Obavy z uprchlíků? Starostka Vyšních Lhot otevřeně promluvila

Vláda v pondělí rozhodla, že místní areál bude sloužit jako útočiště pro ilegální imigranty. Předtím, než se tak stalo, s Vámi někdo tuto možnost konzultoval? Mohla jste do toho jednání před rozhodnutím vlády vstoupit?

Nemohla, z ministerstva v otázce této věci nikdo nediskutuje, je to pouze záležitost oznamovací. Ten areál je kompletně jejich, to znamená, že oni mají veškerá práva na to, aby rozhodli o jeho využití, a toto právo využívají. Já jsem s nimi sice párkrát mluvila, ale vždy to bylo způsobem oznamovacím.

Ptám se proto, že Vy jste iniciovala úterní setkání úředníků a občanů. Jaká byla po té besedě atmosféra?

Lidé samozřejmě stále s obavami vyhlížejí a vyčkávají, zda bude splněno vše, co bylo slíbeno. Zda se jednotliví cizinci, kteří zde budou umístěni, nedostanou ven, zda ten režim bude opravdu takový. My také vyčkáváme, je nějaký čas na splnění těch slibů a doufáme, že to tak bude. Ale názor na přijímání uprchlíků to nezmění, ten je ve společnosti myslím celkem jednoznačný.

Takže lidé v obci zaujímají k přijímání uprchlíků negativní stanovisko?

Samozřejmě nemůžu mluvit za všechny občany, ale mám pocit, že z toho co slyším a z toho, jaké jsou reakce různě od lidí v republice, tak že ten názor je v tomhle ohledu většinový a že na něj vláda a Evropská unie nedbá.

A Váš osobní názor?

Můj osobní názor je poměrně rázný. Já jsem ho na té schůzi oznámila proto, že bylo potřeba říci, jaké je mé osobní stanovisko, protože někteří občané měli pocit, že se nezastávám až tak dostatečně, jak bych mohla. Na úterní schůzi jsem vysvětlila dva pohledy, tedy že je zde areál, který nejsme schopni ovlivnit, a že z pohledu ministerstva vnitra je naprosto logické a efektivní pro daňové poplatníky tento areál využít. To nezpochybňuji a neovlivním. Druhá věc je názor můj jako člověka, a ten byl jasně komentován na té schůzi.

Obce Vyšní Lhoty se problematika uprchlíků týká o něco více, než jiných obcí v České republice, protože uprchlíci budou umístěni de facto „za rohem". Co je tedy podle Vás tou příčinou negativního postoje mezi obyvateli? Co stojí za tím strachem, který část občanů pociťuje?

Myslím si, že je to především tím, odkud ti uprchlíci přicházejí. My už jsme několikrát řekli, že to zařízení tady vždycky bylo, ale byli v něm lidé z jiných zemí. Pokud ale občané v médiích sledují první vylodění, následně akce v Tunisku, ve francouzském Lyonu, informace o maďarských zařízení, a do toho je závěrečná kapka, že Vyšní Lhoty jsou ty pravé, tak si myslím, že ta obava je naprosto přirozená. Dělají to hodně média, dělají to politici, ale já tu obavu mám také. Ale myslím si, že ta obava je z budoucnosti jako takové, že se to nevztahuje jen k tomu, jestli jeden uprchlík vyběhne a ukradne kolo. To je sice nepříjemné a nejsme za to rádi, ale myslím si, že ta obava je v tuhle chvíli více rozsáhlá.

Podle vlády by měla být v objektu zvýšená ostraha, nasazeno osm desítek policistů, bezpečnostní agentura, kamerové systémy apod. Je to podle Vás dostatečná ochrana?

Pokud to bude opravdu dodrženo tak, jak bylo řečeno, tedy oplocení, doprovod veškerých cizinců, ať půjdou kamkoliv, pokud bude počet cizinecké policie takový, jaký bylo slíbeno, a zároveň bude navýšen také, což já očekávám, i počet policejních hlídek našeho obvodního oddělení, tak si myslím, že při tomto počtu je to dostatečné. Pak je otázka, aby se nám ten počet umístěných migrantů nenavýšil, protože pak bychom se dostali do úplně jiných čísel.

Takže se obáváte, že by ten počet zhruba 250 uprchlíků nemusel být dodržen?

Bohužel, z logiky věci, ten areál má kapacitu 600 lidí. Těch prvních 230, 240 uprchlíků, ono se to číslo pořád mění, je vlastně jedna budova, která je nyní zprovozněna a připravena. Jsou zde ale i další budovy, které by se musely opravit, ale v případě potřeby je samozřejmě logické, že to může nastat. My pamatuje dobu, kdy v tom zařízení bylo tisíc lidí.

Areál sloužil jako tábor pro uprchlíky v letech 1993 až 2009. Jak to tady chodilo tehdy?

Největší rozdíl je v tom, jaké to azylové zařízení je. My jsme zažili obě, první zařízení bylo pobytové, následné bylo přijímací. To pobytové bylo opravdu o tom, že lidé chodí po obcích, čekají na vyřízení azylu, a občas se holt něco semele, něco ztratí apod. I když netvrdím, že to vždycky měli za vinu právě klienti azylového zařízení. V případě přijímače je ta situace podstatně jednodušší, protože vše probíhá uvnitř toho areálu. Lidé vůbec nechodili ven, byli v karanténě, takže neměli žádný vliv na život v obci, proto s tím nebyl takový problém. Občas byly problémy, ale byly uvnitř toho areálu a vždy si s tím policie uměla poradit natolik, aby to nezasáhlo život v obci.

Současní uprchlíci ale mají být ti, kteří nedostali azyl.

To je třetí typ, lidé, se kterými se o azylu vůbec nejedná, ten by měl teoreticky být ten nejpřísnější. Ale čas a doba ukáže, co čeká nejen Vyšní Lhoty, ale i Českou republiku.

Máte nějakou možnost ve chvíli, kdy například uvidíte, že ta situace je špatná, žádat o posílení ochrany?

Já o to samozřejmě žádat budu, otázka je, zda mi bude nebo nebude vyhověno. Hlavně vůbec nechci na tuto situaci čekat. Já očekávám, že ten počet policejních hlídek bude posílen už preventivně, právě proto, že už bylo několikrát zmíněno, že občané nesmí mít pocit nebezpečí. A ten neudělám nijak jinak než tím, že se budou po okolí pohybovat policejní hlídky. Já neříkám, že tu mají být celou dobu, to je samozřejmě nesmysl a není to ani jejich úkolem, ale musí se tady objevovat, lidé je musí vidět a musí mít pocit, že opravdu jsme připraveni zvládnout všechny situace. Ten požadavek ode mě půjde v nejbližších dnech.

Ministr vnitra Milan Chovanec chce letos získat 234 milionů korun, příští rok by chtěl až 1,1 miliardy právě i na zařízení pro uprchlíky. Vy jako obec, ke které má to zařízení velmi blízko, z těch peněz něco mít budete?

My z nich nebudeme mít vůbec nic. Je to vyloženě na opravy, provoz areálu, provozní náklady, my z nich neuvidíme ani korunu. I když v tomhle ohledu plánuji do jednání s ministerstvem vnitra vstoupit, zda se nedá nějakým způsobem obci pomoci. Minimálně třeba v tom, že se rozšíří a zrekonstruuje veřejné osvětlení, což si myslím, že je ku prospěchu bezpečnosti i areálu samotného. Ale jak to dopadne netuším.

Takže nyní, pokud byste chtěla jakkoliv posilovat bezpečnost, to zaplatí obecní kasa?

Kdybychom ji my sami chtěli posílit, museli bychom si udělat smlouvu s Frýdkem-Místkem na městskou policii, a to bychom museli platit. Ale tohle já, dokud není nezbytně nutné, dělat nehodlám. To je problém vlády a jejího rozhodnutí, takže ať se stará.

Jak se na umístění uprchlíků do místního areálu dívají okolní obce?

Já myslím, že ten názor je podobný ve Vyšních Lhotách i okolních obcích, lidé prostě mají obavy. Kromě toho, co to všechno přináší, tak v případě Vyšních Lhot a nejbližšího okolí mluvíme i o finančních dopadech na jednotlivé lidi. Uvědomme si, že tady neskutečným způsobem klesá hodnota nemovitostí. Lidé si postavili domy, mají zahrady, a stačily poslední tři týdny a nedá se prodat vůbec nic. Nikdo nechce bydlet v blízkosti tábora. Má to i další dopady, nebudou se nám sem stěhovat noví obyvatelé, nebudou se vracet děti, které odsud pocházely a které třeba studují v ostatních městech, protože když budou mít možnost výběru, tak půjdou někam jinam.

Na druhou stranu ten areál tady byl vždy, léta sloužil jako tábor pro uprchlíky, nebylo to místo rizikové už dříve?

Ten pokles prodeje a hodnoty nemovitostí se projevil vždy po každém rozhodnutí. Až ve chvíli, kdy se zjistilo, že to nebude taková hrůza, tak se částečně situace upravila, ale je pravda, že když se podíváte po okolních obcích, tak se tam staví víc, přestože i my máme mnoho stavebních parcel, přestože ta cena pozemků musela jít o něco níže. Nikdy už se to nevrátí do původního stavu.

Tábor by měl lidem poskytnout nová pracovní místa. Není to alespoň částečná kompenzace?

Pracovní místa by se otevřít měla, ale přesně tenhle slib a názor se objevil i předtím, než vznikla věznice. Výsledek je, že tam téměř žádní občané z Vyšních Lhot nebyli. Některá ta místa jsou velmi specifická, tři čtvrtiny tvoří cizinecká policie, dále jsou tam lidé, kteří se zabývají přímo tím azylovým procesem, kteří musí mít nějaké vzdělání tohoto typu, a pak nám zůstane pár míst, která budou ta klasická, tedy údržbářská, úklidová a podobně, tak tam doufám ti lidé možnost mít budou, ale ten výsledný efekt to nepřinese. Tohle náladu ve společnosti a v obci opravdu nespraví.

Trochu mi to celé zní jako „o nás bez nás".

Určitě, nás se totiž nikdo vůbec neptal. Musím tedy říci, že můj dík patří jednomu z nich, a to je pan Haišman (Tomáš Haišman, ředitel odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, pozn. red.), který měl vždy tendenci mi odpovědět na všechny dotazy a snažil se mě velmi pravdivě postavit do té role a situace, která nás čeká. Je to jediný člověk, který se mnou za tu dobu komunikoval, za což mu patří díky, protože kdyby nebylo jeho, tak my nevíme vůbec nic. Tady opravdu vůbec neprobíhá diskuze. Ale já jsem ji po těch zkušenostech, kdy se to zařízení několikrát měnilo, popravdě řečeno ani neočekávala.

Troufnete si odhadnout, jaká situace tady bude za rok?

Bude fungovat detenční zařízení a bude se velmi intenzivně připravovat rozšíření areálu.

Děkuji za rozhovor.