Praha - Pět žen, šest mužů; šest Čechů a pět cizinců. Tak vypadá nová vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterou dnes schválila hlavní rada Ústavu. Historiky a politiky navrhl do svého poradního sboru nový ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.
"Hlavním kritériem byla odbornost, profesní uznání v akademických kruzích. Tito lidé mohou být přínosní pro činnost Ústavu pro studium totalitních režimů," řekl ČTK a České televizi po zasedání Hazdra.
Ve vědecké radě usedne historička umění Milena Bartlová, historik a profesor českých dějin Zdeněk Beneš či německý historik Detlef Brandes, uznávaný specialista na dějiny střední a východní Evropy a česko-německé vztahy ve 20. století. Dále zde bude americká historička a spisovatelka českého původu Paulina Brenová, která se zaměřuje na moderní dějiny střední a východní Evropy a dánský historik a bohemista Peter Bugge.
K dalším členům patří i americká historička a germanistka Cathleen Giustinová, mediální historik Jakub Končelík, americký historik a politolog Mark Kramer, politoložka Blanka Mouralová, kulturoložka a literární vědkyně Libora Oates-Indruchová, historik a politolog Michal Pehr.
Například Kramer, přední odborník na mezinárodní vztahy, studenou válku a bývalé evropské komunistické režimy, byl ve vědecké radě už od počátků existence ústavu. "O to více mě těší, že dal ústavu ještě jednu šanci a má zájem se podílet na jeho činnosti," komentoval Hazdra.
Z předchozí vědecké rady zůstali například Beneš a Pehr. Hazdra podle informací ČTK oslovil také německou historičku Christiane Brennerovou, ta se však omluvila z rodinných důvodů.
Mgr. Zdeněk Hazdra, Ph. D. (1983) vystudoval historii se specializací na moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V průběhu studií absolvoval stáže a semináře v Německu a Rakousku (Universität Wien). Rovněž získal, kromě jiných uznání, Cenu Učené společnosti České republiky pro rok 2002 za práci v oblasti historie (kategorie studentů). V letech 2008–2010 byl zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, kde vytvořil a vedl Oddělení zkoumání doby nesvobody (1938–1945), zabývající se dějinami české společnosti v letech nacistické okupace. Po několik měsíců tuto instituci také dočasně vedl jako ředitel.
Od zimního semestru 2010 působí coby vědecký pracovník na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Ve svém výzkumu se zaměřuje zvláště na problematiku šlechty v období mezi světovými válkami a v časech totalitních režimů; dále pak na tematiku protinacistického odboje a komunistické perzekuce v 50. letech 20. století.
Vedle ryze odborné činnosti (autorem řady studií) věnuje pozornost i popularizaci v rámci přednáškových aktivit a na poli publicistiky (je stálým spolupracovníkem časopisu Xantypa). Spolupracuje s Českým rozhlasem a Českou televizí (cyklus Neznámí hrdinové). Též je autorem či spoluautorem scénářů k hudebně-literárním pořadům a televizním dokumentům.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 5 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 6 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 8 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 10 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák