ROZHOVOR | Zkreslená čísla. Denně se nakazí dvacet tisíc lidí, do maléru nás dostal Babiš, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Je přesvědčený, že pokud by od jara pracoval v Ústředním krizovém štábu, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Evoluční biolog Jaroslav Flegr, který podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka měl být součástí týmu, by na případnou nabídku kývl a pomohl by v boji proti koronavirové pandemii. „S těžkým srdcem bych asi řekl ano, protože se řítíme do velkého maléru, který nezpůsobila druhá vlna, ale Babišova vlna. Národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor ekologie Jaroslav Flegr a naráží tak na premiérovo rozhodnutí ze sklonku léta nezavádět další restrikce.

K diplomatické rétorice má daleko. Evoluční biolog Jaroslav Flegr mluví realisticky a odmítá šířit falešný optimismus. Vědec upozorňuje, že nakažených covidem-19 ve skutečnosti není deset tisíc za den, ale dvakrát tolik. Za zkreslené číslo podle něj může nedostatečný počet testů i špatné trasování. „Z počtu lidí, kteří nám teď přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin.“

Podle experta další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. „Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní,“ tvrdí.

Profesora, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, znepokojuje počet hospitalizovaných pacientů. „Už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných a když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc,“ varuje odborník na evoluční parazitologii. Flegr v této souvislosti zdůrazňuje, že do České republiky potřebujeme dovézt odborný zdravotnický personál. „A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky.“

Expert, který se proslavil hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza v rozhovoru pro EuroZprávy.cz predikuje, že se ani žáci prvního stupně v pondělí 2. listopadu do školních lavic nevrátí, byť termín garantuje ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po prvním listopadovém pondělí do škol neposlal.“

I přes zhoršující situaci by ekolog nevolil takzvaný lockdown. „Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní.“ Fyziolog volá po důsledném dodržování restrikčních opatření. „Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie měl za takové jednání letět na hodinu.“

Jaroslav Flegr se nechtěl vyjadřovat k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi, který radikální plošné restrikce odmítá. „Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.“

TOULAJÍCÍ LIDÉ VENKU JEJ ROZČÍLÍ, CHOVÁME SE HLOUPĚ

Pane profesore Flegře, co říkáte na slova ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který pro server idnes.cz uvedl, že jste místo Romana Šmuclera měl být vy členem Ústředního krizového štábu v rámci epidemiologického týmu? Naznačil, že opomenutí vaší odbornosti bylo chybou.

Pokud bych v minulosti byl do něj povolán, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Ovšem mé angažování by bylo velkým problémem, protože jsem opravdu časově velmi vytížen a už nyní téměř nic nestíhám.

Byť jste zmínil, že jste velice zaneprázdněný, nabízí se otázka, zda byste přijal nabídku do štábu, pokud by byl o vaši osobu zájem?S těžkým srdcem asi ano, protože vidím, do jakého maléru se řítíme. Do týmu bych ale šel proti veškerým svým zájmům a strašlivě nerad. Ale prostě vím, že nyní budou muset lidé dělat spoustu věcí, které se jim příčí, a tak i já bych se musel podvolit a upozadit své profesní aktivity, protože jsme se nyní dostali do hodně špatné situace.

Asi všichni cítíme, že se propadáme na samé dno. Existuje ještě nějaká varianta, která by pomohla současnou nepříjemnou situaci zvrátit?

Každopádně je nutné ještě více šlápnout na brzdu, a to velice prudce. 

Mám vaše slova chápat tak, že jste pro lockdown, tedy pro takzvané vypnutí země?

Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní, kdy je situace s první vlnou naprosto nesrovnatelná. Takový postoj je už neakceptovatelný. Pokud vím, že v budově jsou kromě mě další lidé, vždy musím mít na obličeji roušku. Je nutné si opravdu uvědomit, že nyní jsme na tom mnohem hůře, než některé země na jaře, které měly ve své době mnohem přísnější opatření než máme teď my a bývalé krizové státy zpočátku pandemie už převyšujeme. Klíčové je, aby se velmi přísně vyhlášené restrikce dodržovaly. Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie za takové jednání měl na hodinu letět. Co jiného by se nyní mělo sankcionovat než nedodržování hygienických pravidel, aby se nákaza nešířila?

Všichni laici sledují denní přírůstek nakažených, mnohým ale uniká, jak přibývá počet hospitalizovaných...

Ano, vždyť už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných. A když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc. Proto je nezbytné posílit kapacity zdravotního systému mnohem více, než o co se v současnosti snažíme. Potřebujeme k nám dovézt odborný zdravotnický personál. A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky, byť se jich nechci dotknout. Kromě zdravotního personálu potřebujeme do zdravotnických zařízení dostat studenty ČVUT, aby uměli obsluhovat složitější přístroje, které jsou neodmyslitelnou součástí lékařské praxe. A s těmito mechanismy si umějí technicky založení lidé poradit lépe než medici. Mám tím na mysli například umělou plicní ventilaci.

Jak se podle vás bude celá situace ohledně koronavirové nákazy dále vyvíjet? Nedávno jste totiž zmínil, že přes zimu vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka a náš imunitní systém zeslábne. Předpovídal jste, že vyhlídky nejsou dobré.

Nyní se nacházíme v takzvané Babišově vlně a národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků. Další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Proto musíme počítat s tím, že další restrikce budou ještě tvrdší. A do té doby musíme vyprázdnit nemocnice, v nichž nyní přibývají nakažení, což si teď dost dobře neumím představit. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní. Doufám, že se ve fázi, o níž mluvím, už nebudeme chovat tak hloupě, jako se chováme doposud.

ŽÁCI PRVNÍHO STUPNĚ SE 2. LISTOPADU DO LAVIC NEVRÁTÍ

Vy neustále poukazujete, že se u nás málo testuje i trasuje a uváděná čísla počtu nakažených tak neodpovídají realitě. Kolik je ve skutečnosti podle vás v zemi nakažených lidi koronavirem?

Z počtu lidí, kteří nám v současnosti přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin. A za deset dní bude uvedené číslo ještě vyšší, protože se nacházíme ve fázi exponenciálního růstu. Zanedlouho se budeme bavit o vyšších desítkách tisíc postiženým covidem-19.

Můžete vysvětlit, proč křivka nakažených neklesá, když řada restrikčních opatření začala platit 5. října s vyhlášením nouzového stavu? Například střední školy na distanční výuku najely už před jedenácti dny, a tak by veřejnost očekávala, že se omezení už do statistiky promítne.

I kdyby se nyní nikdo nenakazil, tak křivka bude stoupat deset dní a ještě nutno podotknout, že stejným tempem než by došlo k určitému zpomalení.

Proč podle vás museli žáci prvního stupně přejít na distanční výuku, když se v pondělí 2. listopadu mají vrátit zpět do lavic, a to za jakékoli epidemiologické situace? Ministr zdravotnictví Roman Prymula řekl, že pokud nevybuchne jaderná elektrárna, pak se žáci prvního stupně do školy určitě ve stanoveném termínu vrátí. Nechávat tedy nejmladší žáky doma, když se za 14 dní vrátí bez ohledu na panující situaci, mně nepřijde logické.

Osobně se domnívám, že pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po 2. listopadu do škol neposlal. Za čtrnáct dní zde bude panovat úplně jiná situace a také psychické vnímání lidí bude ještě na citlivější úrovni než dnes. Stoprocentně jsem přesvědčený, že nejmladší žáci první listopadové pondělí do školy nevyrazí a zůstanou doma.

Co říkáte na postoj bývalého prezidenta Václava Klause, který prostřednictvím webu svého institutu napsal, že když nejsme ve válce, tak radikální plošné restrikce v souvislosti s koronavirovou pandemií odmítá? Bagatelizováním situace pobouřil řadu lékařů.

Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala (jedná se o doživotně odsouzené masové vrahy, manželé Stodolovi zavraždili osm lidí, Roubal, který před pěti lety zemřel v karvinské věznici, připravil o život pět lidí – pozn. red.) a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jaroslav Flegr Lubomír Zaorálek Andrej Babiš Roman Prymula (epidemiolog) Vláda ČR Václav Klaus ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 6 minutami

před 1 hodinou

včera

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC.

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

včera

J.D. Vance, Marco Rubio

Na veřejnost unikla nahrávka, na níž se Vance vysmívá kanadskému premiérovi

Na veřejnost unikla nahrávka z privátní akce v New Yorku, na níž americký viceprezident JD Vance posměšně komentuje postoj Kanady v náročných obchodních jednáních. Vance na setkání s dárci prohlásil, že se kanadský premiér Mark Carney snaží před prezidentem Donaldem Trumpem vystupovat zbytečně tvrdě, přestože Ottawa v klíčových otázkách nakonec ustupuje.

včera

Švédská policie

Útočník zranil ve švédské škole mečem několik lidí. Policie ho postřelila

Při útoku mečem na střední škole ve švédském městě Fagersta utrpěli těžká zranění dva dospívající studenti. Policisté byli na místo přivoláni v odpoledních hodinách a přímo na škole zadrželi jednoho podezřelého muže. Při zásahu utrpěla zranění ještě třetí osoba, přičemž podle místních médií policisté útočníka při zatýkání postřelili do nohy.

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusové tvrdě pociťují dopady války. Nikdo netuší, jestli bude mít kde natankovat

Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.

včera

Ilustrační fotografie

Řeckem otřásá dotační skandál. Zemědělci čerpali evropské peníze na neexistující krávy a kozy

Řečtí zemědělci v roce 2024 čerpali evropské dotace na desítky tisíc hospodářských zvířat, která se podle oficiálních státních statistik vůbec nenacházejí na území státu. Analýza vládních dat webu Politico odhalila rozsáhlé nesrovnalosti mezi zmenšujícím se stádem skotu a počtem zvířat, na něž ministerstvo zemědělství vyplácelo finanční podpory. Odhalení přichází v době, kdy se řecká vláda snaží vypořádat s dotačními skandály v zemědělském sektoru.

včera

Alena Schilerová

Zrušení koncesionářských poplatků od příštího roku se zřejmě odkládá

Plánované zrušení koncesionářských poplatků od začátku příštího roku se s vysokou pravděpodobností odkládá. Koalice sice rušení poplatků prezentovala jako jeden ze svých stěžejních slibů, původně stanovený termín k prvnímu lednu se však ukazuje jako příliš ambiciózní. Příslušný vládní návrh zákona totiž doposud neprošel ani prvním čtením v Poslanecké sněmovně.

včera

Biotechnologická společnost Moderna

Revoluce v medicíně: Vědci úspěšně otestovali vakcínu proti rakovině

Společnosti Merck a Moderna zaznamenaly zásadní úspěch ve třetí fázi klinického testování své experimentální personalizované vakcíny proti rakovině. Podle výsledků zveřejněných  v časopisu Nature přípravek v kombinaci s imunoterapií Keytruda výrazně prodlužuje dobu, po kterou pacienti žijí bez návratu melanomu, a zároveň snižuje riziko vzniku vzdálených metastáz. Reakce trhu na sebe nenechala dlouho čekat a akcie obou farmaceutických firem prudce posílily.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina připravovala tajný plán: Masivní útok na letiště

Ukrajina připravovala operaci s krycím názvem M&Ms, během které měla na moskevská letiště v průběhu jediné noci zaútočit až tisícovka autonomních bezpilotních letounů řízených umělou inteligencí. Cílem utajovaného plánu bylo zahltit ruskou protivzdušnou obranu, vyřadit z provozu klíčové dopravní uzly a donutit Kremelské vedení k návratu k jednacímu stolu. Přípravy však byly pozastaveny po červencovém odchodu ministra obrany Mychajla Fedorova.

včera

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let

Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?

Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.

včera

včera

Panamský průplav

Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout

Provozovatelé Panamského průplavu přistupují ke snížení počtu lodí, které mohou tímto strategickým průplavem denně projet. Důvodem pro tato nová omezení je výrazné sucho vyvolané klimatickým jevem El Niño. Tato klíčová námořní cesta, která propojujeme Atlantský a Tichý oceán, se potýká s nízkou hladinou vody ve dvou umělých jezerech, jež zásobují celý systém.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války

Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších vzdušných úderů od začátku války. Ruský kombinovaný útok balistickými raketami, střelami s plochou dráhou letu a bezpilotními letouny si v ukrajinské metropoli a jejím okolí vyžádal nejméně 16 mrtvých a desítky zraněných. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasáhlo noční bombardování obytné domy, školu i dětské zdravotnické zařízení. 

včera

Severní Korea (KLDR)

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině

Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje svou vojenskou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Podle vysokého představitele ukrajinské vojenské rozvědky generálmajora Vadyna Skibického čítá nový kontingent severokorejských sil v Rusku 8 500 vojáků, mezi nimiž je také speciální jednotka 400 operátorů dronů. Ti disponují zkušenostmi z předchozích nasazení a jejich bezpilotní letouny mají sloužit k průzkumu i přímým útokům na cíle uvnitř ukrajinského území.

včera

Ilustrační foto

Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil

Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stať nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.

včera

Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi

Zatímco dnes se ještě očekávají další bouřky, víkendové počasí už přinese změnu. Mělo by být výrazně klidnější, srážek ubyde. Předpověď slibuje i příjemné letní teploty, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy