Zelené domky v celé EU od roku 2028 budí vášně. Smysl ale mají

Nové budovy v členských státech Evropské unie mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace těch stávajících se budou platit z evropských dotací. Tak zní titulky většiny evropských médií poté, co poslanci Evropského parlamentu schválili významné změny týkající se budov. Jasné je tak to, že majitelé nemovitostí, a pozor, týká se to i bytů, budou muset do deseti let výrazně snížit energetickou náročnost svých obydlí. 

A ač právě v našem regionu zaznívají jízlivé poznámky o tom, že schválené návrhy o energeticky soběstačných nemovitostech připomínají s nadsázkou název jedné ze zastávek v pražské hromadné dopravě, totiž Zelené domky, je nutno konstatovat, že spíše než obavy ze zdražování nemovitostí, i když i ty jsou na místě, jde o další komplikaci ve výstavbě nemovitostí, kterých už tak není v tuzemsku zrovna málo. Alespoň tak to vidí odborníci, které oslovil server EuroZprávy.cz. 
 
Na otázku, zda mohou výše popsané regule nějak výrazně ovlivnit příští ceny nemovitostí, řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY Česká republika, kde je vedoucím týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce následující: „Primárně se bude jednat o další povinnost, která v již tak komplikovaném procesu výstavby nemovitostí a složitosti schvalovacích procesů rozhodně nezíská na popularitě.“  
 
Ruku v ruce s touto povinností podle něj stoupnou jak realizační, tak pořizovací náklady na výstavbu domů, i těch rodinných. „U stávajících vysokých pořizovacích cen nemovitostí, a to i vzhledem k této právní úpravě nelze očekávat jejich pokles, přičemž alternativní řešení vlastního bydlení, bydlení v nájmu, by rovněž neuniklo regulativním opatřením v rámci své výstavby,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY. 
 
Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd., je cílem nové směrnice snížit energetickou náročnost budov, což zřejmě navýší i prvotní investice do bydlení. „V konečném důsledku to ale může ušetřit domácnostem tisíce eur, protože se sníží energetická náročnost budov, vytvoří se nová pracovní místa a rovněž se tento krok dělal s ohledem na záměr snížit emise,“ konstatovala.  
 
Podle Lacenové se povinné solární panely týkají nových budov, u starých to budou náklady zejména na zateplení, rekonstrukci, výměnu oken, tepelná čerpadla a podobně, aby dokázaly alespoň minimálně dosáhnout na energetickou třídu E. „Na obnovu budou dostupné evropské dotace, takže majitelé budov nebudou muset nést náklady jen ze své peněženky. Jejich výše bude jednoznačně velmi individuální podle rozsahu a zásahů, jednotlivé kroky a plány si však budou zavádět členské státy samy,“ doplnila analytička společnosti Wonderinterest Trading. 
 
Jasné je tak to, což potvrzuje i Petr Kozojed z poradenské společnosti EY, že nově postavené nemovitosti v EU se stanou méně závislé na zdroji energií z fosilních paliv, což je vzhledem ke geopolitické situaci jedno z nejaktuálnějších témat současnosti. „Je rozhodně trendem hledat alternativní zdroje energií a na trhu se může objevit překvapivě mnoho zájemců o nové bydlení, kteří by energeticky nezávislé bydlení připravené na klíč uvítali. A to i za cenu vyšších nákladů,“ prohlásil Petr Kozojed. A jak už bylo řečeno, pokud nabude taková úprava evropské směrnice o energetické náročnosti budov účinnosti, odborníci počítají se snížením emisí. „Avšak je nutné komplexně vyřešit proces výroby a instalace solárních panelů, dostupnost a efektivitu provozních technologií apod. Zůstává tedy otázkou, zda mají být nová pravidla uplatňována stejně vůči vlastníkům masivních kancelářských budov i vlastníkům rodinných domků,“ doplnil Petr Kozojed z EY. 
 
Řadou médií popisovaný návrh je označován slovy „ambiciózní“, i když je nutno dodat, že není přijímán i přes smysluplné cíle právě kladně. Třeba většina českých europoslanců byla proti přijetí návrhu, pro byli jen čtyři. I tak mají nové budovy v EU mít od roku 2028 nulové emise a povinně solární panely na střeše, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Pro privátní sektor má nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy, které vlastní či využívá veřejný sektor, dokonce od roku 2026. Dále se počítá s tím, že nové a významně renovované budovy mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.  
 
Snad jen jako dodatek je nutné uvést, že mezi výjimkami, které nebudou muset výše popsaná pravidla naplňovat patří mimo jiné historické památky, technické budovy či kostely. Snad se proto podaří, i přes slova skeptiků nejen v Evropě o tom, že podobné plány jsou nereálné a třeba jen v tuzemsku mohou údajně zdražit cenu nemovitostí v řádu několika sta tisíců, přivést k životu většinu smysluplných záměrů. Třeba ten, abychom nebyli jednostranně závislí na dodávkách energií nebo paliv ze zemí, v jejichž čele stojí váleční zločinci. 

Související

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 
Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.

Více souvisejících

Bydlení Byty domy EU (Evropská unie) evropský parlament solární energie Energetika

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Šéf Hamásu Muhammad Sinvár je po smrti, ohlásil Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelská armáda při nedávném leteckém útoku zabila Muhammada Sinvára, klíčového vojenského představitele Hamásu a mladšího bratra bývalého vůdce tohoto hnutí Jahji Sinvára. Ten byl zabit již v říjnu minulého roku při izraelské operaci na jihu Pásma Gazy.

před 58 minutami

Internet

USA vyšetřují známou čínskou firmu kvůli bezpečnostním hrozbám. Jejími routery se k internetu připojují i Češi

Americké úřady zahájily vyšetřování čínské technologické firmy TP-Link kvůli podezření z porušování antimonopolních pravidel a závažným obavám o kyberbezpečnost. Podle amerického ministerstva spravedlnosti je TP-Link podezřelý z agresivní cenové politiky, která má za cíl vytlačit konkurenci z trhu. Kromě toho čelí firma také obviněním, že její síťová zařízení, zejména routery, představují riziko pro americkou národní bezpečnost.

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Vyrábí víc než nakupuje. Co může Ukrajina získat vývozem zbraní ze země?

Ukrajina zvažuje uvolnění válečných omezení na vývoz zbraní, což by mohlo zásadně změnit její vztahy s Evropou. Opatření přijaté na začátku ruské invaze mělo zamezit vývozu vojenského materiálu, který byl nezbytný pro obranu země. Dnes je však situace jiná: ukrajický obranný průmysl dokáže vyrábět mnohem víc, než stát aktuálně dokáže koupit.

před 2 hodinami

Elon Musk

Elon Musk se otevřeně postavil proti Trumpovi

Elon Musk otevřeně kritizoval nový výdajový a daňový zákon prezidenta Donalda Trumpa, který byl minulý týden těsně schválen Sněmovnou reprezentantů. Návrh, označovaný Trumpem za „velký a krásný“, obsahuje biliony dolarů na daňové úlevy, zvýšení rozpočtu na obranu a rozšíření vládních výdajů. Nyní míří do Senátu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Hranice 1,5 °C padla. Extrémní počasí oteplí planetu o mnohem víc, obávají se vědci

Navzdory častým zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a neochotě některých států jednat se svět podle aktuálních vědeckých odhadů pravděpodobně vyhne nejhorším scénářům globálního oteplení. Vše ale nasvědčuje tomu, že do konce století se planeta ohřeje přibližně o 2,7 °C oproti době před průmyslovou revolucí. Tento výhled, přestože lepší než předpokládaný nárůst teploty o 4 až 5 stupňů z minulých dekád, zůstává alarmující a představuje vážné riziko pro stabilitu ekosystémů i samotné lidstvo.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Rusko: Putin je připraven uzavřít mít. Od NATO chce ale závazek, písemně

Prezident Vladimir Putin je údajně ochoten jednat o mírovém urovnání války na Ukrajině, avšak jen za předpokladu, že Západ přistoupí na několik klíčových podmínek – včetně písemného závazku, že Severoatlantická aliance se nebude dále rozšiřovat na východ. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na tři ruské zdroje obeznámené s probíhajícími jednáními.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Teenageři

Pár týdnů i tři měsíce. Jak dlouho trvají letní prázdniny ve světě?

Letní prázdniny jsou pro školáky jedním z nejočekávanějších období školního roku, kdy si mohou odpočinout a načerpat nové síly před dalším školním rokem. Délka letních prázdnin se po celém světě výrazně liší, zatímco někde si studenti dopřávají několik málo týdnů, jinde mají až 3 měsíce volna.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal ambasádám přijímat žádosti o studentská víza

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nařídila americkým ambasádám, aby až do odvolání přestaly přijímat žádosti o studentská víza. Opatření přichází v době, kdy se připravuje rozšíření bezpečnostních prověrek uchazečů, včetně sledování jejich aktivit na sociálních sítích.

před 9 hodinami

Vědci, ilustrační foto

Vědci se rozhodli postavit Trumpovi. Bojovat budou unikátním způsobem

Vědci se rozhodli pro netradiční formu protestu proti škrtům v oblasti klimatického a meteorologického výzkumu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Místo demonstrací s transparenty se obrací na veřejnost prostřednictvím vědeckého maratonu – sto hodin nepřetržitého živého vysílání prezentací, kde každých 15 minut vystoupí jiný odborník, aby představil svou práci a vysvětlil její význam pro americkou společnost.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Rusko dostává body za nic. Spolu s Běloruskem by ho IIHF měla poslat do nižších divizí

Rusko se záhadným způsobem ocitlo na čele žebříčku Mezinárodní hokejové federace (IIHF), ačkoli se posledních tří mistrovství světa vůbec neúčastnilo. Za každý z těchto tří šampionátů mu však byly přiznány body odpovídající třetímu místu, a to bez jakéhokoli sportovního výkonu či účasti. Tato situace je zcela neudržitelná. Pokud se v budoucnu Rusko a Bělorusko vrátí do mezinárodního hokeje, měla by je IIHF zařadit do nižších divizí. Tam by si měly svou pozici vybojovat znovu, stejně jako to musí činit všechny ostatní reprezentace.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy