není dělat samostatnou zahraniční politiku. Nejvyšší ústavní činitelé budou kroky podle něho konzultovat.

včera

Pavel očekává, že setkání prezidentů bude iniciovat Zeman

Budoucí prezident Petr Pavel očekává, že mu končící prezident Miloš Zeman nabídne termín pro vzájemné jednání. Nevidí důvod k tomu, aby o setkání zvlášť žádal. Uvedl to dnes po setkání s premiérem a předsedy parlamentních komor. Zeman v neděli novinářům při návštěvě Srbska řekl, že pokud Pavel o schůzku požádá, rád se s ním setká, na což dnes odkázal Zemanův kancléř Vratislav Mynář.

Zdroj: ČTK

Další zprávy