ÚSTR má novou vědeckou radu, zasedne v ní i pět odborníků z ciziny

Praha - Pět žen, šest mužů; šest Čechů a pět cizinců. Tak vypadá nová vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterou dnes schválila hlavní rada Ústavu. Historiky a politiky navrhl do svého poradního sboru nový ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

"Hlavním kritériem byla odbornost, profesní uznání v akademických kruzích. Tito lidé mohou být přínosní pro činnost Ústavu pro studium totalitních režimů," řekl ČTK a České televizi po zasedání Hazdra.

Ve vědecké radě usedne historička umění Milena Bartlová, historik a profesor českých dějin Zdeněk Beneš či německý historik Detlef Brandes, uznávaný specialista na dějiny střední a východní Evropy a česko-německé vztahy ve 20. století. Dále zde bude americká historička a spisovatelka českého původu Paulina Brenová, která se zaměřuje na moderní dějiny střední a východní Evropy a dánský historik a bohemista Peter Bugge.

K dalším členům patří i americká historička a germanistka Cathleen Giustinová, mediální historik Jakub Končelík, americký historik a politolog Mark Kramer, politoložka Blanka Mouralová, kulturoložka a literární vědkyně Libora Oates-Indruchová, historik a politolog Michal Pehr.

Například Kramer, přední odborník na mezinárodní vztahy, studenou válku a bývalé evropské komunistické režimy, byl ve vědecké radě už od počátků existence ústavu. "O to více mě těší, že dal ústavu ještě jednu šanci a má zájem se podílet na jeho činnosti," komentoval Hazdra.

Z předchozí vědecké rady zůstali například Beneš a Pehr. Hazdra podle informací ČTK oslovil také německou historičku Christiane Brennerovou, ta se však omluvila z rodinných důvodů.

Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph. D. (1983) vystudoval historii se specializací na moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V průběhu studií absolvoval stáže a semináře v Německu a Rakousku (Universität Wien). Rovněž získal, kromě jiných uznání, Cenu Učené společnosti České republiky pro rok 2002 za práci v oblasti historie (kategorie studentů). V letech 2008–2010 byl zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, kde vytvořil a vedl Oddělení zkoumání doby nesvobody (1938–1945), zabývající se dějinami české společnosti v letech nacistické okupace. Po několik měsíců tuto instituci také dočasně vedl jako ředitel.

Od zimního semestru 2010 působí coby vědecký pracovník na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zaměřuje zvláště na problematiku šlechty v období mezi světovými válkami a v časech totalitních režimů; dále pak na tematiku protinacistického odboje a komunistické perzekuce v 50. letech 20. století.

Vedle ryze odborné činnosti (autorem řady studií) věnuje pozornost i popularizaci v rámci přednáškových aktivit a na poli publicistiky (je stálým spolupracovníkem časopisu Xantypa). Spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí (cyklus Neznámí hrdinové). Též je autorem či spoluautorem scénářů k hudebně-literárním pořadům a televizním dokumentům.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Jan Skopeček

ODS po volbách nemá důvod k oslavám. Přesto může získat Středočeský kraj

ODS neoslavila výsledky krajských voleb. Podle předsedy a premiéra Petra Fialy sice mírně zvýší počet mandátů na krajských radnicích o zhruba 7 křesel na 106, ale ztratí část svého vlivu. Křeslo hejtmana si v sobotu večer zajistil pouze Martin Kuba v jižních Čechách, zatímco Martin Červíček v Královéhradeckém kraji a Vítězslav Schrek na Vysočině pravděpodobně svá místa neuhájí.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

CERN

CERN ukončil spolupráci s Ruskem a Běloruskem

Výzkumníci z Tomské polytechnické univerzity (TPU), kteří dříve spolupracovali s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN), se nyní zapojili do ruských vědeckých projektů. Oznámila to univerzita s odvoláním na web Nature.

včera

Aktualizováno včera

Volby, ilustrační foto

Volby: Po sečtení tří čtvrtin hlasů jasně vede hnutí ANO

Úderem 14. hodiny se v Česku uzavřely volební místnosti, v nichž mohli lidé volit své zástupce do vedení krajů a do Senátu. Do pozdního odpoledne se nyní budou sčítat hlasy, konečné výsledky se očekávají k večeru. V krajských volbách je prozatím sečteno necelých 75 procent hlasů, které ukazují na drtivé vítězství hnutí ANO. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kurti obvinil Západ z appeasementu vůči Srbsku. Bojí se sblížení Srbska s Ruskem, tvrdí

Kosovský premiér Albin Kurti v pátek obvinil západní představitele z "appeasementu" vůči Srbsku, přičemž tvrdí, že jejich ústupky pramení z přehnaných obav, že se Bělehrad sblíží s Moskvou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy