Zelené domky v celé EU od roku 2028 budí vášně. Smysl ale mají

Nové budovy v členských státech Evropské unie mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace těch stávajících se budou platit z evropských dotací. Tak zní titulky většiny evropských médií poté, co poslanci Evropského parlamentu schválili významné změny týkající se budov. Jasné je tak to, že majitelé nemovitostí, a pozor, týká se to i bytů, budou muset do deseti let výrazně snížit energetickou náročnost svých obydlí. 

A ač právě v našem regionu zaznívají jízlivé poznámky o tom, že schválené návrhy o energeticky soběstačných nemovitostech připomínají s nadsázkou název jedné ze zastávek v pražské hromadné dopravě, totiž Zelené domky, je nutno konstatovat, že spíše než obavy ze zdražování nemovitostí, i když i ty jsou na místě, jde o další komplikaci ve výstavbě nemovitostí, kterých už tak není v tuzemsku zrovna málo. Alespoň tak to vidí odborníci, které oslovil server EuroZprávy.cz. 
 
Na otázku, zda mohou výše popsané regule nějak výrazně ovlivnit příští ceny nemovitostí, řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY Česká republika, kde je vedoucím týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce následující: „Primárně se bude jednat o další povinnost, která v již tak komplikovaném procesu výstavby nemovitostí a složitosti schvalovacích procesů rozhodně nezíská na popularitě.“  
 
Ruku v ruce s touto povinností podle něj stoupnou jak realizační, tak pořizovací náklady na výstavbu domů, i těch rodinných. „U stávajících vysokých pořizovacích cen nemovitostí, a to i vzhledem k této právní úpravě nelze očekávat jejich pokles, přičemž alternativní řešení vlastního bydlení, bydlení v nájmu, by rovněž neuniklo regulativním opatřením v rámci své výstavby,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY. 
 
Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd., je cílem nové směrnice snížit energetickou náročnost budov, což zřejmě navýší i prvotní investice do bydlení. „V konečném důsledku to ale může ušetřit domácnostem tisíce eur, protože se sníží energetická náročnost budov, vytvoří se nová pracovní místa a rovněž se tento krok dělal s ohledem na záměr snížit emise,“ konstatovala.  
 
Podle Lacenové se povinné solární panely týkají nových budov, u starých to budou náklady zejména na zateplení, rekonstrukci, výměnu oken, tepelná čerpadla a podobně, aby dokázaly alespoň minimálně dosáhnout na energetickou třídu E. „Na obnovu budou dostupné evropské dotace, takže majitelé budov nebudou muset nést náklady jen ze své peněženky. Jejich výše bude jednoznačně velmi individuální podle rozsahu a zásahů, jednotlivé kroky a plány si však budou zavádět členské státy samy,“ doplnila analytička společnosti Wonderinterest Trading. 
 
Jasné je tak to, což potvrzuje i Petr Kozojed z poradenské společnosti EY, že nově postavené nemovitosti v EU se stanou méně závislé na zdroji energií z fosilních paliv, což je vzhledem ke geopolitické situaci jedno z nejaktuálnějších témat současnosti. „Je rozhodně trendem hledat alternativní zdroje energií a na trhu se může objevit překvapivě mnoho zájemců o nové bydlení, kteří by energeticky nezávislé bydlení připravené na klíč uvítali. A to i za cenu vyšších nákladů,“ prohlásil Petr Kozojed. A jak už bylo řečeno, pokud nabude taková úprava evropské směrnice o energetické náročnosti budov účinnosti, odborníci počítají se snížením emisí. „Avšak je nutné komplexně vyřešit proces výroby a instalace solárních panelů, dostupnost a efektivitu provozních technologií apod. Zůstává tedy otázkou, zda mají být nová pravidla uplatňována stejně vůči vlastníkům masivních kancelářských budov i vlastníkům rodinných domků,“ doplnil Petr Kozojed z EY. 
 
Řadou médií popisovaný návrh je označován slovy „ambiciózní“, i když je nutno dodat, že není přijímán i přes smysluplné cíle právě kladně. Třeba většina českých europoslanců byla proti přijetí návrhu, pro byli jen čtyři. I tak mají nové budovy v EU mít od roku 2028 nulové emise a povinně solární panely na střeše, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Pro privátní sektor má nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy, které vlastní či využívá veřejný sektor, dokonce od roku 2026. Dále se počítá s tím, že nové a významně renovované budovy mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.  
 
Snad jen jako dodatek je nutné uvést, že mezi výjimkami, které nebudou muset výše popsaná pravidla naplňovat patří mimo jiné historické památky, technické budovy či kostely. Snad se proto podaří, i přes slova skeptiků nejen v Evropě o tom, že podobné plány jsou nereálné a třeba jen v tuzemsku mohou údajně zdražit cenu nemovitostí v řádu několika sta tisíců, přivést k životu většinu smysluplných záměrů. Třeba ten, abychom nebyli jednostranně závislí na dodávkách energií nebo paliv ze zemí, v jejichž čele stojí váleční zločinci. 

Související

Vodu se lidé snažili zastavit pytlem s pískem

Jak v nájmu řešit škody, které napáchaly rozsáhlé deště?

Letošní rozsáhlé deště nezasáhly formou povodně jenom domy, nevyhnuly se ani bytům, z nichž byla část i v nájmu. Jaké byly nejčastější škody v bytech a jak by měli nájemníci správně reagovat, aby získali náhradu vybavení z pojištění majitele, potažmo od své pojišťovny?
Při výběru bydlení začínají lidé zohledňovat i energetickou úspornost. Původní zpráva

Nový trend v bydlení nabírá na popularitě. Je ale třeba zvážit mnoho faktorů, upozorňují experti

Pasivní a energeticky úsporné domy se stávají stále populárnějšími, a to i přes vyšší počáteční investice. Banky jako Raiffeisenbank a ČSOB dle svých slov nabízejí řadu výhod, které motivují k investicím do udržitelných staveb, jež přinášejí dlouhodobé úspory, zlepšují komfort bydlení a přispívají k ochraně životního prostředí. 

Více souvisejících

Bydlení Byty domy EU (Evropská unie) evropský parlament solární energie Energetika

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy