ROZHOVOR | Zkreslená čísla. Denně se nakazí dvacet tisíc lidí, do maléru nás dostal Babiš, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Je přesvědčený, že pokud by od jara pracoval v Ústředním krizovém štábu, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Evoluční biolog Jaroslav Flegr, který podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka měl být součástí týmu, by na případnou nabídku kývl a pomohl by v boji proti koronavirové pandemii. „S těžkým srdcem bych asi řekl ano, protože se řítíme do velkého maléru, který nezpůsobila druhá vlna, ale Babišova vlna. Národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor ekologie Jaroslav Flegr a naráží tak na premiérovo rozhodnutí ze sklonku léta nezavádět další restrikce.

K diplomatické rétorice má daleko. Evoluční biolog Jaroslav Flegr mluví realisticky a odmítá šířit falešný optimismus. Vědec upozorňuje, že nakažených covidem-19 ve skutečnosti není deset tisíc za den, ale dvakrát tolik. Za zkreslené číslo podle něj může nedostatečný počet testů i špatné trasování. „Z počtu lidí, kteří nám teď přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin.“

Podle experta další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. „Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní,“ tvrdí.

Profesora, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, znepokojuje počet hospitalizovaných pacientů. „Už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných a když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc,“ varuje odborník na evoluční parazitologii. Flegr v této souvislosti zdůrazňuje, že do České republiky potřebujeme dovézt odborný zdravotnický personál. „A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky.“

Expert, který se proslavil hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza v rozhovoru pro EuroZprávy.cz predikuje, že se ani žáci prvního stupně v pondělí 2. listopadu do školních lavic nevrátí, byť termín garantuje ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po prvním listopadovém pondělí do škol neposlal.“

I přes zhoršující situaci by ekolog nevolil takzvaný lockdown. „Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní.“ Fyziolog volá po důsledném dodržování restrikčních opatření. „Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie měl za takové jednání letět na hodinu.“

Jaroslav Flegr se nechtěl vyjadřovat k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi, který radikální plošné restrikce odmítá. „Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.“

TOULAJÍCÍ LIDÉ VENKU JEJ ROZČÍLÍ, CHOVÁME SE HLOUPĚ

Pane profesore Flegře, co říkáte na slova ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který pro server idnes.cz uvedl, že jste místo Romana Šmuclera měl být vy členem Ústředního krizového štábu v rámci epidemiologického týmu? Naznačil, že opomenutí vaší odbornosti bylo chybou.

Pokud bych v minulosti byl do něj povolán, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Ovšem mé angažování by bylo velkým problémem, protože jsem opravdu časově velmi vytížen a už nyní téměř nic nestíhám.

Byť jste zmínil, že jste velice zaneprázdněný, nabízí se otázka, zda byste přijal nabídku do štábu, pokud by byl o vaši osobu zájem?S těžkým srdcem asi ano, protože vidím, do jakého maléru se řítíme. Do týmu bych ale šel proti veškerým svým zájmům a strašlivě nerad. Ale prostě vím, že nyní budou muset lidé dělat spoustu věcí, které se jim příčí, a tak i já bych se musel podvolit a upozadit své profesní aktivity, protože jsme se nyní dostali do hodně špatné situace.

Asi všichni cítíme, že se propadáme na samé dno. Existuje ještě nějaká varianta, která by pomohla současnou nepříjemnou situaci zvrátit?

Každopádně je nutné ještě více šlápnout na brzdu, a to velice prudce. 

Mám vaše slova chápat tak, že jste pro lockdown, tedy pro takzvané vypnutí země?

Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní, kdy je situace s první vlnou naprosto nesrovnatelná. Takový postoj je už neakceptovatelný. Pokud vím, že v budově jsou kromě mě další lidé, vždy musím mít na obličeji roušku. Je nutné si opravdu uvědomit, že nyní jsme na tom mnohem hůře, než některé země na jaře, které měly ve své době mnohem přísnější opatření než máme teď my a bývalé krizové státy zpočátku pandemie už převyšujeme. Klíčové je, aby se velmi přísně vyhlášené restrikce dodržovaly. Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie za takové jednání měl na hodinu letět. Co jiného by se nyní mělo sankcionovat než nedodržování hygienických pravidel, aby se nákaza nešířila?

Všichni laici sledují denní přírůstek nakažených, mnohým ale uniká, jak přibývá počet hospitalizovaných...

Ano, vždyť už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných. A když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc. Proto je nezbytné posílit kapacity zdravotního systému mnohem více, než o co se v současnosti snažíme. Potřebujeme k nám dovézt odborný zdravotnický personál. A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky, byť se jich nechci dotknout. Kromě zdravotního personálu potřebujeme do zdravotnických zařízení dostat studenty ČVUT, aby uměli obsluhovat složitější přístroje, které jsou neodmyslitelnou součástí lékařské praxe. A s těmito mechanismy si umějí technicky založení lidé poradit lépe než medici. Mám tím na mysli například umělou plicní ventilaci.

Jak se podle vás bude celá situace ohledně koronavirové nákazy dále vyvíjet? Nedávno jste totiž zmínil, že přes zimu vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka a náš imunitní systém zeslábne. Předpovídal jste, že vyhlídky nejsou dobré.

Nyní se nacházíme v takzvané Babišově vlně a národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků. Další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Proto musíme počítat s tím, že další restrikce budou ještě tvrdší. A do té doby musíme vyprázdnit nemocnice, v nichž nyní přibývají nakažení, což si teď dost dobře neumím představit. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní. Doufám, že se ve fázi, o níž mluvím, už nebudeme chovat tak hloupě, jako se chováme doposud.

ŽÁCI PRVNÍHO STUPNĚ SE 2. LISTOPADU DO LAVIC NEVRÁTÍ

Vy neustále poukazujete, že se u nás málo testuje i trasuje a uváděná čísla počtu nakažených tak neodpovídají realitě. Kolik je ve skutečnosti podle vás v zemi nakažených lidi koronavirem?

Z počtu lidí, kteří nám v současnosti přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin. A za deset dní bude uvedené číslo ještě vyšší, protože se nacházíme ve fázi exponenciálního růstu. Zanedlouho se budeme bavit o vyšších desítkách tisíc postiženým covidem-19.

Můžete vysvětlit, proč křivka nakažených neklesá, když řada restrikčních opatření začala platit 5. října s vyhlášením nouzového stavu? Například střední školy na distanční výuku najely už před jedenácti dny, a tak by veřejnost očekávala, že se omezení už do statistiky promítne.

I kdyby se nyní nikdo nenakazil, tak křivka bude stoupat deset dní a ještě nutno podotknout, že stejným tempem než by došlo k určitému zpomalení.

Proč podle vás museli žáci prvního stupně přejít na distanční výuku, když se v pondělí 2. listopadu mají vrátit zpět do lavic, a to za jakékoli epidemiologické situace? Ministr zdravotnictví Roman Prymula řekl, že pokud nevybuchne jaderná elektrárna, pak se žáci prvního stupně do školy určitě ve stanoveném termínu vrátí. Nechávat tedy nejmladší žáky doma, když se za 14 dní vrátí bez ohledu na panující situaci, mně nepřijde logické.

Osobně se domnívám, že pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po 2. listopadu do škol neposlal. Za čtrnáct dní zde bude panovat úplně jiná situace a také psychické vnímání lidí bude ještě na citlivější úrovni než dnes. Stoprocentně jsem přesvědčený, že nejmladší žáci první listopadové pondělí do školy nevyrazí a zůstanou doma.

Co říkáte na postoj bývalého prezidenta Václava Klause, který prostřednictvím webu svého institutu napsal, že když nejsme ve válce, tak radikální plošné restrikce v souvislosti s koronavirovou pandemií odmítá? Bagatelizováním situace pobouřil řadu lékařů.

Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala (jedná se o doživotně odsouzené masové vrahy, manželé Stodolovi zavraždili osm lidí, Roubal, který před pěti lety zemřel v karvinské věznici, připravil o život pět lidí – pozn. red.) a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jaroslav Flegr Lubomír Zaorálek Andrej Babiš Roman Prymula (epidemiolog) Vláda ČR Václav Klaus ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

31. července 2026 21:57

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

31. července 2026 21:11

31. července 2026 20:34

31. července 2026 19:52

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

31. července 2026 19:03

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

31. července 2026 18:15

První Čech přeplaval La Manche před 55 lety. Po několika letech si to zopakoval

Předposledního červencového dne roku 1971, tedy přesně před 55 lety, se podařilo prvnímu Čechovi v historii přeplavat Lamanšský průliv mezi Francií a Velkou Británií. Jmenoval se František Venclovský a průliv za svůj život překonal hned dvakrát.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy