"Válka" o roušky: Jsou zbytečné, tvrdí WHO. Česko říká opak. Kde je pravda?

Světová zdravotnická organizace (WHO) nevidí žádný užitek ve všeobecném nošení roušek v nynějším boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2. Česko je ale jedna z mála zemí, kde je jejich nošení povinné, a z úst některých zdejších odborníků zaznívá směrem k tomuto kroku spíše chvála. Navzdory tomu, že ani nejhůře zasažené země k nařízení této ochrany nepřistoupily.

Podle WHO roušky představují spíš dodatečná rizika, když je lidé nesprávně snímají. Právě při tom se prý totiž mohou nakazit. "Naše rada: Nedoporučujeme nošení roušek, pokud člověk není sám nakažen," řekl před pár dny koordinátor krizové pomoci z WHO Michael Ryan.

Skepticky k jejich nošení přistupují i další země. Například Německo už dříve uvedlo, že ačkoliv roušky zvažuje, význam zřejmě nemají. "Nemá smysl si pověsit na obličej něco, co nemá vůbec žádný ochranný účinek," řekl ministr zahraničí Heiko Maas deníku Bild.

Francouzský lékař a náměstek ministra zdravotnictví Jerome Salomon pro změnu varoval, že lidé masky neumí nosit, neřídí se oficiálními radami, a díky tomu jim ochranné prostředky více škodí, než kdyby je neměli. "Lidé si masky neodborně upravují a vystavují se tak hrozbě kontaminace. Přitom pokud někdo přišel do kontaktu s virem, bude právě na masce," řekl agentuře APF.

V České republice je naopak nošení roušek povinné v zásadě všude mimo domov. Český premiér Andrej Babiš dokonce o víkendu vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se českým postupem inspiroval a také v USA zavedl povinné nošení roušky na veřejnosti.

Video vyzývající lidi k nošení roušek prý Babiš poslal většině evropských prezidentů a premiérů. V zahraničí si ale zároveň novináři všimli, že vláda Česku téměř žádné roušky nedodala a lidé si je museli šít sami. Prodej těch skutečně účinných, respirátorů FFP3, je navíc zakázán.

Většina zemí včetně těch nejvíce zasažených aktuální pandemií k povinnému nošení roušek pokyn nevydala a je jich nošení je dobrovolné. Část českých odborníků ale tvrdí, že smysl mají. Zejména proto, že nikdo nemůže vědět, jestli nakažen není.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly člověk nechrání sebe, ale ostatní. "Bariéra snižuje výskyt aerosolu minimálně o 80 procent. Když je budeme nosit všichni, tak padá argument WHO, že budou kontaminované a bude možné se nakazit při jejich snímání," řekl před pár dny s tím, že WHO vydává řadu prohlášení, která jsou možná motivovaná trochu politicky.

Ale ani špičkoví čeští lékaři a kapacity se nedovedou shodnout, zda je opravdu nutné, aby občané země povinně nosili respirátory, roušky nebo šátky na zakrytí úst i nosu, když vyjdou do ulic. Když se proti rouškám postavil ředitel Nemocnice na Bulovce Jan Kvačka, požadoval premiér Andrej Babiš jeho odvolání.

"Ať budeme nyní dělat cokoli, koronavirem už onemocní 50 až 70 procent populace," řekl pro změnu pro EuroZprávy.cz před nedávnem Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory. "Musíme se v boji s koronavirem soustředit i na jiné věci a myslet si, že když všichni budeme užívat roušky, tak se koronavirus automaticky vymýtí. Bohužel, tím ho neporazíme," dodal s tím, že nyní ale rozhodně roušky doporučuje.

Co říká věda?

Roušky jako takové mají pouze specifické využití a pouze v určitých situacích. Navzdory tomu je ale Češi bezhlavě vykoupili, čímž způsobili problémy nejen lékařům, ale i lidem, kteří je skutečně potřebují. Například rizikovým a nemocným pacientům, kteří se musí chránit nikoliv před koronavirem, ale například před viry chřipky.

Samotné roušky ale stoprocentní účinnost nezajišťují. Nejspolehlivěji chrání proti koronaviru nanovlákna nebo respirátory s ochranným faktorem FFP3. Ty ale nyní do obchodu nesmí.

Ti šťastnější si tedy musí vystačit s respirátory třídy FFP 2 nebo FFP1. Nejvíce ohroženi jsou lidé s rouškami, které chrání méně než nejslabší respirátor. A prakticky pouze okolí, nikoliv toho, kdo roušku nosí. Stoprocentní ochrana ale zajištěna není.

Mnoho lidí se proto rozhodlo si roušku ušit doma, z materiálů, které mají k dispozici. Využívají pro to, stará trika, šály, bavlnu nebo filtr do vysavačů, který je spolu s bavlnou zřejmě nejúčinnější. 

Jak moc jsou ale účinné? To už před lety zjistila Cambridgská univerzita ve své studii, kdy srovnala klasické chirurgické masky s maskami, které si lidé vyrobili z bavlněných triček.

Domácí výrobky zachytily 71 procent částic o velikosti 0,64-1,1 mikrometru, tedy o 15 procent méně, než zachytí standardní chirurgické roušky. Velikost koronaviru je ale 0,1 mikrometru.

Chirurgické masky jsou podle autorů studie třikrát efektivnější než ty domácí, které by měly sloužit jako poslední možnost, i přesto je lepší použít je, než nic.

Studii upřesnili vědci z Nizozemska, kteří testovali propustnost částic o velikosti 0,02-1 mikrometr. Ti ve svém výzkumu zjistili, že respirátor třídy FFP2 zachytil 98,9 procenta částic, chirurgická rouška 78,6 a domácí rouška 60 procent. 

Nevýhodou roušek oproti respirátorům je i ten, že roušky těsně neobepínají obličej. Hrozí proto vniknutí viru zejména v oblasti kolem nosu. Navzdory tomu je podle vědců lepší jakákoliv ochrana obličeje než žádná, je ale třeba myslet na to, že by si lidé neměli sahat na obličej a roušky by měli používat jednorázově. Po jejich sundání totiž hrozí kontaminace ze všech stran.

Související

Pomůcky na ochranu dýchacích cest.

Správa rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek. Jsou prošlé

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy hmotných rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233.000 korun.

Více souvisejících

Roušky a respirátory ,  WHO (Světová zdravotnická organizace) ,  Roman Prymula (epidemiolog) ,  Vědci ,  viry a bakterie ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Zima, ilustrační fotografie.

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

včera

včera

včera

Další dramatický víkend v Evropě: Rabování v Německu, zasahovala policie

Do Německa se z Francie rozšířily nepokoje během protestů kvůli rostoucím živoucím nákladům. Nejvážnější byla situace ve Frankfurtu, kde dokonce došlo k rabování. Informovala o tom britská stanice BBC. Demonstrace se opět konaly i ve Francii. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy