"Válka" o roušky: Jsou zbytečné, tvrdí WHO. Česko říká opak. Kde je pravda?

Světová zdravotnická organizace (WHO) nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v nynějším boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Česko je ale jedna z mála zemí, kde je jejich nošení povinné, a z úst některých zdejších odborníků zaznívá směrem k tomuto kroku spíše chvála. Navzdory tomu, že ani nejhůře zasažené země k nařízení této ochrany nepřistoupily.

Podle WHO roušky představují spíš dodatečná rizika, když je lidé nesprávně snímají. Právě při tom se prý totiž mohou nakazit. "Naše rada: Nedoporučujeme nošení roušek, pokud člověk není sám nakažen," řekl před pár dny koordinátor krizové pomoci z WHO Michael Ryan.

Skepticky k jejich nošení přistupují i další země. Například Německo už dříve uvedlo, že ačkoliv roušky zvažuje, význam zřejmě nemají. "Nemá smysl si pověsit na obličej něco, co nemá vůbec žádný ochranný účinek," řekl ministr zahraničí Heiko Maas deníku Bild.

Francouzský lékař a náměstek ministra zdravotnictví Jerome Salomon pro změnu varoval, že lidé masky neumí nosit, neřídí se oficiálními radami, a díky tomu jim ochranné prostředky více škodí, než kdyby je neměli. "Lidé si masky neodborně upravují a vystavují se tak hrozbě kontaminace. Přitom pokud někdo přišel do kontaktu s virem, bude právě na masce," řekl agentuře APF.

V České republice je naopak nošení roušek povinné v zásadě všude mimo domov. Český premiér Andrej Babiš dokonce o víkendu vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se českým postupem inspiroval a také v USA zavedl povinné nošení roušky na veřejnosti.

Video vyzývající lidi k nošení roušek prý Babiš poslal většině evropských prezidentů a premiérů. V zahraničí si ale zároveň novináři všimli, že vláda Česku téměř žádné roušky nedodala a lidé si je museli šít sami. Prodej těch skutečně účinných, respirátorů FFP3, je navíc zakázán.

Většina zemí včetně těch nejvíce zasažených aktuální pandemií k povinnému nošení roušek pokyn nevydala a je jich nošení je dobrovolné. Část českých odborníků ale tvrdí, že smysl mají. Zejména proto, že nikdo nemůže vědět, jestli nakažen není.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly člověk nechrání sebe, ale ostatní. "Bariéra snižuje výskyt aerosolu minimálně o 80 procent. Když je budeme nosit všichni, tak padá argument WHO, že budou kontaminované a bude možné se nakazit při jejich snímání," řekl před pár dny s tím, že WHO vydává řadu prohlášení, která jsou možná motivovaná trochu politicky.

Ale ani špičkoví čeští lékaři a kapacity se nedovedou shodnout, zda je opravdu nutné, aby občané země povinně nosili respirátory, roušky nebo šátky na zakrytí úst i nosu, když vyjdou do ulic. Když se proti rouškám postavil ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvačka, požadoval premiér Andrej Babiš jeho odvolání.

"Ať budeme nyní dělat cokoli, koronavirem už onemocní 50 až 70 procent populace," řekl pro změnu pro EuroZprávy.cz před nedávnem Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory. "Musíme se v boji s koronavirem soustředit i na jiné věci a myslet si, že když všichni budeme užívat roušky, tak se koronavirus automaticky vymýtí. Bohužel, tím ho neporazíme," dodal s tím, že nyní ale rozhodně roušky doporučuje.

Co říká věda?

Roušky jako takové mají pouze specifické využití a pouze v určitých situacích. Navzdory tomu je ale Češi bezhlavě vykoupili, čímž způsobili problémy nejen lékařům, ale i lidem, kteří je skutečně potřebují. Například rizikovým a nemocným pacientům, kteří se musí chránit nikoliv před koronavirem, ale například před viry chřipky.

Samotné roušky ale stoprocentní účinnost nezajišťují. Nejspolehlivěji chrání proti koronaviru nanovlákna nebo respirátory s ochranným faktorem FFP3. Ty ale nyní do obchodu nesmí.

Ti šťastnější si tedy musí vystačit s respirátory třídy FFP 2 nebo FFP1. Nejvíce ohroženi jsou lidé s rouškami, které chrání méně než nejslabší respirátor. A prakticky pouze okolí, nikoliv toho, kdo roušku nosí. Stoprocentní ochrana ale zajištěna není.

Mnoho lidí se proto rozhodlo si roušku ušit doma, z materiálů, které mají k dispozici. Využívají pro to, stará trika, šály, bavlnu nebo filtr do vysavačů, který je spolu s bavlnou zřejmě nejúčinnější. 

Jak moc jsou ale účinné? To už před lety zjistila Cambridgská univerzita ve své studii, kdy srovnala klasické chirurgické masky s maskami, které si lidé vyrobili z bavlněných triček.

Domácí výrobky zachytily 71 procent částic o velikosti 0,64-1,1 mikrometru, tedy o 15 procent méně, než zachytí standardní chirurgické roušky. Velikost koronaviru je ale 0,1 mikrometru.

Chirurgické masky jsou podle autorů studie třikrát efektivnější než ty domácí, které by měly sloužit jako poslední možnost, i přesto je lepší použít je, než nic.

Studii upřesnili vědci z Nizozemska, kteří testovali propustnost částic o velikosti 0,02-1 mikrometr. Ti ve svém výzkumu zjistili, že respirátor třídy FFP2 zachytil 98,9 procenta částic, chirurgická rouška 78,6 a domácí rouška 60 procent. 

Nevýhodou roušek oproti respirátorům je i ten, že roušky těsně neobepínají obličej. Hrozí proto vniknutí viru zejména v oblasti kolem nosu. Navzdory tomu je podle vědců lepší jakákoliv ochrana obličeje než žádná, je ale třeba myslet na to, že by si lidé neměli sahat na obličej a roušky by měli používat jednorázově. Po jejich sundání totiž hrozí kontaminace ze všech stran.

Související

Pomůcky na ochranu dýchacích cest.

Správa rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek. Jsou prošlé

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy hmotných rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233.000 korun.

Více souvisejících

Roušky a respirátory WHO (Světová zdravotnická organizace) Roman Prymula (epidemiolog) Vědci viry a bakterie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 59 minutami

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 5 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 6 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 14 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 16 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy