Zelené domky v celé EU od roku 2028 budí vášně. Smysl ale mají

Nové budovy v členských státech Evropské unie mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace těch stávajících se budou platit z evropských dotací. Tak zní titulky většiny evropských médií poté, co poslanci Evropského parlamentu schválili významné změny týkající se budov. Jasné je tak to, že majitelé nemovitostí, a pozor, týká se to i bytů, budou muset do deseti let výrazně snížit energetickou náročnost svých obydlí. 

A ač právě v našem regionu zaznívají jízlivé poznámky o tom, že schválené návrhy o energeticky soběstačných nemovitostech připomínají s nadsázkou název jedné ze zastávek v pražské hromadné dopravě, totiž Zelené domky, je nutno konstatovat, že spíše než obavy ze zdražování nemovitostí, i když i ty jsou na místě, jde o další komplikaci ve výstavbě nemovitostí, kterých už tak není v tuzemsku zrovna málo. Alespoň tak to vidí odborníci, které oslovil server EuroZprávy.cz. 
 
Na otázku, zda mohou výše popsané regule nějak výrazně ovlivnit příští ceny nemovitostí, řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY Česká republika, kde je vedoucím týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce následující: „Primárně se bude jednat o další povinnost, která v již tak komplikovaném procesu výstavby nemovitostí a složitosti schvalovacích procesů rozhodně nezíská na popularitě.“  
 
Ruku v ruce s touto povinností podle něj stoupnou jak realizační, tak pořizovací náklady na výstavbu domů, i těch rodinných. „U stávajících vysokých pořizovacích cen nemovitostí, a to i vzhledem k této právní úpravě nelze očekávat jejich pokles, přičemž alternativní řešení vlastního bydlení, bydlení v nájmu, by rovněž neuniklo regulativním opatřením v rámci své výstavby,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Petr Kozojed z poradenské společnosti EY. 
 
Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading Ltd., je cílem nové směrnice snížit energetickou náročnost budov, což zřejmě navýší i prvotní investice do bydlení. „V konečném důsledku to ale může ušetřit domácnostem tisíce eur, protože se sníží energetická náročnost budov, vytvoří se nová pracovní místa a rovněž se tento krok dělal s ohledem na záměr snížit emise,“ konstatovala.  
 
Podle Lacenové se povinné solární panely týkají nových budov, u starých to budou náklady zejména na zateplení, rekonstrukci, výměnu oken, tepelná čerpadla a podobně, aby dokázaly alespoň minimálně dosáhnout na energetickou třídu E. „Na obnovu budou dostupné evropské dotace, takže majitelé budov nebudou muset nést náklady jen ze své peněženky. Jejich výše bude jednoznačně velmi individuální podle rozsahu a zásahů, jednotlivé kroky a plány si však budou zavádět členské státy samy,“ doplnila analytička společnosti Wonderinterest Trading. 
 
Jasné je tak to, což potvrzuje i Petr Kozojed z poradenské společnosti EY, že nově postavené nemovitosti v EU se stanou méně závislé na zdroji energií z fosilních paliv, což je vzhledem ke geopolitické situaci jedno z nejaktuálnějších témat současnosti. „Je rozhodně trendem hledat alternativní zdroje energií a na trhu se může objevit překvapivě mnoho zájemců o nové bydlení, kteří by energeticky nezávislé bydlení připravené na klíč uvítali. A to i za cenu vyšších nákladů,“ prohlásil Petr Kozojed. A jak už bylo řečeno, pokud nabude taková úprava evropské směrnice o energetické náročnosti budov účinnosti, odborníci počítají se snížením emisí. „Avšak je nutné komplexně vyřešit proces výroby a instalace solárních panelů, dostupnost a efektivitu provozních technologií apod. Zůstává tedy otázkou, zda mají být nová pravidla uplatňována stejně vůči vlastníkům masivních kancelářských budov i vlastníkům rodinných domků,“ doplnil Petr Kozojed z EY. 
 
Řadou médií popisovaný návrh je označován slovy „ambiciózní“, i když je nutno dodat, že není přijímán i přes smysluplné cíle právě kladně. Třeba většina českých europoslanců byla proti přijetí návrhu, pro byli jen čtyři. I tak mají nové budovy v EU mít od roku 2028 nulové emise a povinně solární panely na střeše, pokud je to technicky a ekonomicky možné. Pro privátní sektor má nařízení platit od roku 2028, pro nové budovy, které vlastní či využívá veřejný sektor, dokonce od roku 2026. Dále se počítá s tím, že nové a významně renovované budovy mají přestat používat od roku 2035 jakákoli fosilní paliva pro vytápění.  
 
Snad jen jako dodatek je nutné uvést, že mezi výjimkami, které nebudou muset výše popsaná pravidla naplňovat patří mimo jiné historické památky, technické budovy či kostely. Snad se proto podaří, i přes slova skeptiků nejen v Evropě o tom, že podobné plány jsou nereálné a třeba jen v tuzemsku mohou údajně zdražit cenu nemovitostí v řádu několika sta tisíců, přivést k životu většinu smysluplných záměrů. Třeba ten, abychom nebyli jednostranně závislí na dodávkách energií nebo paliv ze zemí, v jejichž čele stojí váleční zločinci. 

Související

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 
Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.

Více souvisejících

Bydlení Byty domy EU (Evropská unie) evropský parlament solární energie Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy