Praha - Pět žen, šest mužů; šest Čechů a pět cizinců. Tak vypadá nová vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterou dnes schválila hlavní rada Ústavu. Historiky a politiky navrhl do svého poradního sboru nový ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.
"Hlavním kritériem byla odbornost, profesní uznání v akademických kruzích. Tito lidé mohou být přínosní pro činnost Ústavu pro studium totalitních režimů," řekl ČTK a České televizi po zasedání Hazdra.
Ve vědecké radě usedne historička umění Milena Bartlová, historik a profesor českých dějin Zdeněk Beneš či německý historik Detlef Brandes, uznávaný specialista na dějiny střední a východní Evropy a česko-německé vztahy ve 20. století. Dále zde bude americká historička a spisovatelka českého původu Paulina Brenová, která se zaměřuje na moderní dějiny střední a východní Evropy a dánský historik a bohemista Peter Bugge.
K dalším členům patří i americká historička a germanistka Cathleen Giustinová, mediální historik Jakub Končelík, americký historik a politolog Mark Kramer, politoložka Blanka Mouralová, kulturoložka a literární vědkyně Libora Oates-Indruchová, historik a politolog Michal Pehr.
Například Kramer, přední odborník na mezinárodní vztahy, studenou válku a bývalé evropské komunistické režimy, byl ve vědecké radě už od počátků existence ústavu. "O to více mě těší, že dal ústavu ještě jednu šanci a má zájem se podílet na jeho činnosti," komentoval Hazdra.
Z předchozí vědecké rady zůstali například Beneš a Pehr. Hazdra podle informací ČTK oslovil také německou historičku Christiane Brennerovou, ta se však omluvila z rodinných důvodů.
Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph. D. (1983) vystudoval historii se specializací na moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V průběhu studií absolvoval stáže a semináře v Německu a Rakousku (Universität Wien). Rovněž získal, kromě jiných uznání, Cenu Učené společnosti České republiky pro rok 2002 za práci v oblasti historie (kategorie studentů). V letech 2008–2010 byl zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, kde vytvořil a vedl Oddělení zkoumání doby nesvobody (1938–1945), zabývající se dějinami české společnosti v letech nacistické okupace. Po několik měsíců tuto instituci také dočasně vedl jako ředitel.
Od zimního semestru 2010 působí coby vědecký pracovník na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zaměřuje zvláště na problematiku šlechty v období mezi světovými válkami a v časech totalitních režimů; dále pak na tematiku protinacistického odboje a komunistické perzekuce v 50. letech 20. století.
Vedle ryze odborné činnosti (autorem řady studií) věnuje pozornost i popularizaci v rámci přednáškových aktivit a na poli publicistiky (je stálým spolupracovníkem časopisu Xantypa). Spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí (cyklus Neznámí hrdinové). Též je autorem či spoluautorem scénářů k hudebně-literárním pořadům a televizním dokumentům.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Babiš se chlubí, s kolika lídry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta účastníků
před 45 minutami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 2 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
včera
Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem
včera
Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte
včera
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
včera
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
včera
Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO
včera
Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých
včera
Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům
včera
Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti
Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.
Zdroj: Libor Novák