ROZHOVOR | Zkreslená čísla. Denně se nakazí dvacet tisíc lidí, do maléru nás dostal Babiš, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Je přesvědčený, že pokud by od jara pracoval v Ústředním krizovém štábu, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Evoluční biolog Jaroslav Flegr, který podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka měl být součástí týmu, by na případnou nabídku kývl a pomohl by v boji proti koronavirové pandemii. „S těžkým srdcem bych asi řekl ano, protože se řítíme do velkého maléru, který nezpůsobila druhá vlna, ale Babišova vlna. Národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor ekologie Jaroslav Flegr a naráží tak na premiérovo rozhodnutí ze sklonku léta nezavádět další restrikce.

K diplomatické rétorice má daleko. Evoluční biolog Jaroslav Flegr mluví realisticky a odmítá šířit falešný optimismus. Vědec upozorňuje, že nakažených covidem-19 ve skutečnosti není deset tisíc za den, ale dvakrát tolik. Za zkreslené číslo podle něj může nedostatečný počet testů i špatné trasování. „Z počtu lidí, kteří nám teď přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin.“

Podle experta další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. „Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní,“ tvrdí.

Profesora, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, znepokojuje počet hospitalizovaných pacientů. „Už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných a když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc,“ varuje odborník na evoluční parazitologii. Flegr v této souvislosti zdůrazňuje, že do České republiky potřebujeme dovézt odborný zdravotnický personál. „A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky.“

Expert, který se proslavil hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza v rozhovoru pro EuroZprávy.cz predikuje, že se ani žáci prvního stupně v pondělí 2. listopadu do školních lavic nevrátí, byť termín garantuje ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po prvním listopadovém pondělí do škol neposlal.“

I přes zhoršující situaci by ekolog nevolil takzvaný lockdown. „Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní.“ Fyziolog volá po důsledném dodržování restrikčních opatření. „Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie měl za takové jednání letět na hodinu.“

Jaroslav Flegr se nechtěl vyjadřovat k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi, který radikální plošné restrikce odmítá. „Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.“

TOULAJÍCÍ LIDÉ VENKU JEJ ROZČÍLÍ, CHOVÁME SE HLOUPĚ

Pane profesore Flegře, co říkáte na slova ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který pro server idnes.cz uvedl, že jste místo Romana Šmuclera měl být vy členem Ústředního krizového štábu v rámci epidemiologického týmu? Naznačil, že opomenutí vaší odbornosti bylo chybou.

Pokud bych v minulosti byl do něj povolán, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Ovšem mé angažování by bylo velkým problémem, protože jsem opravdu časově velmi vytížen a už nyní téměř nic nestíhám.

Byť jste zmínil, že jste velice zaneprázdněný, nabízí se otázka, zda byste přijal nabídku do štábu, pokud by byl o vaši osobu zájem?S těžkým srdcem asi ano, protože vidím, do jakého maléru se řítíme. Do týmu bych ale šel proti veškerým svým zájmům a strašlivě nerad. Ale prostě vím, že nyní budou muset lidé dělat spoustu věcí, které se jim příčí, a tak i já bych se musel podvolit a upozadit své profesní aktivity, protože jsme se nyní dostali do hodně špatné situace.

Asi všichni cítíme, že se propadáme na samé dno. Existuje ještě nějaká varianta, která by pomohla současnou nepříjemnou situaci zvrátit?

Každopádně je nutné ještě více šlápnout na brzdu, a to velice prudce. 

Mám vaše slova chápat tak, že jste pro lockdown, tedy pro takzvané vypnutí země?

Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní, kdy je situace s první vlnou naprosto nesrovnatelná. Takový postoj je už neakceptovatelný. Pokud vím, že v budově jsou kromě mě další lidé, vždy musím mít na obličeji roušku. Je nutné si opravdu uvědomit, že nyní jsme na tom mnohem hůře, než některé země na jaře, které měly ve své době mnohem přísnější opatření než máme teď my a bývalé krizové státy zpočátku pandemie už převyšujeme. Klíčové je, aby se velmi přísně vyhlášené restrikce dodržovaly. Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie za takové jednání měl na hodinu letět. Co jiného by se nyní mělo sankcionovat než nedodržování hygienických pravidel, aby se nákaza nešířila?

Všichni laici sledují denní přírůstek nakažených, mnohým ale uniká, jak přibývá počet hospitalizovaných...

Ano, vždyť už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných. A když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc. Proto je nezbytné posílit kapacity zdravotního systému mnohem více, než o co se v současnosti snažíme. Potřebujeme k nám dovézt odborný zdravotnický personál. A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky, byť se jich nechci dotknout. Kromě zdravotního personálu potřebujeme do zdravotnických zařízení dostat studenty ČVUT, aby uměli obsluhovat složitější přístroje, které jsou neodmyslitelnou součástí lékařské praxe. A s těmito mechanismy si umějí technicky založení lidé poradit lépe než medici. Mám tím na mysli například umělou plicní ventilaci.

Jak se podle vás bude celá situace ohledně koronavirové nákazy dále vyvíjet? Nedávno jste totiž zmínil, že přes zimu vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka a náš imunitní systém zeslábne. Předpovídal jste, že vyhlídky nejsou dobré.

Nyní se nacházíme v takzvané Babišově vlně a národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků. Další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Proto musíme počítat s tím, že další restrikce budou ještě tvrdší. A do té doby musíme vyprázdnit nemocnice, v nichž nyní přibývají nakažení, což si teď dost dobře neumím představit. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní. Doufám, že se ve fázi, o níž mluvím, už nebudeme chovat tak hloupě, jako se chováme doposud.

ŽÁCI PRVNÍHO STUPNĚ SE 2. LISTOPADU DO LAVIC NEVRÁTÍ

Vy neustále poukazujete, že se u nás málo testuje i trasuje a uváděná čísla počtu nakažených tak neodpovídají realitě. Kolik je ve skutečnosti podle vás v zemi nakažených lidi koronavirem?

Z počtu lidí, kteří nám v současnosti přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin. A za deset dní bude uvedené číslo ještě vyšší, protože se nacházíme ve fázi exponenciálního růstu. Zanedlouho se budeme bavit o vyšších desítkách tisíc postiženým covidem-19.

Můžete vysvětlit, proč křivka nakažených neklesá, když řada restrikčních opatření začala platit 5. října s vyhlášením nouzového stavu? Například střední školy na distanční výuku najely už před jedenácti dny, a tak by veřejnost očekávala, že se omezení už do statistiky promítne.

I kdyby se nyní nikdo nenakazil, tak křivka bude stoupat deset dní a ještě nutno podotknout, že stejným tempem než by došlo k určitému zpomalení.

Proč podle vás museli žáci prvního stupně přejít na distanční výuku, když se v pondělí 2. listopadu mají vrátit zpět do lavic, a to za jakékoli epidemiologické situace? Ministr zdravotnictví Roman Prymula řekl, že pokud nevybuchne jaderná elektrárna, pak se žáci prvního stupně do školy určitě ve stanoveném termínu vrátí. Nechávat tedy nejmladší žáky doma, když se za 14 dní vrátí bez ohledu na panující situaci, mně nepřijde logické.

Osobně se domnívám, že pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po 2. listopadu do škol neposlal. Za čtrnáct dní zde bude panovat úplně jiná situace a také psychické vnímání lidí bude ještě na citlivější úrovni než dnes. Stoprocentně jsem přesvědčený, že nejmladší žáci první listopadové pondělí do školy nevyrazí a zůstanou doma.

Co říkáte na postoj bývalého prezidenta Václava Klause, který prostřednictvím webu svého institutu napsal, že když nejsme ve válce, tak radikální plošné restrikce v souvislosti s koronavirovou pandemií odmítá? Bagatelizováním situace pobouřil řadu lékařů.

Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala (jedná se o doživotně odsouzené masové vrahy, manželé Stodolovi zavraždili osm lidí, Roubal, který před pěti lety zemřel v karvinské věznici, připravil o život pět lidí – pozn. red.) a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jaroslav Flegr Lubomír Zaorálek Andrej Babiš Roman Prymula (epidemiolog) Vláda ČR Václav Klaus ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

před 3 hodinami

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

včera

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy