Zelené domky v celé EU od roku 2028 budí vášně. Smysl ale mají

Nové budovy v členských státech Evropské unie mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace těch stávajících se budou platit z evropských dotací. Tak zní titulky většiny evropských médií poté, co poslanci Evropského parlamentu schválili významné změny týkající se budov. Jasné je tak to, že majitelé nemovitostí, a pozor, týká se to i bytů, budou muset do deseti let výrazně snížit energetickou náročnost svých obydlí. 

A ač právě v našem regionu zaznívají jízlivé poznámky o tom, že schválené návrhy o energeticky soběstačných nemovitostech připomínají s nadsázkou název jedné ze zastávek v pražské hromadné dopravě, totiž Zelené domky, je nutno konstatovat, že spíše než obavy ze zdražování nemovitostí, i když i ty jsou na místě, jde o další komplikaci ve výstavbě nemovitostí, kterých už tak není v tuzemsku zrovna málo. Alespoň tak to vidí odborníci, které oslovil server EuroZprávy.cz. 
 
Na otázku, zda mohou výše popsané regule nějak výrazně ovlivnit příští ceny nemovitostí, řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY Česká republika, kde je vedoucím týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce následující: „Primárně se bude jednat o další povinnost, která v již tak komplikovaném procesu výstavby nemovitostí a složitosti schvalovacích procesů rozhodně nezíská na popularitě.“  
 
Ruku v ruce s touto povinností podle něj stoupnou jak realizační, tak pořizovací náklady na výstavbu domů, i těch rodinných. „U stávajících vysokých pořizovacích cen nemovitostí, a to i vzhledem k této právní úpravě nelze očekávat jejich pokles, přičemž alternativní řešení vlastního bydlení, bydlení v nájmu, by rovněž neuniklo regulativním opatřením v rámci své výstavby,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY. 
 
Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd., je cílem nové směrnice snížit energetickou náročnost budov, což zřejmě navýší i prvotní investice do bydlení. „V konečném důsledku to ale může ušetřit domácnostem tisíce eur, protože se sníží energetická náročnost budov, vytvoří se nová pracovní místa a rovněž se tento krok dělal s ohledem na záměr snížit emise,“ konstatovala.  
 
Podle Lacenové se povinné solární panely týkají nových budov, u starých to budou náklady zejména na zateplení, rekonstrukci, výměnu oken, tepelná čerpadla a podobně, aby dokázaly alespoň minimálně dosáhnout na energetickou třídu E. „Na obnovu budou dostupné evropské dotace, takže majitelé budov nebudou muset nést náklady jen ze své peněženky. Jejich výše bude jednoznačně velmi individuální podle rozsahu a zásahů, jednotlivé kroky a plány si však budou zavádět členské státy samy,“ doplnila analytička společnosti Wonderinterest Trading. 
 
Jasné je tak to, což potvrzuje i Petr Kozojed z poradenské společnosti EY, že nově postavené nemovitosti v EU se stanou méně závislé na zdroji energií z fosilních paliv, což je vzhledem ke geopolitické situaci jedno z nejaktuálnějších témat současnosti. „Je rozhodně trendem hledat alternativní zdroje energií a na trhu se může objevit překvapivě mnoho zájemců o nové bydlení, kteří by energeticky nezávislé bydlení připravené na klíč uvítali. A to i za cenu vyšších nákladů,“ prohlásil Petr Kozojed. A jak už bylo řečeno, pokud nabude taková úprava evropské směrnice o energetické náročnosti budov účinnosti, odborníci počítají se snížením emisí. „Avšak je nutné komplexně vyřešit proces výroby a instalace solárních panelů, dostupnost a efektivitu provozních technologií apod. Zůstává tedy otázkou, zda mají být nová pravidla uplatňována stejně vůči vlastníkům masivních kancelářských budov i vlastníkům rodinných domků,“ doplnil Petr Kozojed z EY. 
 
Řadou médií popisovaný návrh je označován slovy „ambiciózní“, i když je nutno dodat, že není přijímán i přes smysluplné cíle právě kladně. Třeba většina českých europoslanců byla proti přijetí návrhu, pro byli jen čtyři. I tak mají nové budovy v EU mít od roku 2028 nulové emise a povinně solární panely na střeše, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Pro privátní sektor má nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy, které vlastní či využívá veřejný sektor, dokonce od roku 2026. Dále se počítá s tím, že nové a významně renovované budovy mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.  
 
Snad jen jako dodatek je nutné uvést, že mezi výjimkami, které nebudou muset výše popsaná pravidla naplňovat patří mimo jiné historické památky, technické budovy či kostely. Snad se proto podaří, i přes slova skeptiků nejen v Evropě o tom, že podobné plány jsou nereálné a třeba jen v tuzemsku mohou údajně zdražit cenu nemovitostí v řádu několika sta tisíců, přivést k životu většinu smysluplných záměrů. Třeba ten, abychom nebyli jednostranně závislí na dodávkách energií nebo paliv ze zemí, v jejichž čele stojí váleční zločinci. 

Související

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 
Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.

Více souvisejících

Bydlení Byty domy EU (Evropská unie) evropský parlament solární energie Energetika

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy