ROZHOVOR | Desítky milionů na vývoj vakcíny nestačí, týmu šéfuje člověk bez zkušeností, říká pro EZ Říhová

Vyjadřuje se noblesně, i když je její rétorika ostře kritická. Předsedkyně Učené společnosti České republiky Blanka Říhová společně se sedmi dalšími profesory označila v otevřeném dopise ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO) připravovaný vývoj vakcíny proti novému typu koronaviru SARS-CoV-2 za naivní. „Konstatovat, že Česká republika je připravena vyvinout během měsíců vakcínu proti novému koronaviru bylo velmi neprofesionální a v mém odborném ale i neodborném okolí to vzbudilo úžas,“ přiznává pro EuroZprávy.cz Blanka Říhová, držitelka Medaile Učené společnosti, která sdružuje renomované vědce napříč všemi obory. 

Zároveň se imunoložka staví i proti slovům samotného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, který prohlásil, že máme svobodu bádání, a tak není nutné kritizovat někoho, kdo má zájem na vývoji vakcíny pracovat. „Ovšem svoboda bádání má své meze. Někdo to musí zaplatit. Každý si nemůže dělat, co chce jenom proto, že se mu to líbí,“ konstatuje vědkyně, které v roce 2012 obdržela Stříbrnou pamětní medaili Senátu.

Expertní imunoložka specializující se na výzkum směrovaných léčiv  v rámci terapie nádorových onemocnění poukazuje na podivný časový postup ohledně vývoje vakcíny. „V případě české vakcíny proti SARS-CoV-2 by seriózní a nikým nezpochybňovaný přístup znamenal, že by se přední odborníci sešli někdy v polovině ledna a během několika dní a nocí vypracovali návrh projektu, který by ministerstvu zdravotnictví podali,“ říká Blanka Říhová. To by podle respektované vědkyně vybralo několik českých odborníků z jiných institucí a ti by během jednoho až dvou týdnů napsali své posudky. „Pokud by byly kladné, jakákoliv další debata by byla zbytečná, nikdo by nepochyboval o účelnosti vynaložených peněz a grant by byl udělen. Jinak v této zemi, ale ani jinde na světě, za státní peníze bádat nelze!“

Profesorka Říhová s dalšími experty je přesvědčena, že sama zpráva o vývoji vakcíny působila velmi nevěrohodně. „Neodborný návrh na vývoj vakcíny nemá mezi profesionály místo a nemá být na tak závažném a sledovaném setkání jako je tisková konference vůbec vysloven. Nikdy nevíte, kdo z našich ale i ze zahraničních novinářů je přítomen a kdo zpochybní jinak profesionální snahy českých krizových týmů,“ vadí české mikrobilolžce i imunolžce, která je přesvědčena, že koronavirus není poslední z nákaz, kterým bude lidstvo čelit.

Paní profesorko Říhová, v otevřeném dopise Učené společnosti České republiky, kterou vedete, jste Vy a dalších sedm respektovaných profesorů označili připravovaný vývoj vakcíny proti onemocnění covid-19 za naivní, což píšete ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi. Je terčem Vaší hlavní nespokojenosti skutečnost, že na vynalezení preparátu nebude stačit několik desítek milionů korun, jak tvrdí kardioložka Věra Adámková, vedoucí společného týmu pro výzkum? V nedávném rozhovoru pro Českou televizi jste prohlásila, že aby výzkum měl nějaký smysl, je zapotřebí na něj uvolnit miliardy dolarů.

Možná že miliardy dolarů by to nebyly, ale jedna určitě. Podívejte se, skutečnost, že paní poslankyně i zároveň lékařka Věra Adámková hrubě podcenila nákladnost případně vyvíjené vakcíny proti SARS-CoV-2 nebylo jediným důvodem, proč se Učená společnost rozhodla reagovat otevřeným dopisem. Konstatovat, že Česká republika je připravena vyvinout během měsíců vakcínu proti novému koronaviru bylo velmi neprofesionální a v mém odborném, ale i neodborném okolí to vzbudilo úžas.  Všechny také ohromilo, že paní doktorka měla odvahu postavit se do čela výzkumného týmu, složeného z vědců Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), Státního zdravotního ústavu a Institutu klinické a experimentální medicíny IKEM. Není sporu o tom, že uvedené organizace disponují skvělými vědci, ale proč některý z nich není v čele uvažovaného týmu? Paní doktorka nemá absolutně žádnou zkušenost s případným vývojem, a tak si jen těžko získá profesionální respekt týmových spolupracovníků.

Měla by podle vás vůbec čas, aby se věnovala tak náročnému výzkumu?

To máte pravdu. Je třeba si uvědomit, že je poslankyní, primářkou kardiologického centra IKEM a ještě má ambice být vedoucí týmu provádějící výzkum vakcíny, pak musí být i laikovi jasné, že se to nedá v žádném případně odpovědně stačit. Některá z těch funkcí musí být hodně ošizená. Ale která? Všechny jsou velmi důležité a na čas neobyčejně náročné. Jen v případě vedení týmu pro vývoj vakcíny by to jistě znamenalo dvanáct a více hodin denně, včetně sobot, nedělí, svátků i dovolených. Vím o tom své, mám s výzkumy bohaté celoživotní zkušenosti.

SLOVA O PROSPĚCHU VLASTI JSOU POLITICKÝM KLIŠÉ

Vraťme se k Vaší signatářské výzvě. Ministr Vojtěch ale na Vaše prohlášení zareagoval kritikou a vzkázal Vám, že máme svobodu bádání, není nutné kritizovat někoho, kdo má zájem na vývoji vakcíny pracovat. Co na tato jeho slova říkáte?

Pan ministr Vojtěch to jistě myslel dobře. Ovšem svoboda bádání má své meze. Někdo to musí zaplatit. Každý si nemůže dělat, co chce jenom proto, že se mu to líbí. Pokud nemá dostatečné soukromé zdroje, musí přesvědčit poskytovatele peněz, že to, co chce dělat, je rozumné a že on, případně s celým týmem, na to stačí. Tak se to dělá všude ve světě a od roku 1991 i u nás. Peníze, které vláda uvolní na vědecký výzkum, jsou přiděleny řadě poskytovatelů. K největším u nás patří Grantová agentura České republiky, Technologická agentura a své grantové agentury má řada ministerstev včetně ministerstva zdravotnictví. Jeho povinností je jednotlivé návrhy projektů podle obsahu přidělit k posouzení příslušným komisím. Posoudit kvalitu návrhu projektu a navrhnout přidělení peněz je namáhavá práce trvající řadu měsíců. Do hodnocení jednoho každého grantu se zapojuje několik českých a zahraničních vědců tak, aby peníze na výzkum dostali skutečně jen ti nejlepší. V případě české vakcíny proti SARS-CoV-2 by seriózní a nikým nezpochybňovaný přístup znamenal, že by se přední odborníci tří výše zmíněných organizací sešli někdy v polovině ledna a během několika dní a nocí vypracovali návrh projektu, který by ministerstvu zdravotnictví podali. To by vybralo několik, v tomto případě jen českých odborníků z jiných institucí a ti, vědomi si naléhavosti situace, by během jednoho až dvou týdnů napsali své posudky. Pokud by byly kladné, jakákoliv další debata by byla zbytečná, nikdo by nepochyboval o účelnosti vynaložených peněz a grant by byl udělen. Jinak v této zemi, ale ani jinde na světě, za státní peníze bádat nelze! Ovšem mohou se zapojit soukromé firmy za soukromé peníze, pokud si vyhodnotí, že jim za to velké riziko stojí.

Šéfka společného týmu pro výzkum vakcíny Věra Adámková tvrdí, že jste ji žádnou spolupráci nenabídli a sama se domnívá, že je povinností každého vědce, má-li možnosti, dát je ve prospěch obyvatelům a vlasti. Proč jste ji tedy neoslovili?

Slova o prospěchu obyvatelům a vlasti jsou jen otřepaná politická klišé. I kdyby nějaký tým došel k rozhodnutí, že se má Česká republika účastnit závodů ve vývoji vakcíny, tak oslovit paní poslankyni by nikoho nenapadlo, protože, jak jsem už řekla, je jistě vynikající kardioložkou, ale nemá ani základní zkušenosti s vývojem vakcín. Jistě by se u nás našli vynikající profesionálové, kteří by to uměli. K nim ale bohužel, jak už jsem dříve naznačila, nepočítám paní poslankyni, i když věřím, že to myslela upřímně.

Navíc celému projektu chybí propojení na farmaceutický průmysl...

Propojení na farmaceutický průmysl je zásadní. Musí se najít někdo, kdo to má spočítané asi tak, že může v představě výdělku miliard, půl miliardy ztratit, prostě oželet, pokud výsledek nebude plnit očekávání. A je jedno jestli máme na mysli koruny, eura nebo dolary, protože neúspěch nebývá v těchto případech výjimečný. V léčivech je to spočítáno tak, že z deseti tisíc preparátů, se na trh dostane jediný. A to ještě v optimálním případě. Pokud vím, máme v republice řadu velmi movitých podnikatelů v oblasti farmaceutického průmyslu, ale nikdo z nich o vakcíně reálně neuvažoval, i když to jistě jejich představenstva diskutovala.

BÁDÁNÍ MŮŽE ZNEVÁŽIT I POVĚST IKEMU

Zastavme se ještě u osoby lékařky a poslankyně za Hnutí ANO Věry Adámkové, které spolu s dalšími politiky udělil Český klub skeptiků Sisyfos za rok 2018 anticenu Bludný balvan „za blábolení a šíření pitomostí v oblasti zdravotnictví a vědy“ a najednou má vést tým na vývoj vakcíny. Nemůže se veřejnost začít na tento tým dívat s určitým despektem a nemůže to zároveň poškodit respektovaný Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde paní doktorka pracuje?

Už samo o sobě udělení zmíněného Bludného kamenu je na pováženou. Český klub skeptiků Sysifos ho uděluje až po důkladném zvážení. Je ovšem paradoxem, že někteří novináři se domnívají, že je to skutečně jakási cena?! A máte pravdu, že i to samo o sobě poněkud znevažuje jak případný tým, tak bohužel i vynikající IKEM

O vývoj vakcíny se snaží v mnoha zemích, ve fázi studií je i příprava léku. Evropská komise v pondělí zahájila dárcovskou konferenci a za první den získala na vývoj vakcíny a léků proti koronaviru téměř celou cílovou částku 7,5 miliardy eur (205 miliard korun). Česká republika zatím přislíbila přispět částkou tři čtvrtě milionu euro, zatímco Německo slíbilo 525 milionů euro, Francie půl miliardy, Velká Británie 400 milionů eur. Není náš příspěvěk směšně malý?

Možná, že náš finanční příspěvek na vývoj „evropské vakcíny“ není velký, ale dejme tomu, že odpovídá našim možnostem. Tím spíše je na pováženou případné uvolnění několika desítek milionů na velmi problematický projekt. Pokud se týče „evropské vakcíny“ důležité je se zúčastnit a třeba i nabídnout pomoc při testování. Přijetí takové pomoci bych považovala za velký úspěch.

Vaše Učená společnost ale schvaluje, že jít vlastní cestou je krok dobrým směrem. Jak připomíná chemik a bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Havlas, pokud bychom se spoléhali čistě na výzkumy v zahraničí, nevznikla by například léčiva na AIDS, za kterými stojí profesor Antonín Holý. Je to tak?

Historie objevu geniálního profesora Holého je dobře známa. Kdyby nebylo zahraničních investorů a na konci americká firma Gilead Sciences inc., trvalo by mnohem déle, než by jeho úžasná antivirotika zachránila miliony lidí. Vtip je v tom, že to, co dělal profesor Holý bylo skutečně geniální a originální. Nikdo nic takového v té době proti smrtícímu HIV viru a nemoci AIDS neměl. Ale vakcínu proti koronaviru dnes vyvíjí asi stovka farmaceutických firem. Kdyby návrh lékařky Adámkové byl postaven na originální přípravě antigenu molekulárně genetickými metodami, bylo by to také o něčem jiném. Ale prostá inaktivace virové partikule formaldehydem či něčím podobným je technika stará desítky let a na trh se s tím jít nedá.

BEZ PREPARÁTU NELZE VIRUS ZŘEJMĚ VYMÝTIT

Podle tvrzení vaší Učené společnosti už sama zpráva o vývoji vakcíny působila velmi nevěrohodně. Údajně do určité míry poškodila vskutku úctyhodnou minulost vývoje a výroby vakcín proti závažným infekčním onemocněním člověka v bývalém Československu, jako byly vakcíny proti poliomyelitidě, neštovicím, vzteklině, příušnicím a spalničkám z produkce zaniklého Ústavu sér a očkovacích látek. Nejsou to příliš silná slova?

Neodborný návrh na vývoj vakcíny nemá mezi profesionály místo a nemá být na tak závažném a sledovaném setkání jako je tisková konference vůbec vysloven. Nikdy nevíte, kdo z našich, ale i ze zahraničních novinářů je přítomen a kdo zpochybní jinak profesionální snahy českých krizových týmů. Je také pravda, že Česká republika i bývalé Československo je a bylo proslavené výrobou některých vakcín, a to už od roku 1928. Byl to na počátku Státní zdravotní ústav a jeho jedno oddělení, z kterého později vznikl Ústav sér a očkovacích látek. S vynikajícím mezinárodním renomé a zkušenostmi z přípravy řady vámi zmíněných vakcín jako byly břišní tyf, tularémie, neštovice, záškrt, klíšťová encefalitida, spalničky, tetanus, poliomyelitida, příušnice, vzteklina. Ústav měl i vynikající výzkumnou základnu, byl však někdy kolem roku 1997 bez náhrady zrušen a navázat teď na tradici by nebylo jednoduché. Přesto se domnívám, že pokud by se objevila možnost, nějaký podobný ústav znovu založit, třeba výběrem z ochotných stávajících vědeckých osobností, byl by to podle mě výtečný nápad. Koronavirus totiž není poslední z nákaz, kterým bude lidstvo čelit a u kterých by účinná vakcína zachránila mnoho životů.

Jak dlouho podle Vás bude trvat, než se vakcínu na nový typ koronaviru SARS-CoV-2, který způsobuje onemocnění covid-19, podaří vynalézt?

První vakcíny by mohly být do konce tohoto, nejpozději začátkem příštího roku. Je otázka, jak a která z nich bude dostatečně protektivní, jestli vůbec. A také jestli nový koronavirus do té doby nezmutuje tak, že na něj žádná dosud vyvíjená vakcína nebude platit. Ale to opravdu nevíme...

Opravdu bez vynalezení vakcíny nepůjde infekční nemoc vymýtit?

Experti se shodují v tom, že zlikvidovat virus bez vakcíny asi nebude možné, pokud nechceme karantény donekonečna opakovat. Virus zmizí, jen když nebude mít dostatek hostitelů, kteří ho budou reprodukovat.

Chci se ještě zeptat na lék remdesivir, jak ten je podle vás účinný?

K remdesiviru se nemohu vyjadřovat. Je to určitě naděje pro velmi vážné pacienty, ale většina populace by se měla obejít bez něj.