Zelené domky v celé EU od roku 2028 budí vášně. Smysl ale mají

Nové budovy v členských státech Evropské unie mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace těch stávajících se budou platit z evropských dotací. Tak zní titulky většiny evropských médií poté, co poslanci Evropského parlamentu schválili významné změny týkající se budov. Jasné je tak to, že majitelé nemovitostí, a pozor, týká se to i bytů, budou muset do deseti let výrazně snížit energetickou náročnost svých obydlí. 

A ač právě v našem regionu zaznívají jízlivé poznámky o tom, že schválené návrhy o energeticky soběstačných nemovitostech připomínají s nadsázkou název jedné ze zastávek v pražské hromadné dopravě, totiž Zelené domky, je nutno konstatovat, že spíše než obavy ze zdražování nemovitostí, i když i ty jsou na místě, jde o další komplikaci ve výstavbě nemovitostí, kterých už tak není v tuzemsku zrovna málo. Alespoň tak to vidí odborníci, které oslovil server EuroZprávy.cz. 
 
Na otázku, zda mohou výše popsané regule nějak výrazně ovlivnit příští ceny nemovitostí, řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY Česká republika, kde je vedoucím týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce následující: „Primárně se bude jednat o další povinnost, která v již tak komplikovaném procesu výstavby nemovitostí a složitosti schvalovacích procesů rozhodně nezíská na popularitě.“  
 
Ruku v ruce s touto povinností podle něj stoupnou jak realizační, tak pořizovací náklady na výstavbu domů, i těch rodinných. „U stávajících vysokých pořizovacích cen nemovitostí, a to i vzhledem k této právní úpravě nelze očekávat jejich pokles, přičemž alternativní řešení vlastního bydlení, bydlení v nájmu, by rovněž neuniklo regulativním opatřením v rámci své výstavby,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY. 
 
Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd., je cílem nové směrnice snížit energetickou náročnost budov, což zřejmě navýší i prvotní investice do bydlení. „V konečném důsledku to ale může ušetřit domácnostem tisíce eur, protože se sníží energetická náročnost budov, vytvoří se nová pracovní místa a rovněž se tento krok dělal s ohledem na záměr snížit emise,“ konstatovala.  
 
Podle Lacenové se povinné solární panely týkají nových budov, u starých to budou náklady zejména na zateplení, rekonstrukci, výměnu oken, tepelná čerpadla a podobně, aby dokázaly alespoň minimálně dosáhnout na energetickou třídu E. „Na obnovu budou dostupné evropské dotace, takže majitelé budov nebudou muset nést náklady jen ze své peněženky. Jejich výše bude jednoznačně velmi individuální podle rozsahu a zásahů, jednotlivé kroky a plány si však budou zavádět členské státy samy,“ doplnila analytička společnosti Wonderinterest Trading. 
 
Jasné je tak to, což potvrzuje i Petr Kozojed z poradenské společnosti EY, že nově postavené nemovitosti v EU se stanou méně závislé na zdroji energií z fosilních paliv, což je vzhledem ke geopolitické situaci jedno z nejaktuálnějších témat současnosti. „Je rozhodně trendem hledat alternativní zdroje energií a na trhu se může objevit překvapivě mnoho zájemců o nové bydlení, kteří by energeticky nezávislé bydlení připravené na klíč uvítali. A to i za cenu vyšších nákladů,“ prohlásil Petr Kozojed. A jak už bylo řečeno, pokud nabude taková úprava evropské směrnice o energetické náročnosti budov účinnosti, odborníci počítají se snížením emisí. „Avšak je nutné komplexně vyřešit proces výroby a instalace solárních panelů, dostupnost a efektivitu provozních technologií apod. Zůstává tedy otázkou, zda mají být nová pravidla uplatňována stejně vůči vlastníkům masivních kancelářských budov i vlastníkům rodinných domků,“ doplnil Petr Kozojed z EY. 
 
Řadou médií popisovaný návrh je označován slovy „ambiciózní“, i když je nutno dodat, že není přijímán i přes smysluplné cíle právě kladně. Třeba většina českých europoslanců byla proti přijetí návrhu, pro byli jen čtyři. I tak mají nové budovy v EU mít od roku 2028 nulové emise a povinně solární panely na střeše, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Pro privátní sektor má nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy, které vlastní či využívá veřejný sektor, dokonce od roku 2026. Dále se počítá s tím, že nové a významně renovované budovy mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.  
 
Snad jen jako dodatek je nutné uvést, že mezi výjimkami, které nebudou muset výše popsaná pravidla naplňovat patří mimo jiné historické památky, technické budovy či kostely. Snad se proto podaří, i přes slova skeptiků nejen v Evropě o tom, že podobné plány jsou nereálné a třeba jen v tuzemsku mohou údajně zdražit cenu nemovitostí v řádu několika sta tisíců, přivést k životu většinu smysluplných záměrů. Třeba ten, abychom nebyli jednostranně závislí na dodávkách energií nebo paliv ze zemí, v jejichž čele stojí váleční zločinci. 

Související

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 
Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.

Více souvisejících

Bydlení Byty domy EU (Evropská unie) evropský parlament solární energie Energetika

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

včera

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

včera

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy