ROZHOVOR | Zkreslená čísla. Denně se nakazí dvacet tisíc lidí, do maléru nás dostal Babiš, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Je přesvědčený, že pokud by od jara pracoval v Ústředním krizovém štábu, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Evoluční biolog Jaroslav Flegr, který podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka měl být součástí týmu, by na případnou nabídku kývl a pomohl by v boji proti koronavirové pandemii. „S těžkým srdcem bych asi řekl ano, protože se řítíme do velkého maléru, který nezpůsobila druhá vlna, ale Babišova vlna. Národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor ekologie Jaroslav Flegr a naráží tak na premiérovo rozhodnutí ze sklonku léta nezavádět další restrikce.

K diplomatické rétorice má daleko. Evoluční biolog Jaroslav Flegr mluví realisticky a odmítá šířit falešný optimismus. Vědec upozorňuje, že nakažených covidem-19 ve skutečnosti není deset tisíc za den, ale dvakrát tolik. Za zkreslené číslo podle něj může nedostatečný počet testů i špatné trasování. „Z počtu lidí, kteří nám teď přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin.“

Podle experta další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. „Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní,“ tvrdí.

Profesora, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, znepokojuje počet hospitalizovaných pacientů. „Už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných a když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc,“ varuje odborník na evoluční parazitologii. Flegr v této souvislosti zdůrazňuje, že do České republiky potřebujeme dovézt odborný zdravotnický personál. „A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky.“

Expert, který se proslavil hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza v rozhovoru pro EuroZprávy.cz predikuje, že se ani žáci prvního stupně v pondělí 2. listopadu do školních lavic nevrátí, byť termín garantuje ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po prvním listopadovém pondělí do škol neposlal.“

I přes zhoršující situaci by ekolog nevolil takzvaný lockdown. „Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní.“ Fyziolog volá po důsledném dodržování restrikčních opatření. „Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie měl za takové jednání letět na hodinu.“

Jaroslav Flegr se nechtěl vyjadřovat k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi, který radikální plošné restrikce odmítá. „Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.“

TOULAJÍCÍ LIDÉ VENKU JEJ ROZČÍLÍ, CHOVÁME SE HLOUPĚ

Pane profesore Flegře, co říkáte na slova ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který pro server idnes.cz uvedl, že jste místo Romana Šmuclera měl být vy členem Ústředního krizového štábu v rámci epidemiologického týmu? Naznačil, že opomenutí vaší odbornosti bylo chybou.

Pokud bych v minulosti byl do něj povolán, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Ovšem mé angažování by bylo velkým problémem, protože jsem opravdu časově velmi vytížen a už nyní téměř nic nestíhám.

Byť jste zmínil, že jste velice zaneprázdněný, nabízí se otázka, zda byste přijal nabídku do štábu, pokud by byl o vaši osobu zájem?S těžkým srdcem asi ano, protože vidím, do jakého maléru se řítíme. Do týmu bych ale šel proti veškerým svým zájmům a strašlivě nerad. Ale prostě vím, že nyní budou muset lidé dělat spoustu věcí, které se jim příčí, a tak i já bych se musel podvolit a upozadit své profesní aktivity, protože jsme se nyní dostali do hodně špatné situace.

Asi všichni cítíme, že se propadáme na samé dno. Existuje ještě nějaká varianta, která by pomohla současnou nepříjemnou situaci zvrátit?

Každopádně je nutné ještě více šlápnout na brzdu, a to velice prudce. 

Mám vaše slova chápat tak, že jste pro lockdown, tedy pro takzvané vypnutí země?

Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní, kdy je situace s první vlnou naprosto nesrovnatelná. Takový postoj je už neakceptovatelný. Pokud vím, že v budově jsou kromě mě další lidé, vždy musím mít na obličeji roušku. Je nutné si opravdu uvědomit, že nyní jsme na tom mnohem hůře, než některé země na jaře, které měly ve své době mnohem přísnější opatření než máme teď my a bývalé krizové státy zpočátku pandemie už převyšujeme. Klíčové je, aby se velmi přísně vyhlášené restrikce dodržovaly. Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie za takové jednání měl na hodinu letět. Co jiného by se nyní mělo sankcionovat než nedodržování hygienických pravidel, aby se nákaza nešířila?

Všichni laici sledují denní přírůstek nakažených, mnohým ale uniká, jak přibývá počet hospitalizovaných...

Ano, vždyť už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných. A když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc. Proto je nezbytné posílit kapacity zdravotního systému mnohem více, než o co se v současnosti snažíme. Potřebujeme k nám dovézt odborný zdravotnický personál. A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky, byť se jich nechci dotknout. Kromě zdravotního personálu potřebujeme do zdravotnických zařízení dostat studenty ČVUT, aby uměli obsluhovat složitější přístroje, které jsou neodmyslitelnou součástí lékařské praxe. A s těmito mechanismy si umějí technicky založení lidé poradit lépe než medici. Mám tím na mysli například umělou plicní ventilaci.

Jak se podle vás bude celá situace ohledně koronavirové nákazy dále vyvíjet? Nedávno jste totiž zmínil, že přes zimu vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka a náš imunitní systém zeslábne. Předpovídal jste, že vyhlídky nejsou dobré.

Nyní se nacházíme v takzvané Babišově vlně a národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků. Další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Proto musíme počítat s tím, že další restrikce budou ještě tvrdší. A do té doby musíme vyprázdnit nemocnice, v nichž nyní přibývají nakažení, což si teď dost dobře neumím představit. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní. Doufám, že se ve fázi, o níž mluvím, už nebudeme chovat tak hloupě, jako se chováme doposud.

ŽÁCI PRVNÍHO STUPNĚ SE 2. LISTOPADU DO LAVIC NEVRÁTÍ

Vy neustále poukazujete, že se u nás málo testuje i trasuje a uváděná čísla počtu nakažených tak neodpovídají realitě. Kolik je ve skutečnosti podle vás v zemi nakažených lidi koronavirem?

Z počtu lidí, kteří nám v současnosti přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin. A za deset dní bude uvedené číslo ještě vyšší, protože se nacházíme ve fázi exponenciálního růstu. Zanedlouho se budeme bavit o vyšších desítkách tisíc postiženým covidem-19.

Můžete vysvětlit, proč křivka nakažených neklesá, když řada restrikčních opatření začala platit 5. října s vyhlášením nouzového stavu? Například střední školy na distanční výuku najely už před jedenácti dny, a tak by veřejnost očekávala, že se omezení už do statistiky promítne.

I kdyby se nyní nikdo nenakazil, tak křivka bude stoupat deset dní a ještě nutno podotknout, že stejným tempem než by došlo k určitému zpomalení.

Proč podle vás museli žáci prvního stupně přejít na distanční výuku, když se v pondělí 2. listopadu mají vrátit zpět do lavic, a to za jakékoli epidemiologické situace? Ministr zdravotnictví Roman Prymula řekl, že pokud nevybuchne jaderná elektrárna, pak se žáci prvního stupně do školy určitě ve stanoveném termínu vrátí. Nechávat tedy nejmladší žáky doma, když se za 14 dní vrátí bez ohledu na panující situaci, mně nepřijde logické.

Osobně se domnívám, že pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po 2. listopadu do škol neposlal. Za čtrnáct dní zde bude panovat úplně jiná situace a také psychické vnímání lidí bude ještě na citlivější úrovni než dnes. Stoprocentně jsem přesvědčený, že nejmladší žáci první listopadové pondělí do školy nevyrazí a zůstanou doma.

Co říkáte na postoj bývalého prezidenta Václava Klause, který prostřednictvím webu svého institutu napsal, že když nejsme ve válce, tak radikální plošné restrikce v souvislosti s koronavirovou pandemií odmítá? Bagatelizováním situace pobouřil řadu lékařů.

Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala (jedná se o doživotně odsouzené masové vrahy, manželé Stodolovi zavraždili osm lidí, Roubal, který před pěti lety zemřel v karvinské věznici, připravil o život pět lidí – pozn. red.) a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jaroslav Flegr Lubomír Zaorálek Andrej Babiš Roman Prymula (epidemiolog) Vláda ČR Václav Klaus ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

Žádné výmluvy a výjimky. Trumpova Amerika reaguje na české obranné výdaje

Česko by jako členská země i za vlády Andreje Babiše (ANO) mělo plnit spojenecké závazky v rámci Severoatlantické aliance. Tlak v tomto ohledu vyvíjejí zejména Američané, kteří již reagovali na to, jak vypadá schválený státní rozpočet na rok 2026. Poslanci jej odsouhlasili ve středu.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy