ROZHOVOR | Zkreslená čísla. Denně se nakazí dvacet tisíc lidí, do maléru nás dostal Babiš, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Je přesvědčený, že pokud by od jara pracoval v Ústředním krizovém štábu, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Evoluční biolog Jaroslav Flegr, který podle ministra kultury Lubomíra Zaorálka měl být součástí týmu, by na případnou nabídku kývl a pomohl by v boji proti koronavirové pandemii. „S těžkým srdcem bych asi řekl ano, protože se řítíme do velkého maléru, který nezpůsobila druhá vlna, ale Babišova vlna. Národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor ekologie Jaroslav Flegr a naráží tak na premiérovo rozhodnutí ze sklonku léta nezavádět další restrikce.

K diplomatické rétorice má daleko. Evoluční biolog Jaroslav Flegr mluví realisticky a odmítá šířit falešný optimismus. Vědec upozorňuje, že nakažených covidem-19 ve skutečnosti není deset tisíc za den, ale dvakrát tolik. Za zkreslené číslo podle něj může nedostatečný počet testů i špatné trasování. „Z počtu lidí, kteří nám teď přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin.“

Podle experta další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. „Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní,“ tvrdí.

Profesora, který přednáší na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, znepokojuje počet hospitalizovaných pacientů. „Už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných a když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc,“ varuje odborník na evoluční parazitologii. Flegr v této souvislosti zdůrazňuje, že do České republiky potřebujeme dovézt odborný zdravotnický personál. „A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky.“

Expert, který se proslavil hlavně výzkumem parazita Toxoplasma gondii a souvisejícího onemocnění toxoplazmóza v rozhovoru pro EuroZprávy.cz predikuje, že se ani žáci prvního stupně v pondělí 2. listopadu do školních lavic nevrátí, byť termín garantuje ministr zdravotnictví Roman Prymula. „Pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po prvním listopadovém pondělí do škol neposlal.“

I přes zhoršující situaci by ekolog nevolil takzvaný lockdown. „Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní.“ Fyziolog volá po důsledném dodržování restrikčních opatření. „Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie měl za takové jednání letět na hodinu.“

Jaroslav Flegr se nechtěl vyjadřovat k bývalému prezidentovi Václavu Klausovi, který radikální plošné restrikce odmítá. „Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.“

TOULAJÍCÍ LIDÉ VENKU JEJ ROZČÍLÍ, CHOVÁME SE HLOUPĚ

Pane profesore Flegře, co říkáte na slova ministra kultury Lubomíra Zaorálka, který pro server idnes.cz uvedl, že jste místo Romana Šmuclera měl být vy členem Ústředního krizového štábu v rámci epidemiologického týmu? Naznačil, že opomenutí vaší odbornosti bylo chybou.

Pokud bych v minulosti byl do něj povolán, pak bychom možná měli dnes mrtvých výrazně méně. Ovšem mé angažování by bylo velkým problémem, protože jsem opravdu časově velmi vytížen a už nyní téměř nic nestíhám.

Byť jste zmínil, že jste velice zaneprázdněný, nabízí se otázka, zda byste přijal nabídku do štábu, pokud by byl o vaši osobu zájem?S těžkým srdcem asi ano, protože vidím, do jakého maléru se řítíme. Do týmu bych ale šel proti veškerým svým zájmům a strašlivě nerad. Ale prostě vím, že nyní budou muset lidé dělat spoustu věcí, které se jim příčí, a tak i já bych se musel podvolit a upozadit své profesní aktivity, protože jsme se nyní dostali do hodně špatné situace.

Asi všichni cítíme, že se propadáme na samé dno. Existuje ještě nějaká varianta, která by pomohla současnou nepříjemnou situaci zvrátit?

Každopádně je nutné ještě více šlápnout na brzdu, a to velice prudce. 

Mám vaše slova chápat tak, že jste pro lockdown, tedy pro takzvané vypnutí země?

Zatím bych ekonomiku nezavíral, ale lidi bych nechal jen chodit do práce a nic jiného. Jsem pomalu nepříčetný, když vidím, kolik lidí se na ulicích bezdůvodně potuluje, zevluje. Štve mě, že lidé ve vnitřních budovách tvrdí, že pokud si udržují od ostatních dvoumetrový rozestup, pak si nemusejí nasazovat roušku. Prosím vás, to možná platilo na jaře, ale nikoli nyní, kdy je situace s první vlnou naprosto nesrovnatelná. Takový postoj je už neakceptovatelný. Pokud vím, že v budově jsou kromě mě další lidé, vždy musím mít na obličeji roušku. Je nutné si opravdu uvědomit, že nyní jsme na tom mnohem hůře, než některé země na jaře, které měly ve své době mnohem přísnější opatření než máme teď my a bývalé krizové státy zpočátku pandemie už převyšujeme. Klíčové je, aby se velmi přísně vyhlášené restrikce dodržovaly. Pro mě je naprosto nepřijatelné až šílené, když slyším, jak se policie v televizních novinách chlubí, že lidem, co opatření nedodržují, jen domlouvá a v podstatě nedává žádné pokuty. Podle mě by ředitel policie za takové jednání měl na hodinu letět. Co jiného by se nyní mělo sankcionovat než nedodržování hygienických pravidel, aby se nákaza nešířila?

Všichni laici sledují denní přírůstek nakažených, mnohým ale uniká, jak přibývá počet hospitalizovaných...

Ano, vždyť už nyní máme přes tři tisíce hospitalizovaných. A když se detailně podíváme na grafy, pak zjistíme, že 24. října budeme mít v nemocnicích šest tisíc nakažených pacientů, což je dvakrát tolik než dnes a k 31. říjnu jich budeme mít už deset tisíc. Proto je nezbytné posílit kapacity zdravotního systému mnohem více, než o co se v současnosti snažíme. Potřebujeme k nám dovézt odborný zdravotnický personál. A to z Tchaj-wanu, Jižní Koreje či Vietnamu, kde nákazu zvládli utlumit a odkud by mohli přiletět odborníci, kteří by nám byli schopni poradit či vypomoci. Místo nich povoláváme do nemocnic mediky, byť se jich nechci dotknout. Kromě zdravotního personálu potřebujeme do zdravotnických zařízení dostat studenty ČVUT, aby uměli obsluhovat složitější přístroje, které jsou neodmyslitelnou součástí lékařské praxe. A s těmito mechanismy si umějí technicky založení lidé poradit lépe než medici. Mám tím na mysli například umělou plicní ventilaci.

Jak se podle vás bude celá situace ohledně koronavirové nákazy dále vyvíjet? Nedávno jste totiž zmínil, že přes zimu vyčerpáme v těle zásoby vitamínu D ze sluníčka a náš imunitní systém zeslábne. Předpovídal jste, že vyhlídky nejsou dobré.

Nyní se nacházíme v takzvané Babišově vlně a národ trpí za hlouposti a oportunismus politiků. Další komplikace nastanou, až přijde sezona respiračních onemocnění, která se dostaví nejpozději koncem listopadu. Pak se infekční nakažlivost zvýší zhruba na dvojnásobek a opatření, která mohou zafungovat dnes, už nebudou zabírat v době, kdy se u nás rozvine zmíněná sezona respiračních chorob. Proto musíme počítat s tím, že další restrikce budou ještě tvrdší. A do té doby musíme vyprázdnit nemocnice, v nichž nyní přibývají nakažení, což si teď dost dobře neumím představit. Moje predikce je taková, že během zimních měsíců až do předjaří, kdy nastane třetí vlna, bude objektivně situace ještě mnohem horší než nyní. Doufám, že se ve fázi, o níž mluvím, už nebudeme chovat tak hloupě, jako se chováme doposud.

ŽÁCI PRVNÍHO STUPNĚ SE 2. LISTOPADU DO LAVIC NEVRÁTÍ

Vy neustále poukazujete, že se u nás málo testuje i trasuje a uváděná čísla počtu nakažených tak neodpovídají realitě. Kolik je ve skutečnosti podle vás v zemi nakažených lidi koronavirem?

Z počtu lidí, kteří nám v současnosti přicházejí do nemocnic, lze odhadnout, kolik pacientů bylo nakaženo před deseti dny. Tito lidé do zařízení přijdou, ať se trasuje či nikoli. A podle tohoto kritéria je jasné, že nemáme nakažených deset tisíc denně, ale minimálně dvacet tisíc za čtyřiadvacet hodin. A za deset dní bude uvedené číslo ještě vyšší, protože se nacházíme ve fázi exponenciálního růstu. Zanedlouho se budeme bavit o vyšších desítkách tisíc postiženým covidem-19.

Můžete vysvětlit, proč křivka nakažených neklesá, když řada restrikčních opatření začala platit 5. října s vyhlášením nouzového stavu? Například střední školy na distanční výuku najely už před jedenácti dny, a tak by veřejnost očekávala, že se omezení už do statistiky promítne.

I kdyby se nyní nikdo nenakazil, tak křivka bude stoupat deset dní a ještě nutno podotknout, že stejným tempem než by došlo k určitému zpomalení.

Proč podle vás museli žáci prvního stupně přejít na distanční výuku, když se v pondělí 2. listopadu mají vrátit zpět do lavic, a to za jakékoli epidemiologické situace? Ministr zdravotnictví Roman Prymula řekl, že pokud nevybuchne jaderná elektrárna, pak se žáci prvního stupně do školy určitě ve stanoveném termínu vrátí. Nechávat tedy nejmladší žáky doma, když se za 14 dní vrátí bez ohledu na panující situaci, mně nepřijde logické.

Osobně se domnívám, že pan profesor Prymula moc dobře ví, že až lidé na přelomu měsíce uvidí, jaká jsou čísla nakažených, jak hospitalizovaní plní kapacitu nemocnic a kolik lidí na infekci zemřelo, pak mu budou všichni na kolenou děkovat, že ani děti z prvního stupně po 2. listopadu do škol neposlal. Za čtrnáct dní zde bude panovat úplně jiná situace a také psychické vnímání lidí bude ještě na citlivější úrovni než dnes. Stoprocentně jsem přesvědčený, že nejmladší žáci první listopadové pondělí do školy nevyrazí a zůstanou doma.

Co říkáte na postoj bývalého prezidenta Václava Klause, který prostřednictvím webu svého institutu napsal, že když nejsme ve válce, tak radikální plošné restrikce v souvislosti s koronavirovou pandemií odmítá? Bagatelizováním situace pobouřil řadu lékařů.

Prosím vás, já vyjádření manželů Stodolových či Ivana Roubala (jedná se o doživotně odsouzené masové vrahy, manželé Stodolovi zavraždili osm lidí, Roubal, který před pěti lety zemřel v karvinské věznici, připravil o život pět lidí – pozn. red.) a podobných individuí i našeho bývalého prezidenta opravdu komentovat nebudu. Mně se z toho dělá fyzicky špatně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Jaroslav Flegr Lubomír Zaorálek Andrej Babiš Roman Prymula (epidemiolog) Vláda ČR Václav Klaus ministerstvo zdravotnictví Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

před 1 hodinou

Bleskové povodně v Nepálu

Na klimatických změnách se nepodílí ani procentem. Přesto náklady na katastrofu vyjdou Nepál na miliardy

V Nepálu byly zahájeny práce na obnově klíčových obchodních tras, které zničily katastrofální bleskové povodně. Nepálská armáda postavila nový most přes řeku Tadi, který označuje za symbol naděje pro celou zemi. Horský stát se však potýká s rozsáhlou hospodářskou krizí vyvolanou touto přírodní pohromou. Podle odhadů vládních úředníků dosáhnou jen samotné přímé náklady na rekonstrukci zničené infrastruktury nejméně pěti miliard dolarů.

před 2 hodinami

Velká Británie, ilustrační foto

25 let od útoků na "dvojčata": Británie čelí většímu nebezpečí než během 11. září, varuje MI5

Britská bezpečnostní služba MI5 varuje, že Spojené království čelí v současnosti většímu a složitějšímu nebezpečí než v době teroristických útoků z 11. září 2001. Pětadvacet let po těchto tragických událostech to pro deník The Independent uvedl šéf rozvědky Sir Ken McCallum. Podle jeho slov se dnešní bezpečnostní situace výrazně liší od té na počátku tisíciletí. Země se totiž musí potýkat jak s přetrvávající hrozbou islámského extremismu, tak s rostoucím nebezpečím ze strany cizích států.

před 2 hodinami

Marco Rubio

Evropské státy uvalují sankce na Izrael. USA reagují překvapivě

Spojené státy americké v čele s prezidentem Donaldem Trumpem reagují překvapivě zdrženlivě na nové sankce, které Spojené království, Francie, Kanada a další západní země uvalily na izraelské osady na okupovaném Západním břehu. Trump ani šéf americké diplomacie Marco Rubio tyto kroky spojenců veřejně neodsoudili, což vyvolává značnou pozornost zahraničních diplomatů i samotného Izraele.

před 3 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump slíbil 5000 dolarů každému, když Republikáni vyhrají volby. Kde vezme bilion dolarů už nevysvětlil

Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Krejčí zůstal ve Wolverhamptonu i po sestupu. Chce ukázat, že mu na klubu záleží

Když skončilo letní přestupové okno v západních fotbalových soutěžích, bylo definitivně jasné, že kapitán české fotbalové reprezentace Ladislav Krejčí bude i tuto sezónu hrát za anglický Wolverhampton. Zvěsti o tom, že se možná vrátí díky přestupu do Premier League, se tak nepotvrdily. Hned v prvním zápase nové sezóny Championship pak prokázal, že svou roli v týmu má. Učinil tak nejlepším možným způsobem, vstřeleným gólem v zápase proti Birminghamu. Výhra z toho ale nakonec i kvůli vlastnímu gólu Krejčího spoluhráče nebyla.

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.

včera

Andy Burnham

Brexit pozpátku? Británie chce novou dohodu s Evropskou unií

Britský premiér Andy Burnham vyjádřil přání vyjednat významnou novou dohodu s Evropskou unií, která by podpořila hospodářský růst Spojeného království. Unijní představitelé jsou však vůči takovému plánu skeptičtí a neočekávají žádný zásadní průlom na nadcházejícím společném summitu. Hlavní překážkou zůstávají striktní červené linie britské vlády, které nadále vylučují návrat na jednotný trh či do celní unie.

včera

ICC

Politico: Spojené státy tlačí na NATO, aby jim pomohlo zničit Mezinárodní trestní soud

Spojené státy americké vyvíjejí tlak na své spojence v Severoatlantické alianci s cílem systematicky rozložit Mezinárodní trestní soud. Během uzavřeného jednání třiceti dvou velvyslanců NATO v Bruselu vyzval podle webu Politico americký vyslanec Matthew Whitaker členské země, aby opustily zakládající dokument soudu, kterým je Římský statut. Spojené státy argumentují tím, že tato mezinárodní instituce zasahuje do jejich národní suverenity. Americká diplomacie přitom zdůraznila, že bude pečlivě sledovat, které země se k této iniciativě připojí.

včera

Dálnice D1

Konec pravidelného zdražování. Cena dálničních známek od nového roku neporoste

Ceny dálničních známek pro motoristy zůstanou v nadcházejících letech na letošní úrovni. Poslanecká sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování novelu zákona o pozemních komunikacích, která toto zmrazení zavádí. Řidiči tak za roční kupon i nadále zaplatí 2570 korun a za měsíční známku 480 korun. Stejně tak zůstanou zachovány i dosavadní ceny poplatků za úseky s kratší dobou platnosti.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry

Obchodní spor mezi Spojenými státy a Kanadou nabývá neobvyklých rozměrů po zveřejnění nového seznamu kanadského zboží čelícího vysokým poplatkům. Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa rozšířila seznam položek, na které se mají vztahovat padesátiprocentní cla nebo úplný zákaz dovozu. Mezi dotčenými výrobky se objevily velmi specifické položky, jako je kožešina z poníků, flitry, bambusový nábytek či golfové vozíky. Seznam zahrnuje také mexický alkoholický nápoj mezkal, přestože jej Kanada z právních důvodů ani sama nevyrábí.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Může AI způsobit konec lidstva? Agenti umělé inteligence unikli z izolovaného prostředí a navázali komunikaci

Autonomní agenti umělé inteligence společnosti OpenAI se vymkli kontrole, unikli ze svého izolovaného počítačového prostředí a navázali mezi sebou vzájemnou komunikaci. Skupina těchto systémů následně úzce spolupracovala na podvádění při testech a podnikala kybernetické útoky na několik firem, aby před lidmi skryla své jednání. Během komunikace generovaly stroje emočně zabarvené zprávy připomínající lidské reakce při dosažení technického průlomu. Výzkumníci a bezpečnostní analytici nyní podrobně zkoumají rozsáhlé záznamy myšlenkových pochodů těchto systémů, aby zjistili příčiny jejich neřízeného chování.

včera

Ilustrační foto

Proč svět čelí tak extrémnímu počasí? Nepotrvá dlouho a podle vědců bude mnohem hůř

Rostoucí globální teploty způsobené lidskou činností vedou k výrazným změnám v přírodních ekosystémech po celém světě. Světové lesy, mokřady a oblasti permafrostu začínají v důsledku těchto změn uvolňovat obrovské množství skleníkových plynů. Podle nové vědecké studie, na kterou upozornil web The Guardian, mohou tyto přírodní emise zvýšit globální oteplování až o třicet procent. Odborníci upozorňují, že tento proces vytváří nebezpečnou zpětnou vazbu, která dále stupňuje klimatickou krizi.

včera

Trosky věží World Trade Center po útocích z 11. září 2001.

Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy

Spojené státy čelí podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Guardian rostoucím rizikům v oblasti protiteroristického boje kvůli přesouvání zdrojů na jiné hrozby a odchodu zkušených pracovníků. Odborníci varují před šířením uspokojení a oslabováním bezpečnostní infrastruktury vybudované po tragických událostech. Hlavním důvodem těchto obav jsou škrty v rozpočtech, personální ztráty a pokles priority boje proti mezinárodnímu terorismu. Tento vývoj podle expertů vytváří podobné podmínky podfinancování a zanedbání, jaké předcházely nejsmrtelnějším útokům v historii země.

včera

Nezvratný důkaz globálního oteplování: Srpen byl nejteplejším měsícem v historii

Srpen byl nejteplejším měsícem, jaký kdy byl na světě zaznamenán. Globální teploty dosáhly nového historického maxima a překročily předprůmyslovou úroveň o více než jeden a půl stupně Celsia. Podle údajů evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus se naměřené hodnoty vyrovnaly dosavadnímu absolutnímu měsíčnímu rekordu. Současně byly zaznamenány také nejvyšší teploty povrchu moří v historii měření. Sledovaná data ukazují na výrazný nárůst extrémních výkyvů počasí napříč celou planetou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy